od Jana » čtv 22. říj 2020 5:52:38
Co byste udělali, kdybyste měli tu moc snít v noci jakýkoli sen, který jste chtěli snít? Mohli změnit své vnímání času a sklouznout, řekněme, do 75 let subjektivního trvání času během osmi hodin spánku?
Předpokládejme, že byste začali tím, že byste si splnili všechna svá přání. Mohli byste si stvořit cokoliv, co by pro vás bylo nejvíce vzrušujícím životem – milostné aféry, bankety, tanečnice, úžasné cesty, zahrady, hudbu přesahující hranice představivosti. A pak, po mnoha měsících takového způsobu žití, během 75 let v rámci jediné noci, by se vám zachtělo něčeho jiného.
Přesunuli byste se do dobrodružné dimenze, ve které by vyvstávala náhlá nebezpečí, a přicházela by vzrušení při řešení těchto nebezpečí. Mohli byste zachraňovat princezny ze spár draků a vydávat se na nebezpečné cesty. Provádět senzační výbuchy a všechno vyhodit do povětří. Nakonec se dostat do potyčky s nepřáteli.
.....jako děti, které se vzájemně hecují, jak daleko byste mohli zajít?
viewtopic.php?f=60&t=3577&p=155765#p155765
Dalo by se říci, že existuje cesta k "Probuzení", osvobození od iluze snu, poznání jednoty Bytí, poznání, kdo ve skutečnosti jsem, poznání, že má snová postava není vůbec ničím, poznání, že celá existence se vším všudy je jen Láskou, tudíž i blahem, svobodnou krásou, Božím královstvím, Nirvánou.
A existuje cesta k nejzazší iluzi oddělenosti, kde jsme jako děti, které se hecují, jak daleko dokážou zajít. Je to rohatá cesta do pekel, totálního zapomnění na to, kdo jsme, kdo jsem, kdo jsi. Je to oddělenost od jednoty Bytí, kdy namísto Lásky potkáváme blby, idioty, prudiče...
A občas si tyhle dvě cesty mohou zdánlivě překážet.
Ale i tohle je součástí té hry iluze oddělenosti, kdy Probuzení pomáhají k probuzení, a ti, co se hecují, jak daleko mohou zajít, zacházejí co možno nejdál.
S poznáním, kdo jsi, kdo jsem, čím tohle všechno je, je to zajímavá podívaná, ve které ve skutečnosti vůbec o nic nejde.
A nebo naopak jde úplně o všechno.
[quote]Co byste udělali, kdybyste měli tu moc snít v noci jakýkoli sen, který jste chtěli snít? Mohli změnit své vnímání času a sklouznout, řekněme, do 75 let subjektivního trvání času během osmi hodin spánku?
Předpokládejme, že byste začali tím, že byste si splnili všechna svá přání. Mohli byste si stvořit cokoliv, co by pro vás bylo nejvíce vzrušujícím životem – milostné aféry, bankety, tanečnice, úžasné cesty, zahrady, hudbu přesahující hranice představivosti. A pak, po mnoha měsících takového způsobu žití, během 75 let v rámci jediné noci, by se vám zachtělo něčeho jiného.
Přesunuli byste se do dobrodružné dimenze, ve které by vyvstávala náhlá nebezpečí, a přicházela by vzrušení při řešení těchto nebezpečí. Mohli byste zachraňovat princezny ze spár draků a vydávat se na nebezpečné cesty. Provádět senzační výbuchy a všechno vyhodit do povětří. Nakonec se dostat do potyčky s nepřáteli.
.....jako děti, které se vzájemně hecují, jak daleko byste mohli zajít?
http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=60&t=3577&p=155765#p155765[/quote]
Dalo by se říci, že existuje cesta k "Probuzení", osvobození od iluze snu, poznání jednoty Bytí, poznání, kdo ve skutečnosti jsem, poznání, že má snová postava není vůbec ničím, poznání, že celá existence se vším všudy je jen Láskou, tudíž i blahem, svobodnou krásou, Božím královstvím, Nirvánou.
A existuje cesta k nejzazší iluzi oddělenosti, kde jsme jako děti, které se hecují, jak daleko dokážou zajít. Je to rohatá cesta do pekel, totálního zapomnění na to, kdo jsme, kdo jsem, kdo jsi. Je to oddělenost od jednoty Bytí, kdy namísto Lásky potkáváme blby, idioty, prudiče...
A občas si tyhle dvě cesty mohou zdánlivě překážet.
Ale i tohle je součástí té hry iluze oddělenosti, kdy Probuzení pomáhají k probuzení, a ti, co se hecují, jak daleko mohou zajít, zacházejí co možno nejdál.
S poznáním, kdo jsi, kdo jsem, čím tohle všechno je, je to zajímavá podívaná, ve které ve skutečnosti vůbec o nic nejde.
A nebo naopak jde úplně o všechno.
:)