od Návštěvník » pon 04. lis 2019 14:31:46
Adharma – to je takové jednání, které odporuje dharmě jednotlivce. Nexistuje sama o sobě, je to negace zákona dharmy, jednání, které směřujed proti vrozené podstatě, proti přirozenosti. Adharma je popření sebe sama. Na tomto poli bezbožnosti stahuje had připoutanosti zpět až na první fyzickou úroveň. Víra ve shodě se zákony přírody je sudharma. Slepá víra, která se neřídí podle kosmických zákonů, vede k adharmě.
„Adharma je jednání v rozporu se zákony existence. Při východu Slunce se mění celá planeta – mění se vítr, atmosférický tlak a teplota, život se probouzí. Spát v této době je něco, co odporuje zákonům planety. To je adharma. Drancování přírodních zdrojů, které se těží bez zřetele k negativním vlivům na prostředí a budoucnost planety, to je také adharma vůči zemi. Podobně jsou třeba adharmy spjaté s fyziologií těla. Napínat a uvolňovat – to je přirozené. Ale stálé napětí je proti přirozenosti.“
Na úrovni rovnováhy je nebezpečí adharmy je největší. Hráč snadno ignoruje existující dharmu a zkouší jít svou vlastní cestou, bez ohledu na zákony bytí.
Móh – znamená v sánskrtu připoutanost. Silná pouta svazují a stávají se důvodem návratu zpět na Zemi. Uvádí se, že jsou čtyři posedlosti, které ubírají člověku energii a překážejí duchovnímu růstu, a to: kám (přání, touhy, smyslnost), kródh (hněv, útočnost, násilí), lóbh (chtivost, nespokojenost) a móh (připoutanost, sebeklam).
Sebeklam zastírá mysl a způsobuje, že mysl není schopna vidět pravdu. Je následkem bezbožnosti (adharmy).
viewtopic.php?f=234&t=2440&p=105186#p105186
[b]Adharma [/b]– to je takové jednání, které odporuje dharmě jednotlivce. Nexistuje sama o sobě, je to negace zákona dharmy, jednání, které směřujed proti vrozené podstatě, proti přirozenosti. Adharma je popření sebe sama. Na tomto poli bezbožnosti stahuje had připoutanosti zpět až na první fyzickou úroveň. Víra ve shodě se zákony přírody je sudharma. Slepá víra, která se neřídí podle kosmických zákonů, vede k adharmě.
„Adharma je jednání v rozporu se zákony existence. Při východu Slunce se mění celá planeta – mění se vítr, atmosférický tlak a teplota, život se probouzí. Spát v této době je něco, co odporuje zákonům planety. To je adharma. Drancování přírodních zdrojů, které se těží bez zřetele k negativním vlivům na prostředí a budoucnost planety, to je také adharma vůči zemi. Podobně jsou třeba adharmy spjaté s fyziologií těla. Napínat a uvolňovat – to je přirozené. Ale stálé napětí je proti přirozenosti.“
Na úrovni rovnováhy je nebezpečí adharmy je největší. Hráč snadno ignoruje existující dharmu a zkouší jít svou vlastní cestou, bez ohledu na zákony bytí.
Móh – znamená v sánskrtu připoutanost. Silná pouta svazují a stávají se důvodem návratu zpět na Zemi. Uvádí se, že jsou čtyři posedlosti, které ubírají člověku energii a překážejí duchovnímu růstu, a to: kám (přání, touhy, smyslnost), kródh (hněv, útočnost, násilí), lóbh (chtivost, nespokojenost) a móh (připoutanost, sebeklam).
Sebeklam zastírá mysl a způsobuje, že mysl není schopna vidět pravdu. Je následkem bezbožnosti (adharmy).
http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=234&t=2440&p=105186#p105186