Jak veliké je velké Já

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Jak veliké je velké Já

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Jana » ned 18. pro 2016 8:45:06

:D

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od vostálník » ned 18. pro 2016 8:42:19

To se tobě ovšem nestává,

ty nám máš furt co říci...

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Jana » ned 18. pro 2016 7:52:27

:D

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od vostálník » ned 18. pro 2016 7:42:34

A co bys rád?


Budeš muse počkat až se ztotožním s nějakým pocitem,

pak ti to povím...

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Jana » ned 18. pro 2016 6:27:52

vostalpetr píše:
Totéž dělá a dělala i řada dalších -


To vopice stejně ani nijak jinak nemohou,

kdyby mohli,

nebyli by vopice...

Je lépe inspirovat se vlastní pitomostí,

nežli pitomostmi druhých...

Jenže,

vás nic nenapadá,

kromě Teonika, ten si aspon cvrnká korunou...


A co bys rád?

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od vostalpetr » sob 17. pro 2016 23:17:11

Totéž dělá a dělala i řada dalších -


To vopice stejně ani nijak jinak nemohou,

kdyby mohli,

nebyli by vopice...

Je lépe inspirovat se vlastní pitomostí,

nežli pitomostmi druhých...

Jenže,

vás nic nenapadá,

kromě Teonika, ten si aspon cvrnká korunou...

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Návštěvník » pon 12. pro 2016 8:58:22

arikiran píše:
celý můj Život bude jedna Čarovná Zenová zahrada
jojo
.... .. . .. ....


:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od arikiran » pon 12. pro 2016 7:49:13

PEČLIVOST

pěkně pečlivě to dělá...
Pečlivost je někdy žádaná i v esoterice,

mohu být pečlivý na pořádání svého alba známek, a donekonečna třídit aršíky, pěkně zoubek na zoubek..
a pozor, na jiné věci kašlat, vždyt ani není čas ne ně, když furt trčím u alba, že?

nebo..a tomu bych dal přednost..mohu Pečlivost, se kterou jsem se naučil pracovat u známek, nebo v zahradě, nebo kdekoli jinde tam, kde to mám rád...mohu tu Pečlivost přenést a využít skoro ve všem svém konání i myšlení

potom celý můj Život bude jedna Čarovná Zenová zahrada
jojo
.... .. . .. ....

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Jana » pon 12. pro 2016 6:05:08

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Linda » sob 10. pro 2016 17:04:48

Ještě mi napadlo k tomu, co píše ros

...i můj oblíbený Mooji, dělá to samé, i když často zdůrazňuje, že teď nehovoří k osobě, někdy zvlášť v obecných promluvách k tomu sklouzne.

Totéž dělá a dělala i řada dalších - např. u Nisargadatty se zcela osobní i zcela neosobní vyjádření (z roviny nonduality) běžně střídala. Dokud v pokročilejším tazateli či přímo jeho žákovi nedošlo k pochopení, že Mistr neoslovuje jeho osobní já, muselo to být pro něho naprosto nepochopitelné a často téměř neúnosné - jak dosvědčuje např. Balsekarova poznámka.

Ve slovních formulacích, co vede k neduálnímu vnímání a co tomu brání, bývají slova velmi často matoucí a někdy až zavádějící. Asi hlavně proto, že slovní vyjádření se během dosavadního vývinu a historie lidstva týkala - odhaduju - z 99,99% jen oblasti dvojnosti a v ní existujících jevů. To ovlivňuje i vyjadřování mnoha současných Probuzených a různě velká část jejich posluchačů je pak pochopí zcela dualisticky, se všemi důsledky.

Zkusíme-li se na to ale podívat z poněkud širšího/obecnějšího pohledu, tak mi napadá, že nic není náhoda. Takže pokud někdo pochopí výrok Probuzeného "Neztotožňujte se s tím!!!" výhradně jako příkaz nebo doporučení, o co by se měl nebo dokonce musí snažit, jeho momentální ne/pochopení odpovídá přesně tomu vývojovému stupni, na kterém se právě nachází. Zareagoval podle svého vnitřního naprogramování, které má své příčiny a povede i k určitým důsledkům. Může zareagovat buď jako dychtivé nadšené ego, žádostivé dalších a dalších programů, vedoucích k probuzení, někdo jiný se aspoň rozhodne, že to tedy (coby osoba) zkusí... Následně pak v různé intenzitě u každého z nich nastanou další a další zkušenosti, které nemusí být příliš příjemné - jenže to je přesně to, co je teď třeba, aby bylo možné se posunout o krůček dál...

Když tentýž výrok Probuzeného uslyší někdo, kdo je na trochu jiném vývojovém stupni a na rozdíl od předchozích zájemců vycítí, že Mistr nevyzývá, neoslovuje jeho individuální já, že spíš nabízí funkční přístup k dění... (protože od něho uslyšel už řadu informací a pochopil, že ztotožňování Vědomí s obsahy vědomí posiluje iluzorní pocit osobního já, kdežto neosobní pozorování - neztotožňování se s nim - naopak ego rozpouští), dojde mu celková souvislost toho všeho... co Mistr ve skutečnosti říká... Že to není žádný úkol pro snaživé ego, i když to tak může znít.

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:49:52



:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:46:05

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:44:09

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:41:25

:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od .Petra » sob 10. pro 2016 12:34:06

ros píše:Dle Mojiho je to účast na satsangu (bytí v přítomnosti mistra), není tím myšlený fyzický mistr v těle, ale náš vnitřní mistr (sat-guru, Já jsem)a jeho rada je: Zůstaň, jak jsi. /Buď tiše.


:yes:

Proto než Nisargadatta zemřel, řekl: Zapomente mne, zapomente moje učení, ale to co vám kladu na srdce, je: Spočívejte ve svém vlastnim vědomí. Nebot jen pak přijde potřebné pochopení intuitivně z vašeho nitra.

:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Linda » sob 10. pro 2016 12:19:14

Intelektuální pochopení nestačí. "Problémem" Mistrů je, že hovoří jen tak, spontánně, vlastně sami k sobě a posluchači chápou ta slova osobně nebo (ať vědomě nebo nevědomě) sklouznou do té hry na dualitu a dosahování.

Ano. Míra, ve které k tomu dochází, je u každého posluchače jiná. Menší je u těch, kteří už nějakou zkušenost neduality zažili - a to kupodivu nezáleží na duchovní praxi v současné inkarnaci, jak by se dalo předpokládat. Taková zkušenost se u řady lidí může objevit docela sama od sebe, třeba už v mládí, zřejmě jako důsledek jistého stupně Sebe-poznání v minulých inkarnacích. Paradoxně to zprvu může v člověku vyvolat duchovní snažení a usilování, nebývalé zaktivování osobního já, které sice už ztratilo o většinu pomíjivého zájem, ale konečně pochopilo a poznalo, jak to doopravdy JE, a odhodlalo se toho natrvalo dosáhnout svou Obrázek vytrvalou snahou. Tohle období ulpívání na představě, že osobní snaživé já musí dosáhnout něčeho, co tu teď není, bývá různě dlouhé.

...

Problém týkající se komunikace s Mistry je v tom, že když Mistři odpovídají tazatelům, musí používat slova, která někteří/mnozí z posluchačů nedokážou vnímat jinak než v kontextu osobního já; existují i Mistři, kteří po téhle opakované zkušenosti ztichli, protože zjistili, že za nimi přicházejí posluchači, kterým skutečný význam sděleného uniká... Nazývají se mlčící Mistři, mouni.

Je k dispozici ´jen´ jejich přítomnost... jenže ta je daleko mocnější než jakákoliv slova... když se jí člověk dokáže otevřít.
Přítomnost, kterou člověk vnímá snáz, když je s Probuzenými...

Po řadě podobných zkušeností se nakonec ukáže, že fyzická přítomnost Mistra není podmínkou... že jde o stav Vědomí, kterému se lze otevřít kdykoliv, kdekoliv..., když mysl dostatečně ztichne

Obrázek

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od ros » sob 10. pro 2016 11:34:24

PS. O této praxi říká v knize "Já jsem TO" Mistr advaity, Nisargadatta Maharadž :

Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?

N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.



Balsekar se neco natrápil, než pochopil, ze Nisargadatta nedává žádné rady - není komu - že jen popisuje, co se děje.


Když nakonec ustane neuvědomované sebeztotožňování s vyvstávajícími obsahy vědomí, neexistuje už v mysli žádné mentální přesvědčení, ve kterém člověk žije a které je pro něj důležité - že osobou, nebo že jí není, že je pouze vědomím. Stejně jako malé dítě nemá žádné přesvědčení, že něčím je.

Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.


"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."

E. Tomáš

Ano, tak nám to říkal, celá desetiletí. A my, jeho žáci, jsme byli opravdu naprosto přesvědčeni, že všichni ostatní jsou - stejně jako my - nejvyšší pravdou. Jenže tohle bohužel nestačilo, abychom sebe samy i ty ostatní přestali při běžných každodenních činnostech vnímat jako samostatné oddělené jedince. Proč?


Dovolím si odpovědět na to proč? trochu jiným způsobem. Sválně jsem zde dal citáty, které v diskuzi také zazněly. Zvlášť toto:
Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.

Intelektuální pochopení nestačí. "Problémem" Mistrů je, že hovoří jen tak, sponntáně, vlastně sami k sobě a posluchači chápou ta slova osobně nebo (ať vědomě nebo nevědomě) sklouznou do té hry na dualitu a dosahování.
Prvním příkladem je
Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste.

ale pokračování
]Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost.

už je dualitní ... něco někam proniká (proniká tam, kde to nebylo?)
Nejvyšší překážkou je nevědomost.

Toto je dualitně nastaveno od začátku: překážka ... tedy cesta .. odněkud někam ... cesta někoho ... překážky ... úsilí je překonávat ... touha někam se dostat ... někam se posunout ...
To jsem zkusila jen pár asociací.
Z tohoto pohledu je jasné, že to nemůže vést ke spočinutí.
Prosím Vás, teď tady nikoho nechci kritizovat. Je to konstatování i můj oblíbený Mooji, dělá to samé, i když často zdůrazňuje, že teď nehovoří k osobě, někdy zvlášť v obecných promluvách k tomu sklouzne. Já jsem si tento jev pojmenovala "na karneval nemůžeš jít bez masky".

Jaká je tedy cesta od intelektuálního pochopení (byť podpořeného nějakými úžasnými zážitky) k celkovému prozření?
Dle Mojiho je to účast na satsangu (bytí v přítomnosti mistra), není tím myšlený fyzický mistr v těle, ale náš vnitřní mistr (sat-guru, Já jsem)a jeho rada je: Zůstaň, jak jsi. /Buď tiše.

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od .Petra » sob 10. pro 2016 11:14:36

.Petra píše:
Vědomí identifikované s osobou lpí na radách a učení.

:)


Uskutečnění toho řekli mnoho, i to, co si navzájem zdánlivě odporuje. Je to kvůli různým stadiím Vědomi v identifikaci - to, co nejvíce zaujme, je jeho téma, téma, ktere právě u něho probíhá. Kddž tím projde, přijde na řadu jiné téma.
:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od .Petra » sob 10. pro 2016 10:55:33

Jana píše: že naše osoba to musí mít pod kontrolou a musí vědět, co s tím.


Takto se může Vědomí v identifikaci zaseknout nadlouho. Je to jedno z nejtěžšich ulpěni.

Balsekar se neco natrápil, než pochopil, ze Nisargadatta nedává žádné rady - není komu - že jen popisuje, co se děje.

Vědomí identifikované s osobou lpí na radách a učení. Toto lpšní se ještě zesiluje, když tyto domělé rady dává samo dál. Ale s tim nemůže nic dělat. Neni to jeho chyba. Neni to v jeho moci.

:)

Re: Jak veliké je velké Já

Příspěvek od Linda » sob 10. pro 2016 9:37:28

Nisargadatta Maharadž:

"Můžete donekonečna opakovat nějakou poučku bez jakéhokoli výsledku. Musíte se okamžik za okamžikem nepřetržitě pozorovat, obzvláště svou mysl, a nic neopominout. Toto nezúčastněné pozorování je základem pro to, aby se oddělilo Já od ne-Já.

Pronikněte do celkové struktury svých tužeb a jejich důsledků. Jsou to nejdůležitější součásti vašeho mentálního a emocionálního vybavení a silně ovlivňují vaše jednání. Pamatujte si, že se nemůžete vzdát toho, co neznáte. Abyste mohl překročit své já, musíte je nejprve poznat."

http://www.advaita.cz/26151n-10.-nezuca ... ja-jsem-to

Zřejmě je třeba prožít řadu zkušeností, než se nakonec dojde k tomu nejjednoduššímu, nejprostšímu,
co učí Nisargadatta a další Probuzení: k nezúčastněnému pozorování a k upouštění od svých připoutaností, teď... teď... teď...

= k "nepřebírání dodávek", k pouhému tichému pozorování myšlenky, emoce, nebo i jen docela nenápadné ulpělosti,
která právě vyvstala... probíhá... nějakou dobu trvá... a nakonec mizí... Obrázek Je jen pozorující Vědomí...

Mistři, žijící nedualitu, vysvětlují těm, kdo za nimi přicházejí, tuhle prostou cestu k nedvojnému vnímání různými podobenstvími, obrazy i slovy, a shodují se v tom podstatném:

Když nakonec ustane neuvědomované sebeztotožňování s vyvstávajícími obsahy vědomí, neexistuje už v mysli žádné mentální přesvědčení, ve kterém člověk žije a které je pro něj důležité - že osobou, nebo že jí není, že je pouze vědomím. Stejně jako malé dítě nemá žádné přesvědčení, že něčím je.

Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.

Obrázek

Nahoru