Buddhismus

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Buddhismus

Re: Buddhismus

Příspěvek od Hopeee » úte 10. zář 2024 18:05:54

:D Návštěvník tady cituje články, doporučení, tradice, poučky z buddhismu! Je tohle buddhismus? Ne! Není!!

Co je buddhismus? Buddhismus je metoda... Buddhismus, ve své nejvyšší formě, se jaksi uhnízdil v ČR. Málo kdo o tom ví, a málo kdo ho v ČR hledá

Něco málo prozradím... Základem je mettá, které se má volat do srdeční čakry. V podstatě to má být celoživotní, celo bytostná mantra. Pak je tady otázka rozšíření vědomí. Vědomí se má tak rozšířit, že do sebe pojme i periférii těla. Tou periférií jsou chodidla. Člověk si má uvědomovat celé své tělo nejen při půlhodinové meditaci, ale i v celém svém životě, při veškerých svých tělesných či duševních úkonech.

Dvě malé činnosti s tak velkým a hlubokým dopadem na Ducha člověka. To je pohraniční soustředění, to je cesta ke spáse, k moudrosti, k vysvobození ;)

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » ned 25. srp 2024 17:48:32

Dvanáct principů buddhismu

O buddhismu se často hovoří jako o náboženství míru, protože v jeho jménu se nikdy nevedla žádná válka a nikdo nebyl v celých jeho dějinách žádnou buddhistickou organizací pronásledován za svou víru či projevy vlastního náboženského přesvědčení. Uveďme si základní principy buddhismu:

1. Vykoupení je bezprostředním úkolem každého člověka. Když je člověk zasažen otráveným šípem, také nebude jeho vynětí z rány oddalovat zkoumáním, kdo onen šíp vystřelil, jaká je jeho délka a z čeho je vyroben. Na cestě bude dost času prohlubovat porozumění Buddhovu učení. Zatím je třeba vykročit a vnímat život takový, jaký je, učit se prostřednictvím přímé a osobní zkušenosti.

2. Základní skutečností bytí je zákon změny či pomíjivosti. Cokoli existuje, od malého krtka až k obrovské hoře, od myšlenky až k impériu, to vše prochází stejným koloběhem - zrození, růst, úpadek a smrt. Život sám je nepřetržitý a neustále hledá sebevyjádření v nových formách. "Život je most, proto na něm nestav domy." Život je tok a tomu, kdo začne lpět na formě jakkoli nádherné, přinese vzdorování proudu utrpení.

3. Zákon změny platí stejnou měrou i pro "duši". Jedinci není vlastní žádný princip, který by byl nesmrtelný či neměnný. Pouze "nepostižitelnost", konečná realita se vymyká změnám a přechodné formy života, včetně člověka, jsou jejím projevem. Žádnému z nás nepatří život, který námi protéká, stejně jako žárovka nevlastní proud, jenž dává světlo.

4. Vesmír je vyjádřením zákona. Všechny následky mají své příčiny a lidská duše či charakter člověka je součtem jeho předchozích myšlenek a činů. Karma znamená dvojici akce-reakce a řídí veškerou existenci. Člověk je jediným tvůrcem okolností i vlastních reakcí na ně, budoucích podmínek i svého konečného osudu. Svůj charakter může postupně očišťovat správnými myšlenkami a činy, a sebeuvědoměním pak nakonec dosáhnout osvobození od opakovaných zrození. Je to proces, který zabírá dlouhé časové úseky, mnoho životů na zemi, ale nakonec každá forma života dosáhne probuzení.

5. Život je pouze jeden a je nedělitelný, přestože jeho formy jsou nepřeberné a pomíjivé. Každá forma totiž musí zemřít. Od pochopení jednoty života se odvíjí schopnost soucítění, ztotožnění se s životem v ostatních formách. O soucitu se hovoří jako o "zákonu zákonů - věčném souladu", a kdo tento soulad, tuto harmonii života poruší, bude podle toho trpět a oddálí vlastní probuzení.

6. Je-li pouze jeden život, musí být zájmy části totožné se zájmy celku. Člověk si ve své nevědomosti myslí, že může úspěšně usilovat pouze o své vlastní zájmy, a jeho nesprávně zaměřená energie a sobectví tak plodí utrpení. Z vlastního utrpení se učí, jak zmírnit a nakonec odstranit jeho příčiny. Buddha učil Čtyři vznešené pravdy., které je možné vyslovit i takto: Utrpení je všudypřítomné, jeho příčinou je touha zaměřená špatným směrem, nápravou je odstranění příčiny a k tomu se používá Ušlechtilá osmidílná stezka sebezdokonalování vedoucí k ukončení utrpení.

7. Osmidílnou cestu tvoří pravé (nebo dokonalé) pochopení, pravé cíle nebo pravá motivace, pravé mluvení, pravé jednání, pravá životospráva, pravé úsilí, pravý rozvoj mysli a konečně pravá samádhi, soustředění vedoucí k plnému probuzení. Buddhismus je způsob života, nikoli pouze teorie, a pro sebeosvobození je vykročení na tuto cestu proto nezbytné. "Přestaň činit zlo, nauč se konat dobro, očisti vlastní srdce: toto jest učení probuzených."

8. Skutečnost je nepopsatelná a bůh, jemuž jsou připisovány různé vlastnosti, není realitou konečnou. Ale Buddha, lidská bytost, dosáhl probuzení a smyslem života je dospět k probuzení. Tohoto stavu vědomí zvaného nirvána, které znamená vyhasnutí, osvobození od omezení daných sobectvím, lze dosáhnout na zemi. Ve všech lidech i ostatních formách života je obsažena schopnost, vnitřní síla k probuzení, a celý proces tedy spočívá v tom stát se sám sebou. "Nahlédni dovnitř: ty sám jsi Buddha."

9. Od vnitřní síly ke skutečnému probuzení vede střední cesta, osmidílná stezka "od žádostivosti k míru", způsob sebezdokonalování mezi "protiklady" s vyloučením veškerých extrémů. Buddha Šákjamuni ji prošel celou až nakonec a jediná víra, které je v buddhismu zapotřebí, je racionální přesvědčení, že stojí za to jít, kudy kráčel Rádce. Tu cestu musí projít celý člověk, nejenom jeho lepší já, a rozvíjet je třeba srdce stejně jako mysl. Buddha byl zcela probuzený i dokonale soucitný.

10. Buddhismus klade velký důraz na potřebu vnitřního soustředění a meditace, jež vedou k rozvoji duchovních schopností. Soustředěný osobní život je stejně důležitý jako každodenní shon a období klidné vyrovnanosti jsou pro vyvážený život nesmírně důležitá. Buddha, probuzený, by měl být za všech okolností "klidný a vyrovnaný", měl by se vyhýbat duševním a citovým vazbám na "pomíjivé dění". Neustále uvědomělejší postoj k okolnostem, jejichž je sám strůjcem, mu pomáhají udržet vlastní reakce vůči nim pod kontrolou.

11. Buddha pravil: "Pracujte pilně na vlastním vykoupení." Buddhismus nezná žádnou autoritu, o niž by se opírala pravda, vyjma intuice jednotlivého člověka a ta je autoritou pouze pro něho samého. Každý nese následky vlastních činů a při pomoci bližním dosáhnout stejného vysvobození si z nich bere poučení. Ani modlitba k Buddhovi nebo kterémukoli bohu nedokáže zabránit důsledkům činů. Buddhističtí mniši jsou učitelé a vzory, ale v žádném případě neslouží jako prostředníci mezi realitou a jedincem. Vůči ostatním náboženstvím a duchovním naukám se pěstuje nejvyšší možná tolerance, protože nikdo nemá právo křížit svým bližním cestu k bohu.

12. Buddhismus není ani pesimistické ani "únikové" učení a neodmítá existenci bohů či "duše", avšak těmto pojmům přiřazuje vlastní význam. Je to racionální, praktická a široce pojatá myšlenková soustava, náboženství, duchovní věda a způsob života. Již více než dva tisíce let uspokojuje duchovní potřeby téměř třetiny lidstva. Oslovuje západní svět, protože neobsahuje dogmata, uspokojuje rozum i srdce, zdůrazňuje důvěru v sebe sama ve spojení s tolerancí vůči jiným názorům, spojuje v sobě zdánlivě nesourodé prvky, jakými je vědecké poznání, náboženství, filozofie, psychologie, etika i umění a obrací se k člověku jako tvůrci právě prožívaného života i jedinému strůjci vlastního osudu.

https://www.buddhismus.cz/12-principu-buddhismu.html

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » pát 07. čer 2024 22:46:03

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » pát 07. čer 2024 18:54:50

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » ned 07. led 2024 16:46:58

Mahájánové sútry

Tradice tathágatagarbhy vychází ze starého buddhistického konceptu "přirozený jas mysli" (prakrti-prabhásvara-čitta), jenž se objevuje už v pálijském kánonu (AN 1.10). Podle tohoto konceptu je naše mysl ve své přirozenosti čistá a jasně zářící, avšak byla poskvrněna nečistotami či vášněmi (kléša) jako jsou chtivost, nenávist a zaslepenost. Očistit mysl od těchto nečistot a přivést mysl zpět do jejího přirozeného stavu je obecným cílem buddhistické meditační praxe.

"Jako když se voda velkého oceánu začne díky větru vlnit a vítr a voda se stávají nerozlučitelnými. Voda sama o sobě však nemá vlastnost pohybu [který patří větru], a když ustane vítr, pohyb vody ustává též. Nezničitelná zůstává jen vlastnost vody, vlhkost. Stejně tak i vědomí bytostí je ve své přirozenosti čisté, ale hýbe se větry nevědomosti... Vědomí samo o sobě nemá vlastnost (xing) pohybu, a tak když ustane nevědomost, kontinuita toku rozlišujícího vědomí ustane též. Jen přirozenost poznání zůstává nezničitelná."

https://buddhismus.webnode.cz/mahajanove-sutry/

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » ned 07. led 2024 15:46:46

Rozvoj milující laskavosti

Ten, kdo v mysli bezvýhradně rozvíjí milující laskavost, se dočká zničení nečistot. Okovy v jeho mysli jsou sejmuty.

Pokud někdo rozšiřuje bezmeznou láskyplnou laskavost, aniž by měl nenávistnou mysl byť jen k jediné bytosti, stává se v důsledku toho zkušeným praktikujícím Dhammy, nemluvě o síle hojnosti zásluh, které nashromáždil ušlechtilý člověk, jenž má soucitnou mysl vůči všem bytostem.

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » úte 02. led 2024 11:59:28



Našel jsem na internetu video duchovního učitele Osho, kterého většina z vás určitě zná. I když je už téměř třicet let po smrti, jeho videa si chrání agentura, která vydává jeho knihy, DVD a další materiály, a tak bylo video, které jsem vám chtěl ukázat zablokováno. Přeložil jsem tedy jeho obsah a nechal přemluvit do češtiny a tento překlad vám teď předkládám. Snad vás zaujme a nikdo ho nebude blokovat. Hodně štěstí:)

P.S. Blokování duchovních videí odráží pokřivení společnosti, která se snaží i na takové věci jako je šíření duchovní osvěty, vydělávat peníze za každou cenu. Mezi tvrdé blokátory patří i tým Eckarta Tolleho, který už nechal několikrát smazat profil i Romanovi Kociánovi, za uvedené překlady E.T. Kdo by to byl řekl, že osvícený člověk se bude takto chovat. Ježíš by ho určitě nepochválil:)

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » stř 18. říj 2023 21:09:57

10 Buddhových myšlenek, které dokážou změnit celý den

Obrázek


Děje se v tuto chvíli něco, co nemůžete ovlivnit, a vás to silně trápí?

Opakujete si otázku, která je sama o sobě oxymorónem: Co se dá udělat ve chvíli, kdy se nic udělat nedá?

Nabízí se odpověď: Nic. Nic se nedá dělat.

Ale není to úplně pravda.

I když nejde ovlivnit něco vně vás, neznamená to, že nejde ovlivnit nic. Jde, ve vás.

Když čekáte na člověka, který nepřichází, nemusíte mít jeho příchod ve své moci. Stejně jako když se trápíte pro lidi, kteří se netrápí pro vás. Pořád ale můžete ovlivnit svůj postoj, a tím i své zdraví. Pořád je možné zamezit strachu, aby přešel v úzkost, a úzkosti, aby přešla v beznaděj.

Gautáma Siddhartha, řečený Buddha, už před dvěma a půl tisíci let říkal: „I když nemůžeš přímo ovlivnit to, co se ti děje, pořád můžeš ovlivnit to, jak k tomu přistoupíš, jak s tím naložíš.“

Buddhův pohled

Buddha učil především vážit čas. Říkal: „Narodil ses proto, abys žil, ne aby ses pořád připravoval na život.“

I proto nabádal více se stavět těžkostem, řešit je, neodkládat je na později. Raději jednou zvládnout to těžké a mít od toho pokoj, než to neudělat a poté se trápit, že to těžké mám pořád před sebou.


Buddha byl velmi přímý. Neuhýbal před ranami, naopak se učil je strpět, pochopit a správně reagovat. Ukážu vám to na několika jeho inspiracích:

Jak si nebrat věci osobně

Jednou šel Buddha vesnicí svých odpůrců, když jeden z nich vyběhl a počal Buddhovi sprostě nadávat do obličeje.

Buddha se zastavil, chvíli naslouchal a poté ho gestem umlčel: „Promiň, ale když někomu koupíš dárek a on ho nepřijme, komu ta věc zůstane?“

Vesničan rozpačitěl. „No… přece mně. Já jsem tu věc koupil, mně patří!“

Buddha přikývl. „Stejné je to s tvým hněvem.“ Načež pokojně odešel.

Jak se nejlépe postarat o sebe

Syndromy hladového srdce, neviditelného člověka, napadeného psa nebo vadného zboží. To všechno jsou problémy, které vyvolávají pocit nedostatečnosti, viny, křivdy. Vedou ke snížení nebo odstranění sebedůvěry, sebeúcty, sebelásky, sebehodnoty.

Buddha tomu říkal zpevnit vnitřní chrám:

„Klid pramení z vnitřku. Proto nehledej zdroj klidu mimo sebe.“

„Projdi svět a hledej někoho, kdo si tvou lásku a tvou přívětivost zaslouží víc než ty. Poznáš, že nikoho takového nenajdeš. Není to úkol druhých, aby k tobě byli laskaví. Je to především tvůj úkol.“

„Svůj hněv nikdy neporazíš ještě větším hněvem, jedině láskou.“

Buddhovi velmi vadilo, když lidé upřednostňovali druhé před sebou. Když se v dobré víře stávali obětí těch, kteří je zneužívali. Když si jich okolí nevážilo a oni si přestávali vážit sebe.

Buddha začínal u podstaty slova, jako základního zdroje energie – ať zlé, nebo dobré:

„Nemluv, pokud tvoje slova nejsou lepší než ticho.“

„Nesnaž se slovem vyhrát nad druhým, nic dobrého tím nevytvoříš. Každé vítězství totiž plodí nenávist. Kdo je poražený, je přirozeně nešťastný.“

„Usiluj o otevřenost. Pro mysl není nic horšího než pochybnost. Pochybnost rozděluje dva lidi. Tento jed rozežírá přátelství a vztahy. Pochybnost je trn, čím déle je v tobě, tím víc dráždí a bolí. Zahnívající pochybnost zabíjí.“

Jak si ušetřit mnohá trápení

Buddha slovo přirovnával k semínku, které, usazené v mysli, roste.

Zlé slovo je podle něj jako plevel. A když se včas nevytrhne nebo se v mysli ponechají jeho kořínky, dříve či později se sama mysl zaplevelí.

I proto Buddha doporučoval metodu Síta tří, posléze hojně šířené starověkými autory i v Evropě. Podle tradice se to stalo takto:

Buddhu jednou chytil za rukáv jakýsi člověk: „Pane, zaslechl jsem něco o tvém příteli…“

Buddha ho zarazil v řeči. „Vyčkej s tím, co mi chceš říct. Nejdříve mi pověz: Je to, co chceš říct, dobré?“

Cizí muž zaváhal. „Spíše špatné…“

Buddha poděkoval za upřímnost. Načež připustil: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě s tím. Nyní mi pověz: Je to, co mi chceš říct, pravdivé?“

Cizinec znejistěl. „Nevím to o tvém příteli jistě. Jenom se to povídá mezi lidmi…“

Buddha opět poděkoval za upřímnost. Načež znovu připustil: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě s tím. Naposledy mi pověz: Je to, co mi chceš říct, užitečné?“

Muž se zasmušil. „Vlastně ti to žádný užitek nepřinese. Je to jen zajímavý drb.“

Buddha naposledy poděkoval za upřímnost. Načež všechno shrnul: „Takže mi chceš předat něco, co není ani dobré, ani skutečné, ani k užitku. Pak mi pověz: Proč mi to chceš vlastně předat?“

Pamatujte
„Važ, koho a co si pouštíš do hlavy. To tam potom budeš mít,“ upozorňoval Buddha.

Psychologie to dokonce vyjadřuje číslem: Všichni jsme prý průměrem pěti osob, kterými se nejvíc obklopujeme nebo zabýváme. Průměrem jejich energie, kterou nám předávají.

Cítíme-li se nedostatečně, pak se pravděpodobně soustředíme na lidi, okolnosti nebo vjemy, které jsou zdrojem nedostatečnosti. Nabýváme-li odvahu, pak se pravděpodobně otevíráme lidem, kteří nás motivují nebo inspirují. S využitím Buddhova síta tří važme: Je to, na co se soustředíme, dobré? Je to, na co se soustředíme, vůbec autentické, skutečné, pravdivé? Je to, na co se soustředíme, užitečné?

Není to naopak, že toužíme být šťastní, a přitom se soustředíme na něco špatného? Není to tak, že prahneme po lásce, ale přitom se o ni prosíme? Uvědomujeme si, že co musí být vyprošené nebo jinak vynucené, to potom není skutečné, upřímné, od srdce? Nejsme to kupodivu my, kdo marní naši energii, kdo nám komplikuje život, kdo nekráčí za lepší energií, lepším životem?

Buddha věřil v to, že svět nepotřebuje více utrpení. Vypočítával: „Porod je utrpení, nemoc je utrpení, stáří je utrpení, umírání je utrpení, každá starost, bolest a zoufalství jsou utrpení, závislost na tom, co je nepříjemné, je utrpení, odloučení od toho, co je příjemné, je utrpení… Nedělej si život ještě útrpnějším. Temnotu nevytlačíš temnotou, jedině světlem. Proto hněv překonávej soucitem, nenávist láskou, těžkosti nadhledem, rány odpuštěním, faleš upřímností.“ A dodával: „Tajemství zdravého těla a mysli nespočívá v truchlení nad minulostí či ve strachu z budoucnosti, ale v dobrém prožívání přítomnosti.“

Petr Casanova

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » pon 26. čer 2023 7:34:54



" Jednu věc učím, ó moji učedníci,

vysvobození z utrpení."


Bylo to tohle, co bylo celou podstatou učení Gotama Buddhy.

Mnozí komentátoři a kritici buddhismu to nazývají Únikem,

kvůli svému obrovskému zájmu o problém lidské bolesti jako základního problému života a hledání způsobů vysvobození z bolesti.

Věřím, že to je velmi mylná kritika, protože neexistuje nic, co by bylo samotnou podstatou utrpení, jako strach ze samotného utrpení.

Alan Watts

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » pát 16. čer 2023 13:43:16

Návštěvník píše:Pokud chcete být jako Buddha, být bez myšlenek, útoků ega, věnovat pozornost ve svém životě byť jen na jednu sekundu, pak zahoďte všechny pojmy o všem, pojem není ono, myšlenka není ono, slovo není ono. Jakmile jsou všechny koncepty rozbity, existuje možnost pro něco zcela nového.
(Papaji)

Obrázek

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » pát 16. čer 2023 13:34:05

Obrázek

Pokud chcete být jako Buddha, být bez myšlenek, útoků ega, věnovat pozornost ve svém životě byť jen na jednu sekundu, pak zahoďte všechny pojmy o všem, pojem není ono, myšlenka není ono, slovo není ono. Jakmile jsou všechny koncepty rozbity, existuje možnost pro něco zcela nového.
(Papaji)

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » sob 05. lis 2022 10:25:47



Osvobození se nedá vynutit, ale dají se vytvořit podmínky pro zvýšení pravděpodobnosti.

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » sob 10. zář 2022 9:14:14

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » stř 29. zář 2021 12:30:36

Smysluplné jednání v buddhismu - cesta ke štěstí

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » úte 20. dub 2021 15:06:29

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... cle-detail

Buddhistický mnich si na gilotině usekl hlavu pro lepší příští život

Osmašedesátiletý thajský buddhistický mnich Thammakorn Wangpreecha spáchal 15. dubna bizarní sebevraždu u chrámu Wat Phu Hin. Sestrojil si gilotinu, která mu usekla hlavu. V dopise na rozloučenou napsal, že touto obětí chce dosáhnout lepšího postavení v příštím životě, uvedla agentura AP.


Sebevraždu spáchal vedle sochy Buddhy, který drží svou vlastní uťatou hlavu. Tělo našel jeho synovec Booncherd Boonrod. Vedle oběti byl i dopis, ze kterého plynulo, že tento čin plánoval pět let. Jeho přáním bylo nabídnout svou hlavu a svou duši, aby mu pán pomohl při reinkarnaci a on se v příštím životě zrodil jako vyšší duchovní bytost,“ uvedl synovec.

Mnich v chrámu pobýval jedenáct let. Jeho vedení informoval, že odchází z mnišského stavu. Nesdělil mu však, co má v úmyslu.

Po smrti mnicha přišlo do chrámu na 300 místních věřících, aby připravili jeho pohřební obřad. Tělo leželo v rakvi, hlava byla ve džbánu. Pak věřící vše odnesli do lesa, kde jeho pozůstatky spálili.

Jeden z lidí, který mnicha uctíval, řekl: „Plánoval to pět let. Nyní dosáhl svého cíle a osvícení.“

I když má mnich své následovníky, thajská Národní kancelář pro buddhismus požádala místní správu, aby pomohla vysvětlit obyvatelům oblasti, že takové kroky nejsou podporovány.

Buddhisté jsou přesvědčeni, že pokud konají dobro, přináší jim to dobrou karmu pro příští život. Vrcholem je pak únik z věčného koloběhu znovuzrození a dosažení nirvány.

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » stř 07. dub 2021 21:21:55

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » ned 19. črc 2020 16:25:08

Překročit práh porozumění

Bhikkhu Bódhi


...Podle buddhistických textů má Dhamma vést ke třem typům dobra, a to různými, i když vzájemně se překrývajícími soubory principů. Tyto tři cíle, zasazené do rámce jediného, vnitřně konsistentního učení, umožňují to, aby Dhamma oslovovala jedince na různých stupních duchovního vývoje, s odlišnými schopnostmi porozumění. Tyto tři typy dobra jsou následující:

1) dobro vztahující se k přítomnému životu (ditthadhammattha), tj. dosažení štěstí a blaženosti zde a nyní prostřednictvím etického způsobu života a harmonických vztahů založených na laskavosti a soucitu;

2) dobro vztahující se k budoucímu životu (samparájikattha), tj. příznivé znovuzrození v koloběhu existence díky štědrosti, mravnosti a meditačnímu rozvoji mysli;

3) nejvyšší dobro (paramattha), tj. dosažení nibbány následováním celé praxe ušlechtilé osmičlenné stezky.

... je třeba říci, že buddhismus nepovažuje svět sám o sobě za špatný nebo dobrý, a že Buddha nikdy neoznačil svět jako „zdroj zla“ pro člověka. Buddhistické texty důsledně používají výrazů s morální konotací, jako „dobrý“ a „zlý“, výhradně k hodnocení záměrných činů, resp. osob a mentálních stavů vzešlých z takovýchto činů. Nepřipisují žádné morální kvality entitám neschopným morálního jednání. Činy jsou proto špatné (pápa, akusala), pokud mají ublížit a uškodit sobě či druhým, nebo dobré (kaljána, kusala), jestliže vedou k štěstí a blahu. Buddhova analýza kořenů dobra a zla se odehrává výlučně ve sféře psychologické etiky,] aniž by překračovala hranice této oblasti. Podle Buddhy jsou kořenem zla tři neblahé prameny činů: chtivost, nenávist a zaslepenost; kořenem dobra je ne-chtivost, ne-nenávist a ne-zaslepenost, tj. bezvášnivost, laskavost a porozumění. Proces duchovního rozvoje v buddhismu lze popsat – z jednoho úhlu – jako oslabení a vymýcení neblahých kořenů prostřednictvím kultivace jejich kladných protějšků. Celý tento proces se zaměřuje na mysl jako na jediný zdroj dobra i zla, přičemž svět zůstává spíše v pozadí tohoto úsilí o vnitřní očistu...

Ve své formulaci čtyř ušlechtilých pravd Buddha říká, že světská existence je dukkha, ale dukkha neznamená „zlý“. Význam tohoto slova je spíše „neuspokojivý“, „neadekvátní“, „strastiplný“. Abychom pochopili, proč Buddha označuje veškerou světskou existenci za dukkha, musíme tento výrok zkoumat v jeho širším kontextu. Podle Buddhova učení se naše individuální životy odehrávají v rámci koloběhu znovuzrozování (samsára), jehož počátek je nepostižitelný a v němž všechny živé bytosti, kromě těch osvícených, neustále putují hnány svou žízní po bytí. Každý jednotlivý život začínající zrozením a končící smrtí je tedy pouze jakýmsi „článkem“ v nekonečném řetězci životů, pouze jedním otočením kola existence...


Buddhismus jako celek inspiroval a oživoval všechny asijské kultury, v nichž kdy zapustil kořeny. Šířil se bez pomoci násilí a krveprolití, bez násilných konverzí, získávaje si stoupence výhradně svým vznešeným učením a příkladnými životy svých následovníků. Kdekoli Dhamma zakořenila, tam lidem poskytla naději a povzbuzení, poukazujíc k ušlechtilým etickým a duchovním ideálům, vytyčujíc konkrétní morální kodexy pro celou společnost.

http://www.dhamma.wz.cz/index.htm

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » čtv 02. črc 2020 11:30:11

Buddhismus a citový život
Rozhovor s Adžánem Džajasáró

Otázka: Vypadá to tedy, že buddhismus, tak jak k nám přichází na Západ, je určitým způsobem filtrován, že z něj nedostáváme to šťavnaté, ale cosi vysušeného, co není zrovna k jídlu. Možná proto, že ti, kdo podle buddhismu skutečně žijí, o něm málo píší, a naopak ti, kteří rádi a často píší, mívají k životu poněkud daleko. Máme si tedy k našemu západnímu obrazu buddhismu něco vlastního přidat, anebo se rozjet do Asie – nebo co jiného nám vy poradíte?


Odpověď: Západní buddhismus bývá poněkud natvrdlý, hlavně proto, že lidé, které přitahuje, kvůli němu opouštějí svou vlastní kulturní tradici a hledají něco uspokojivějšího, přičemž se vysoko zdůrazňuje hlavně intelektuální aspekt. Navíc přichází na Západ mnoho různých druhů buddhismu a to je jistě matoucí, a tak určitým východiskem může být i snaha o převzetí pouze jakési esence buddhismu, bez ohledu na výchozí asijskou kulturu. To může být ovšem pouhá omluva, jde-li nám o to, převzít to, co se nám zamlouvá, a odmítnout to, co se nám zrovna nehodí. Nepředpokládám, že evropský buddhismus bude ten samý jako asijský, přesto by tam měl stabilně zůstat jeho původní základ – osmidílná stezka, morálka a sociální aspekt buddhismu stejně jako meditační praxe, jinak by zůstal příliš úzký na to, aby obsáhl celý život. Domnívám se, že zejména dána, schopnost člověka dávat druhým, není zatím dostatečně oceněna mezi západními buddhisty...

http://www.dhamma.wz.cz/jayasaro-inter.htm

Re: Buddhismus

Příspěvek od dodo » sob 25. dub 2020 18:09:35

Způsobující slepotu

... „Mniši, jsou tyto tři druhy neprospěšného myšlení, které způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání (zánik) moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. Které tři?

Myšlenky smyslných požitků ..., myšlenky zlovůle ..., myšlenky násilí způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy neprospěšného myšlení ...

Jsou tyto tři druhy prospěšného myšlení, které způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. Které tři?

Myšlenky zdrženlivosti (odříkání) ..., myšlenky ne-zlovůle ..., myšlenky nenásilí způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy prospěšného myšlení ...“ ...

„Trojí prospěšné myšlenky by měly být myšleny, trojí neprospěšné myšlenky zavrženy.

Kdo utiší myšlení a rozvažování, jako déšť oblak prachu,
kdo záměrně utiší myšlení, dosáhne, právě zde, stavu míru.“
...

Re: Buddhismus

Příspěvek od Návštěvník » úte 24. zář 2019 13:16:29

Buddha a jeho učení

Buddha se narodil před více než 2500 lety v královské rodině, v tehdy vysoce rozvinuté kultuře severní Indie. Byl obklopen přepychem a dlouho neznal nic než radost. Když však v 29 letech poznal nevyhnutelnost stáří, nemoci, smrti a pomíjivosti všeho, opustil palác a rodinu a rozhodl se najít cestu k překonání utrpení a smrti.

Seznámil se s různými pohledy a meditacemi, ale žádná z nich neměla sílu zcela vysvobodit všechny bytosti z utrpení. Proto si nakonec sedl pod košatý strom v Bódhgáji a zůstal tam šest dní a šest nocí v hlubokém duševním pohroužení. Ve svých 35 letech rozpoznal, že neexistuje žádné nezávislé já, ani vnější svět nezávislý na prožívajícím. Prožil, že toto poznání není nicota, ale že skutečná podstata mysli je plná bohatství a projevuje se jako neohroženost, nepodmíněná radost a všezahrnující láska.

Buddhova učení

V průběhu dalších 45 let Buddha učil a předával různé metody a meditace podle schopností a otevřenosti žáků. Tradičně se Buddhova učení rozdělují na tři skupiny.

Malá cesta (theraváda)
je určena lidem, jejichž hlavní motivací je vyhnout se vlastnímu utrpení, a důraz je na učeních o příčině a následku, karmě.

Velká cesta (mahájána)
rozvíjí moudrost, aktivní lásku a soucit. Praktikující se snaží přinášet užitek nejen sobě, ale také ostatním.

Diamantová cesta (vadžrajána)
přitahuje lidi, kteří mají kromě altruismu také důvěru ve vlastní buddhovskou podstatu a rozvíjejí pohled, že všechny bytosti již jsou buddhy a mají všechny dokonalé vlastnosti, jen to ještě nerozpoznaly. Pro tento typ lidí se Buddha objevil ve formách z energie a světla a přímo předal svůj osvícený pohled jako tok vědomí.
Nejvyšším pohledem předávaným v Diamantové cestě linie Karma Kagjü je Velká pečeť (mahámudra). Žák je v ní uveden přímo do podstaty mysli a prožije stav „teď a tady“, mimo obavy a očekávání, bez ulpívání a odmítání. Objevuje se pochopení, že prožívající, prožívané a prožívání jsou od sebe neoddělitelné.


Buddhismus dnes
Buddhovo učení poukazuje na samotnou podstatu naší existence, na dokonalou podstatu všech jevů. Ukazuje nám potenciál mysli. Díky jeho pochopení je možné prožívat trvalé štěstí. V buddhismu nejsou dogmata a velmi důležité je nezávislé a kritické myšlení.

Buddhismus není jen filozofií, náboženstvím či psychologií. Je praktickým učením o tom, jak se věci mají, díky kterému můžeme rozvíjet moudrost a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct nejen sobě, ale i druhým.

Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. V buddhismu rozlišujeme dva druhy štěstí – běžné, podmíněné a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení.

Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.

Díky Buddhovým učením lze dospět ke zkušenosti, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Tento stav, kdy již neprožíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv, se nazývá vysvobozením, někdy také „malým osvícením“. Konečným cílem je prožívání buddhovské podstaty vlastní mysli bez očekávání a obav a bez nesprávných představ, tedy stav trvalého štěstí – plné osvícení.

Z buddhistického úhlu pohledu není svět závislý na slepém osudu, náhodě nebo vyšší moci, ale funguje na základě příčiny a následku, karmy. Každý prožívá svou vlastní karmu, tedy výsledky svého předchozího jednání, myšlenek a slov. Jsou-li pozitivní, přinášejí štěstí, zatímco negativní nastavení je zdrojem utrpení. Pokud člověk dokáže přijmout zodpovědnost za své jednání, může na sobě začít pracovat a svou situaci vědomě změnit.

Ke změně nestačí jen intelektuální pochopení, protože naše návykové tendence a vzorce chování jsou velmi hluboce zakořeněné. Buddha proto poskytuje tři pilíře – informace; meditace, které pomohou přeměnit informace na zkušenost; a vysvětlení, jak si informace a zkušenosti získané z meditace trvale udržet.

Buddhova učení nabízejí praktické poznatky a zkušenosti využitelné pro každodenní život. Tyto metody nejsou závislé na konkrétní kultuře.

Ve spojení s meditacemi pomáhají poznat náš vlastní potenciál, rozvíjet vnitřní rovnováhu a klid, zachovávat si zdravý odstup od situací a nalézt trvalé štěstí, které není podmíněné tím, co se zrovna děje.

Nahoru