od nop » úte 11. srp 2015 14:54:26
Petra píše:Návštěvník píše:Jana píše: Prostě funguje to všechno přesně podle Boží vůle a ta představa té zasmrádlé osůbky...
Petra píše:Podle tebe tvoří Bůh zasmrádlé osůbky?
Jana píše:Ty osůbky jsou jen představou mysli, nejsou skutečné.
Aha, tvoje
mysl jim přisoudila zasmrádlost, chápu
Naštěstí se zabýváš Advaitou.
Netrápí Tě asi filosofocké rozepře teologů od pradávna až do teď.
Někdo tomu odolává bez potíží, jako já. Ale na někoho to působí a je ochotný bojovat. Na příklad psaním v časopise "Zápas o duši."
Ukázkou toho, čeho je postupně schopná svévolně přisoudit mysl opakující staré texty a jsoucí závislá na nich, je tento kolotoč:
1/ již v Novém Zákoně je zmínka, že cesta k Bohu byla těm spaseným věřícím, kteří uvěřili, předurčená Bohem,
2/ z toho vyplynulo někomu, že i samo spasení bylo dopředu určené,
3/ Ve IV. století už přímo Aurelius Augustinus mluví o "předzvědění", že Bůh ví předem, kdo dojde ke spasení.
4/ reinkarnace byla někým uznávaná (viz Apollonius z Tyany, Pythagoras, Dionýsios Areopagita a j.), někým zamítaná, Na církevním sněmu byla v V. století pro církev zamítnutá.
5/ z toho nevyplynulo, že je ke spasení (vykoupen) možné dojít postupně řadou životů, ale naopak vyplynulo, že je tu prý jedna existence a šmytec. Kdo to neumí, přijde do trápení, ale ne do opětovného trápení ve vtělení = v samsáře, ale v pekle, ačkoliv má jen jeden pokus, jeden život.
6/ Po tisíci letech okolo r. 1500 Kalvín po svém urputném vnitřním boji trvajícím několik let uzavřel na základě bodu 3/, že ti ostatní nebudou vysvobozeni a že to Bůh ví předem. A protože Bůh dává život duši, pak předem ví, kdo bude spasený a kdo zavržený, při čemž na to nelze úsilím ani svým rozhodnutím působit.
Naopak, u koho Bůh rozhodl, že bude spasený, tomu dá milost, která je nepřekonatená a způsobí jeho spasení. Milost je tak silná, že jí nelze odolat.
6a/ takto se sbíhá učení o předurčení s tvrzením, že nemáme svobodnou vůli a nemůžeme pro osvícení udělat nic.
7/ brzo potom kalvínský biskup Arminius oponoval, že člověk má svobodnou vůli, aby se rozhodl správně a nastoupil z vlastního rozhodnutí cestu spásy.
8/ některé církve částečně berou ty kalvínské postoje o nesvobodě, ale nedávají to moc najevo. Ostatní říkají, že se v tom projevuje skrytý kalvínský náhled, neboli kryptokalvínismus.
=
uf, je to napínavé, ale poněkud zčásti únavné se tím prokousat a kromě toho na křesťana působí změť vlivů od rodičů, v církvi, ve které se narodil, od známých a z knih, takže se tím musí protrmácet, až si utvoří názor.
Proto třeba ateisté mají svobodný život, neboť spíše platí: "přijměte království Boží jako děti."
=
nemáte také dojem, že křesťanství (bez lásky k druhým) je zasmrádlé hnízdo?
[quote="Petra"][quote="Návštěvník"][quote="Jana"] Prostě funguje to všechno přesně podle Boží vůle a ta představa té zasmrádlé osůbky... [/quote][quote="Petra"]Podle tebe tvoří Bůh zasmrádlé osůbky? :what:[/quote]
[quote="Jana"]Ty osůbky jsou jen představou mysli, nejsou skutečné.[/quote]Aha, tvoje[u][b] mysl jim přisoudila[/b][/u] zasmrádlost, chápu[/quote] :D[/quote]
Naštěstí se zabýváš Advaitou.
Netrápí Tě asi filosofocké rozepře teologů od pradávna až do teď.
Někdo tomu odolává bez potíží, jako já. Ale na někoho to působí a je ochotný bojovat. Na příklad psaním v časopise "Zápas o duši."
Ukázkou toho, čeho je postupně schopná svévolně přisoudit mysl opakující staré texty a jsoucí závislá na nich, je tento kolotoč:
1/ již v Novém Zákoně je zmínka, že cesta k Bohu byla těm spaseným věřícím, kteří uvěřili, předurčená Bohem,
2/ z toho vyplynulo někomu, že i samo spasení bylo dopředu určené,
3/ Ve IV. století už přímo Aurelius Augustinus mluví o "předzvědění", že Bůh ví předem, kdo dojde ke spasení.
4/ reinkarnace byla někým uznávaná (viz Apollonius z Tyany, Pythagoras, Dionýsios Areopagita a j.), někým zamítaná, Na církevním sněmu byla v V. století pro církev zamítnutá.
5/ z toho nevyplynulo, že je ke spasení (vykoupen) možné dojít postupně řadou životů, ale naopak vyplynulo, že je tu prý jedna existence a šmytec. Kdo to neumí, přijde do trápení, ale ne do opětovného trápení ve vtělení = v samsáře, ale v pekle, ačkoliv má jen jeden pokus, jeden život.
6/ Po tisíci letech okolo r. 1500 Kalvín po svém urputném vnitřním boji trvajícím několik let uzavřel na základě bodu 3/, že ti ostatní nebudou vysvobozeni a že to Bůh ví předem. A protože Bůh dává život duši, pak předem ví, kdo bude spasený a kdo zavržený, při čemž na to nelze úsilím ani svým rozhodnutím působit.
Naopak, u koho Bůh rozhodl, že bude spasený, tomu dá milost, která je nepřekonatená a způsobí jeho spasení. Milost je tak silná, že jí nelze odolat.
6a/ takto se sbíhá učení o předurčení s tvrzením, že nemáme svobodnou vůli a nemůžeme pro osvícení udělat nic.
7/ brzo potom kalvínský biskup Arminius oponoval, že člověk má svobodnou vůli, aby se rozhodl správně a nastoupil z vlastního rozhodnutí cestu spásy.
8/ některé církve částečně berou ty kalvínské postoje o nesvobodě, ale nedávají to moc najevo. Ostatní říkají, že se v tom projevuje skrytý kalvínský náhled, neboli kryptokalvínismus.
=
uf, je to napínavé, ale poněkud zčásti únavné se tím prokousat a kromě toho na křesťana působí změť vlivů od rodičů, v církvi, ve které se narodil, od známých a z knih, takže se tím musí protrmácet, až si utvoří názor.
Proto třeba ateisté mají svobodný život, neboť spíše platí: "přijměte království Boží jako děti."
=
nemáte také dojem, že křesťanství (bez lásky k druhým) je zasmrádlé hnízdo?