Poradna zdarma

Prožívání skrze osobnostní filtr dává takové odpovědi.

Bílá, bílá, bílá je sjednocenost s energií života.

Černá, černá, černá černá je energie směřující proti energii života.


Přitom energie života je Život takový, který je, jaký je....

Osvícený Život věčný je Kristem, Vědomím, Bytím, nemá žádné temné stíny, protože je sám světlem Pravdy.

Bytí pramení z ne-bytí. O tom nemohu nic říct,

jestli když zhasne světlo Života,

zůstává tma,

protože věčnost je věčná,

Kristus je věčný.

Nicméně tím největším štěstím je svoboda míruplného ticha, klidu,

neexistence ničeho,

a ta její chuť tady stále je.

Je to paradoxní.

Jak může tady být něco, co není?

Ono je to ve skutečnosti obráceně.

To, čemu se obecně věří, že je, tady ve skutečnosti není.

Jak mudrcové a Jari říkají - hmota je ve své podstatě prázdnotou.

A to, co by zdravý rozum nepřipustil, že by tady mohlo být,

tu je.

NE-BYTÍ

BYTÍ V NE-BYTÍ

Proč potom ta stálá potřeba žonglovat s atributy Bytí?

Láska, radost, milost je sjednocenost s energií života.

Zklamání, strach, zášť, nespokojenost je energie směřující proti energii života.

Tara píše:Prožívání skrze osobnostní filtr dává takové odpovědi.

Ano, je to projev ulpění na jednom břehu řeky života. Dost běžný jev, který ovšem znemožnuje probuzení.

[quote="Jari"
Smrt je pouhá přeměna energie.
Nemoc je jen dočasně jiná energie.
Zklamání, strach, zášť, nespokojenost je jen energie.
Láska, vášeň, nadšení je jen energie.
(pokračování příště)[/quote]

Toto neosobní pozorování emocí - jak pozitivních, tak negativních - bez posuzování mysli, jestli je to správně nebo nesprávně - vede k probuzení.

Tara píše:

Přitom energie života je Život takový, který je, jaký je....

Ano. Jde o poznání, že vše je jen jedna energie, že neexistuje žádná další energie, která by mohla směřovat proti této jediné energii - energii života.

Jari píše:Život je jako prsknutí žárovky. Prskněte pořádně, když už ten život máte.
Ale i když neprsknete, tak je to fakt jedno, mimo mysli to nikde není řešeno.

Třeba je to naopak: Ne, vy máte život, ale život má vás...

.Petra píše:

Tara píše:

Přitom energie života je Život takový, který je, jaký je....

Ano. Jde o poznání, že vše je jen jedna energie, že neexistuje žádná další energie, která by mohla směřovat proti této jediné energii - energii života.

Může tu být poznání jednoty všeho, ve které není žádný směr, tvar, forma, klad a ani zápor, nic, co by bylo možné rozlišovat.

A může tu být prožívání iluze oddělenosti a z ní pramenící rezistenci jako realitu.

A může tady být poznání:

"Láska říká: Jsem vše "

Láskou je jak probuzený s poznáním Jednoty všeho, tak neprobuzený zachycený v iluzi dvojnosti, prožívající negativitu jako realitu.

Obojí je Jedním.

Mudrcové tomu říkají: "Probuzení do sna" a díky tomu mohou přicházet odpovědi na otázky hledajících.

Tara píše:Proč potom ta stálá potřeba žonglovat s atributy Bytí?

To není nic jiného než neklidná mysl. Pořád se v ní melou všechny možné koncepty a není možné to zastavit. Zatím se nedokáže ztišit.

.Petra píše:

Tara píše:Proč potom ta stálá potřeba žonglovat s atributy Bytí?

To není nic jiného než neklidná mysl. Pořád se v ní melou všechny možné koncepty a není možné to zastavit. Zatím se nedokáže ztišit.

Mysl se může ptát: "Proč ti ptáci zpívají? Proč si ty děti hrají? Proč ta kůzlata skotačí? Proč ten vítr čechrá vlny na vodní hladině?..."

Ale v nevinnosti poznání je jen radost a tichý úžas malého dítěte nad tím vším.

Život je nekonečné hračkářství plné tajemství a báječných překvapení.
Jen my, děti, jsme zaskočené a vystrašené.
Stojíme bázlivě u vchodu, mačkáme svou čepici v rukách a bojíme se jít dál.
A tak moc si přejeme si hrát.
Čekáme na pozvání které nepřichází, a nepřijde.
To hračkářství život vytvořil pro nás, pro nás, pro nikoho jiného

Jari píše:
Stojíme bázlivě u vchodu, mačkáme svou čepici v rukách a bojíme se jít dál.

Skutečně nevinná mysl dítěte, která ještě nepoznala nic zlého, nemůže způsobovat takové zábrany, nemůže obsahovat žádný strach, protože o žádném nebezpečí neví.

Je v něm důvěra v náruč, která ho objímá a krmí.

Řekl svým učedníkům: Ty děti, co pijí mléko, se podobají těm, kteří vcházejí do království. .

(Mk 10,13-16; Ef 2,14-16)