Desatero

Moderátor: Jari

Desatero

Nový příspěvekod Jari » ned 06. lis 2011 1:27:29

Moc se nezabývám pravdou a nepravdou, protože za ty roky jsem začal ctít a dodržovat uvědomění, že každý má svou pravdu, protože každý a jen on sám, vnímá svůj stav a ten je spojen s cestou, poznáním, po které právě jde.
Stejně tak já. Mým učitlelem je osud, respektovaná inteligence, která přede mnou odvíjí své klubíčko nepoznaného a moudrého. Pokud chci vidět, alespoň občasné záblesky tajemství, nemohu být posedlý sám sebou, svými tužbami a potřebami, protože ty pramení z tohoto světa, ale ne se vzkazy osudu, které dostávám.
Tento život je hra a můžeme ji hrát nebo se jí bránit, být v myšlenkové opozici, určovat její pravidla a fungování. Je to naše volba a žádný výsledek není důležitý, mimo toho nejcenějšího a to je to, co se z toho sami naučíme. Já se naučil, že já jsem ty a ty jsi já. Jen můžeme mít a často máme odlišné vnímání, přestože jdeme přesně po té cestě, po které v tu chvíli máme jít. Pokud tě miluji, respektuji, mám k tobě úctu neznamená, že mně to oplatíš, neznamená to, že budeš právě ty vnímás mou cestu, mou vstřícnost. Ty jsi tam a já jsem tady a nic není výše a nic není níže. Uvnitř jsme stejní, bratr a sestra. Tento život je jako trip, je to jen laboratoř k vnímání toho, co už známe jiným způsobem.
Nic není zlé ani dobré. Žádná cesta není špatná ani dobrá. Osud každému dává přesně to, co potřebuje. Byť mně občas trápí vědomí, že každý z nás si zaslouží nekonečnost lásky, pochopení a pozornosti, tak mě uklidňuje vědomí, že po smrti pochopíme, jak to všechno je, proč tomu tak je a proč tomu tak bylo.
Když se mně stano něco nepříjemného, z mého pohledu zlého, vždy se ptám, co dobrého mně osud uchystal, protože nakonec dokážeme nejlépe vnímat ve formě rozdílů. Tak jako se v zimě těšíme na léto, tak se v létě těšíme na zimu, protože nekonečné léto nemá tu intenzitu rozdílu. A osud to nemá jednoduché. Jak učit třídu plnou klimbajících žáků jinak, než razantním prásknutím rákosky o katedru. :-)
Pokud mně někdo řekne, že nemám pravdu, že jsem závislý, neprotestuji. Je to pravda té dané cesty, jeho cesty, a já jí nemusím rozumět a přesto ji mohu ctít a ctím. Mohu říct, na mně nezáleží, opravdu, jen vám držím palečky, abyste zvládli to, co žijete a pochopili vzkaz, který dostávate.
Já jsem svůj osud s úlevou přijal. Nevím co mě zítra, za měsíc, za rok uchystá, ale věřím že je to ryzí láska, inteligence, která vidí mnohem dál, než vidím já. A pokud už mám to požehnání, že je o mě postaráno, proč bych nebral život takový jaký je, prostě jako hru? A neznám nikoho kdo není součástí hry, byť poukazuje na svou neangažovanost. Nevím o svém narození, nemusím to vědět, ale důvěřuji, že to má svůj hluboký smysl a zároveň nevím, kdy odejdu. Pokud už tomu tak je, jsem v něčích rukách a potom je svět to co je, hřištěm. Příležitostí si hrát a užívat si emocí bez bádání co je "správné" a co je "špatné"
Ježíš nic nenapsal, Budha nic nenapsal, velikáni a citliví lidé nic nepíšou. Nechají se inspirovat svým osudem a protože to tak dělají, jsou sami sebou. Na rozdíl od jejich milovaných žáků, ti píšou vzpomínky, návody, pravidla, pravdy, důvody, protože je nechtějí ztratit. Ale kopírování něčí cesty oslepuje, protože každý máme právě svůj osud jako průvodce a učitele. Nemůžeme nikoho napodobovat, nefunguje to a ani se to nikdy nepovedlo, že by "učení" vytvořilo další božskou kopii. To není účelem osudu . Pokud by to fungovalo, měli bychom miliony Ježíšů, Budhů, Oshů. Víte sami, že nemáme. Proto žádné učení nefunguje jako cesta k samotnému konci, je inspirací, energií, povzbuzením. Není zbytečné, ale je nefunkční. Je záležitostí intelektu, toho co si pamatujeme a dokážene to předávat. Znalost učení, "pravdy", toho co je správné a špatné je berličkou k získání uznání, což je forma lásky. Na tom není nic špatného, chci uznání, tak si pro něho sáhnnu do pozemského regálu.
Tento život je odlesk nekonečna, má svůj důvod a cíl, příčiny a následky.A není to nic jiného než skromné poznání sama sebe, své božskosti,lásky a věčnosti. Ale to co prožíváte je vaše dokonalá cesta a nikdo jiný tomu nerozumí, nemůže rozumět, nemusí rozumět, protože každý má svou cestu, svou přísadu osudu a věřím, že cílem je prosté, již nerozlišitelné vědomí božskosti a lásky. Bez vyjímky.
Vaše pravda, vaše city, je jednoduše tím co máte žít a máte na to plné právo a já mám k vaší cestě respekt Mám respekt k vašemu učiteli, osudu. Jaké mám právo něco namítat, zpochybňovat?
Přesto vnímám život jako velkou ochutnávku. Rád testuji své pocity a než abych rozděloval život na správné a špatné, řídím se svým pocitem Možná tomu říkáte závislost, je to naprosto dobrovolná závislost. Je to hra, hra se závislostí. A ta závislost je v mém přijetí jen intenzita prožitku a překladem toho, co se děje. A nemusím mít universální pravdu. Vím, že to tady zůstane, vím že mou smrtí tady všechno nechám, vím že po mně pes neštěkne a to je správné. Není to cílem tohoto života. Je to mnohem hlubší.
Nemám vliv na své narození a nebudu mít vliv na svou smrt. To je věc, o kterou se postará můj osud. Nechávám to na něm, a nic jiného mně ani rozumně nezbývá, na svém osudu. Protože vím, že mám, máte, svou cestu, nemám ani zodpovědnost se o ni starat. Stále se učím z mého života a z života ostatních lidí, i z vašeho života. Ale nenesu odpovědnsot, opět osud, můj osud, váš osud, se o to postará. Prostě mu důvěruji.
Desatero
1) Ctím moudrého učitele, osud. Nemám důvod pochybovat o své cestě, každodenním prožitku vnímání rozdílů. Jsem báječně nevědomý
2) Mohu se dívat, mohu prožívat a mohu hledat, pokud se tak rozhodnu, následky budou zlehounka korigovat mou cestu
3) Jsme stejní, já jsem ty a ty jsi já. Jen máme rozdílnou cestu, ale cíl je stejný. Uvědomění
4) vše co nás spojuje je láska, něděje se nic, co by nám mělo ubližovat. Máme poznávat, byť nic nemusíme.
5) každý má pravdu, s respektem toho, co potřebujeme právě prožít
6) Vše víme, máme to v sobě. Jsme nekonečnem, potvrzením nerozlišující, nesoudící lásky
7) Já se učím z tebe, ty ze mně, pokud to tak má být a pokud to tak máme vnímat a pokud se tak rozhodneme
8.) Máme společnou cestu a proto i tužby, prožitek, ochutnávání, je základní příčinou tohoto prožívání a proto můžeme vyhledávat a užívat si do plnosti toho, co nám dělá dobře
9) Pravda, kterou cítíme a prosazujeme je naší pravdou a je pravdou, kterou vždy láska respektuje, Nemůžeme udělat chybu, jen prodlužovat proces. Ale času je opravdu nekonečně, protože čas nakonec neexistuje. Jen proměny, přesmyčky, transformace, polétávání mezi + a -
10) Milujeme-li toho druhého, respektujeme-li, přijememe-li proces jeho vnímání a pravdy, milujeme, rozumíme a respektujeme sami sebe a tím se stáváme nesmrtelnými vědomě. Byť nic jako smrtelné, konečné a nezvratitelné neexistuje.
Uživatelský avatar
Jari
 
Příspěvky: 26
Registrován: ned 30. říj 2011 19:28:22

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » ned 06. lis 2011 9:13:48

Jo, naprostej souhlas z mý strany
(neopsal jsi to ode mne ? :D )



Přesto vnímám život jako velkou ochutnávku. Rád testuje své pocity a než abych rozděloval život na správné a špatné, řídím se svým pocitem Možná tomu říkáte závislost, je to naprosto dobrovolná závislost. Je to hra, hra na závislost. A ta závislost je v mém přijetí jen intenzita prožitku a překladem co se děje. A nemusím mít pravdu.
........................................................................................................................................
jo to je pěkný, trošku neduchovní, proto pěkný



PS.
Protože tento slohový útvar nelze hodnotit jako úvahu, nebo dobrou radu zdarma, či nějaký teoretický rozbor či koncept,
ale jako OSOBNÍ ZPOVĚD,
tak jako rozhřešení dostáváš desetkrát ZDRÁVAS MARIA, to proto, abys nevyšel ze cviku... :D
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » ned 06. lis 2011 10:09:04

Ale musím k té tvé zpovědi říct,
že jsi mně takto nevědomky vrazil kudlu do zad a srazil mou duchovní ješitnost na bod mrazu,

nebot když jsem zkritizoval cestu askeze a odříkání z prava do leva a poukázal na její duchovní impotentnost,

zlehka zkritizoval metodu transformace

všem doporučil dzogčhen

tak mně v podstě zůstala už jen jako duchovní metoda ZTOTOŽNOVÁNÍ SE S POZOROVANÝMI JEVY (MYŠLENKAMI A POCITY)
a ty mně to takto vyfoukneš,
tedy vyfoukneš mi originalitu,

takže fakt je těžký být duchovně nový a neotřelý, a objevit něco nového pod sluncem...

Ale mně to neva, Marx a Engels byli taky dva, a jsou slavní oba dva až do dnes a ani slavný Lenin je nijak nepoškodil...

Budeme se tedy muset rozdělit o Nobelovu cenu za duchovnost na půl, jen doufám, že nás není víc podobně cáklých...

(ale i tak jsou to stále pěkný prachy :D )
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod Jari » ned 06. lis 2011 11:03:29

:crazy: nejvíce skutečně orginálních a nenapodobitelných lidí bydlí v blázincích Povídej bláznovi o pravdě, bude se těšit z tvé přítomnosti, protože má rád jakoukoliv společnost a pravdu :D
Uživatelský avatar
Jari
 
Příspěvky: 26
Registrován: ned 30. říj 2011 19:28:22

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » ned 06. lis 2011 11:17:38

No někteří duchovní cvoci jsou poměrně plaší blázni,
a tak utíkaj nejen před společností,
ale i před myšlenkami, pocity i egem,
nebot jsou prý ošklivý, jsou tak ošklivý proto,protože že se s nimi furt ztotožnujou...

:D
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » pon 07. lis 2011 8:14:41

Přesto vnímám život jako velkou ochutnávku. Rád testuji své pocity a než abych rozděloval život na správné a špatné, řídím se svým pocitem Možná tomu říkáte závislost, je to naprosto dobrovolná závislost. Je to hra, hra se závislostí. A ta závislost je v mém přijetí jen intenzita prožitku a překladem toho, co se děje. A nemusím mít universální pravdu. Vím, že to tady zůstane, vím že mou smrtí tady všechno nechám, vím že po mně pes neštěkne a to je správné. Není to cílem tohoto života. Je to mnohem hlubší.
.........................................................................................................................................

JO JARI,
ted jsem si vzpomněl, že LUCKY tomuhle říká BHOGA,

no když jsem to hledal na netu, co to teda je, tak jsem našel tohle:



Lucky píše:
Ano Petře.
Tomuhle přístupu k hledání pravdy se říká „bhóga“
(na rozdíl od jógy) a jak dobře říkáš, jde v něm v první řadě o to,
„splnit si své osobní představy štěstí.“

Je to většinově preferovaný způsob hledání, životní styl.

.......................................................................

Nevím moc co to je BHOGA,
neznám tenhle pojem,
našel jsem jen tohle:


Jediný způsob, jak se uvolnit ze svých podmíněných vzorců, je jejich plným a vědomým zakoušením. Můžete to nazývat „zráním karmy". Indický učitel Swami Prajnanpad[2] to nazývá bhoga, ve významu „záměrné a vědomé zkušenosti". Říká: „Karmu můžete rozpustit jenom bhogou této karmy." Uvolnit se ze svých zajetí můžeme jenom, když je přímo zakoušíme. Bhoga vaší karmy vám dovolí strávit nevyřešené a nestrávené emoce z minulosti, které vás stále ovlivňují: jak jste byli zraněni anebo přemoženi, jak jste se tomu bránili tím, že jste se uzavřeli, a vybudovali si proti lidem zdi okolo sebe.

a

Bhoga také znamená naučit se surfovat na vlnách svých pocitů a nenechat se jimi potopit. Vyžaduje to uvědomovat si, kde se na vlně své emoční zkušenosti nacházíte. Šikovný surfař si přesně uvědomuje kde na vlně je, zatímco nešikovný skončí na kaši. Vlny polovinu času rostou a polovinu klesají. Místo abychom se snažili utlumit kolísání svých emocí, musíme se naučit udržet se v sedle a zcela vědomě prožívat i ten pokles. Zvláště v kultuře, která je posedlá tím „nahoru," potřebujeme přitakávat i poklesu - být ochotní se rozpadnout, odstoupit, zpomalit, být trpěliví a nechat to být. Na dně vlny, kde všechno vypadá totálně bídně a neradostně, se často objeví záblesk vhledu do našich skrytých kontur nějakého obrovského lpění ega, ve kterém trčíme po celý život. Právě to plné a vědomé prožívání poklesu vlny, tak jak se objevuje, místo abychom s ním bojovali, nebo se ho snažili překročit, dovolí, aby se nám „rozsvítilo".


http://praha.shambhala.info/index.php?id=3239






Víc toho už nevímmm... :D
Snad jenom to, že vždycky jsem takhle život prožíval, že jsem miloval i tu intenzitu prožitku na dně vlny i na vrchlu vln,
dokonce miluju i když sem totálně "nasranej", tam je tak krásná a přirozená plná pozornost koncentrace na ten pocit,

všechny tyhle věci, myšlenky a pocity existují jen díky pozorování a pozornosti, a pozornost sama o sobě je vlastně Vědomí, teda Bůh, tak proč si to neužít a proč to neprožít ???
Vždyt i já sám, tedy já ego, jsem zde jen díky pozorování,
takže bůh je "neustále se mnou a vytváří mě sám ze sebe pozorováním"...
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod rosada » pon 07. lis 2011 13:07:58

velikáni a citliví lidé nic nepíšou

Tak buď nejsi velikán nebo nejsi citlivý. A nebo radši zahodíme logiku ;)

Moc hezky napsané
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1242
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Desatero

Nový příspěvekod Jari » pon 07. lis 2011 13:43:04

vostalpetr píše:Bhoga také znamená naučit se surfovat na vlnách svých pocitů a nenechat se jimi potopit. Vyžaduje to uvědomovat si, kde se na vlně své emoční zkušenosti nacházíte. Šikovný surfař si přesně uvědomuje kde na vlně je, zatímco nešikovný skončí na kaši. Vlny polovinu času rostou a polovinu klesají. Místo abychom se snažili utlumit kolísání svých emocí, musíme se naučit udržet se v sedle a zcela vědomě prožívat i ten pokles. Zvláště v kultuře, která je posedlá tím „nahoru," potřebujeme přitakávat i poklesu - být ochotní se rozpadnout, odstoupit, zpomalit, být trpěliví a nechat to být. Na dně vlny, kde všechno vypadá totálně bídně a neradostně, se často objeví záblesk vhledu do našich skrytých kontur nějakého obrovského lpění ega, ve kterém trčíme po celý život. Právě to plné a vědomé prožívání poklesu vlny, tak jak se objevuje, místo abychom s ním bojovali, nebo se ho snažili překročit, dovolí, aby se nám „rozsvítilo".

Neznal jsem bhogu, ale na mě sedí velmi dobře. Nějak jsem se časem dostal k tomu si své bubáky vyžít, miminálně těch na pudové úrovni. Připadá mně to poctivější než intelektuálně fantazírovat jak to je, jak by to měli dělat všichni ostatní a přitom v podstatě skuhrat o přízeň a přijetí. Častým znakem intelektuálního "já vím" je podrážděnost a nesouhlas. Těžko můžeme žít něčí tělo, něčí city, nálady, emoce. Můžeme a taky prožíváme jen to co jsme dostali. Děkuji za super příspěvek :)
Uživatelský avatar
Jari
 
Příspěvky: 26
Registrován: ned 30. říj 2011 19:28:22

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » pon 07. lis 2011 14:11:19

Rádo se stalo,
nejradši píšu super příspěvky,
ale úplně nejradši mám švanda příspěvky...
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod Jari » pon 07. lis 2011 15:36:14

rosada píše:
velikáni a citliví lidé nic nepíšou

Tak buď nejsi velikán nebo nejsi citlivý. A nebo radši zahodíme logiku ;)

Moc hezky napsané

Velký jsem 186 cm a při Angelice pravidelně brečím :hm:
Uživatelský avatar
Jari
 
Příspěvky: 26
Registrován: ned 30. říj 2011 19:28:22

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » pon 07. lis 2011 15:45:47

No teda nic moc Jari,
mně Angelika nerozplakala ani v době, když jsem měřil 130 cm...
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod rosada » pon 07. lis 2011 15:52:30

vostalpetr píše:No teda nic moc Jari,
mně Angelika nerozplakala ani v době, když jsem měřil 130 cm...

No jo to se pozná cynik už od sto třiceti
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1242
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » pon 07. lis 2011 20:32:15

No já si to už moc nepamatuju, ten film,
ale když odhlídneme od toho, že celej ten film je k pláči,

tak tam je něco k pláči ?

Já osobně si teda nejlíp popláču vždycky u televizních novin, obzvlášt když přijdou nějaký novinky z parlamentu, od vlády či z evropský unie.... :confused:


(a hele, zrovna je půl osmý, tak si jdu poplakat...)
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod rosada » úte 08. lis 2011 10:36:04

Film si taky nepamatuju a myslím, že jsem u něj taky nikdy nebrečela, I když v kině a u telky brečím dost často. Televizní noviny nesleduju. Ale brečím ráda (kolik já se toho naplakala ned svým životem :'-( ) , chodím plakat na rodinné konstelace i nad životy jiných a za ně. Jsem dost dobrá plačka. ;)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1242
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » úte 08. lis 2011 19:05:14

No to bys mohla chodit jako profesionální plačka na pohřby,
já bych chodil s tebou, já jsem dobrej naříkač a hekal,
aspon to teda tvrdí moje přítelkyně...
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38

Re: Desatero

Nový příspěvekod Jari » úte 08. lis 2011 20:05:29

Mohli bychom tady udělat e-shop a posílat za mírnou úplatu plačtivé, kvílivé a nahekané CD smutným lidem. Já bych k tomu sepsal návod k použití. Začínalo by:"Cítíš se špatně, chce se ti plakat? Po poslechu tohoto DVD zjistíš, že na tom jsi vlastně velmi dobře".
Uživatelský avatar
Jari
 
Příspěvky: 26
Registrován: ned 30. říj 2011 19:28:22

Re: Desatero

Nový příspěvekod vostalpetr » úte 08. lis 2011 20:11:15

:D :D :D

Jasně, smutek se nejlíp vyléčí ještě větším smutkem...
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 7337
Registrován: ned 16. říj 2011 1:17:38


Zpět na Jari

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron