od Jana » sob 03. čer 2023 7:12:08
Návštěvník píše:Tisíce mistrů, v čem by měl být Nisargadata vyjímečný?
Jana píše:Návštěvník píše:Jana píše:Že perfektně poznává, kdo jsi.
Prostě, co šil, ti padlo. Ale ne všechny oblečky. Jen jeden.
To je ok, od každého krejčího si vybrat, co mám ráda.
Jak by to mohlo být jinak?
Tak schválně, najdi u něj jediný obleček, který nepadne.
Návštěvník píše:"God is both with form and without form. Butter still in milk can be said to be without form, and when it is churned out, with form. In the same way, the divine Light which is self-existent in all being is God without physique, whereas the Satguru of the time, or the realised soul, is God with the physique. Submergence of the mind into the divine light; obedience and service to Satguru together with supreme love for Him; consecration of body, mind and all activities to Him; together with a great anguish for the slightest forgetfulness of Him, constitute sublime devotion. Hence perpetual peace, eternal bliss and salvation within the lifetime are ensured. There is absolutely no other way to achieve them. This is universally substantiated"
Tohle nepsal Nisargadata, ale nějaký
Hans JiHans Ji stejně jako Nisargadata říká, že forma je prázdnota a prázdnota je forma. Oba úplně stejně mluví o tom, že nejvyšší láska k Němu zajišťujíe věčný mír i věčnou blaženost .
Nisargadata mluví o strachu jakožto o překážce poznání. Říká, že láska je skutečnost, že tou láskou přímo jsi.
Hans Ji naopak tvrdí, že velká úzkostí pro sebemenší zapomnění na Něho tvoří vznešenou oddanost a že neexistuje absolutně žádný jiný způsob, jak věčný mír a věčnou blaženost dosáhnout. Tvrdí, že to je všeobecně podložené.
To už drobátko zavání sektářstvím. Udržovat ovečky v úzkosti...
Dá se na to dívat různě. Je možné, že počáteční úzkost může být tím, co přivede hledajícího k Němu.
A při poznání, kým je, veškerý strach a úzkost opadne.
Nepochybuji o tom, že Návštěvník při setkání s Moojim vnímal, že je láskou, ve které nebyl ani závan úzkosti nebo strachu.
Ale kdyby se setkal s někým, komu bude chtít "svou vysokou duchovní úroveň" dokázat, tak strach z konfrontace veškerou láskyplnost smrskne.
[quote="Návštěvník"]Tisíce mistrů, v čem by měl být Nisargadata vyjímečný?[/quote]
[quote="Jana"][quote="Návštěvník"][quote="Jana"]
Že perfektně poznává, kdo jsi.
:D[/quote]
Prostě, co šil, ti padlo. Ale ne všechny oblečky. Jen jeden.
To je ok, od každého krejčího si vybrat, co mám ráda.
Jak by to mohlo být jinak?[/quote]
Tak schválně, najdi u něj jediný obleček, který nepadne.
:)[/quote]
[quote="Návštěvník"]"God is both with form and without form. Butter still in milk can be said to be without form, and when it is churned out, with form. In the same way, the divine Light which is self-existent in all being is God without physique, whereas the Satguru of the time, or the realised soul, is God with the physique. Submergence of the mind into the divine light; obedience and service to Satguru together with supreme love for Him; consecration of body, mind and all activities to Him; together with a great anguish for the slightest forgetfulness of Him, constitute sublime devotion. Hence perpetual peace, eternal bliss and salvation within the lifetime are ensured. There is absolutely no other way to achieve them. This is universally substantiated"[/quote]
Tohle nepsal Nisargadata, ale nějaký [url=https://citaty.net/autori/hans-ji-maharaj/]Hans Ji[/url]
Hans Ji stejně jako Nisargadata říká, že forma je prázdnota a prázdnota je forma. Oba úplně stejně mluví o tom, že nejvyšší láska k Němu zajišťujíe věčný mír i věčnou blaženost .
Nisargadata mluví o strachu jakožto o překážce poznání. Říká, že láska je skutečnost, že tou láskou přímo jsi.
Hans Ji naopak tvrdí, že velká úzkostí pro sebemenší zapomnění na Něho tvoří vznešenou oddanost a že neexistuje absolutně žádný jiný způsob, jak věčný mír a věčnou blaženost dosáhnout. Tvrdí, že to je všeobecně podložené.
To už drobátko zavání sektářstvím. Udržovat ovečky v úzkosti...
Dá se na to dívat různě. Je možné, že počáteční úzkost může být tím, co přivede hledajícího k Němu.
A při poznání, kým je, veškerý strach a úzkost opadne.
Nepochybuji o tom, že Návštěvník při setkání s Moojim vnímal, že je láskou, ve které nebyl ani závan úzkosti nebo strachu.
Ale kdyby se setkal s někým, komu bude chtít "svou vysokou duchovní úroveň" dokázat, tak strach z konfrontace veškerou láskyplnost smrskne.