Pravý cíl

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Pravý cíl

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » sob 30. pro 2023 7:57:01

29. Jediným účelem života je žít (z knihy Já Jsem To)


Tazatel: Co to znamená neuspět v józe? Kdo je neúspěšný v józe (jógabhrašta)?

Maharádž: Je to jen otázka nedokončenosti. Neúspěšný v józe je ten, kdo nemohl z nějakého důvodu svoji jógu dokončit. Takový neúspěch je jen dočasný, neboť porážka v józe není možná. Tato bitva je vždy vyhraná, neboť jde o boj mezi pravdou a lží. Lež v ní nemá nejmenší šanci.

T: Kdo je neúspěšný? Jedinec (viakti), nebo Já (viakta)?
M: Otázka je špatně položena. Neúspěch neexistuje ani na krátké, ani na dlouhé trati. Je to jako dlouhá a strmá cesta neznámou zemí. Z nesčetného množství kroků vás k cíli dovede až ten poslední. Přesto však nebudete všechny předcházející kroky považovat za neúspěchy. Každý z nich vás přivedl blíže k vašemu cíli, i když jste se musel vrátit, abyste obešel překážku. Ve skutečnosti vás každý krok přivádí k cíli, neboť vaším věčným osudem je být neustále v pohybu, učit se, objevovat a roz­víjet se. Jediným účelem života je žít. Já se neztotožňuje s úspěchem ani neúspěchem – samotná myšlenka stát se tím či oním je pro Já nemysli­telná. Já chápe, že úspěch a neúspěch jsou relativní a vzájemně závislé, že jsou osnovou a útkem života. Učte se od obou a překročte je. Musíte to zkoušet opakovaně, dokud se to nenaučíte.

T: Co se mám naučit?
M: Žít bez starosti o sebe sama. Proto musíte znát své vlastní pravé bytí (svarúpa) jako nezkrotné, odvážné a vždy vítězící. Jakmile s absolutní jistotou poznáte, že vás nemůže trápit nic jiného než vaše vlastní před­stavivost, přestanete si všímat svých žádostí a obav, konceptů a představ a začnete žít výhradně podle pravdy.

T: Co může být příčinou toho, že někteří lidé jsou v józe úspěšní a jiní nikoli? Je to dáno jejich osudem či povahou, nebo je to jenom náhoda?
M: V józe není nikdy nikdo neúspěšný. Je to všechno jenom věc rychlosti jeho pokroků, které jsou zpočátku pomalé, ale na konci velmi rychlé. Je-li člověk plně vyzrálý, potom je realizace jako výbuch. Odehraje se samovolně nebo při sebenepatrném podnětu. Rychlý postup není lepší než pomalý. Pomalé zrání a rychlý rozkvět se střídají. Obojí je přirozené a správné.

Nicméně toto vše se odehrává pouze v mysli. Jak to vidím já, nic takového ve skutečnosti neexistuje. Ve velkém zrcadle vědomí vznikají a zanikají obrazy a souvislosti mezi nimi vytváří pouze paměť. Paměť je hmotná – zničitelná, pomíjivá a přechodná. A na takových chatr­ných základech si budujete pocit osobní existence – neurčitý, nesouvislý a snový. Toto nejasné přesvědčení „já jsem takový a takový“ zatemňuje neměnný stav čirého uvědomění a nutí nás věřit, že jsme se narodili jen proto, abychom trpěli a zemřeli.

T: Tak jako dítě nemůže zastavit svůj růst, tak ani člověk nemůže zabránit svému vývoji, jelikož mu to jeho přirozenost nedovolí. Proč by se tedy měl snažit? K čemu potřebuje jógu?
M: Vývoj je tu stále. Všechno se podílí na vývoji. Ale je to vývoj nevě­domosti. Kruhy nevědomosti se mohou rozšiřovat sebevíc, omezenost však zůstává. V pravý čas se objeví guru, aby nás učil a povzbuzoval ve cvičení jógy. Tak proběhne dozrávání, jehož výsledkem je rozplynutí pradávné noci nevědomosti pod paprsky vycházejícího slunce moudrosti. Ale ve skutečnosti se nic nestane. Slunce je tu pořád a žádná noc neexis­tuje. To jenom mysl zaslepená myšlenkou „já jsem tělo“ donekonečna spřádá vlákna iluzí.

T: Je-li všechno součástí přirozeného procesu, kde je potom potřeba úsilí?
M: I úsilí je součástí tohoto procesu. Když začne být nevědomost urputná a houževnatá a charakter se zvrhne, potom jsou úsilí a bolest z něj plynoucí nevyhnutelné. Ale tam, kde člověk naslouchá své přiro­zenosti, tam žádné úsilí není. Semeno duchovního života roste v tichu a temnotě, dokud nenastane jemu určená chvíle.

T: Lze potkat význačné lidi, kteří se ve stáří stali dětinskými, malicher­nými, hašteřivými a zlomyslnými. Jak mohli tak klesnout?
M: Nebyli dokonalými jóginy, kteří by měli svá těla zcela pod kontrolou. Nebo se možná ani nestarali o to, aby uchránili svá těla před přirozeným chátráním. Člověk nesmí dělat závěry, aniž by znal všechny okolnosti. A především nesmí vynášet soudy o tom, zda je někdo horší či lepší. Mla­dická svěžest je spíše záležitostí vitality (prány) než moudrosti (džňány).

T: Člověk může zestárnout, ale proč by měl ztratit veškerou bdělost a rozlišování?
M: Dokud jsou vědomí a nevědomí v těle, závisejí na stavu mozku. Ale Já je za vědomím i nevědomím, za mozkem, za myslí. Vada nástroje se netýká jeho uživatele.

T: Slyšel jsem, že realizovaný člověk neudělá nikdy nic nepatřičného. Vždycky se bude chovat příkladným způsobem.
M: Kdo určuje to, co je příkladné? Proč by se měl osvobozený člověk bezpodmínečně řídit konvencemi? Ve chvíli, kdy se stane předvídatelným, přestává být svobodný. Jeho svoboda spočívá v tom, že svobodně naplňuje požadavky daného okamžiku a podrobuje se nevyhnutelnosti situace. Svo­boda dělat si, co se člověku zachce, je ve skutečnosti otroctvím, kdežto opravdová svoboda je dělat to, co člověk musí a co je správné.

T: Přesto musí existovat nějaký způsob, jak rozlišit, kdo je realizovaný a kdo ne. Jaký význam má člověk, který je k nerozeznání od ostatních?
M: Ten, kdo sám sebe zná, nemá o tomto poznání žádné pochybnosti. Ani se nestará o to, zda ostatní jeho stav poznali nebo ne. Jen zřídka rea­lizovaný člověk svou realizaci odhaluje a ti, kteří se s ním setkali, mohou být šťastni, jelikož to dělá pro jejich trvalé dobro.

T: Podívá-li se člověk kolem sebe, je otřesen tím, kolik je všude zbyteč­ného utrpení. Lidem, kteří by potřebovali pomoc, se pomoci nedostává. Představte si velké nemocniční oddělení, plné nevyléčitelně nemocných, kteří se třesou a sténají. Kdybyste dostal svolení všechny je zabít a ukon­čit tak jejich muka, udělal byste to?
M: Nechal bych na nich, aby se rozhodli.

T: Co když je ale jejich osudem trpět? Jak můžete zasahovat do jejich osudu?
M: Jejich osudem je to, co se děje. Osudu se protivit nelze. Vy ale chcete říci, že život každého člověka je určen v okamžiku narození? To je divná představa! Kdyby tomu tak bylo, potom by síla, která to určuje, zařídila vše tak, aby nikdo netrpěl.

T: A co příčina a následek?
M: Každý okamžik obsahuje celek minulosti a vytváří celek budouc­nosti.

T: Ale existuje vůbec minulost a budoucnost?
M: Jenom v mysli. Čas je v mysli, prostor je v mysli. Zákon příčiny a ná­sledku je také záležitost myšlení. Ve skutečnosti je všechno tady a teď a všechno je jednotou. Rozmanitost a různorodost jsou pouze v mysli.

T: Přesto jste ale zastáncem toho, ulehčit někomu trápení, i za cenu zničení nevyléčitelně nemocného těla.
M: Opět se na to díváte zvenčí, kdežto já se dívám zevnitř. Já nevidím trpícího, já tím trpícím jsem. Znám ho zevnitř a spontánně a bez úsilí dělám to, co je správné. Neřídím se žádnými pravidly ani žádná nevy­tvářím. Pluji se životem – s důvěrou a bez odporu.

T: Přesto ale vypadáte jako velice praktický člověk, který má své bezpro­střední okolí plně pod kontrolou.
M: A jaký jiný bych podle vás měl být? Nějaká ztracená existence nebo co?

T: Přesto druhým příliš pomoci nemůžete.
M: Ale jistěže jim mohu pomoci. A vy také. Pomáhat může každý. Utrpení však vzniká neustále znova. Kořeny bolesti v sobě může zničit jen každý sám. Ostatní mohou vaši bolest pouze zmírnit, ale nemohou odstranit její příčinu, kterou je nekonečná hloupost lidstva.

T: Bude této hlouposti někdy konec?
M: V případě jednotlivého člověka – samozřejmě ano, kdykoli. V pří­padě lidstva, jak ho známe – po mnoha a mnoha letech. Ale v případě všeho stvořeného – nikdy, neboť stvoření samo o sobě má svůj základ v nevědomosti, hmota sama o sobě znamená nevědomost. Příčinou ne­konečného utrpení je to, že člověk nejen že neví, ale navíc ani netuší o tom, že neví.

T: Slýcháme o velkých avatarech, spasitelích světa.
M: A spasili ho? Přišli a zase odešli – a svět se pachtí dál. Udělali toho za­jisté hodně a otevřeli nové rozměry pro lidskou mysl. Ale mluvit o spáse světa je přehnané.

T: Takže svět nemůže být spasen?
M: Jaký svět chcete spasit? Svět svých vlastních představ? Ten si spaste sám. Nebo snad můj svět? Ukažte mi můj svět a pak se jím budu zabývat. Nejsem si vědom toho, že by existoval jakýkoli ode mne oddělený svět, který bych mohl či nemohl spasit. Jakým právem chcete svět zachránit, když jediné, co svět potřebuje, je, aby byl uchráněn od vás? Odejděte ze scény a uvidíte, zda tam zůstalo něco ke spasení.

T: Zdá se, že zdůrazňujete to, že bez vás by váš svět neexistoval, a tudíž jediná věc, kterou pro něj můžete udělat, je celé to divadlo ukončit. Ale to není žádné východisko. I kdyby byl svět mým vlastním výtvorem, tak ho tento poznatek nespasí. Pouze ho vysvětluje. Zůstává otázka: „Proč jsem stvořil tak bídný svět a co mohu udělat pro to, abych to změnil?“ Vypadá to, že říkáte: „Na to vše zapomeňte a obdivujte svoji vlastní slávu a nádheru.“ Ale tak to jistě nemyslíte. Popis nemoci a jejích příčin nemoc nevyléčí. K vyléčení je zapotřebí správný lék.
M: Na nemoc způsobenou tupostí a hloupostí je lékem právě její ozna­čení a vysvětlení jejích příčin. Tak jako je nemoc způsobená nedostatkem něčeho vyléčena dodáním chybějícího prvku, tak jsou i nemoci života vyléčeny přiměřenou dávkou rozumné odpoutanosti (vivéka – vairágja).

T: Svět nemůžete spasit tak, že budete kázat o neuskutečnitelných ideá­lech. Lidé jsou takoví, jací jsou. Copak musí trpět?
M: Dokud jsou lidé takoví, jací jsou, nemohou utrpení uniknout. Až odstraní pocit oddělenosti, všechny rozpory zmizí.

T: Zpráva v tisku je tvořena pouze papírem a inkoustem. O co však jde, je samotný text. Rozložením světa na jednotlivé prvky ztratíte to nejdůležitější – jeho smysl. Tím, že všechno redukujete na pouhý sen, zapomínáte na rozdíl mezi sněním hmyzu a sněním básníka. Připouštím, že všechno jsou to sny. Ne všechny jsou však stejné.
M: Sny nejsou stejné, ale snící je jen jeden. Jsem hmyzem a jsem i bás­níkem – ve snu. Ale ve skutečnosti nejsem ani jedním z nich. Já jsem za všemi sny. Jsem světlo, v němž všechny sny vznikají i zanikají. Jsem jak uvnitř, tak i vně každého snu. Tak jako člověk, kterého bolí hlava, zná svou bolest a zároveň ví, že není touto bolestí, tak i já znám sen, který sám současně sním i nesním. Během snu, před ním i po něm jsem to, co jsem. Avšak z toho, co ve snu vidím, nejsem nic.

T: Je to všechno záležitost představivosti. Někdo si představuje, že sní, jiný, že nesní. Nejsou na tom snad oba stejně?
M: Jsou i nejsou. Nesnění, jakožto interval mezi dvěma sny, je samo­zřejmě součástí snění. Avšak nesnění jakožto pevné a bezčasové setrvávání ve skutečnosti nemá se sněním nic společného. V tomto smyslu nikdy nesním a snít ani nebudu.

T: Jestliže jak sen, tak i únik ze snu jsou jen představy, kde je potom východisko?
M: Žádné východisko není nutné! Copak nechápete, že východisko je také součástí snu? Jediné, co musíte udělat, je vidět sen jako sen.

T: Začnu-li provádět praxi odmítání všeho jakožto snu, kam mne to dovede?
M: Ať vás to dovede kamkoli, vždy to bude sen. Samotná myšlenka, že jdete mimo sen, je iluzorní. Proč někam chodit? Jen si uvědomte, že sníte sen, jenž nazýváte svět, a přestaňte hledat východiska. Vaším problémem není tento sen. Vaším problémem je to, že se vám jedna část snu líbí a jiná nikoli. Mějte rád buď všechno nebo nic a přestaňte si stěžovat. Až budete vidět sen jako sen, udělal jste vše, co bylo potřeba.

T: Je snění způsobeno myšlením?
M: Vše je hrou myšlenek. Ve stavu osvobozeném od vytváření myšlenek (nirvikalpa samádhi) není vnímáno nic. Prvotní myšlenkou je „Já jsem“. Ta rozbíjí stav čirého vědomí a po ní následují nesčetné počitky a vjemy, pocity a myšlenky, které ve svém celku tvoří Boha a Jeho svět. Pocit „Já jsem“ zůstává jako nezúčastněný pozorovatel, ale všechno, co se děje, je vůle Boží.

T: A proč ne moje vůle?
M: Opět jste rozdělil sebe sama – na Boha a nezúčastněného pozorova­tele. Oba jsou však jedním.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » sob 30. pro 2023 7:56:45



29. Jediným účelem života je žít (z knihy Já Jsem To)

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » sob 16. pro 2023 13:29:29

Obrázek

Pokud neexistuje žádné já a žádný svět, co potom je?

Realita (sat) září (chit) jako blaženost (ananda).

Tohle je všechno.

Jste štěstí, které hledáte.

Ramana Maharshi použil tuto analogii:

"Když se člověk ztratí v horách, dostane pátrací pes kus jeho oblečení, aby ho mohl sledovat.

Vůně osoby je nepostradatelným vodítkem k tomu, kde se nachází.

Náhodou je to také jediné vodítko, které máme.

Vůně sílí, dokud je pes nenajde.

Při duchovním hledání je mír nepostradatelným vodítkem.

Když budete tiše sedět, vznikne pocit klidu.

Následujte ten pocit.

Když najdete jeho zdroj, zjistíte, že jste to vy.

Mír je to, čím ve skutečnosti jste.

Pokud ztratíte ten klidný pocit, ztratili jste stopu.

Buďte dobrým ohařem a jděte po cestě, která je totožná s cílem, kterého se snažíte dosáhnout."

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » čtv 28. zář 2023 17:44:25



Vaší pravou podstatou je mír.

Myšlenky na štěstí jsou skutečnou překážkou tohoto uvědomění.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od salmo1cz. » úte 15. srp 2023 17:03:18

Proč nepopsatelné?Je to TO co celou existenci oživuje a je samotnou existencí i tím co nazýváte iluzí.
Žádná nevědomost nemůže dosáhnout ráje, myšleno odpoutanosti, protože zákonitě musí žít ve strachu a v područí spodních čaker.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » úte 15. srp 2023 16:07:20

Pataňdžaliho systém jógy

Pataňdžaliho systém jógy vznikl asi kolem roku 300 před naším letopočtem. O Patandžalim, který bývá též nazýván otcem jógy, dějiny nic bližšího nevědí a svědectví jeho života podává pouze jeho slavná Jógasútra, souhrn seřazených aforismů, podávajících výklad jeho filosofie a geniálně aplikovanou metodu. Nepředpokládá se, že by Pataňdžali byl samotným tvůrcem jógy, ale je, považován za jejího vydavatele a upravovatele. Jógové učení bylo tehdy již dávno známé a živé.

Pod pojmem jóga rozumí Ind snahu po dosažení osvobozujícího poznání či samotného vysvobození uskutečňovanou pomocí systematického cvičení těla a mysli na cestě vnitřní přeměny - pomocí bezprostředního vnímání a zažití. Je to tedy metoda, která může být spojena s rozličnými naukami.
Mnohé z autorit považují Pataňdžaliho systém za přirozené pokračování systému sánkhja. Filosofický systém sánkhja zastává dualistický realismus, jehož základem jsou dvě od věčnosti existující reality - duch a hmota. Cílem tohoto systému je osvobodit ducha ze zajetí hmoty. Jeho původ se klade asi do 7. století před naším letopočtem. Následovníci Pataňdžaliho prohlašují jógu za vylepšení sánkhjového systému. Mahábhárata říká: "Moudrý je ten, kdo vidí sánkhju a jógu jako jedno." Hlavní rozdíl mezi oběma tkví právě v oněch Pataňdžaliho vylepšeních, která mají povahu určitých metod psychického rozvoje a duševní kontroly; jsou všeobecně známa jako metody rádžajógy. Než provedeme jejich výčet a než začneme uvažovat o metodách jógy, vysvětlíme si aspoň stručně filosofický aspekt systému.

Pataňdžali nediskutuje o existenci "Toho" - brahman, ale považuje "To" za zaručené. Přijímá učení sánkhji o tattvách, čili principech stvoření, a drží se koncepce dvou protikladných, ale navzájem se ovlivňujících principu - puruši (ducha) a prakrti (primární přírody). Předpokládá, že se z velkého vesmírného principu prakrti vyvinulo vše, co se týče povah, včetně mysli. Připouští celou řadu duchovních jsoucností, duchů či purušů (álmanů), jejichž vtažení do prakrti má za následek aktivní energetický start prakrti, jehož výsledkem je tvoření světů a životních projevů.
Purušové jsou ve své vnitřní přirozenosti a ve svém bytí pokládáni za zcela pasívní a jejich aktivita spočívá v osvícení a probuzení procesů prakrli, obzvláště formou čilta, tj. mysli. Princip mysli je představován vnitřní hmotnou aktivitou, neboli fází rozvíjející se prakrti, která sama o sobě je nevědomá a stává se vědomou jen ve spojení s purušou, když byla vystavena vlivu jeho osvícení. V původním stavu prožívá puruša blažený stav Sama Sebe, nediferencovaného bytí, a probouzí se k bolesti sebeuvědomění pouze tehdy, je-li zahrnut v prakrti. Když nakonec unikne z objetí prakrli a očistí se od "lepkavé sladkosti jejího opiového medu", puruša získává dokonalé osvobození a je zbaven aktivity, iluzí a utrpení; prožívá pak věčný, nerušený a blažený klid).

http://ifanda.cz/seberozvoj/joga/2010-0 ... stem-jogy/

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Jana » úte 15. srp 2023 9:40:00

Adyashanti:

a.jpg


Jakmile se jednou vydáte na duchovní cestu, jakmile se cesta uskuteční,
nedokážete si představit, proč jste se tomu tak bránili.

Můžete si vzpomenout, že jste tomu vzdorovali,
ale nedokážete si představit, proč jste tomu vzdorovali.

Protože všechny odpory vedly pouze k utrpení,
to je vše, k čemu nakonec odpory vedou.

A tak jaká to je ironie duchovního procesu:
Právě to, k čemu se člověk nezadržitelně posouvá od prvního dne,
kdy vyvstal duchovní impuls, je člověk nejvíce přitahován k tomu, čeho se nejvíce bojí.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Jana » pát 19. kvě 2023 19:28:50



„Největší příležitostí lidského zrození
je probudit se k tomu, co přináší opravdové a trvalé štěstí,
nekonečný mír a nehynoucí existenci
– esenci čistého vědomí.

Skutečný hledač to najde sám."
~ Mooji

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » stř 19. dub 2023 10:33:31

Obrázek

Proč se dostávat do problémů? Je toho všeho dost! Všechno je tady: Štěstí, krása, láska! Ať tomu říkáte jakkoli, je to plné všeho! Cokoli si myslíte, stane se to, protože je to Vědomí a všechno je možné ve Vědomí. Stvořil jsi všechny tyto projevy, všechny tyto vlny v oceánu. Jste tak schopní, tak rozsáhlí, tak plní, tak kompletní, tak vědomí. Tohle všechno můžete vytvořit, tak proč trpět? Prázdnota není nikdy ovlivněna zdáním v Prázdnotě. Oceán netrpí, když se zvedne vlna. Netrpí ani při pádu vlny. Nechte vlny tančit a ať si užívají. Zůstaň tady a uvidíš jen Lásku a Krásu a Štěstí. Toto je konečné porozumění. Nepotřebuje žádné myšlení ani žádný proces ani žádné meditace. Jsi Neomezenost, Bezmeznost, Rozsáhlost: kdo naruší tuto Rozsáhlost? Kam vyběhneš, abys tu už nebyl? Nejste omezeni! Zůstaňte takoví, jací jste, nezačínejte odnikud a nikam nechoďte a neaktivujte myšlenku.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » pát 17. bře 2023 18:11:39

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » stř 08. bře 2023 7:53:27

Obrázek

Jsi sám. Jsi sám. Protože samota je tvá přirozenost. Proto jdeš spát. Jsi rád sám. Když někdo po návratu domů řekne: „Pojďme so kina“ nebo „Pojďme do restaurace,“ odpovíš: „Ne, jdu spát. Nyní je nejvyšší čas. Nyní je jedenáct večer. Promluvíme si zítra."

Chceš samotu, protože samota je tvá přirozenost. A ty jsi vždycky sám, vidíš. Pouze jste se rozdělili a nazvali se jménem a formou. Toto jméno a forma je samsára a toto je představivost. A v této fatamorgáně říkáte: "Tam je řeka." Ve fata morgáně voláte: „Tam je řeka. Je tam voda. Chci se osprchovat. Chci v tom plavat." Toto jméno, tato řeka, v fata morgáně je jen halucinace. Není tam. Takže to, co je skutečné, tam musí být vždy. A žádné jméno tam nebude.

Na začátku nebylo jméno ani forma. A teď, když spíš, odmítáš jméno a formu. Pokud si pamatuješ jméno a formu, jistě nemůžeš usnout. Pokud na něco musíš myslet, pak nemůžeš spát. Říkají tomu, že to je paranoidní nebo schizofrenní. Nemůžeš spát, to je vše. Takže tam je něco špatně. Pro konečný mír musíš odmítnout jméno a formu.

Neexistuje ani žádný guru. Je to jen možnost, jak poznat svou vlastní věčnou povahu. Proto je vám toto dáno. To je pravý opak pojmů. Tento koncept je vám dán. Postupujte takto, jinak je to vše pouze představivost.

Sedněte si prosím tiše a podívejte se, co zmizí – a co zmizí, není pravda. Pravda tam musí být vždy. Zjistěte, co s vámi vždy zůstane. Zavři oči a zavři uši a zavři mysl! V meditaci takto meditujeme, abychom uzavřeli svou mysl. A přesto, jsme tak šťastní, tak šťastní, že nevidíme samsáru. V meditaci zavíráme tendence mysli a jsme zticha a vracíme se ke své Já-přirozenosti, naší věčné přirozenosti, která je trvalá, věčná a blažená. Nazvěte to jakkoli, ale žádné jméno.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » pon 06. úno 2023 8:52:41

Návrat domů ke klidu a míru

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » čtv 17. lis 2022 8:50:58

Slovo Buddhovo - Pravý cíl:

Účel svatého života tedy nespočívá v získávání darů, důstojnosti nebo slávy, ani v dosažení mravnosti, soustředění nebo vědění. Neotřesitelné osvobození srdce – to je pravý smysl svatého života, to je jeho podstata, to je jeho cíl.



Prázdnota ... a Srdce otevřené. Srdce otevřené znamená bez závoje mysli ... pak vstoupí Milost Já. Srdce otevřené znamená být v Tichu, bez mysli...

Nejvyšší Síla sídlí ve Vašem Srdci. Ponořte se dovnitř a objevte její Domov.
Sri Brahmam


„Jen jedna vlastnost rodí záři rozšířeného vesmíru; při absenci této kvality je vše čisté ticho. Když je tato jediná vlastnost známá a spřátelená, srdce se mísí se Srdcem; existuje ten nejvyšší smysl nezcizitelné vzájemnosti jednoty kvality ve všech a všichni jako příslušníci Jednoho. Nejvyšší jednota je realizována; proto se jí říká Nejvyšší Já. “ (Sebepoznání a seberealizace - Nisargadatta Maharaj)


To doopravdy znamená být uvnitř svého srdce.
Držte mysl uvnitř svého srdce.

Mooji


Obrázek

Pokud neumíš milovat,
nemůžeš dosáhnout svého cíle.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » pát 11. lis 2022 20:19:50

Jděte do ZDROJE

Obrázek

Nevěřte ničemu
Jednoduše zůstaňte TICHO a vraťte se DOMŮ
A neodpočívejte, dokud tam nebudete

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » pon 05. zář 2022 5:56:44

Předstíral jsem, že jsem Rádha, choť Krišny, protože jsem si myslel, že když ji budu ve všech směrech napodobovat, Krišna přijde a objeví se přede mnou. Oblékl jsem se do sárí, ozdobil si tělo náramky a dámskými šperky a dokonce jsem si nalíčil obličej. Dostal jsem se do bhavy, prožíval, že jsem ve skutečnosti to, co Rádha, toužící po svém božském milenci. Fungovalo to. Objevil se Krišna a já jsem Mu vylil své srdce. Ráno poté, co se mi zjevil Krišna, se má tvář rozzářila štěstím božské lásky. Jeden z mých nadřízených důstojníků si spletl můj stav s opilostí a nařídil barmanovi, že nesmím dostávat více než tři malé nápoje denně. Barman mu zcela správně řekl, že jsem vůbec nepil, ale on mu nevěřil. Jednoduše nedokázal pochopit, jak někdo může vypadat tak zářivě šťastně, aniž by byl opilý.

Obrázek

H.W.L. Poonja - Papaji

https://www.youtube.com/channel/UCwVXsS ... 9RFGrpPV8w

Mahakalí

Příspěvek od Pedriito » sob 23. dub 2022 16:08:41

Mahakálí je v jádru čistá vůle Boha. Pro čisté srdcem je požehnáním. Pro ztracené (v myšlenkách) je zatracením. Ona sama však nemá tyto dvě roviny. V závislosti, jak kdo vnímá Bytí, však nabývá tisíce krásných i strašných vlastností a jmen. Páč v projevu je i těmi všemi, kdo vnímají. A dává jim prostor, pro jejich uskutečnění. Je to furt totéž - Bůh a jeho síla - tvorba. A svobodná mysl těch, co vytvořeni tvoří. A ti to balí do radostí i hrůz, atd... Ona nám jen k tomu dává základní stavební prvky, prostor a čas. Stavební materiál, pro stavby měst a dějství, kultur a systémů, politik, umění, duchovních cest, i nalézání podstat - původních aspektů a významů. I vše kolem, ztrácení se v tom, a následných sebedestrukcí... Božské do této projevené tvorby většinou nezasahuje. To my myslící bytosti budujeme tento svět, z těch stavebních prvků - co nám byly dány k dispozici... Někdy bych si přál aby zasáhla, když z těch základních kamenů Bytí stavíme v darované svobodě (to je základní stavební pilíř civilizace) zlé věci, jako třeba teď Putin. Ale opravdu do toho zasáhnout, zrušit to, by znamenolo zároveň pohřbít celý svět, lidstvo, vše... Páč ten princip, proč lidi mohou konat zlé věci, je stejný.. že mohou konat i dobré věci. Ale možná se to nakonec stane, pokud to co předpověděli staří zřeci, dojde naplnění. Pak ale zbude jen čirá čistota. A miliardy od ní odkloněných duší, zmizí v nenávratnu...

Re: Pravý cíl

Příspěvek od Návštěvník » stř 20. dub 2022 15:01:52

Re: Pravý cíl

Příspěvek od salmo1cz. » ned 13. úno 2022 19:37:21

Pls.Chápejte, že vše má stejný původ a jeden základ.Jde o složení protikladů.Neexistuje nic co stojí mimo Boha.Toto složení i pochopení je střed.Nemůžete milovat Boha a zároveň říkat, že je idiot a je fuk jak si Boha představujeme.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od salmo1cz. » ned 13. úno 2022 19:19:13

Sorry Jenom jsem chtěl abyste otevřeli oči.Vrchol hory není pro všechny stejný.Druhá smrt je rozdrcení duše v kotlíku síry.Je to duše nenaplněná.Jak jistě víte, síra je alchymistickým znakem pro duši.

Re: Pravý cíl

Příspěvek od salmo1cz. » ned 13. úno 2022 17:56:56

Druhá smrt je smrt duše.

8 Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.”
(Izajáš 65:17; 66:22)
https://www.bible.com/cs/bible/509/REV.21.CSP

Nahoru