O Prázdnotě

[Jarda Malej]

Do zkušenosti této chvíle se to převádí jako kvalita probouzející se bdělosti

.

.. a obráceně.
Bez bdělosti se to do zkušenosti co? ...nepřevádí.

[Jarda Malej]

Laskavě si to přečti pořádně,

teprve tady se totiž probouzí BDĚLOST

která se probouzí ze stavu nevědomosti a prázdnoty

a probouzí se bez jakéhokoliv úsilí a snahy o bdělost

prostě jen jako plod tohoto stavu prázdnoty

Tož ti nezbývá, než si dál o té prázdnotě číst a přečtené pilně učit.
Nejlépe vleže.

[Návštěvník]

Tož ti nezbývá, než si dál o té prázdnotě číst a přečtené pilně učit.Nejlépe vleže.

Meditování v leže je nejlepší. Na zádech, na břiše, na levém boku, na pravém boku, jen si vybrat.
Účel meditování je jen ten, najít a prozkoumat Prázdnotu, jinak řečeno, objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími. Takže prvořadý úkol meditujícího je ten, že nejdřív aktivuje ty své vnitřní smysly, aby pak měl čím registrovat onen subprostor, Prázdnotu.

[Jarda Malej]

..objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími.

A jelikož ty tzv. vnější smysly většinou trochu známe, povíš také něco o těch ..vnitřních?

[Návštěvník]

..objevit a prozkoumat subprostor, jenž je vnímatelný pro člověka jen vnitřními smysly, nikoli vnějšími.

A jelikož ty tzv. vnější smysly většinou trochu známe, povíš také něco o těch ..vnitřních?

Spousta slov už o tom bylo napsáno...třeba zde:

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SMYSLY

Všechno na naší úrovni je materializace něčeho, co existuje nezávisle na této úrovni. Proto v naších smyslech jsou jiné, které vnímají vnitřně. Naše řádné smysly vnímají, nebo jinak, vytvářejí vnější svět. Vnitřní smysly vnímají a vytvářejí vnitřní svět, oni vnímají část vnitřního světa.
Vnější smysly jsou limitovány podle úrovně, v které daný člověk žije. Z tohoto důvodu je naše úroveň extrémně limitována. A tak jsou v souvislosti s tím limitovány i vnitřní smysly.
Proto silně ignorujeme to, co nejsme schopni vnímat. Jednou však žijeme na této zvláštní úrovni a musíme být také na ni naladěni zatímco blokujeme ostatní vnímání. Je to vlastně druh fyzického zaměření – koncentrace na uvědomění se jistých linií.
Jestliže naše schopnost vzroste v závislosti na okolí naší úrovně, potom můžeme použít naše vnitřní smysly a zvětšit náš duchovní obzor. Je to přirozené.

Přežití na určité úrovni záleží na naší koncentraci na tuto úroveň. Jinak – pokud nás více či méně neuspokojuje naše žití, můžeme obrátit naši pozornost někam jinam, kde chceme dosáhnout jiných příležitostí.
Na naší úrovni akce reálně neprobíhají a čas se okamžitě zabaluje ( enters in ).
Můžeme na naší úrovni zachytit na fotografii moment, který proběhl nebo jej zvukově nahrát. Tak se můžeme skrze obrázky přiřadit zpět do minulosti, chytíc vizuální nebo zvuková data i zřejmé následné pohyby. Příkladem je televize, v které je zaznamenáno vše, co již proběhlo. Tyto odkazy zahrnují čas. Čas, v kterém sledujeme tyto historické záběry nám zabere stejně velké množství času v přítomnosti. Proto 1 minuta takto stráveného času nás stojí 1 minutu současného času. Takto se ale málo změní. My se vzdáváme drahocenného momentu v přítomnosti a nemáme kompletní moment minulosti.

Pocity a cítění jsou akce a v komunikaci hrají velice silnou roli.

Vnitřní smysly jsou skutečně kanály, skrz které je plně ohodnoceno složení - skladba ( kompozice ) jakékoliv roviny reality a skutečně udržována. Je to skrze vnitřní smysly, kdy mentální enzymy nejsou schopni jednat jako životní síla, která je vlastně konstrukcí Universa.
Vnitřní smysly jinak řečeno jsou prostředky, mentální enzymy jsou nástroje a životní síla opravdový materiál, který formuje ( utváří ) universum jako celek, jeho rozdělení, hranice, dimenze a materiál v jednotlivých dimenzích.
Znovu : rozdílný materiál v jednotlivých dimenzích je pouze kamufláž formovaná vnitřními smysly.

Každý z nás je médium, mimosmyslné a vědomé. Děláme mnoho věcí bez toho, že víme, jak je dělat. Vědomá média vědí více o tom, jak co dělat. Učme se postupně, jak získat přístup ke schopnostem, které jsme vždy měly, rozšířit jejich využití. Tak pochopíme, co znamenají okolnosti v našem životě, které můžeme potom využít ke svému vývoji.
Mezi vnitřními a vnějšími smysly není skutečné rozdělení. Zjevné vnější smysly se pouze týkají zvláštní kamufláže na zvláštní rovině reality. Vnitřní smysly se týkají životní síly v kamufláži. Jsou ukryty stejně jako vlak v podzemí, který veze důležité palivo z jedné země do druhé. V různých zemích může být palivo použito pro různé účely. Obyvatelé těchto imaginárních zemí můžou měnit podobu paliva, ale palivo má stejný jediný zdroj. Tento vlak projíždí uvnitř každé země, které mezi sebou nemají díky němu žádné bariéry. Tato kamufláž je způsobena pokroucením působení, které je téměř na každé rovině.
Kůra stromu také není reálně oddělena od zbytku stromu, ale hovoříme o oddělení, protože je to zřejmý efekt, který vidíme. Tak to vnímají naše smysly. Svědectví našich smyslů je obvykle kamufláž.

Vnější smysly jako např. zrak je převážně koncentrován v našich očích a zbytek je fixován na stálých místech fyzického těla. Bez přemístění očí z těla oči vidí něco, co může být vzdáleno daleko. Stejným způsobem můžou uši slyšet zvuky, které jsou od těla vzdáleny. Je však pravda, že uši slyší lépe zvuky kolem těla než v těle. Pokud začneme toto vnímat, zjistíme, že uši mohou být dobře vyladěny na vnitřní zvuky s vysokými stupni.
Naše oči, jakkoli přináleží tělu, nejsou schopny vidět do těla. Uši mohou být trénovány k uvědomění si některých stupňů v těle. Ale v základu to neumí.
Zrak je ohromen prostorem a zdánlivou vzdáleností. Nemusíme se jít podívat na prostor v krátké vzdálenosti, prostě ho vidíme.

Smysl chuti se zdá být v tomto vpředu. Cítíme zápach, i když není přímo pod naším nosem.

Hmat musí být v přímém dotyku s vnímajícím povrchem. Můžeme jistě cítit neviditelný vítr na tváři, ale tento vzdálený pocit je jiný než distanční vnímání zrakem nebo chutí.

Tento rozdíl je spíše důležitý pro naše uvažování vnitřních smyslů. Vnější smysly přinášejí data z vnějšku našeho těla a zřídka z těla. Vnější smysly se chovají podle kamuflážního vzorce. Vnitřní smysly přinášejí data z jiných realit, vnitřních rovin, do těla. Vnitřní smysly vidí do těla.

Fyzické tělo je kamuflážní vzorec operující ve větším kamuflážním vzorci. Ale fyzické tělo a všechny jiné kamuflážní vzorce vypadající jinak, jsou transformátory životní síly Universa, kde tato síla je schopna operovat pod novými formami a za různých podmínek.

Vnitřní smysly doručují data z vnitřního světa reality do těla. Vnější smysly doručují data z vnějšího světa kamufláže do těla, jsou k němu ve vztahu. Vnitřní smysly mají okamžité a trvalé povědomí o tom, co se děje v těle, zatímco vnější smysly ne. Vnitřní data jsou přijímána myslí. Je to velice důležité. Mysl je v nekamuflážním stavu. Jde vlastně o vnitřní nervový systém podobající se systému vnějších smyslů. Vnitřní smysly a podvědomí můžou dělat stejné věci jako vnitřní svět a to, co my nazýváme vnitřním časem. Oba - čas i prostor jsou kamuflážní vzorce. Vnitřní smysly je ovládly.
Vnitřní reality nejsou paralelní s vnější realitou. Není zde nic, co by mohlo být cítěno, slyšeno, dotýkáno v tom smyslu, v kterém je nám to známo. Vnitřní smysly mají skvělou okamžitou sílu, kterou vnější smysly nemají. Vnitřní smysly nemají výpadek nebo pokles vnímání, není zde žádný čas.

Vnitřní smysly mají schopnost expanse a zaměření v případě, že vnější smysly ne.
Vnitřní svět je samozřejmá část všech rovin. Existuje souběžně s vnějším světem.

Když se s vnitřními smysly více seznámíme, začneme je více využívat. Slouží nám k poznání vnitřního světa a k vnímání vnitřní reality. Vnitřní realita je konec konců to, čím se staneme po smrti ve fyzickém světě. Pokud s nimi budeme pracovat, vydáme se na cestu dech beroucího dobrodružství.

Pokud jsme plni pochyb, tato nervozita našemu vnímání způsobuje ještě větší distorzi reality. Pokud se dostatečně rozvineme, budou naše vnitřní smysly schopni přijmout větší realitu, než si umíme představit. Vnitřní smysly korespondují nejasným způsobem s našimi vnitřními představami. Vývoj našich vnitřních smyslů můžeme vidět na příkladu, kdy byly počáteční filmy bez zvuku - grotesky, potom se film stával barevnější a dnes vidíme film plný pohybu, zvuků a hudby. My to však v průběhu takhle jasně nevnímáme.
Je pravda, že rozdíl je pod slovy, kde operuje vnitřní aparát a je mnohem rozdílnější s vnějším aparátem, který tak důvěrně známe. Vnitřní smysly mají mnohem větší vliv, než jakýkoli vnější smysl. Pokud se vnější smysly ozdobí vnitřními smysly, naše existence dostane hloubku.

Jedna z výhod vnitřních smyslů je, že spolupracují spolu.

Jedna z lidských slabostí byla vždy netrpělivost a jeho předsudky o kamuflážních vzorcích ve fyzické realitě. Je to netrpělivost, která vytvořila jeho snahu raději poznat sám sebe ve zkouškách vnějšího světa než by bádal uvnitř sebe.
V prehistorické době lidstvo vyvinulo ego a sebe-uvědomění pomoci sobě zacházením s kamuflážními vzorci, která tím vlastně vytvářelo. A tak i když mělo vše pod kontrolou, nebylo spokojené. Použilo samo sebe jako nástroj, kterým se rozložilo. Vnitřní smysly ho vedly do reality, s kterou nemohl tak snadno manipulovat, jak mohl s kamuflážním světem a ztratil tak mistrovství myšlení.
Duchovní fantazie v ten čas mu dávala nevýhodu a tak se celostní já rozdělilo. Toto je základní koncepce, která jej dotlačila k tomu, že začal pochybovat o nesmrtelnosti.
Tato koncepce je vina za pověrčivé postoje, ačkoli z hlediska celistvosti jsou některé pověry směšné a patetické. Tyto pověry vytvořili fyzické kamuflážní vzorce jako je nebe a peklo.

http://www.matrix-neo.cz/autori/jane-ro ... smysly.htm

[Návštěvník]

Poselství archanděla Michaela

Žít znamená užívat si každého okamžiku svého pozemského života. Těšte se na každý okamžik nového dne, uctívejte tento okamžik,který je vám dán. Nemyslete na to co bylo a co bude. Pouze tento přítomný okamžik naplní celou tvou duši krásou, láskou a štěstím. Radost ze života je nejkrásnějším okamžikem, který je vám dáván. Naplňte svou mysl krásnými myšlenkami, které utvářejí váš života, boží plán. Tím jak žijete teď tvoříte svou budoucí cestu této a budoucích reinkarnací. Proč nezačít hned a nyní.

Na co čekáte, vždyť je to tak jednoduché a zároveň krásné. Milujte vše na co si vzpomenete a vaše tělo bude ozářeno božím světlem. Láska ve vašich srdcích ať nikdy neochabne a září pro všechny bytosti této planety.

Pracujte se svým tělem, milujte tento boží chrám, který chrání vašeho nesmrtelného ducha, poslouchejte svůj vnitřní hlas.

Cestu, kterou jste vybrali není jednoduchá, jen ti nejsilnější zvítězí, ti kteří mají pevnou víru ve svůj život, lásku a svůj dar, který nosí v sobě. Dar, který je tím největším, kterým jsme byli obdarováni. Dar pomoci si sami. Vy jste to největší světlo, které září do vesmíru, které je schopno léčit samo sebe. Vy jste tvořiteli zázraků a všeho v celém vesmíru. Otevřete svůj vnitřní zrak, aby jste poznali světlo, které je vám dáno už dávno před touto reinkarnací. Pracujte se světlem, učiňte s něj nástroj svého života a zázraků.

Není třeba si nic dokazovat, Vše máte v sobě, jen si vzpomeňte co už umíte a nikdy nemůže být zapomenuto. Jste boží děti a tak taky se sebou zacházejte. Proč se trápíte a ničíte svůj nádherný život neg.myšlenkami. Vzpomeňte si na lásku, kterou máte ukrytou v srdci a každé buňce svých těl.

Dýchejte světlo a vtahujte tuto neuvěřitelnou energii do každého kousíčku svého těla. Vnímejte tuto nádhernou energii, která je pro vás a nikdy nepřestane proudit. Jste zázrak přírody a božího plánu.

Uvědomte si co chcete od života, proč se trápíte a nezáříte štěstím, proč se týráte a ubližujete sami sobě. To přece není váš plán s kterým jste vstupovali do tohoto života, tak proč to děláte. Proč nemilujete svůj život, netvoříte každý okamžik svého života. Vše máte ve svých rukou, chopte se této příležitosti a začněte milovat vše na co si vzpomenete. My vám vždy budeme pomáhat, nikdy vás neopustíme. Pracujte s námi a my vám s láskou budeme utvářet váš plán. Obracejte se na nás se vším co je potřeba. Neubližujte nikomu ani sobě. Pomáhejte druhým k lepšímu životu, veďte je ke světlu. Vy jste to světlo, kterým tvoříte zázraky, začněte hned, nečekejte chopte se příležitosti kterou vám dáváme. Už není na co čekat, otevřete své srdce lásce a ta vám bude vrácena v plné míře zpátky.

Stále čekáme na vás boží děti, že se vrátíte k nám. K nám na nebesa, která vám byla vždy otevřena. Sami uvidíte ten zázrak, který je vám dostupný. Pracujte na tom každým okamžikem. S láskou archanděl Michael.

channeling: Jarek
Zdroj: evamarvanova.sblog.cz

http://www.bezhranic.estranky.cz/clanky ... micha.html

[Návštěvník]

Spousta slov už o tom bylo napsáno...třeba zde:

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SMYSLY

Jak vidno, nejen o Prázdnotě, ale i o smyslech se dá vymyslet spoustu nesmyslů

To záleží na tom, co považuješ za nesmysl. A proč.

[Návštěvník]

Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)

[Návštěvník]

Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)

To platí i pro práci s tzv. vnitřními smysly (vnitřní vidění, slyšení). Vždy je středobodem NĚKDO jako vyhraněnsot proti tomu zbytku, který něco (vidí, zakouší, slyší, cítí, ví atd.)

Jsou dobrými sluhy, ale špatnými pány - shrnuto.

[Návštěvník]

Smysly jsou jen smysly, vždy budou poplatné osobě a pokud je ta osoba ještě hodně vyhraněná, budou ve vleku jejího tíhnutí (chtít vidět, zažívat, slyšet, cítit, vědět atd.)

„Měli byste se modlit k Bohu, aby vám dal vnitřní zření jen tehdy, když On cítí, že je to nezbytné, ne dříve. Zasvitne-li vnitřní zření tehdy, kdy zde není dostatečné moudrosti, mohou se objevit vážné problémy. Je to jako kůň, kterého nedokážete udržet na uzdě. Dám vám příklad. Dejme tomu, že vidíte, jak přímo před vámi někdo zabíjí kuře. Váš vnější zrak vám nedovolí ztotožnit se s vědomím či životním dechem kuřete. Pokud však máte vnitřní zrak a uvědomíte si,že vy sami jste byli kuřetem před mnoha, mnoha inkarnacemi, okamžitě se ztotožníte s kuřetem a ucítíte, že jste zabíjeni. Bude to pro vás strašlivý otřes. Když zasvitne vnitřní zření, stanete se jedním se skutečností, kterou vidíte. A je-li to děsivý zážitek, můžete trpět roky. Mnoho z vás říká: „Ó kdybych jen měl otevřené třetí oko!“ Ano, a pokud vaše třetí oko ukáže, že ve své dřívější inkarnaci jste byli tím nejhorším darebákem, co uděláte pak? Vnitřní zrak by měl být otevřen, jen pokud jste vnitřně vyspělí a minulost ani budoucnost vás nerozruší. Dejme tomu, že se dozvíte, že má zemřít váš nejdražší přítel nebo že se přihodí nějaké neštěstí, kterému nemůžete zabránit. Třetí oko vám může říct, co se přihodí, ale zabránit tomu třetí oko nemůže. Je to jen aspirace, vnitřní pláč, co stoupá k Nejvyššímu a dotýká se Nohou Nejvyššího, a je to jen Nejvyšší, jenž může zrušit kosmický zákon. Spatříte-li, že se má přihodit nějaké neštěstí, musíte s celou záležitostí k Nejvyššímu. Pokud je to však Boží Vůle, nemůžete zabránit tomu, aby se to stalo. Když velký duchovní hledající spatří, co se má stát v jeho nejbližší rodině – řekněme, že někdo zemře – tehdy se sám okamžitě ztotožní s Boží Vůlí. Ale jen hledající, jenž je na vysoké úrovni aspirace, se může vědomě a spontánně ztotožnit s Boží Vůlí bez jakýchkoliv obtíží. Praví duchovní Mistři jsou vždy zajedno s Vůlí Nejvyššího; nemohou mít nikdy svou vlastní individuální vůli. Vidí-li, že se něco přihodí, mohou cítit lítost, jejich vnitřní bytost však zůstane nenarušena. V případě duchovního Mistra nebo někoho, kdo je na pokraji realizace, neocitne se v nesnázích, je-li jeho třetí oko otevřeno. Ale pro běžného hledajícího, který se právě vydal na duchovní cestu, pokud se pokouší otevřít si třetí oko ve chvíli, kdy není pročištěn a není příliš duchovně vyvinut, tehdy tu bude velké nebezpečí. Častokrát není nádoba připravena, ale s pomocí nesmírného odhodlání se hledajícímu podaří otevřít třetí oko. Tehdy je výsledek nanejvýš odstrašující a ničivý.“
http://www.zahrada-ticha.cz/articles.php?article_id=170

[Návštěvník]

Tady je to celé...

Protože otevírání čaker a s tím související probuzení síly kundalini je zdá se velmi „lákavá“ záležitost, dovoluji si připojit k tomuto tématu článek. Využiji texty Sri Chinmoyho, s kterými se ztotožňuji nejen po teoretické stránce, ale také souvisí s praxí. Nepíšu úplně bez zkušenosti. Už letmý dotyk s touto silou navodí pocity něčeho vyjímečného, a i když má člověk pocit správnosti této cesty, může ve skutečnosti odvádět od skutečného cíle, zvláště když neuposlechne varování ať zvenčí či zevnitř sebe. Dejme si otázku: čeho tím chci dosáhnout? Co je skutečným cílem a smyslem mého hledání? A odpovím si, upřímně, sám sobě. Neobelhávejme se tím, že je to nezbytností ke konečnému Božímu plánu – naší realizaci Boha. Není to ve skutečnosti touha po výjimečnosti až nadřazenosti, nebo touha po momentálních možných blažených stavech, extázi? Potřebuju to ke své cestě? Možná ze začátku to může být užitečné k určitému povzbuzení, odezva na naše přesvědčení, podložené pouze vírou, která může slábnout a ztrácet se. Nejdřív věřím, potom VÍM. Možná k tomu určité zkušenosti s čakrami a kundalini pomůžou. Ale nejsou cílem.

„Když kráčíte po stezce kundalini, vidíte určitou sílu, tato síla však není konečnou silou. Těm, kteří nemají žádnou duchovní či okultní sílu, se síla kundalini zdá nesmírnou. Ale při srovnání se silou Cíle není kundalini síla ničím. Na některých cestách se takovéto okultní síly neobjevují. Stezka je jasná a vy jdete prostě kupředu a dosahujete cíle. Poté jakmile jednou dosáhnete cíle, získáte všemocnou sílu, duchovní sílu. Ten kdo sleduje kundalini jógu však často zůstává jen se svou omezenou silou. Jen ve velmi řídkých případech sešel hledající z duchovní cesty, protože dosáhl duchovní síly. Kundalini síla, okultní síla, odvedla mnoho, mnoho upřímných hledajících daleko od pravdy. Většinou je kundalini síla kletbou a ne požehnáním. Pokud zneužíváte sílu kundalini, jste zničeni. Zničíte si všechny možnosti pro uskutečnění Nejvyššího a Bůh ví, kolik inkarnací vám bude trvat, než opět přijdete na správnou cestu. Z devadesáti devíti procent je síla kundalini zneužívána. Pokud ji však užíváte správně, tehdy získáte inspiraci udělat cosi dobrého pro svět. Je mnoho duchovních Mistrů nejvyššího řádu, kteří nemají sílu kundalini, protože nenásledovali tuto cestu, mají však duchovní sílu, jež je mnohem silnější. Skutečná síla, duchovní síla, přichází s postupem duchovního růstu hledajícího.“

„Někdy lidé začínají svou duchovní cestu s dobrým postojem; starají se jen o Boha, pravdu, světlo. Ale poté co kráčí dva nebo tři či šest měsíců, shledají, že tato cesta je velmi suchá. Vidí, že nezískávají jméno ani slávu anebo že nezískávají žádnou zázračnou sílu; proto se vzdají a následují jinou cestu jako je kundalini. Na této cestě, jakmile cosi obdržíte, můžete ukázat všechnu svou zázračnou sílu světu a cítit, že jste někým. Tato síla vám však nikdy nedá ani trošku míru mysli. Užívání okultní síly nikomu vědomí nepozvedne. Jako kouzelník ukazujete cosi a vyvolá to určité vzrušení, které trvá několik minut či hodinu. Ale poté se vy a ti, kteří byli vzrušeni, cítíte bídně. Víte, že to nepotrvá věčně, že tu jsou vyšší pravdy a vyšší skutečnosti. Říkáte si: „Přišel jsem do světa pro mír, pro lásku, pro radost, pro štěstí, pro uspokojení. Je nyní toto uspokojení, které jsem chtěl?“ A tak vstoupíte do skutečného duchovního života, kde není kundalini vyžadována. Co je zde vyžadováno, je jen vnitřní pláč po pravdě, světle a blaženosti. Získáte-li jednou pravdu, světlo a blaženost, nebudete se starat o sílu kundalini.“

„Je-li kundalini probuzena, člověk se stává vědom si své vnitřní psychické síly, ale to neznamená, že realizuje Boha. Realizace Boha je nekonečně výše než probuzení kundalini a nekonečně více naplňující. Když je probuzena kundalini, člověk cítí, že má pod kontrolou vnitřní vibrace a vnitřní sílu. Ale tato vnitřní síla neznamená nekonečný Mír, Světlo a Blaženost Nejvyššího. Když je kundalini probuzena, je to jako když máte kapesní nůž, s kterým můžete dělat různé věci. Pokud však člověk realizuje Boha, má schopnost použít atomovou bombu. Realizuje-li někdo Boha, jeho božské vědomí tryská do pozemské atmosféry a šíří se kolem celého světa. Když je probuzena kundalini, člověk má jen omezenou sílu.“

Toužíme po rychlém postupu, ale co když nejsme ještě připraveni na určité síly, které jsou jako oheň – dobrý sluha, špatný pán….Toužíme po vyšším vnímání, ovládnutí přírodních sil, je to možné, ale……jsme tak vnitřně silní, aby to neovládlo nás? Je naše duše tak dostatečně čistá, aby nebyly naše hříchy a s nimi pocity viny použity proti nám? Když člověk jedná jen v pravdě, nemá strach si za pravdou stát. Pokud má nějaké ty kostlivce ve skříni, kdykoli mohou narušit náš pevný postoj. Můžu se postavit případné nečistotě, když jsem sám nečistý? Buďme k sobě opravdu upřímní, hledejme své vlastní chyby, poučme se z nich, nehledejme problémy mimo nás. Všechny naše problémy jsou ve skutečnosti v nás a pokud se opakují, jsou námi dosud nepochopené a tedy i další šancí k pochopení.

„Měli byste se modlit k Bohu, aby vám dal vnitřní zření jen tehdy, když On cítí, že je to nezbytné, ne dříve. Zasvitne-li vnitřní zření tehdy, kdy zde není dostatečné moudrosti, mohou se objevit vážné problémy. Je to jako kůň, kterého nedokážete udržet na uzdě. Dám vám příklad. Dejme tomu, že vidíte, jak přímo před vámi někdo zabíjí kuře. Váš vnější zrak vám nedovolí ztotožnit se s vědomím či životním dechem kuřete. Pokud však máte vnitřní zrak a uvědomíte si,že vy sami jste byli kuřetem před mnoha, mnoha inkarnacemi, okamžitě se ztotožníte s kuřetem a ucítíte, že jste zabíjeni. Bude to pro vás strašlivý otřes. Když zasvitne vnitřní zření, stanete se jedním se skutečností, kterou vidíte. A je-li to děsivý zážitek, můžete trpět roky. Mnoho z vás říká: „Ó kdybych jen měl otevřené třetí oko!“ Ano, a pokud vaše třetí oko ukáže, že ve své dřívější inkarnaci jste byli tím nejhorším darebákem, co uděláte pak? Vnitřní zrak by měl být otevřen, jen pokud jste vnitřně vyspělí a minulost ani budoucnost vás nerozruší. Dejme tomu, že se dozvíte, že má zemřít váš nejdražší přítel nebo že se přihodí nějaké neštěstí, kterému nemůžete zabránit. Třetí oko vám může říct, co se přihodí, ale zabránit tomu třetí oko nemůže. Je to jen aspirace, vnitřní pláč, co stoupá k Nejvyššímu a dotýká se Nohou Nejvyššího, a je to jen Nejvyšší, jenž může zrušit kosmický zákon. Spatříte-li, že se má přihodit nějaké neštěstí, musíte s celou záležitostí k Nejvyššímu. Pokud je to však Boží Vůle, nemůžete zabránit tomu, aby se to stalo. Když velký duchovní hledající spatří, co se má stát v jeho nejbližší rodině – řekněme, že někdo zemře – tehdy se sám okamžitě ztotožní s Boží Vůlí. Ale jen hledající, jenž je na vysoké úrovni aspirace, se může vědomě a spontánně ztotožnit s Boží Vůlí bez jakýchkoliv obtíží. Praví duchovní Mistři jsou vždy zajedno s Vůlí Nejvyššího; nemohou mít nikdy svou vlastní individuální vůli. Vidí-li, že se něco přihodí, mohou cítit lítost, jejich vnitřní bytost však zůstane nenarušena. V případě duchovního Mistra nebo někoho, kdo je na pokraji realizace, neocitne se v nesnázích, je-li jeho třetí oko otevřeno. Ale pro běžného hledajícího, který se právě vydal na duchovní cestu, pokud se pokouší otevřít si třetí oko ve chvíli, kdy není pročištěn a není příliš duchovně vyvinut, tehdy tu bude velké nebezpečí. Častokrát není nádoba připravena, ale s pomocí nesmírného odhodlání se hledajícímu podaří otevřít třetí oko. Tehdy je výsledek nanejvýš odstrašující a ničivý.“

Co jsem tímto článkem vlastně chtěla říct? Zachovejme pokoru a nechtějme předčasně dospět ke zkušenostem s okultními silami, k jejichž ovládnutí možná nemáme dostatečnou vnitřní morální sílu. Pokud se chci opravdu vrátit k Bohu, nalézt ho v sobě, nemohu ho hledat prostřednictvím ega, vlastní vůle. Je-li jedinou mojí aspirací Láska k němu a odevzdám-li mu vlastní vůli do Jeho rukou, všechno přijde samo tak jak má. Tedy ono přijde vždy všechno tak jak má, ale skutečnosti, které můžeme zažívat jako problémy, jsme si přivodili sami. Byla to naše volba, naše poučení, naše cesta. Přímá cesta vede jen přes pokoru, odevzdání a lásku k pravdě. Především k pravdě o nás samých.

„Ve tvém případě, namísto otevírání třetího oka bys měl meditovat na srdce a snažit se zde cítit po celou dobu Boží přítomnost. Musíš chtít být jen uvnitř Srdce Boha a udržet si Jej ve svém srdci. Tehdy ti Bůh dá jen to, co je pro tebe nejlepší. Nedá ti ani trochu něčeho, co není ve tvém životě nezbytné. Snaž se přinést do své vnitřní bytosti mír, radost a lásku od Boha. Vstoupíš-li do srdce, budeš schopen vejít do svého vlastního slunce. Pokud vejdeš správně, spatříš, že je samý jas. Žádná nevědomost nemůže stá před vnitřním sluncem. Toto slunce okamžitě osvítí anebo transformuje naši nevědomost. Proto chcete-li uskutečnit Nejvyšší a naplnit Nejvyšší ve svém životě, snažte se aspirovat v srdci.“

„Třetí oko je místem zření. Když užíváte své oči, můžete vidět jen to, co je před vámi. S třetím okem se však můžete dívat dopředu, dozadu, všude. Můžete vidět také minulost, přítomnost a budoucnost najednou. V tuto chvíli si možná nevzpomínáte, co jste měli včera k snídani. Pokud si však dokážete otevřít své třetí oko, budete dokonce schopni říci, co jste měli k snídani před dvěma roky. Otevřete-li si své třetí oko, okamžitě vás zavede do vaší minulosti, kde je všechno zaznamenáno. Ukáže vám také budoucnost – co se stane ve vašem životě či v životech vašich přátel. Řekněme, že máte v úmyslu zítra ráno něco udělat. Toto je váš plán, vaše odhodlání. Nicméně když zasvitne den, můžete dvacetkrát změnit názor. Pokud však svým třetím okem vidíte, co se stane, nebudete mít žádnou potřebu, žádný důvod měnit kosmický plán, protože na vnitřní úrovni je to již vykonáno.“

Všechna tajemství byla už vyjevena, vidíme však jen to, na co jsme vnitřně připraveni a to je dobře.

Citováno z knihy Kundalini: Matka Síla - Sri Chinmoy
http://www.zahrada-ticha.cz/articles.php?article_id=170

[Návštěvník]

„Ve tvém případě, namísto otevírání třetího oka bys měl meditovat na srdce a snažit se zde cítit po celou dobu Boží přítomnost. Musíš chtít být jen uvnitř Srdce Boha a udržet si Jej ve svém srdci. Tehdy ti Bůh dá jen to, co je pro tebe nejlepší. Nedá ti ani trochu něčeho, co není ve tvém životě nezbytné. Snaž se přinést do své vnitřní bytosti mír, radost a lásku od Boha. Vstoupíš-li do srdce, budeš schopen vejít do svého vlastního slunce. Pokud vejdeš správně, spatříš, že je samý jas. Žádná nevědomost nemůže stá před vnitřním sluncem. Toto slunce okamžitě osvítí anebo transformuje naši nevědomost. Proto chcete-li uskutečnit Nejvyšší a naplnit Nejvyšší ve svém životě, snažte se aspirovat v srdci.“

A spatřit ten jas můžeš zas jen otevřeným třetím okem, jinak ne.

[Návštěvník]

Ti, kteří celou bytostí směřovali (jen) k Pravdě a žití v Ní při objevení těchto sidhi prosili Boha, aby tuto schopnost jim odňal.
Věděli proč.

[Návštěvník]

Ti, kteří celou bytostí směřovali (jen) k Pravdě a žití v Ní při objevení těchto sidhi prosili Boha, aby tuto schopnost jim odňal.
Věděli proč.

Aby měli klid od zvědavých lidí kolem sebe. Není nic otravnějšího, než dav, který třeba chce mermomocí vědět, co právě dělají jejich zesnulí.