O Prázdnotě

Moderátor: roman

O Prázdnotě

Nový příspěvekod roman » sob 28. pro 2013 3:15:40

    Dnes jsem přišel z hospody a spánek se ne a ne dostavit.
      Přemýšlím, jestli mám něco napsat či ne a najednou bez přemýšlení se ta tendence prostě objeví. Nemám na výběr a prsty samy od sebe vytukávají tyto písmenka a já, ač bych rád už zalehnul a poroučel se do snové říše, tak musím psát tyto nesmysly. Rád bych něco napsal o PRÁZDNOTĚ, o essenci či prazákladu všeho vnímaní a prožívání, ale kdybych cokoliv o tom se snažil vměstnat do slov, byl by to jen prachsprostej koncept(kterým tento příspěvek stejně bezesporu bude), kterej ani z jednoho promile nedokáže obsáhnout nesmírnost a neuchopitelnost Toho, jež je podstatou všeho vyřčeného a objektivizovatelného.
        Co lze říci o energii, která podkladem všech vnímatelných a měřitelných energií, více, či méně hmotných je sama o sobě prázdná a nezměřitelná? Sama o sobě je jedinou skutečností, protože ona sama nepodléhá absolutně žádné změně a je mimo čas a prostor, tudíž i mimo lidské vnímání. Vše co člověk vidí a vnímáná je už během tohoto pozorování a vnímání odsouzeno k záhubě, zániku. Je to tvar, či příběh, který se dříve či později rozplyne a zmizí tam, kde povstal- v PRÁZDNOTĚ.
          Jediná PRÁZDNOTA je konstantou jež nepodléhá žádné změně a nikdy nemůže zmizet, protože se také nikdy neobjevila. PRÁZDNOTA, kterou mnozí lidé nazívají láskou, osvobozením, nirvánou, královstvím nebeským a všemožnýma vzletnýma názvama(i já ji takto často nazývám), není víc než projekcí jejich vlastní mysli. Tato PRÁZDNOTA neexistuje v čase a nelze na ní tudíž aplikovat časové souvztažnosti. PRÁZDNOTA je čirou přítomností a věčností, kde neexistuje čas! Ona sama NIKDY nevznikla, což je parodox myslí nepochopitelnej. Mysl se pohybuje pouze na periferii a to pouze v dualním vnímaní, např.- vzniku a zániku, počátku a konce, dobra a zla, zisku a ztráty, atp. Skutečnost(PRÁZDNOTA) je,ale mimo tyto pojmy, je přítomností bez počátku, tudíž i bez konce. Nelze jí dosáhnout a proto se také nemůže stát cílem.
            Toto je největší problém všech duchovně hledajících, kteří si tuto PRÁZDNOTU stanovili cílem, či metou, která zde právě ted není a je třeba udělat, vykonat spoustu věcí, aby bylo jí dosaženo. Toto smýšlení je překážkou dosážení, lépe řečeno uvědomění toho, že PRÁZDNOTA(spása) je tady pořád - tedy je podkladem všeho snažení a usilování.
              Je, ale paradoxem, že takovémuto pochopení a vhledu musí předcházet právě ona snaha, očištování charakteru, zjemnování mysli, myslení si, že je tu někdo kdo musí něčeho dosáhnout, apod. To vše je součástí hry, která je nakonec prohlédnuta pouze jako hra. Je to paradoxní, ale tak to prostě je :) . Všechno úsilí a sadhana tu musí bejt, aby bylo uvědoměno, že byla vlastně hrou a NEZBYTNOU ZBYTEČNOSTÍ!!!!!Vše toto je součástí snové hry se snovou osobou. Co k tomu více říci??
                Že se nemáme snažit a duchovně růst?-NE!
                  Že to máme vše pustit k vodě a o nic se nestarat-NE.
                    Že nic nemá smysl, když je to pouze snová hra, která nemá vliv na to kým skutečně jsme?-NE
                      Jen to,že se děje to, co se dít prostě má, at se bude jednat o tendenci ke změně stavu věcí, duch. sadhaně, expanzi ega, otevření se životu, rezignaci, nebo odevzdání sebe sama-čili nepřekážení životu a plynutí v jeho proudu.
                        Nyní už spánek převzal moc nad tendencí pokračovat dále v tomto monologu a projev a slova pomalu mizí v klidu a prázdnotě noci...
                          roman
                           
                          Příspěvky: 265
                          Registrován: pon 07. lis 2011 12:56:02

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod rosada » sob 28. pro 2013 15:15:35

                          Obrázek
                          Uživatelský avatar
                          rosada
                           
                          Příspěvky: 1090
                          Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod rosada » sob 28. pro 2013 15:31:09

                          Někdy se mi taky chce toho tolik tolik povědět, slova jako střípky Pravdy, jen jako její odlesky a přesto někdy jasně zazáří. Možná je zbytečné něco psát a možná není. Možná jsme vetší než si dovolíme druhým ukázat a možná jsme menší než jací se předvádíme. PÁZDNOTA ve psaná na zrnko rýže. PRÁZDNOTA větší než cokoliv představitelného. Já v PRÁZDNOTĚ nebo ve mě PRÁZDNO. Tak či onak, tak ani tak. Obrovská touha říct HLE, lehká, jak motýlí křídlo, jež odfoukne sebe menší náznak pochyb. A přece možná jsou tyto řádky zamotané, zapomeň na ně, zapomeň, že byly psány, nezkoumej proč a zda to dává smysl.


                          HLE
                          Uživatelský avatar
                          rosada
                           
                          Příspěvky: 1090
                          Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod konec zvonec » sob 28. pro 2013 17:08:35

                          no ano ...

                          ... je ... co ... je ...

                          ... a to je vse. :)
                          konec zvonec
                           
                          Příspěvky: 588
                          Registrován: úte 31. črc 2012 11:42:28

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod rafael » pon 30. pro 2013 9:36:04

                          prázdnota není cílem.. pořád je někdo kdo prázdnotu vidí, já vidím vnímám cítím prazdnotu.. kdo to vše vnímá?? pořád je prázdnota a já.. dualita.. musím zmizet kdo prázdnotu vidí a tím je ego.. pak sme se stali věčností bez zrození..
                          Uživatelský avatar
                          rafael
                           
                          Příspěvky: 562
                          Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod nop » čtv 02. led 2014 21:14:40

                          Jana píše:
                          armin píše:
                          Jana píše:A teď tou prázdnotou nech znít Ježíšovo:JSEM, KTERÝ JSEM.
                          A není, co řešit. :)

                          Jen pro přesnost. JSEM, KTERÝ JSEM není Ježíšovo, ale toto pravil Bůh Mojžíšovi.

                          Díky, nicméně pro Ježíše jakožto ztělesnění čistoty Bytí tohle platí taky, ne ?

                          Ježíš říkal "já a Otec jedno jsme".
                          A řekl také: " Prvé nežli Abraham byl, já jsem.",
                          viz evang. Jana, 8, 57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
                          58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
                          Uživatelský avatar
                          nop
                           
                          Příspěvky: 1748
                          Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
                          Bydliště: Praha

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod PánBů » sob 04. led 2014 17:56:01

                          Asi budu zase za exota ale co dělat aby mě ta děfka prázdnota dala pokoj? :D Lásku tu ještě chápu ta může bejt. Ale co s prázdnotou já chci plnost. :sos:
                          PánBů
                           
                          Příspěvky: 130
                          Registrován: sob 17. zář 2011 16:40:42

                          Naplnění

                          Nový příspěvekod Jarda Malej » sob 04. led 2014 18:36:54

                          ..co s prázdnotou já chci plnost.

                          Stačí dát vale prázdný řečem.

                          :)
                          Jarda Malej
                           

                          Oprava

                          Nový příspěvekod Jarda Malej » sob 04. led 2014 18:38:11

                          ..prázdným.

                          :)
                          Jarda Malej
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod PánBů » sob 04. led 2014 18:48:03

                          Myslíš planým řečem? :D Ty mi moc plný nepřijdou. ikdyž je to vo fous (planý a plný)
                          PánBů
                           
                          Příspěvky: 130
                          Registrován: sob 17. zář 2011 16:40:42

                          Bdělost

                          Nový příspěvekod Jarda Malej » sob 04. led 2014 22:56:47

                          Do zkušenosti této chvíle se to převádí jako kvalita probouzející se bdělosti
                          .

                          .. a obráceně.
                          Bez bdělosti se to do zkušenosti co? ...nepřevádí.

                          :)
                          Jarda Malej
                           

                          ...

                          Nový příspěvekod Jarda Malej » ned 05. led 2014 4:30:43

                          Laskavě si to přečti pořádně,

                          teprve tady se totiž probouzí BDĚLOST

                          která se probouzí ze stavu nevědomosti a prázdnoty

                          a probouzí se bez jakéhokoliv úsilí a snahy o bdělost

                          prostě jen jako plod tohoto stavu prázdnoty


                          Tož ti nezbývá, než si dál o té prázdnotě číst a přečtené pilně učit.
                          Nejlépe vleže.

                          :)
                          Jarda Malej
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 9:45:55

                          Jarda Malej píše:Tož ti nezbývá, než si dál o té prázdnotě číst a přečtené pilně učit.Nejlépe vleže.

                          Meditování v leže je nejlepší. Na zádech, na břiše, na levém boku, na pravém boku, jen si vybrat.
                          Účel meditování je jen ten, najít a prozkoumat Prázdnotu, jinak řečeno, objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími. Takže prvořadý úkol meditujícího je ten, že nejdřív aktivuje ty své vnitřní smysly, aby pak měl čím registrovat onen subprostor, Prázdnotu.

                          :D
                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Jarda Malej » ned 05. led 2014 10:10:39

                          ..objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími.

                          A jelikož ty tzv. vnější smysly většinou trochu známe, povíš také něco o těch ..vnitřních?

                          :)
                          Jarda Malej
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 10:23:47

                          Jarda Malej píše:
                          ..objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími.

                          A jelikož ty tzv. vnější smysly většinou trochu známe, povíš také něco o těch ..vnitřních?

                          :)

                          Spousta slov už o tom bylo napsáno...třeba zde:

                          VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SMYSLY

                          Všechno na naší úrovni je materializace něčeho, co existuje nezávisle na této úrovni. Proto v naších smyslech jsou jiné, které vnímají vnitřně. Naše řádné smysly vnímají, nebo jinak, vytvářejí vnější svět. Vnitřní smysly vnímají a vytvářejí vnitřní svět, oni vnímají část vnitřního světa.
                          Vnější smysly jsou limitovány podle úrovně, v které daný člověk žije. Z tohoto důvodu je naše úroveň extrémně limitována. A tak jsou v souvislosti s tím limitovány i vnitřní smysly.
                          Proto silně ignorujeme to, co nejsme schopni vnímat. Jednou však žijeme na této zvláštní úrovni a musíme být také na ni naladěni zatímco blokujeme ostatní vnímání. Je to vlastně druh fyzického zaměření – koncentrace na uvědomění se jistých linií.
                          Jestliže naše schopnost vzroste v závislosti na okolí naší úrovně, potom můžeme použít naše vnitřní smysly a zvětšit náš duchovní obzor. Je to přirozené.

                          Přežití na určité úrovni záleží na naší koncentraci na tuto úroveň. Jinak – pokud nás více či méně neuspokojuje naše žití, můžeme obrátit naši pozornost někam jinam, kde chceme dosáhnout jiných příležitostí.
                          Na naší úrovni akce reálně neprobíhají a čas se okamžitě zabaluje ( enters in ).
                          Můžeme na naší úrovni zachytit na fotografii moment, který proběhl nebo jej zvukově nahrát. Tak se můžeme skrze obrázky přiřadit zpět do minulosti, chytíc vizuální nebo zvuková data i zřejmé následné pohyby. Příkladem je televize, v které je zaznamenáno vše, co již proběhlo. Tyto odkazy zahrnují čas. Čas, v kterém sledujeme tyto historické záběry nám zabere stejně velké množství času v přítomnosti. Proto 1 minuta takto stráveného času nás stojí 1 minutu současného času. Takto se ale málo změní. My se vzdáváme drahocenného momentu v přítomnosti a nemáme kompletní moment minulosti.

                          Pocity a cítění jsou akce a v komunikaci hrají velice silnou roli.

                          Vnitřní smysly jsou skutečně kanály, skrz které je plně ohodnoceno složení - skladba ( kompozice ) jakékoliv roviny reality a skutečně udržována. Je to skrze vnitřní smysly, kdy mentální enzymy nejsou schopni jednat jako životní síla, která je vlastně konstrukcí Universa.
                          Vnitřní smysly jinak řečeno jsou prostředky, mentální enzymy jsou nástroje a životní síla opravdový materiál, který formuje ( utváří ) universum jako celek, jeho rozdělení, hranice, dimenze a materiál v jednotlivých dimenzích.
                          Znovu : rozdílný materiál v jednotlivých dimenzích je pouze kamufláž formovaná vnitřními smysly.

                          Každý z nás je médium, mimosmyslné a vědomé. Děláme mnoho věcí bez toho, že víme, jak je dělat. Vědomá média vědí více o tom, jak co dělat. Učme se postupně, jak získat přístup ke schopnostem, které jsme vždy měly, rozšířit jejich využití. Tak pochopíme, co znamenají okolnosti v našem životě, které můžeme potom využít ke svému vývoji.
                          Mezi vnitřními a vnějšími smysly není skutečné rozdělení. Zjevné vnější smysly se pouze týkají zvláštní kamufláže na zvláštní rovině reality. Vnitřní smysly se týkají životní síly v kamufláži. Jsou ukryty stejně jako vlak v podzemí, který veze důležité palivo z jedné země do druhé. V různých zemích může být palivo použito pro různé účely. Obyvatelé těchto imaginárních zemí můžou měnit podobu paliva, ale palivo má stejný jediný zdroj. Tento vlak projíždí uvnitř každé země, které mezi sebou nemají díky němu žádné bariéry. Tato kamufláž je způsobena pokroucením působení, které je téměř na každé rovině.
                          Kůra stromu také není reálně oddělena od zbytku stromu, ale hovoříme o oddělení, protože je to zřejmý efekt, který vidíme. Tak to vnímají naše smysly. Svědectví našich smyslů je obvykle kamufláž.

                          Vnější smysly jako např. zrak je převážně koncentrován v našich očích a zbytek je fixován na stálých místech fyzického těla. Bez přemístění očí z těla oči vidí něco, co může být vzdáleno daleko. Stejným způsobem můžou uši slyšet zvuky, které jsou od těla vzdáleny. Je však pravda, že uši slyší lépe zvuky kolem těla než v těle. Pokud začneme toto vnímat, zjistíme, že uši mohou být dobře vyladěny na vnitřní zvuky s vysokými stupni.
                          Naše oči, jakkoli přináleží tělu, nejsou schopny vidět do těla. Uši mohou být trénovány k uvědomění si některých stupňů v těle. Ale v základu to neumí.
                          Zrak je ohromen prostorem a zdánlivou vzdáleností. Nemusíme se jít podívat na prostor v krátké vzdálenosti, prostě ho vidíme.

                          Smysl chuti se zdá být v tomto vpředu. Cítíme zápach, i když není přímo pod naším nosem.

                          Hmat musí být v přímém dotyku s vnímajícím povrchem. Můžeme jistě cítit neviditelný vítr na tváři, ale tento vzdálený pocit je jiný než distanční vnímání zrakem nebo chutí.

                          Tento rozdíl je spíše důležitý pro naše uvažování vnitřních smyslů. Vnější smysly přinášejí data z vnějšku našeho těla a zřídka z těla. Vnější smysly se chovají podle kamuflážního vzorce. Vnitřní smysly přinášejí data z jiných realit, vnitřních rovin, do těla. Vnitřní smysly vidí do těla.

                          Fyzické tělo je kamuflážní vzorec operující ve větším kamuflážním vzorci. Ale fyzické tělo a všechny jiné kamuflážní vzorce vypadající jinak, jsou transformátory životní síly Universa, kde tato síla je schopna operovat pod novými formami a za různých podmínek.

                          Vnitřní smysly doručují data z vnitřního světa reality do těla. Vnější smysly doručují data z vnějšího světa kamufláže do těla, jsou k němu ve vztahu. Vnitřní smysly mají okamžité a trvalé povědomí o tom, co se děje v těle, zatímco vnější smysly ne. Vnitřní data jsou přijímána myslí. Je to velice důležité. Mysl je v nekamuflážním stavu. Jde vlastně o vnitřní nervový systém podobající se systému vnějších smyslů. Vnitřní smysly a podvědomí můžou dělat stejné věci jako vnitřní svět a to, co my nazýváme vnitřním časem. Oba - čas i prostor jsou kamuflážní vzorce. Vnitřní smysly je ovládly.
                          Vnitřní reality nejsou paralelní s vnější realitou. Není zde nic, co by mohlo být cítěno, slyšeno, dotýkáno v tom smyslu, v kterém je nám to známo. Vnitřní smysly mají skvělou okamžitou sílu, kterou vnější smysly nemají. Vnitřní smysly nemají výpadek nebo pokles vnímání, není zde žádný čas.

                          Vnitřní smysly mají schopnost expanse a zaměření v případě, že vnější smysly ne.
                          Vnitřní svět je samozřejmá část všech rovin. Existuje souběžně s vnějším světem.

                          Když se s vnitřními smysly více seznámíme, začneme je více využívat. Slouží nám k poznání vnitřního světa a k vnímání vnitřní reality. Vnitřní realita je konec konců to, čím se staneme po smrti ve fyzickém světě. Pokud s nimi budeme pracovat, vydáme se na cestu dech beroucího dobrodružství.

                          Pokud jsme plni pochyb, tato nervozita našemu vnímání způsobuje ještě větší distorzi reality. Pokud se dostatečně rozvineme, budou naše vnitřní smysly schopni přijmout větší realitu, než si umíme představit. Vnitřní smysly korespondují nejasným způsobem s našimi vnitřními představami. Vývoj našich vnitřních smyslů můžeme vidět na příkladu, kdy byly počáteční filmy bez zvuku - grotesky, potom se film stával barevnější a dnes vidíme film plný pohybu, zvuků a hudby. My to však v průběhu takhle jasně nevnímáme.
                          Je pravda, že rozdíl je pod slovy, kde operuje vnitřní aparát a je mnohem rozdílnější s vnějším aparátem, který tak důvěrně známe. Vnitřní smysly mají mnohem větší vliv, než jakýkoli vnější smysl. Pokud se vnější smysly ozdobí vnitřními smysly, naše existence dostane hloubku.

                          Jedna z výhod vnitřních smyslů je, že spolupracují spolu.

                          Jedna z lidských slabostí byla vždy netrpělivost a jeho předsudky o kamuflážních vzorcích ve fyzické realitě. Je to netrpělivost, která vytvořila jeho snahu raději poznat sám sebe ve zkouškách vnějšího světa než by bádal uvnitř sebe.
                          V prehistorické době lidstvo vyvinulo ego a sebe-uvědomění pomoci sobě zacházením s kamuflážními vzorci, která tím vlastně vytvářelo. A tak i když mělo vše pod kontrolou, nebylo spokojené. Použilo samo sebe jako nástroj, kterým se rozložilo. Vnitřní smysly ho vedly do reality, s kterou nemohl tak snadno manipulovat, jak mohl s kamuflážním světem a ztratil tak mistrovství myšlení.
                          Duchovní fantazie v ten čas mu dávala nevýhodu a tak se celostní já rozdělilo. Toto je základní koncepce, která jej dotlačila k tomu, že začal pochybovat o nesmrtelnosti.
                          Tato koncepce je vina za pověrčivé postoje, ačkoli z hlediska celistvosti jsou některé pověry směšné a patetické. Tyto pověry vytvořili fyzické kamuflážní vzorce jako je nebe a peklo.

                          http://www.matrix-neo.cz/autori/jane-ro ... smysly.htm

                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 11:42:31

                          Poselství archanděla Michaela

                          Žít znamená užívat si každého okamžiku svého pozemského života. Těšte se na každý okamžik nového dne, uctívejte tento okamžik,který je vám dán. Nemyslete na to co bylo a co bude. Pouze tento přítomný okamžik naplní celou tvou duši krásou, láskou a štěstím. Radost ze života je nejkrásnějším okamžikem, který je vám dáván. Naplňte svou mysl krásnými myšlenkami, které utvářejí váš života, boží plán. Tím jak žijete teď tvoříte svou budoucí cestu této a budoucích reinkarnací. Proč nezačít hned a nyní.

                          Na co čekáte, vždyť je to tak jednoduché a zároveň krásné. Milujte vše na co si vzpomenete a vaše tělo bude ozářeno božím světlem. Láska ve vašich srdcích ať nikdy neochabne a září pro všechny bytosti této planety.

                          Pracujte se svým tělem, milujte tento boží chrám, který chrání vašeho nesmrtelného ducha, poslouchejte svůj vnitřní hlas.

                          Cestu, kterou jste vybrali není jednoduchá, jen ti nejsilnější zvítězí, ti kteří mají pevnou víru ve svůj život, lásku a svůj dar, který nosí v sobě. Dar, který je tím největším, kterým jsme byli obdarováni. Dar pomoci si sami. Vy jste to největší světlo, které září do vesmíru, které je schopno léčit samo sebe. Vy jste tvořiteli zázraků a všeho v celém vesmíru. Otevřete svůj vnitřní zrak, aby jste poznali světlo, které je vám dáno už dávno před touto reinkarnací. Pracujte se světlem, učiňte s něj nástroj svého života a zázraků.

                          Není třeba si nic dokazovat, Vše máte v sobě, jen si vzpomeňte co už umíte a nikdy nemůže být zapomenuto. Jste boží děti a tak taky se sebou zacházejte. Proč se trápíte a ničíte svůj nádherný život neg.myšlenkami. Vzpomeňte si na lásku, kterou máte ukrytou v srdci a každé buňce svých těl.

                          Dýchejte světlo a vtahujte tuto neuvěřitelnou energii do každého kousíčku svého těla. Vnímejte tuto nádhernou energii, která je pro vás a nikdy nepřestane proudit. Jste zázrak přírody a božího plánu.

                          Uvědomte si co chcete od života, proč se trápíte a nezáříte štěstím, proč se týráte a ubližujete sami sobě. To přece není váš plán s kterým jste vstupovali do tohoto života, tak proč to děláte. Proč nemilujete svůj život, netvoříte každý okamžik svého života. Vše máte ve svých rukou, chopte se této příležitosti a začněte milovat vše na co si vzpomenete. My vám vždy budeme pomáhat, nikdy vás neopustíme. Pracujte s námi a my vám s láskou budeme utvářet váš plán. Obracejte se na nás se vším co je potřeba. Neubližujte nikomu ani sobě. Pomáhejte druhým k lepšímu životu, veďte je ke světlu. Vy jste to světlo, kterým tvoříte zázraky, začněte hned, nečekejte chopte se příležitosti kterou vám dáváme. Už není na co čekat, otevřete své srdce lásce a ta vám bude vrácena v plné míře zpátky.

                          Stále čekáme na vás boží děti, že se vrátíte k nám. K nám na nebesa, která vám byla vždy otevřena. Sami uvidíte ten zázrak, který je vám dostupný. Pracujte na tom každým okamžikem. S láskou archanděl Michael.

                          channeling: Jarek
                          Zdroj: evamarvanova.sblog.cz

                          http://www.bezhranic.estranky.cz/clanky ... micha.html
                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 11:48:11

                          armin píše:
                          Návštěvník píše:Spousta slov už o tom bylo napsáno...třeba zde:

                          VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SMYSLY



                          Jak vidno, nejen o Prázdnotě, ale i o smyslech se dá vymyslet spoustu nesmyslů :D

                          To záleží na tom, co považuješ za nesmysl. A proč. :D
                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 11:51:47

                          Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)
                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 11:54:44

                          Návštěvník píše:Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)

                          To platí i pro práci s tzv. vnitřními smysly (vnitřní vidění, slyšení). Vždy je středobodem NĚKDO jako vyhraněnsot proti tomu zbytku, který něco (vidí, zakouší, slyší, cítí, ví atd.)

                          Jsou dobrými sluhy, ale špatnými pány - shrnuto.
                          Návštěvník
                           

                          Re: O Prázdnotě

                          Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. led 2014 12:04:20

                          Návštěvník píše:Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)



                          :)
                          „Měli byste se modlit k Bohu, aby vám dal vnitřní zření jen tehdy, když On cítí, že je to nezbytné, ne dříve. Zasvitne-li vnitřní zření tehdy, kdy zde není dostatečné moudrosti, mohou se objevit vážné problémy. Je to jako kůň, kterého nedokážete udržet na uzdě. Dám vám příklad. Dejme tomu, že vidíte, jak přímo před vámi někdo zabíjí kuře. Váš vnější zrak vám nedovolí ztotožnit se s vědomím či životním dechem kuřete. Pokud však máte vnitřní zrak a uvědomíte si,že vy sami jste byli kuřetem před mnoha, mnoha inkarnacemi, okamžitě se ztotožníte s kuřetem a ucítíte, že jste zabíjeni. Bude to pro vás strašlivý otřes. Když zasvitne vnitřní zření, stanete se jedním se skutečností, kterou vidíte. A je-li to děsivý zážitek, můžete trpět roky. Mnoho z vás říká: „Ó kdybych jen měl otevřené třetí oko!“ Ano, a pokud vaše třetí oko ukáže, že ve své dřívější inkarnaci jste byli tím nejhorším darebákem, co uděláte pak? Vnitřní zrak by měl být otevřen, jen pokud jste vnitřně vyspělí a minulost ani budoucnost vás nerozruší. Dejme tomu, že se dozvíte, že má zemřít váš nejdražší přítel nebo že se přihodí nějaké neštěstí, kterému nemůžete zabránit. Třetí oko vám může říct, co se přihodí, ale zabránit tomu třetí oko nemůže. Je to jen aspirace, vnitřní pláč, co stoupá k Nejvyššímu a dotýká se Nohou Nejvyššího, a je to jen Nejvyšší, jenž může zrušit kosmický zákon. Spatříte-li, že se má přihodit nějaké neštěstí, musíte s celou záležitostí k Nejvyššímu. Pokud je to však Boží Vůle, nemůžete zabránit tomu, aby se to stalo. Když velký duchovní hledající spatří, co se má stát v jeho nejbližší rodině – řekněme, že někdo zemře – tehdy se sám okamžitě ztotožní s Boží Vůlí. Ale jen hledající, jenž je na vysoké úrovni aspirace, se může vědomě a spontánně ztotožnit s Boží Vůlí bez jakýchkoliv obtíží. Praví duchovní Mistři jsou vždy zajedno s Vůlí Nejvyššího; nemohou mít nikdy svou vlastní individuální vůli. Vidí-li, že se něco přihodí, mohou cítit lítost, jejich vnitřní bytost však zůstane nenarušena. V případě duchovního Mistra nebo někoho, kdo je na pokraji realizace, neocitne se v nesnázích, je-li jeho třetí oko otevřeno. Ale pro běžného hledajícího, který se právě vydal na duchovní cestu, pokud se pokouší otevřít si třetí oko ve chvíli, kdy není pročištěn a není příliš duchovně vyvinut, tehdy tu bude velké nebezpečí. Častokrát není nádoba připravena, ale s pomocí nesmírného odhodlání se hledajícímu podaří otevřít třetí oko. Tehdy je výsledek nanejvýš odstrašující a ničivý.“
                          http://www.zahrada-ticha.cz/articles.php?article_id=170
                          Návštěvník
                           

                          Další

                          Zpět na Roman

                          Kdo je online

                          Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

                          cron