Adyashanti - diskuse: "VHLED DO EGA-Je treba znicit ego?"

[praktik]

Z http://ivy.sgo.cz/zsv/pl/city_a_emoce_pl.pdf

"Podle intenzity (hloubky) a délky trvání rozlišujeme tři základní typy emocí: nálady, afekty a vášně.

Nálady se nevyznačují vysokou intenzitou, ale dlouhým trváním, jsou poměrně stabilní – „podbarvují“ celkové prožívání, ovlivňují vnímání, představy, myšlení. I když obvykle víme, co je způsobilo, nejsou vázány na konkrétní objekt. Nálady souvisí s temperamentem – u sangvinika převažuje dobrá nálada, melancholik má naopak sklony ke smutné náladě.

Afekty jsou silné, bouřlivé, ale krátce probíhající emoce. Vznikají rychle, probíhají intenzivně a rychle odezní (výbuch vzteku). Afektivním reakcím více podléhají labilní temperamentové typy (cholerik a melancholik).

Vášně jsou hluboké, velmi intenzivní a dlouhotrvající emoční stavy vztahující se ke konkrétním objektům a činnostem (vášnivá láska i nenávist k druhé osobě, vášnivý sběratel).

[Pavel]

Návštěvník: Negativisti to maj těžký

Prosazujou to co si umanuli,i když to momentálně není k mání

Praktik: Odpor k tomu, co je, spolehlivě naprogramuje reakce na celý den:
zatracená bábovka... zatracená manželka... zatracenej život...

Až se mu i vlastní odpor zprotiví natolik, že se začne ptát, co s tím.

Ano, třeba ten manžel byl negativista, možná cítil odpor k tomu, co je, to nevím tak dalece ho neznám, konečně každej je nějakej, ale o to nešlo. Byl to několikátý, snad neumělý pokus ukázat, že odmítání je součástí myšlenkového procesu, který se nazývá rozhodování. Linda napsala :"Volbu nevnímám jako odmítnutí toho, co jsem si nevybrala".

A tak jsem chtěl ukázat, že volba je někdy odmítnutím toho, co jsem si nevybral. Chceš pracovat s Frantou nebo s Pepíkem. Franta je pracant, poctivej chlap, Pepík se občas napije, sem tam se popere, ale vyber si sám koho chceš za parťáka. A tak co?
Mysl se rozhoduje na základě informací, které jsou k mání. Ráno zajdu za šéfem a řeknu chci dělat s...Vybral jsem, zvolil podle nastavení mysli. Jednoho jsem odmítl, nebo mohu říci, jednoho jsem zvolil.

Psal jsem včera, že přítomný okamžik se přijímá jako celek, a to co se v něm děje, situace jaké nastávají jsou řešeny myslí a ta je nějak nastavena. V rámci toho nastavení probíhají procesy, kde něco přijímám a něco odmítám. Ne přítomný okamžik v něm není jen mysl a její procesy, ale i to co mysl přesahuje, to co je si vědomo myšlenek, emocí, atd.

Nabyl jsem možná neoprávněný pocit, že je zde odmítáno jakékoli odmítání, ale je přece snazší, přijmout, že něco odmítám, než se tomu vyhnout tím že sklopím oči stranou, abych to odmítané neviděl, já přece nesmím odmítat. Ale kupodivu Já skutečně neodmítám, je to mysl a její činnost, samozřejmě jsem i v té mysli přítomen, spojen s ní, mohu ji pozorovat, tak jako všechny vjemy.

[Linda]

volba je někdy odmítnutím toho, co jsem si nevybral.

Podstatné je tu ono někdy. Odmítnutí není tedy pokaždé součástí myšlenkového procesu, který se nazývá rozhodování - viz předchozí výrok:

Volba sama je odmítnutím jednoho a přijetím druhého.

Kdežto s

ale je přece snazší, přijmout, že něco odmítám, než se tomu vyhnout tím že sklopím oči stranou, abych to odmítané neviděl, já přece nesmím odmítat.

se dá jedině souhlasit. Učíme se přijímat cokoliv, včetně svého odmítavého pocitu, který se může vlivem dosavadních návyků objevit. Nejde o to laxně se čemukoliv podrobit, ale uvědomit si svou odmítavou emoci, odpor. Pak se můžu věcně rozhodnout jakkoliv, bez ovlivňování přemítající mysli, která se řídí chtěním a odporem:

záleží na tom, jestli odmítnutí obsahuje emoci odporu, nebo ne.

Pokud ji neobsahuje, pak

Pozornost je soustředěna na to, co ANO a není rozptylována "namotáváním" se na to NE.

[Linda]

Ahoj Pavle, docházíš k závěru, že

Odmítat mohu s odporem nebo bez, buď se odpor dostaví nebo nedostaví, ale když už se dostaví mohu si ho všimnout, podívat se na něj, pozorovat jak se projevuje, kde ho vnímám, všimnout si prostoru kolem něho, nebo ho nechat být, a užít si ho jako taky To.

Ano. Oba zřejmě mluvíme o tomtéž, jenže používáme různý slovník a jak vidět slova bývají občas nástrojem nedorozumění.

Jde prostě o to rozlišit, že došlo ke ztotožnění s emocí, ať už je to odpor, nebo chtivost (=dva konce jedné hole), přijmout to a vnímat jako taky To - jako projev prvotní energie (dzogčhen).

Když je tu plná všímavost, nedochází ke ztotožňování s emocemi a je činná jen operující mysl.
Když si nějaké emoce nevšimnu a ona začne ovlivňovat moje reakce, vstoupila do hry i přemítající mysl.

A to je celé

[Pavel]

Ahoj, Lído,

taky si myslím, že mluvíme více méně o tomtéž. Tvoje diskuzní příspěvky ať už na JZ, Mozaice, PZ, Inspiruj nebo teď na Omkaře byly vždy inspirující. Patří Ti za ně velký dík. Čtu teď občas na Omkaře přepis povídání SH a jsem za něj moc vděčný. Vzpomínám, jak si někde doporučila Wolinského knihu Kvantové Vědomí a já myslel, že to bude kniha plná rovnic a tys mě přesvědčila, že ne a tak jsem ji koupil a neprohloupil.

Nebudu sem po nějakou dobu nic psát, cítím, že jsem řekl, co jsem chtěl. Tak se měj hezky a ať Ti slouží zdravíčko.

S úctou Pavel (Collega)

[Návštěvník]

S úctou Pavel (Collega)

je mi ctí tu číst tvé přímé postřehy

[Návštěvník]

Z http://ivy.sgo.cz/zsv/pl/city_a_emoce_pl.pdf

"Podle intenzity (hloubky) a délky trvání rozlišujeme tři základní typy emocí: nálady, afekty a vášně.

Nálady se nevyznačují vysokou intenzitou, ale dlouhým trváním, jsou poměrně stabilní – „podbarvují“ celkové prožívání, ovlivňují vnímání, představy, myšlení. I když obvykle víme, co je způsobilo, nejsou vázány na konkrétní objekt. Nálady souvisí s temperamentem – u sangvinika převažuje dobrá nálada, melancholik má naopak sklony ke smutné náladě.

Afekty jsou silné, bouřlivé, ale krátce probíhající emoce. Vznikají rychle, probíhají intenzivně a rychle odezní (výbuch vzteku). Afektivním reakcím více podléhají labilní temperamentové typy (cholerik a melancholik).

Vášně jsou hluboké, velmi intenzivní a dlouhotrvající emoční stavy vztahující se ke konkrétním objektům a činnostem (vášnivá láska i nenávist k druhé osobě, vášnivý sběratel).

A co když mi začne vadit nějaký názor, který podle mě vede nesprávným směrem a někdo ho přesto pořád prohlašuje za jedinou správnou cestu? Ovládá mě nálada, afekt nebo vášeň?
Není to hlavně odpor, který mě ovládl trochu nebo naopak hodně a začnu to vášnivě vyvracet?

[Návštěvník]

Není přitažlivost nebo odpor součástí všech nálad, afektů i vášní?

[Pavel]

S úctou Pavel (Collega)

je mi ctí tu číst tvé přímé postřehy

Děkuju.

[Linda]

Ahojky collego Pavle, koukám, že jsi sem přece zavítal
Přepisovat setkání se Sašou je fajn. Než to člověk nakňofe do klávesnice, blikne mu, kde nevědomky dělá to, o čem Saša mluví
Na youtube je pár videí ze setkání s ním:

http://www.youtube.com/watch?v=1EmvDTmI ... ure=relmfu
http://www.youtube.com/watch?v=999tK4H_ ... ure=relmfu
http://www.youtube.com/watch?v=RQb3Dmnq ... ure=relmfu
http://www.youtube.com/watch?v=uGJzpTMj ... ure=relmfu
http://www.youtube.com/watch?v=IckKIF-8e2s
http://www.youtube.com/watch?v=zvr4Vx3Q ... re=related (28.3.2012)

Měj se pěkně, taky Ti přeju, ať se daří

Lída

[Pavel]

Děkuju, Lído,
když jsem u Tebe na Omkaře četl povídání SH, napadlo mě se podívat i na youtube, jestli se něco neurodilo a ono se urodilo. Vím, že tam bývalo jen jedno kratičké video z Ameriky a teď takový mazec. Už jsem je všechna zkouknul a viděl a někdy se i divil - nad definováním meditace třeba : -)
Ahoj.