od Návštěvník » pát 14. lis 2014 14:12:13
Jarda Malej píše:Jardo, v tobě se nikdy nevzedme taková vlna vděku nebo úžasu ..
Vlny se vzdouvají a klesají není-liž pravda?
A co se děje když i tohle zmizí?
..možná co máme za samozřejmé, tak o tom nemáme potřebu mluvit
Kde se bere potřeba mluvit?
Odkud přicházejí ..potřeby?
..ani dýchání mi nepřipadá jako samozřejmost,
Je tedy dýchání samozřejmostí a nebo je to něco mimořádného, neobvyklého?
Co z toho ti připadá jako reálnější?
asi tak ... jak jsem psala vlny se vzdouvají a zase mizí ... protože takový je prostě života běh
a je to dobře, protože jak se doufám shodneme, tak život je neustálou změnou přesně, jak píše vostál vznikáním, růstem, zanikáním ... a projevuje se ve všech možných (a nám z lidského pohledu kolikrát připadá, že i nemožných) modifikacích ...
a z toho pohledu je dýchání zázrak a ne něco samozřejmého i když obvyklého, protože kde to nedýchá, tak tam to nežije ... ta životní pulsace rozšiřování a stahování, nabírání a vyprazdňování ... je to zázračné samo o sobě, na tomto principu funguje život. život je zázrak a je to naprosto reálný projev.
kde se bere potřeba mluvit ?
život chce komunikovat ... chce se vyjadřovat a jednou z mnoha forem je i za pomocí slov tedy verbálně ...jako je to u lidí pomocí jazyka. ono je na malých dětech moc pěkně vidět, jak jsou zvídavá a jak velmi rychle se u nich vyvíjí snaha o verbální komunikaci
ovšem ty tou otázkou směřuješ k tomu zbytečnému žvanění ... odkud se bere ta potřeba zbytečně žvanit třeba o něčem tak samozřejmém, jako je dýchání nebo láska, pokud už je v nás tak ustálená, že se stává samozřejmou součástí našeho života a proč nás třeba tolit nebere donekonečna žvanit o tom jak roste tráva nebo probíhá trávicí proces, to jsou přece naprosto stejné "samozřejmosti"
bere se z nějaké formy psychické frustrace (bud z nedostatku nebo neodventilovaného přebytku)
a proč témata jako láska je tak lákavé je snad jasný, protože je to velké téma lidského (a nejen jeho) života
mluví o ní i všichni (realizovaní i nerealizovaní) někdo více, někdo méně ... někteří nemluví léta, pak mluvit začnou, někteří mluví léta, pak začnou mlčet
někoho mlčení ruší, jiného ruší mluvení, zvláště přebytečné mluvení má za obzvlášť nežádoucí, jiný se v tom naopak vyžívá ...
a to je tak asi všechno
[quote="Jarda Malej"][quote]
Jardo, v tobě se nikdy nevzedme taková vlna vděku nebo úžasu .. [/quote]
Vlny se vzdouvají a klesají není-liž pravda?
A co se děje když i tohle zmizí?
[quote]
..možná co máme za samozřejmé, tak o tom nemáme potřebu mluvit[/quote]
Kde se bere potřeba mluvit?
Odkud přicházejí ..potřeby?
[quote]..ani dýchání mi nepřipadá jako samozřejmost,[/quote]
Je tedy dýchání samozřejmostí a nebo je to něco mimořádného, neobvyklého?
Co z toho ti připadá jako reálnější?
:)[/quote]
asi tak ... jak jsem psala vlny se vzdouvají a zase mizí ... protože takový je prostě života běh :) a je to dobře, protože jak se doufám shodneme, tak život je neustálou změnou přesně, jak píše vostál vznikáním, růstem, zanikáním ... a projevuje se ve všech možných (a nám z lidského pohledu kolikrát připadá, že i nemožných) modifikacích ...
a z toho pohledu je dýchání zázrak a ne něco samozřejmého i když obvyklého, protože kde to nedýchá, tak tam to nežije ... ta životní pulsace rozšiřování a stahování, nabírání a vyprazdňování ... je to zázračné samo o sobě, na tomto principu funguje život. život je zázrak a je to naprosto reálný projev.
kde se bere potřeba mluvit ?
[color=#000080]život chce komunikovat ... chce se vyjadřovat a jednou z mnoha forem je i za pomocí slov tedy verbálně[/color] ...jako je to u lidí pomocí jazyka. ono je na malých dětech moc pěkně vidět, jak jsou zvídavá a jak velmi rychle se u nich vyvíjí snaha o verbální komunikaci
ovšem ty tou otázkou směřuješ k tomu zbytečnému žvanění ... odkud se bere ta potřeba zbytečně žvanit třeba o něčem tak samozřejmém, jako je dýchání nebo láska, pokud už je v nás tak ustálená, že se stává samozřejmou součástí našeho života a proč nás třeba tolit nebere donekonečna žvanit o tom jak roste tráva nebo probíhá trávicí proces, to jsou přece naprosto stejné "samozřejmosti"
bere se z nějaké formy psychické frustrace (bud z nedostatku nebo neodventilovaného přebytku)
a proč témata jako láska je tak lákavé je snad jasný, protože je to velké téma lidského (a nejen jeho) života :) mluví o ní i všichni (realizovaní i nerealizovaní) někdo více, někdo méně ... někteří nemluví léta, pak mluvit začnou, někteří mluví léta, pak začnou mlčet
někoho mlčení ruší, jiného ruší mluvení, zvláště přebytečné mluvení má za obzvlášť nežádoucí, jiný se v tom naopak vyžívá ...
a to je tak asi všechno :)