Stránka 2 z 7

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 16:08:50
od Linda
s tou rozpálenou cihlou v ruce, tam je pak mimořádná vůle (ochota) jí pustit

Vůle obsahuje energii rozhodnutí po něčem sáhnout, udělat to, kdežto ochota spíš energii upustit od něčeho, co člověk předtím chtěl :)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 16:56:13
od Návštěvník
Nebo je také možno napsat :

... ochotně udělat něco, třeba pro někoho jiného ( i bez zkoumání, zda z toho budu mít jakýkoli užitek) - má se pochopitelně na mysli vykonání dobrého skutku, protože i ty špatné skutky se rády dělají ochotně, co si budem namlouvat, že jo...

...a nebo použít vůli k tomu nedělat to, co mi škodí (nebo jiným kolem mne), poněvadž nějak mne to k tomu samo táhne , tudíž za pomocí vůle překonat podvědomé reakce, které mne strhávají do nežádoucích akcí...vůle k nekonání špatných skutků...

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 17:20:10
od Návštěvník
Mírnost a pozornost jsou dvěma tvářemi téhož. Jsem pozorný k danému okamžiku. Mám v úctě každý závan vzduchu a všechno, co beru do rukou, ať je to svetr, který si opatrně oblékám, nebo brýle, které si nasazuji. Opatrně kráčím svou cestou. Smekám před každým svým krokem. Každý krok mně totiž vede k životu, podnikám-li jej s dostatečnou pozorností.

Ohledu-plnost, ke všemu. Dávno zapomenutá, a přece tak účinná. Když se daří, sama udržuje vědomí současného bytí :)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 17:49:45
od Návštěvník
Návštěvník píše:Nebo je také možno napsat :

... ochotně udělat něco, třeba pro někoho jiného ( i bez zkoumání, zda z toho budu mít jakýkoli užitek) - má se pochopitelně na mysli vykonání dobrého skutku, protože i ty špatné skutky se rády dělají ochotně, co si budem namlouvat, že jo...

...a nebo použít vůli k tomu nedělat to, co mi škodí (nebo jiným kolem mne), poněvadž nějak mne to k tomu samo táhne , tudíž za pomocí vůle překonat podvědomé reakce, které mne strhávají do nežádoucích akcí...vůle k nekonání špatných skutků...

Každý vychází z vlastní zkušenosti :)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 18:09:03
od bflmpsvz
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Nebo je také možno napsat :

... ochotně udělat něco, třeba pro někoho jiného ( i bez zkoumání, zda z toho budu mít jakýkoli užitek) - má se pochopitelně na mysli vykonání dobrého skutku, protože i ty špatné skutky se rády dělají ochotně, co si budem namlouvat, že jo...

...a nebo použít vůli k tomu nedělat to, co mi škodí (nebo jiným kolem mne), poněvadž nějak mne to k tomu samo táhne , tudíž za pomocí vůle překonat podvědomé reakce, které mne strhávají do nežádoucích akcí...vůle k nekonání špatných skutků...

Každý vychází z vlastní zkušenosti :)

Z čeho jiného :what:

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 20:35:12
od Návštěvník
Vůle obsahuje energii rozhodnutí po něčem sáhnout, udělat to, kdežto ochota spíš energii upustit od něčeho, co člověk předtím chtěl :)

Podle slovníku http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/h ... =ochotn%FD

ochotný >> povolný; svolný

Snaha prosadit vlastní vůli je zřejmě opak povolnosti/ochoty

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: pát 21. zář 2012 22:29:28
od orog
Tohle je téma, které mi přijde dost praktické. Například z toho vyplývá, že síla vůle se pořád mění.
A její síla by se dala rozpoznat třeba podle stupně ochoty přijímat i to, co člověku na začátku nevyhovovalo, protože mu to vadilo.

Pak se můžeme ptát, proč to přijal, jestli se toho prostě vzdal, rezignoval, protože viděl, že nemá šanci prosadit to svoje. Nebo jestli pochopil, že to není tak světoborně důležité, anebo to uviděl jako něco, co se prostě děje a s čím nemá smysl zápasit, když už se to děje - že by to bylo jako nadávat, že začalo pršet. Pokaždé k tomu tedy došlo z jiného důvodu. Přitom právě ten důvod určí, jestli šlo o znechucenou rezignaci, nebo o vnímání spíš z hlediska celku. A v tom je dost podstatný rozdíl.

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 6:42:35
od teonik
mám tyto zkušenosti:

síla nejprve působí jako síla unést svou slabost

např-jsem nemocný...síla mě neuzdraví,ale dokáže,že nemoc zvládám,ba s humorem...

teprve v druhé fázi po této první může Síla něco měnit...uzdravit mě

paradoxně tehdy až,když sem skoro spokojený se svým stavem

kdyby to bylo opačně,a Síla by nejdřív měnila stav,nikdy bych z nemoci nevytěžil to ono...
..............

Bez vůle konat, nejde nic

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 9:31:41
od Luck
"Odvážnému štěstí přeje" ...a odvaha má mnoho podob.

:)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 11:16:25
od Návštěvník
Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 11:31:06
od teonik
odvaha-kuráž
definoval bych to jako něco,vycházející ze srdce...
přestože mám kam couvat...necouvám

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 12:03:22
od Návštěvník
Návštěvník píše:Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

Může vzniknout odvaha, když neexistuje ohrožení?

xxx

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 12:23:12
od Luck
Může vzniknout odvaha, když neexistuje ohrožení?

Odvážní můžeme být i bez pocitu bezprostředního ohrožení.

Co je "odvaha," to je možná téma k samostatnému zamyšlení


:)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 12:26:33
od Petra
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

Může vzniknout odvaha, když neexistuje ohrožení?



http://cs.wikipedia.org/wiki/Odvaha

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 12:35:31
od Návštěvník
Návštěvník píše:Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

teonik píše:odvaha-kuráž
přestože mám kam couvat...necouvám

A není to spíš než odvaha ochota žít to, co je, i když to může být nepříjemné (že by statečnost? ochota něco snášet?), místo rozhodnutí od-vážit se, roz-houpat se a vyskočit ven ze situace, která mě ohrožuje, a vytvořit jinou, která mi vyhovuje líp a budu se v ní cítit bezpečnější?

V té ochotě cítím přijetí, souhlas, v odvaze potřebu od-vázat se a zaútočit, nedat se

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 13:00:00
od Linda
vostalpetr píše: když znechuceně rezignuje (seru na to) tak je to sice s nějakou emocí, ale stejně tu vůli pustím,
a za chvíli pustím i tu emoci, proč by si ji měl držet ?

Většinou se ta emoce nepustí úplně celá, jen zeslábne a její zbytek zapadne do podvědomí. Připojí se tam k tzv. emočnímu tělu, které se začalo vytvářet už v dětství vším, co byl člověk nucený držet v sobě na uzdě a nemohl si dovolit to projevit a prožít naplno - tedy každý, koho se rodiče snažili vychovávat, aby se choval a jednal tak, jak to považovali za správné.

Zaktivuje se to v nás pak během života pokaždé i jen vzdáleně podobnou situací a pomalu se to v nás nasčítává. Kdyby ne, nebyl by důvod se zajímat o emoční tělo a jeho vliv a psychologové i psychiatři by byli bez práce. Zdá se ale, že to zatím nehrozí, poruch z nerozpuštěných emocí spíš přibývá než ubývá.

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 13:00:34
od Petra
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

teonik píše:odvaha-kuráž
přestože mám kam couvat...necouvám

A není to spíš než odvaha ochota žít to, co je, i když to může být nepříjemné (že by statečnost? ochota něco snášet?), místo rozhodnutí od-vážit se, roz-houpat se a vyskočit ven ze situace, která mě ohrožuje, a vytvořit jinou, která mi vyhovuje líp a budu se v ní cítit bezpečnější?

V té ochotě cítím přijetí, souhlas, v odvaze potřebu od-vázat se a zaútočit, nedat se


Nic si z toho nedělej, že nejsi odvážný/á. Být odvážný je ok, nebýt - taky. Odvážných lidí je mnohem méně než těch neodvážných. Přemoci strach se každému nepodaří, a tak je radši ochotný snášet nepříjemné věci. To je úplně běžné.
:)

xxx

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 13:04:17
od Luck
A není to spíš než odvaha ochota žít to, co je,

Řekl bych, že tahle "odvaha" se blíží k tomu, co chtěl Teonik říct.

Proto jsem tam to slůvko "odvaha" vnesl.

:)

Re: Adyashanti - diskuse

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 13:05:40
od Návštěvník
Petra píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Co všechno může vyvolat odvahu?
U zvířete je to reakce na stav takového ohrožení, že už nemá kam couvnout. A u nás?

teonik píše:odvaha-kuráž
přestože mám kam couvat...necouvám

A není to spíš než odvaha ochota žít to, co je, i když to může být nepříjemné (že by statečnost? ochota něco snášet?), místo rozhodnutí od-vážit se, roz-houpat se a vyskočit ven ze situace, která mě ohrožuje, a vytvořit jinou, která mi vyhovuje líp a budu se v ní cítit bezpečnější?

V té ochotě cítím přijetí, souhlas, v odvaze potřebu od-vázat se a zaútočit, nedat se


Nic si z toho nedělej, že nejsi odvážný/á. Být odvážný je ok, nebýt - taky. Odvážných lidí je mnohem méně než těch neodvážných. Přemoci strach se každému nepodaří, a tak je radši ochotný snášet nepříjemné věci. To je úplně běžné.
:)

Podle mě je mnohem větší odvaha nutná ke snášení nepříjemných věcí, například zvážit, co ti někdo říká, než rovnou zaútočit a přisoudit chybu druhému.

Re: xxx

Nový příspěvekNapsal: sob 22. zář 2012 13:11:16
od Petra
Luck píše:
A není to spíš než odvaha ochota žít to, co je,

Řekl bych, že tahle "odvaha" se blíží k tomu, co chtěl Teonik říct.

Proto jsem tam to slůvko "odvaha" vnesl.

:)


Snášet nepříjemnou situaci, která se nedá změnit nebo jen při velkých ztrátách pro druhé, se nenazývá odvaha, ale trpělivost.
:)