Pravé Já

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Pravé Já

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » ned 25. úno 2024 10:14:17

Ot.: Jak je možno říci, že Já je jen jedno jediné, když skutečně všude pozorujeme nesčetná těla a Já, jež je oživují?

Ramana Maharshi: Kdyby byla přijata myšlenka „já jsem tělo“, bylo by Já mnoho. Stav, ve
kterém tato idea mizí, je Já, protože v tomto stavu není jiných objektů. Z tohoto důvodu je Já považováno za jedno jediné.

Protože tělo jako takové neexistuje z přirozeného hlediska Já ale jen z extrovertního hlediska mysli, oklamané silou iluze, je chybou nazývat Já, prostor
vědomí, dehi (vlastník těla).
Svět bez těla neexistuje, tělo nikdy neexistuje bez mysli, mysl neexistuje bez
vědomí a vědomí nikdy neexistuje bez skutečnosti.
Pro moudrého, jenž poznal Já zbožštěním se ve svém nitru, neexistuje kromě Já nic, co by mělo být poznáno.

Proč? Protože jakmile zmizelo ego, jež ztotožňuje tělesný tvar s „já“, stává se mudrc beztvarým bytím - vědomím.
Džňánin (ten, jenž realizoval Já) ví, že je Já a že nic, ani jeho tělo ani cokoli
jiného kromě Já neexistuje. Jaký je pro takového člověka rozdíl mezi přítomností a nepřítomností těla?
Je chybné hovořit o realizaci. Co tu je k realizování? Skutečné je vždy takové, jaké je. Nevytváříme nic nového ani nedosahujeme ničeho, co bychom již dříve neměli.

Ilustrace, uváděné v knihách, jsou tyto. Kopeme studnu a vytvoříme velikou jámu. Prostor v jámě jsme my sami nevytvořili. Byl tam již předtím a my jsme jen odstranili hlínu, která jej vyplňovala. Prostor tu byl tehdy a je tu i nyní. Podobně musíme odstranit dlouhověké samskáry (vnitřní tendence), které jsou v našem nitru. Když jsme se jich všech vzdali, zazáří samotné Já.
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_pr ... _verze.pdf

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » čtv 22. úno 2024 14:47:08



Vaše konečná potřeba je usadit se v neměnném míru vlastního Já,

abyste toho dosáhli, musíte se vzdát všech myšlenek.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » úte 13. úno 2024 21:27:46



"Já", které si je vědomo veškeré stále se měnící existence, je TO, čím jste. Rupert Spira neříká nic nového a určitě jste si to mnohokrát vyposlechli, přečetli a rozumem dávno zpracovali. Množina slov je omezená a popisovat "něco", co je nepopsatelné, s tak omezeným arzenálem pojmů, vede na jedné straně k opakovaným pokusům o toto popsání, na straně druhé o opakovanou potřebu jeho výkladu a objasnění. V pojmové oblasti se však můžeme v nejlepším případě dotýkat "horizontu událostí", nikdy však vlétnout do singularity. Ve skutečnosti je tomu ale jinak. Pojmy, myšlenky, pocity, vjemy a vlastně všechno ostatní, co se točí nad "horizontem událostí", pozorujeme právě z té singularity, kterou bychom chtěli tak vroucně "uvidět". Rupert Spira omezenou množinou slov, kterou má k dispozici, tento horizont událostí ostřeluje, aby se vám pomocí záblesků, které vznikají při dopadu slov na tento "horizont", pokusil vysvětlit, že to vše z oné singularity pozorujete, že vy jste onou singularitou. "Já", které si je vědomo veškeré stále se měnící existence, je TO, čím jste. V onom "TO" se vše odehrává, děj se odvíjí zcela přirozeně a nevyhnutelně, ať už s tím Ego něco dělá, či nikoliv. Přesto jakási změna nastala. Jste si vědomi, že nejste svými myšlenkami a pocity, nejste světem okolo sebe, ani tělem, na které můžete seshora pohlédnout. Vše se "jen" přirozeně odehrává. VY/JÁ JSEM jste toto odehrávání.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pon 29. led 2024 16:51:40

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » stř 20. pro 2023 9:15:46

Svami Vivekananda

Píseň Sannyasina


Píseň nad otroctvím osobního života a dosažení pravého poznání.



1. Vzneste se tóny...

zni písni zrozená daleko v samotě,

kam špatnost, světský kal, k projevu

nedolétly...

V jeskyních strmých hor, v hlubinách

lesních mýtí,

kde pramení vždy klid, kde nikdy nepřeruší

jej žádné touhy van, byť voněl po rozkoši,

či bohatstvím se skvěl nebo jak sláva hřměl,

tam odkud řine se proud Poznání a Pravdy

sledován Blažeností...

Zpívej ji hlasitě odvážný sannyasine...

Koncentruj se... Om TAT SAT OM



2. Přetrhni pouta...

Vždy dolů víží tě pozemské okovy,

třeba v nich zlata třpyt, či prostým kovem

tmí se,

ať v lásku utkány v nenávist uhněteny,

ať dobrem jeví se, ať zlem tvou mysl rmoutí,

jak zástup dvojic všech, v nich vlastnosti

se vlní...

Otrok je otrokem, tu šťastným, tu zas štvaným...

On není svoboden, byť vězněn třeba v trůnu,

když odpoutaným není...

Pryč tedy s okovy, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



3. Vyhasni chtíči, bludičko blikavá, mámivá

nahromaděná tma zdá se temnější víc...

Nechť navždy zanikne to chtivé opojení

vlekoucí duši v klam od narození k smrti,

vlekoucí ji zas zpět od smrti k narození,

do víru osudu, v koloběh tužeb

v žití...

To všechno zvládne ten, kdo ovládá sám sebe...

Poznej se... ovládni se...

a nikdy neustup, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



4. Co siješ, sklízíš...

Tak moudří říkají... Příčina každá má

svůj vlastní účinek, jenž k ní se nazpět

vrací...

Z dobré jde dobrý zpět, zla v sobě zlý

vždy nese...

Toť zákon nezlomný... Z něj nelze uniknout...

Každý kdo přijal tvar, nést pouta tvaru musí...

To všechno pravda jest...

leč nyní správně slyš...

Daleko za jménem, za tvarem,

je To věčné, svobodné, Atman zvané...

Poznej, že Ty jsi To, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



5. Neznají Pravdu,

ti všichni, kteří sní tak marné, prázdné

sny,

jako jsou: Otec a matka, syn, žena, přítel...

Bezpohlavní je Já... Jak může otcem býti?

Jsouc Samojediné - kdo jej svým děckem nazve?

Kdo přítelem tu je? Kdo komu nepřítelem?

Když Samojediné tu jenom Ono je?

Já - to je ve všem vše... Nic jiného tu není,

věčného k dosažení...

Ty také jsi to Já, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



6. Je jenom Jeden...

Svobodný, Vševědoucí... Bez tvaru...

Bez jména...

příchuti každé prost je ON

Jeden jen --- Já...

V něm snu -- jsou všechny sny ilusí

zvaná Mája

Vše - dění - tyto sny - o sobě samé spřádá

a v projevech svých snů se ve všem projevuje

Avšak On, Svědek, Já, jen pozoruje hru...

Přesto, že se zdá být hrou, duší i přírodou,

ukryt je za projevem.

Poznej, že ty jsi On, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



7. Kde hledáš volnost?

Svobodu příteli, nedá ti tento svět

a žádný jiný svět...

V nich marně, marně hledáš.

V knihách ji nevyčteš, v chrámech ji

nevymodlíš.

Vzpomeň, že Já je vše... Tvou svobodou

je také.

Poznej Já a poznáš jak svobodný jsi...

Volný...

Provaz jenž vleče tě, jen tvoje ruka drží...

Pusť provaz... Přestaň lkát...

Neváhej a pusť jej, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



8. Řekni - "Mír všemu" -

Ode mne ničemu živému nehrozí

žádné zlo, ani smrt, ba ani nebezpečí.

V těch kdož dlí vysoko, i co se nízko plazí

Já ve všech Nadjá jsem, jsa strachu smrti

zbaven...

Života všeho se tu i tam - navždy vzdávám--

vesmírů zemí všech, jakož i pekel hrůz,

avšak i nebes všech... I naděje... I strachu...

Vzdávám se všeho lpění...

Tak pouta rozetni, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM





9. Nedbej již více

jak tělo žije a pryč jak zas odchází,

koná svou povinnost... Nechť karma dnes jej

k zemi sráží

a zítra zas snad věnčí pyšnou slávou,

byť tento nástroj tvůj zde žití měl jen

bídné

neříkej tomu nic, Já se to nedotýká...

Nic nerozruší klid,

v němž věčné Nadjá tkví...

Kde chválený i chválící jsou zastoupeni Jedním,

hlas chval či hany nezní.

Dli v tomto klidu - v Já -

odvážný sannyasine, koncentruj se...

OM TAT SAT OM



10. Nepři se nikdy

Pravda není tam, kde vášeň, sláva, lakota

chamtivost a hněv dlí... Kdo myslí na jiného

jako na manžela, jako na manželku svou,

ten Pravdu nepoznal, ten není dokonalým...

Kdo majetkem svým zve byť

sebemenší něco,

ten branou velké Iluse neprojde.

Také ten, kdo se tu v háv zloby zahaluje,

neprojde branou Máji...

Proto se toho vzdej, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



11. K domovu svému zaujmi

niterně nepřipoutaný vztah,

obloha střechou tvou a svět tvým

lůžkem budiž.

Co ti dá potrava dobrá nebo špatná,

tak či tak vařená - o štěstí to

moc nedbej.

Vznešení velké Já neposkvrní se stravou

a žádným nápojem, když Samo sebe zná...

Dli v Já a svoboden - jak tekoucí řeky běh -

Nevzrušen osudem, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



12. Málo je lidí,

co chápou Pravdu... Z mála kdo Pravdu zná...

Budeš snad pro smích těm, kteří se světu koří,

nenáviděti tě bude dav nevědomých,

Ty však - ó Veliký - těm hlasům nenaslouchej,

ale jdi, Svoboden,

prost malicherných tužeb

a lidem pomáhej z tmy závojů Maji...

Jdi zbaven úzkosti před utrpením a zlem,

radostí nehledaje...

Jdi obou protiv prost, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



13. Jdi tak, den za dnem

vytrvale upjat k realisaci Já,

až síla Karmy se vybije, až vyprchá,

až osvobodí tě Poznání provždy - navždy...

Není víc zrození... Ba ani není já ani ty...

Rozdíly splynuly v ohnisku Jednotícím...

Tu není Boha, kde žádná bytost není...

Božské Já se stalo vším a poznalo se

ve všem...

Vše je Já a Blaženost -----------

Nyní víš, co je Já, odvážný sannyasine...

Koncentruj se... OM TAT SAT OM



Více zde: https://ramakrisna.webnode.cz/products/pisen-sanjasina/

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » ned 17. pro 2023 10:43:06

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pon 04. pro 2023 16:48:55

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pát 13. říj 2023 8:40:54



Když splynete v Já, nezůstane žádná individualita.

V tom případě budete sám zdrojem, kterému se odevzdáváte.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pon 31. črc 2023 17:19:26



Vzdejte se veškerého úsilí a odevzdejte se.
Uvědomte si božství ve vás tady a teď,
protože už teď ve vás je jako Já.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » ned 09. črc 2023 6:50:55

Obrázek

„Pokud se člověk dívá, odkud pramení představa já, mysl je tím pohlcena. To je tapas."
- Sri Ramana Maharshi

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 17. čer 2023 12:14:21

Odhalení tajemství jak žít blaženě jako bráhmanské Já



Musíte blaženě a spokojeně přebývat v tomto stavu Jednoty jako bráhmanské Já, čisté sebe-vědomé Já.

Musíte si toto přesvědčení udržet, i když fungujete jako jednotlivec ve světě jmen a forem

V tomto stavu, který je vaším pevným přebýváním v srdci Já, se nazývá přirozený stav.

Žijte nyní blaženě, vědomí si sebe sama, jako sebe si uvědomující Bráhman.

Obrázek

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » stř 12. dub 2023 20:02:45

Obrázek

Nemám žádné jiné já než souhrn věcí, kterých jsem si vědom.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » úte 07. bře 2023 13:50:33

Pravé já

Obrázek

Je v pořádku růst natolik, že už nikdo neví, kdo jste. Nečekejte na souhlas ostatních, pokud jde o vaši duševní stabilitu. Pokud jste odmítnuti, pokračujte. Nezmenšujte se, abyste se vešli do osoby, kterou jste přerostli. Žijte ve svém záměru. Cvičte vděčnost. Buďte sví.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » stř 01. čer 2022 18:22:17

Obrázek
Já jsem to

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » stř 01. čer 2022 18:19:20

H.W.L. Poonja - Papaji
Obrázek
Musíte být vždy soustředěni v Já.
To Já samotné je Pravda.
Všechno ostatní je lež.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pon 02. kvě 2022 6:47:04

Obrázek

Já je to, co dává životu dech.
Nemusíte to hledat, je to tady.
Jsi To, skrze co bys hledal?
Jste to, co hledáte.
A to je vše.

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » úte 28. pro 2021 16:19:40

Co je tím, co se nazývá Já - Skutečnost?

To, co nelze vidět a vnímat, je Skutečnost.

To, co zná všechny věci, je Brahman.

To, co funguje pomocí intelektu, je individuální vědomí. Toto individuální vědomí (džíva) vše chápe skrze intelekt.

Brahman je nezničitelný. Pravda je jeho Skutečností.

Na Jeho základě se objevují všechny další věci. Realizovaná bytost neboli Džňánin zná Skutečnost. Vše, co existuje, se objeví na podkladě Skutečnosti, a to vše také zmizí, protože přirozeností toho je zmizet. Existencí Realizované bytosti (Džňánina) není zdánlivý jev. Tato existence se ne(ob)jeví, a tudíž se ani nerozpadne. Ona nezeslábne, neubude. To je pochopeno prostřednictvím zaměření pozornosti na sebe. K pochopení není zapotřebí žádné úsilí. Skutečnost, „vaše přirozenost“ neboli svarúpa, je nenucená, bezprostřední. Je nezlomná, nezničitelná. Celý vesmír se projevuje na „Ní“. Ona se nazývá Brahman. Slunce se někdy označuje pojmy Diwakar nebo Bhaskar. Slunce se také nazývá SurjaNárájan. Zářnost, Božskost, tvoření (dne) a „Božská kvalita“ (světlo) jsou Jeho rysy. Světlo značí to, co vše osvětluje. Světlo značí intelekt, jenž poznává.

Kdo je Bůh?

Bůh je On vševidoucí. Slunce je větší než kterákoliv hmotná věc, která je osvětlena, avšak naše oči tím, že znají slunce, jsou ještě větší než samotné slunce. Mysl zná oči. Kdo zná mysl? Intelekt zná mysl, ale On, jenž zná intelekt, není znám nikým dalším. On je Samo-zářící. Oči neznají samy sebe. Slunce nezná samo sebe. Já je Átman, tudíž zná ostatní a zná Sama Sebe. To je důvod, proč člověk, který spí, se sám od sebe probudí. Kdo ho jinak bude probouzet? Já je vždy bdící. Není zapotřebí někoho dalšího, kdo by Ho probudil. On je Bůh zářící Sám o Sobě, dávající Božskost Bohu a „jas“ slunci. Já je To, co vše správně umístí na patřičné místo, a dokončí práci. Já není osvětlené někým dalším. Vše je osvětleno nebo vnímáno jen díky Já. Poznat Ho jednou je dostačující. Pokusit se Ho poznat opět je naprostá hloupost. Oku není umožněno znát sebe sama. Kdo další si troufne poznat tohoto Boha? Ten, kdo si myslí, že to, co je očividné, je skutečné, uráží Paramátman, a ten, kdo takto urazí Paramátman, bude utrápený, protože si myslí, že to, co je zřejmé, je Bůh. Myslí si, že Paramátman je temnota Nevědomosti, a stává se uctívatelem čehokoliv, co se jeví smyslům. To pak zbožňuje.

Zapomenout na Skutečnost je první hřích.

Chybou je to, že od počátku zapomeneme na Skutečnost. Tímto způsobem individualita (džíva) uznává vše, co se ji zjevuje před očima a trpí tak mnohými pohromami. Já je jako On, tedy vždy zářící. Na základě Něho jsou všechny projevy rozpoznány a na Jeho podkladě je vše vnímáno. Protože to je On, kdo zná ostatní, Je vždy existující, vždy tady. On je za všemi projevy. On, jenž zná vše, je největší. On je dohlížitel nad všemi objekty, které se objevují. To, co je viděné, jsou „objekty“ a ty ve své přirozenosti značí to, co je „zničitelné“. Objekty smyslů jsou vytvářeny samotnými smyslovými objekty. Je to zákeřná povaha těchto objektů. Toho, kdo je přijme za skutečné, nemine utrpení. Budete-li nadále pokračovat v následování objektů smyslů, budete zajisté nešťastní, protože uvidíte pouze to, co je „viděné“. Pokud vidíte očima „Vnitřní zkušenosti“, pak On (Já) je všude, uvnitř i vně.

Nikdo nebyl schopen dodnes odhalit, co je tímto „pozorovatelem“. Stejně jako je prostor či nebe v každém a ve všem, On je také Vše-prostupující, pronikající vším. Je to pouze On, kdo je v tomto světě ve všem obsažen.

Všechny rozdíly jsou kvůli egu.

Pohleďte, jaká divná věc se stala! Bůh je obětován před kozou. V tomto případě je to ego, které vidělo rozdíl.

Rozdíl značí, že je viděna oddělenost. Tam, kde existuje pouze Jedno, jsou místo toho viděny dvě věci.

Ukázat, že tu jsou dvě věci, je světem rozdílu, kde jedna věc je jako vlastník a druhá jako její otrok. Avšak byl v tom určitý trik. On, jehož silou nastane zkušenost a je zakoušen celý vesmír, a kdo je podstatou prožitku tohoto vesmíru, byl zotročen, přičemž ego je ve skutečnosti neexistující. Ego se stalo vymyšlenou entitou a skutečný „Zakoušející“ byl postrašen zprávou, že zemře. Byl donucen zaplatit daň tím způsobem, že se stal obětním beránkem. Falešná entita se stala falešným „Bohem“, ale jeho Božství bylo odmítnuto díky poučení od Satgurua. Tento (falešný) „Bůh“ byl obětován namísto kozy (dualita tím byla rozehnána) a Skutečný Bůh se navrátil do svého původního Božství. On je Sám o sobě existující Bůh. Nastal hotový zázrak.

Démon je býk, na kterém se vozí Jáma, Bůh smrti. Ti všichni, kdo se drží svého fyzického těla a pokládají ho za své „já“, jsou těmito býky. Jáma se na nich vozí. Jáma znamená trest, trápení a smrt, přičemž smrt značí strach. Ty, kteří se drží tělesného egoismu, čeká jednoznačně strach a trest.

I entita, která říká: „Já jsem Bůh, Já jsem Brahman“, má stejné ego. Kdyby Paramátman říkalo: „Já jsem“ nebo „Mám zkušenost“, „Stal jsem se Skutečností“, pak se rovněž ve všech případech jedná o ego. Ego, pocit „já“, podstupuje změnu vnější formy. Tato energie je touhou užívat si. Ego je v tom natolik dovedné, že se pokouší podvést i Boha. Změní velice pohotově a obratně svou formu, svou kvalitu, ale neodchýlí se od své touhy, své chtivosti užívat si. Ego velice snadno podvede i takzvané „velmi zbožné světce“. Podrobí si i různé hostitele Bohů tím způsobem, že v nich vzbudí touhy. Jediní, kterým se poddá a podřídí, jsou ti, kdo zůstanou ve svém pravém Bytí a jsou vždy na pozoru před jakýmkoliv rozptýlením. Bez pronikavého a jemného pozorování to není možné pochopit.

Skutečnost před sebou nemá žádný cíl či záměr, zatímco naléhání či energie ega je založena na konceptu a představivosti. Tato představivost se nemůže poměřit s nesmírnou velikostí Skutečnosti. To znamená, že koncept „já“ nemůže poznat podstatu Skutečnosti. Nemůže vědět, jaká je její délka, šířka, jak moc jí je, odkud je, kde se nachází, a nezná stavy, kterými proniká atd. Pocit „já“ je vždy neúplný, omezený a upadající. Poroste do té doby, dokud má sestupný trend, avšak automaticky bude rozpuštěn ve chvíli, kdy začne směřovat nahoru a odváží se pochopit nezměrné. Proto nedokáže změřit konec nekonečného.

Čtyři stupně řeči tj. para, pašjanti, madhjama a vaikhari, jsou v Realitě zničeny. Kdo by tam měl mluvit? Kdo by tam měl vůbec něco říkat? Pokud se o tom mluví, potom to není Skutečnost. Říkat, že „já jsem Brahman“, ještě není faktické spočívání jako Brahman. Ono je takové, jaké to je, bez mluvení. Ono to je, ale bez mluvení, což znamená, že to existuje před pronesením jakéhokoliv slova. „Ono“ je tu před uvědoměním zakoušení těla a setrvává i při uvědomění těla. Začalo mluvit a využívat další smyslové orgány, protože tu byla zkušenost těla, ale i tak je to vždy stejné. Když tu již tělo nebude a zůstane tu třeba jen pár slov, až nakonec i ony zaniknou, bude to stále takové, jaké to bylo předtím. Ve Skutečnosti nedojde k žádnému přírůstku či úbytku poté, kdy přijde a odejde tělo.

Pocit ega, které zakouší omezené tělo, je jedinou věcí, která se zdá být ve Skutečnosti v nepořádku. Jakmile to je pochopeno, vše je napraveno. Skutečnost tu je, i když říkám, že není. Ona se nemění. I když se o ní může říci mnoho, ona je taková, jaká je. Vždy zůstává taková, jaká je. Přirozenost Brahman se nemění. Skutečnost, která je, se nemění. Ona je vždy pouze „To“ a je jedno, co o ní třeba řeknete. Pokud použijete ošklivá slova, pak budou všechna pouze jmény Pána Šivy.

Jedinečné, bez něčeho druhého, bez toho, aby tomu bylo něco rovno, značí pouze To Jedno. Je to „To“, co je stejnoměrně všude rozvinuto. My jsme „To“ a nic jiného. Pokud políbíte psa, políbíte pouze Brahman. Pes je také Brahman.

Uchovat Šivu jako Šivu je samádhi.

Ten, kdo udržuje Brahman jako Brahman, je moudrý. Jak může někdo dát záchodu označení Brahman? Jak může někdo oslovit svou ženu jako Brahman? Tato otázka vyvstává pouze prostřednictvím totožnosti s egem.

Pokud to vidíte fyzickýma očima, je to iluze, která značí nevědomost, pokud jde o „Pravou přirozenost“ toho. Jestliže to vidíte „vnitřním zrakem“, je to Brahman. Utrhnout list z tulsi je hříchem (tulsi je v Indii posvátnou rostlinou), ale nabídnutí listů tulsi je bráno jako znak přízně! Ať už písma říkají cokoliv, pro opravdového mudrce to nemá žádný význam. Ve stručnosti tedy ten, kdo nezná sama sebe, je velký hříšník. Já je přirozeně takové, jaké je. „Kvalita stavu Já“ není vlastnictvím Já. To znamená, že pocit „sebe“ není Já. Není správné, jsou-li pocity „Toho“ a „já“ brány jako dvě oddělené věci. Správné je vědět, že vše je „To Jedno Samotné“. Není tu nic dalšího, proto bychom neměli používat kvality „sebe“. Ryzí vnímání, neboli to, co je zakoušeno bez jakéhokoliv úsilí, je správné, ale řekne-li se
o tom něco, zahrnuje to v sobě „objekt“ a pocit „já“, který to zakouší. Tomu je nutné se vyhnout.

Toto Já je samo znakem odloučení. Připoutanost značí být ve společnosti s něčím „dalším“. Být nepřipoutaný značí nemít žádnou společnost, nic dalšího. Společnost znamená „něco dalšího“. Zahrnuje dvojnost. Společník značí dělat něco společně. Nepřipoutaný značí nebýt ve společnosti s něčím „dalším“. Já je Jedno jediné a je nepřipoutané. Ten, kdo ví, že poznal, nebo že něco pochopil, je ten, kdo pochopil. Ten, kdo pochopil, je uspokojen. Je klidný a mlčí. Ten, kdo správně pochopil, má jasno, nemá nyní žádnou námitku a není tu žádná další promluva. Je nutné mluvit, když nemáme žádné námitky? Ten, kdo má námitku, bude zajisté něco říkat. Ten, jehož námitky jsou pryč, zůstává klidný. Nepřítomnost řečnění sedí „Realizované bytosti“. Nemá už žádnou příčinu k mluvení. „Poznal jsem to“ je chybné prohlášení, protože potřeba slov se ztratí. Při popisu Brahman jsou všechny popisy doplněny předponou „ne toto, ne tamto“.

Jazyk toho, kdo mluví, je takzvaně rozdělen. Je samozřejmé, že žádná řeč není možná jazykem, jenž je rozdělen. Toto rčení je používáno proto, aby se tím ukázalo, že není možné vyřknout jediné slovo. To znamená, že není možné vyslovit jediné slovo, kterým by se popsalo to, co je úplné. Říká se: „Jazyk posvátného hada, na kterém je Pán Višnu posazen, byl rozdělen, protože Skutečnost nelze popsat.“ Slova nemohou vyjádřit Skutečnost. Jazyk je nepoužitelný. Védy se přestaly snažit popsat Skutečnost pomocí negací (néti, néti – ne toto, ne tamto). Slovo Šruti (Véda) značí „Poznání přijaté po vyslechnutí“. Po poslechnutí promluvy se adept rozhodne prohlášením „Je to tak.“ To znamená, že přijal vyslechnuté učení jako pravdivé, ale to není Poznání, zrozené ze skutečného prožitku. Logický závěr není Sebe-Poznáním či „Přímou realizací“. Toto Poznání, které Védy takto ustanovují, se pokládá za pravdivé a má se za to, že by to mohlo být tak, ale prostě tomu věřit v tomto pojetí není Sebe-Poznáním.

Co je Sebe-Poznání? Poznat to svým celým Bytím, skutečně to cítit uvnitř sebe jako své Já je „Poznáním Já“. „Ne další“ znamená, že stav není zkušeností „druhých“. Sebe-Poznání není poznání druhých. Stav, přirozenost, radost ze Skutečnosti je Já. To je Skutečnost Sebe-poznání. Jaký smysl má držet neústupný postoj, když jste realizovaní? Samartha Ramdás říká: „Já jsem falešný. Vše, co je mé, je falešné. Nemám místo, žádné postavení.“ Vše je klamné. To projev, Prákrti, mluví. To je také klamné. Beztvaré, Puruša, je také klamné. On je tu také odhozen. Prákrti a Puruša jsou uměle vytvořené, falešné. Jsou zbytečné. Nejsou skutečné. I jejich jména jsou falešná. Říkat tam, kde nic nezůstává: „Já jsem poznal“, je falešné. Můžete být „znalí“, na tom nic špatného není, ale neříkejte: „Já nyní nemám nic zbylého“, protože falešné „já“ je v tomto případě stále zbytkem.

Obrázek

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 06. lis 2021 8:35:03

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » úte 12. říj 2021 10:54:15

"Je to brahma, co sídlí v každém těle ve formě Já (átma). Posvátné spisy popisují brahma jako Sat-Čit-Ánanda. Sat znamená Pravda, znamená to co trvá v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Čit znamená to, co má o všem vědomí. Ánanda je nekonečný zdroj blaženosti. Všechny tři jsou přítomny v každé lidské bytosti, ba co víc i v každém zvířeti."

Vezměme první z nich – sat, tím se nám celá věc objasní.

Tělo dříve nebo později podlehne zkáze. Každý je si toho vědom, není člověka, který by tento základní fakt neznal. A přesto se každý obává smrti! Nikdo smrt nevítá a nechce se s ní setkat. Smrt je neodvratná. Musíte se s ní setkat, i když ji nevítáte a snažíte se vyhnout jí. Všechno co se narodilo, musí jednoho dne zemřít. Ač se nikomu nechce. Kde najdeme klíč k tomuto paradoxu? Uvědomte si jedno: co je to, co nevítá smrt? Co se setkává se smrtí? Co odchází a co zůstává? Odpověď zní: umírá tělo, To co odpadá je tělo. Co neumírá je átma. Jenže vy se sami klamete myšlenkou, že je to átma, že jste to vy, kdo umírá. Átma nemá se zrozením a se smrtí nic společného. Tělo zakusí smrt. Átma, jenž je nitja, satja a nirmala (věčné, pravdivé a čisté) neumírá. Chci tím říci, že vy jste sat, vaše přirozená podstata je sat. Átma je dítě nesmrtelnosti, nikoli déha-tělo. Tím sat je átma, ne tělo. Vy jste sat, vy jste átma, jsoucno, které nepodléhá smrti. Átma se nachází v každé tělesné schránce, a proto každá bytost pociťuje sílu tohoto sat v podobě věčného, neměnného bytí. To je jasné a neklamné.

Jako druhé vezměme čit,

sílu, která vás vypudí všechno poznávat. Každý člověk dychtí po poznání všeho, co se mu objeví ve vědomí. Klade otázky jako: Co to je a jak k tomu došlo? Představte si malého chlapce, kterého vezmete do tržnice, nebo na výstavu. Zjistíte, že dítě neprojde jen mezi stánky a nebude jen pozorovat, co je vystavováno. Neustále se bude vyptávat dospělého, který ho vede za ruku, co je to a co ono. Ať už to bude něco, co potřebuje, nebo něco, co přesahuje možnosti jeho chápání, proud jeho otázek nevyschne. Uvědomte si vnitřní význam tohoto hladu po poznání, Je to síla čit (čitšakti), která se takto projevuje. Není její vlastností nechávat něco na pokoji. Nedá pokoj dokud není dosaženo poznání. Proto se tento hlad projevuje v podobě proudu otázek. Čitšakti je samozářící, proto v člověku září a objasňuje mu věci v jeho vědomí. To stačí jako důkaz, že člověk v sobě má princip inteligence, neboli čitšakti.

Nyní ke třetímu bodu - k ánandě.

I zvřata touží po radosti, aniž by jim to někdo našeptával nebo je k tomu nutil. Ze všch sil se jí snaží dosáhnout. Nikdo si nepřeje žal nebo bolest. Člověk hledá nepřetržitě radost ve všem, co dělá a podniká. Nikdy, nikde v žádném stádiu svého života si nepřeje smutek. I když je nemocné tělo a lékař předepisuje lék, aby ho uzdravil a scelil, člověk chce, aby lék byl sladký, uklidňující a příjemný. Co je kořenem tohoto přání? Člověku je vrozená šťastná povaha-sukhasvabháva. Jeho základní přirozeností je blaženost, ne vlastnosti těla v němž přebývá. Pocit štěstí je átmanu vlastní. Proto se nikdo nediví, když jsi šťastný. Nikdo není zvědavý, proč jsi šťastný, protože je to pro tebe přirozené. Například dítě v kolébce se směje, když zacinkají zvonečky, nebo chrastítko s kterým si hraje. Nikdo se tomu nediví, nikomu to nedělá starost a nikoho to nezneklidňuje. Když ale dítě najednou začne plakat, každý kdo to uslyší, přispěchá ke kolébce a jako posedlý začne prohledávat postýlku, aby zjistil, co způsobilo takový rozruch. Nikdo si nedělal starosti a nezjišťoval, proč bylo dítě šťastné, ale když zaplakalo, všichni hledali příčinu. Proč? Protože ánanda, čili radost je jeho přirozeností. Žal je v rozporu s jeho vnitřním uspořádáním. Proto člověk touží po trvalém štěstí a blaženosti.

Tyto tři vlastnosti jsou jádrem existence každé bytosti. Proto je to sám Pán, kdo pózuje jako džíva a v této roli si hraje na jednotlivce.

Bhagavatgíta

Re: Pravé Já

Příspěvek od Návštěvník » pát 08. říj 2021 15:39:21

Obrázek

„Poté, co si uvědomíš své nedělitelné Já díky vlastní realizaci a staneš se tak dokonalou bytostí, měl bys přebývat ve ztotožnění s Átman přímo ve Skutečnosti a měl bys mít mysl prostou všech dualistických představ.“

„Prostřednictvím realizace vlastního ztožnění s Brahma se všechny nastřádané činy stovek desetimiliónů cyklů rozplynou a konečně nepřinesou žádný výsledek, podobně jako činy ve stavu snění se rozplynou poté, kdy se probudíme.“ 1

„ Zřekni se ulpívání, Dhanandžajo, buď lhstejný k úspěchu i neúspěchu a konej činy setrvávaje v sebekáznění.“

„Máš právo pouze na činy, nikdy však na jejich plody. Plody činů nesmějí být pro tebe pohnutkou, avšak neulpívej ani na nečinnosti.“

„Odsekni neodolatelnou touhu po smysly vnímaných objektech, jež jsou jako jed, neboť nevedou k životu, vzdej se pýchy na svou kastu, rodinu, postavení v životě a s odstupem pozoruj činy. Vzdej se totožnosti s tak neskutečnými atributy, jako je tělo, a zaměř svou mysl na Átman. neboť ty jsi vskutku svědek, Brahma, osvobozen od mysli, Jediný bez něčeho dalšího a Nejvyšší Skutečnost.“

„Konečným výrokem všech rozprav o védántě je prohlášení, že džíva a celý vesmír není nic než Brahma a že osvobození znamená spočívání v Brahma, nedělitelné Entitě. Písma samotná potvrzují, že Brahma je Jedno bez druhého.“

„Tento objektivní vesmír je neskutečný. Ani egoismus není skutečný, neboť je pozorován jako něco pomíjivého. Jak lze vjem ´ Já znám vše‘ spojovat s egem, když je tato totožnost pomíjivá?“

„Vítězem nade vším, vševědoucí jsem

od všech věcí navždy oddělený

vše jsem opustil, očištěn od klamu života

sám sebou poučený…

Neboť já jsem pán světa

nejvyšší mistr jsem

jediný zcela Dokončený

dokonale z klamu Probuzený

Mně se vyrovnají vítězové

schopni zničit klam

proto jsem vítěz, Upako

že jsem porazil hřích.“


„Ztotožnění s tělem samotné je kořenem, jenž vytváří utrpení a zrození lidí, připoutaných k neskutečnému. Z tohoto důvodu toto chybné ztotožnění znič s krajní pozorností. Jakmile se vzdáš této chybné totožnosti způsobené myslí, přestane existovat nutnost dalších zrodů.“

„Trápil ses věcmi, jimiž není třeba se trápit, a přitom říkáš slova moudrosti. Mudrci se netrápí ani nad mrtvými ani nad těmi, kteří žijí.“

„Neboť se věru nikdy nestalo, aby nebylo mne, tebe, či těchto vládců, a stejně tak se ani nestane, abychom my všichni kdy přestali být.“

„Není vzniku pro nejsoucno a jsoucno nezaniká, hranici obou však vidí ti, kdo nazírají pravou skutečnost.“

„Ve snech, když neexistuje žádné skutečné spojení s vnějším světem, mysl sama vytváří úplný vesmír složený ze zakusitele. Podobně se to děje v bdělém stavu, mezi bděním a sněním není žádný rozdíl. Proto vše (jevový vesmír) je projekcí mysli.“

„ Proto mysl je jedinou příčinou, která působí omezení či osvobození člověka. Pokud je nakažena účinky radžasu, pak způsobí omezení, a když je čirá a zbavená elementů radžasu a tamasu, způsobí osvobození.“

Neochvějné spočívání mysli hledajícího na svém cíli (uvědomění skutečnosti) poté, co se odloučí od rozmanitého světy smyslových objektů a neustále si je vědom, že neposkytují dostatečného naplnění, se nazývá´ šáma´ čili klid.“

Nahoru

cron