Psychosomatika

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Psychosomatika

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Tara » stř 23. kvě 2018 16:11:23

Většinou je "rukopis" zřejmý, podle energie psaní, jakou nese a taky podle mě jedno, kdo to píše, jestli Pavel nebo Karel, co je důležité je to, co to v tobě vyvolá.
Teď tě zaujaly stránky, tyto, tak můžeš reagovat (a nemusíš) a ten, kdo to tu dával, se připojí do diskuze, nebo ne...
To je to samovolné a přirozené plynutí cestou, která je tobě (mě) blízká... a tak je to dobře...
Bez zapojování rozumu a intelektu...., sleduješ indicie, které ti něco říkají, které tě něčím oslovují, jdeš po stopě jako ohař za svou kořistí. Ohaři je úplně jedno, kdo tu kořist táhne, nebo kdo ji vleče :-)

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Pelvan » stř 23. kvě 2018 15:15:32

Ahoj ty jeden z Návštěvníků

Nechtěli byste se vy Návštěvníci od sebe nějak odlišit třeba očíslováním?

Tohle mne velmi zaujalo z těch Tebou uveřejněných stránek:
http://www.spiritualplanet.cz/odhalte-t ... ut-a-cich/

Děkuji a zdravím

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Návštěvník » stř 23. kvě 2018 12:03:32

Miroslav nikdá žádnou regresi nepotřeboval, stejně jako Jana, protože odfurt žijou tou přítomností, Miroslav realitou a Jana láskou :D :D :D

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Linda » stř 23. kvě 2018 11:37:26

Silná negativní emoce, spjatá s události v dávné minulosti... její negativní emoční energie může zkreslit vnímání události, která se děje v přítomnosti, nebo ovlivnit způsob, kterým mluvíte či chováte se k někomu v přítomnosti.

To znamená, že by bylo dobré podívat se na to, co onu negativní emoci v minulosti vyvolalo.


Když je to hodně silné, je možné požádat o pomoc odborníka. Dá se s tím pracovat pomocí hlubinné regresní terapie
https://psychologie-regrese.webnode.cz/

nebo v konstelacích.


Pozoruju, že v posledních dvou desetiletích se celková energie lidstva mění. V dobách mého mládí převládala konvenční slušnost a náboženství bylo povinným školním předmětem - nejen na prvním stupni, i na gymnáziu. Farář v hodinách náboženství i u dospívajících kontroloval, kdo byl a kdo nebyl v neděli na mši. Všichni zápaďáci v tom po generace vyrůstali a tak i dospělí se podvědomě obávali jakéhosi Boha, i když nebyli vůbec věřící, jako třeba můj tchán. Občas přece jen pro jistotu zašel do kostela na mši - "co kdyby byl nějakej Bůh..." Spousta lidí takhle vnímala křesťanství, čistě účelově, protože faráři tradičně hřímali z kazatelen výhrůžky o věčném zatracení; nešlo o skutečnou víru, ale převážně o strach "kdyby přece jen..." a to lidi nutilo držet se zpátky. Vyžadovala to nemilosrdně i společnost a každý v sobě zadržoval a potlačoval všechno, co nebylo společensky přijatelné. Když jsme jako mladí randili, nebylo tehdy myslitelné, abychom se na ulici před očima cizích lidí políbili. To by se bralo jako sprostota, nevychovanost a neslušnost - a nebylo to na venkově, kde si lidi vidí navzájem až do talíře, bylo to v Praze, ve velkoměstě, odkud pocházím.

Tohle všechno poměrně rychle skončilo, když koncem druhé poloviny minulého století vliv náboženství na západní polokouli zeslábnul a lidi, kteří žijí v křesťanském prostředí a celá staletí byli přísně vychovávaní, se přestali bát dávat najevo, co si skutečně myslí, co právě cítí, a část z nich se začala chovat bez zábran: podvědomí západní části lidstva se plně otevřelo a do vědomí jedinců se začalo valit všechno, co v sobě převážná většina z nich po celé generace potlačovala. Navíc - vynález tisku a rozhlasu završila televize a internet, a informační pole lidstva tak začalo být prvně v dějinách trvale propojené.

Takže cca v 80 až 90 létech minulého století se začalo lidstvo automaticky dělit na ty, kteří si naplno užívají psychickou svobodu bez jakýchkoliv skrupulí a bez ohledu na to, co tím komu způsobují, a na ty, kteří už jakž takž dozráli k nějakému dalšímu vývoji. Ti většinou začali hledat (nejdřív nevědomky, později vědomě), jak dál, a současně začalo docházet k rozvoji hlubinné psychologie, v Americe vycházely překlady knih východních mudrců, které se u nás za totáče překládaly do češtiny a samizdatově se šířily ručním opisováním (internet tehdy ještě neexistoval), a po pádu komunismu se i u nás objevilo nejen hnutí NEW AGE, ale hlavně začali - prvně v dějinách - komunikovat se západními zájemci skuteční živí Probuzení, kteří tradičně žijí na Východě a ještě do nedávna byli izolovaní od západní civilizace. Poznatky o cestách k sebepoznání tak začaly být dostupné i západním lidem a pomalu prosakovaly do vědomí těch, které to nějakým způsobem oslovilo. Vznikaly další pomocné metody - konstelace a regrese, metoda RUŠ atd, - které lidem umožňují postupně zpracovávat tuny nezpracovaných a potlačených stavů z mládí a z minulých inkarnací...

Někdy mi to připadá, jako když od konce minulého století se obyvatelé zeměkoule dál a dál dělí "na pravici - a na levici".

Vznikají tak dvě energeticky zcela odlišné skupiny lidstva a která z těch dvou skupin bude silnější a nakonec na Zemi převládne, těžko říct - to si netroufám odhadnout.

viewtopic.php?f=140&t=3693&p=83109&hilit=Regrese#p83109


Na rozpouštění starých programů z minulosti se osvědčují i regrese, protože dokud se nerozpoznají a nerozpustí tyhle spouštěče, fungují mimo dohled vědomí a pokaždé rozhodnou, jaká reakce se uvnitř objeví.

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Pelvan » stř 23. kvě 2018 11:33:33

Ahoj

Tara píše:Duchovní cesta je cestou hledání a nalézání, nebo nenalézání (pokus - omyl), učení se chápání základních pravd v praxi, atd.


Jasně, že je to hledání v praxi. Teď jde ale o to, co je to za praxi?
Možností je obrovské množství, co se dá dělat. Asi nejjednodušší způsob praxe je se pokusit nějak dostat své vědomí (a většinou i tělo) do klidu. V "úvodu do meditace vhledu" doporučují uvědomování těla a uvědomování dechu (dech je zase projevem těla). Takže se jedná podle mne o to, jak dostat do souladu své vědomí a své tělo.

miroslav píše:Pokud je člověk vnitřně rozdělen, dokonce si třeba personifikuje jednotlivé složky psychiky (někdo si personifikuje třeba i strach !) a vede s nimi dialogy,...


Jedná se o vnímání nějakého pocitu v těle. Pokud je tento pocit nepříjemný, třeba nějaká bolest, tak bývá lokalizovaný v nějaké části těla.
Teď je na rozhodnutí každého člověka, zda se bude snažit komunikovat s tou částí těla (třeba s nohou) nebo zda ten pocit přímo pojmenuje například jako strach, a pak může přímo komunikovat s tím strachem.
Tou komunikací míním VLÍDNOU KOMUNIKACI jako je například pozdrav nebo otázka, co mi nese ten pocit za zprávu.
Mně se to nestává, ale někteří lidé dokáží s tím pocitem rozvinout dialog. Proč ne? Někdy stačí jen ten pocit trpělivě vnímat a ono se to samo někam posune.

Se domnívám a zdravím

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Návštěvník » stř 23. kvě 2018 11:01:01

Radost harmonizuje.

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Tara » stř 23. kvě 2018 7:45:59

Ne všechno, co krátkodobě pomůže, je proto dobré - příkladem je alkohol, drogy, neupřímnost, lež, půjčky atd.

Ty tak zevšeobecňuješ, to snad ani není možné :-) Co se ti stalo????

My jsme ze staré školy a půjčky byly pro nás vždy až úplně to poslední řešení, vlastně krom novomanželsksé půjčky před 35 lety jsme půjčku naštěstí nemuseli mít, až v loni, když jsme kupovali barák. Bylo to dobré nebo to nebylo dobré?
Pití alkoholu, drogy, tabák - je to pro toho člověka dobré nebo není? Pelvan a ty teda určitě řeknou, že není. Ale - je to věc toho člověka, on tím huntuje své tělo, nebo taky nehuntuje. Znám babičku, které je přes devadesát let, celý život kouří a ráda si dá skleničku. Včil mluv, pane moralisto.
:-)

Re: Psychosomatika

Příspěvek od Tara » stř 23. kvě 2018 7:36:26

miroslav píše:
Pelvan píše:Jenže ta terapeutka pro sebe něco dělá a to něco jí pomáhá, nebo má alespoň ten dojem, že jí to pomáhá.
Co by asi tak měla dělat, pokud by uvěřila podle Tebe tomu, že to tak není?


Regrese je jedním z nevědomých obranných mechanizmů. Je to únik před realitou života. Proto pomáhá, podobně jako třeba potlačení, vytěsnění atd. Tyto obranné mechanizmy psychiky sice pomáhají - jinak by se k nim lidé neuchylovali, ale za cenu nezdravého, neúplného, náhražkového vývoje osobnosti.

Duchovní cesta například vyžaduje sjednocenou - nerozdělenou bytost, kdy dětství, puberta, dospělost a potenciálně i stáří a smrt jsou integrovány do základního klidného bezproblémového životního pocitu. Pokud je člověk vnitřně rozdělen, dokonce si třeba personifikuje jednotlivé složky psychiky (někdo si personifikuje třeba i strach !) a vede s nimi dialogy, mohou účinnější duchovní praktiky dovést takového člověka až do blázince.

Ne všechno, co krátkodobě pomůže, je proto dobré - příkladem je alkohol, drogy, neupřímnost, lež, půjčky atd.

Tady s tebou Miroslave nesouhlasím. Sama jsem podstoupila regresi jednou, vlastně dvakrát. A bylo to vždy tak nějak, že se právě otevřela možnost (jakoby přišla sama) v době, kdy už dozrál čas řešit "věci", které mě dlouhodobě (!!!!) trápily.Regrese není únik před realitou života, ale může být významným nástrojem k vyřešení = pochopení toho, co tak dlouho trápí. V mém případě to byly vztahy. První regrese - vztah s matkou, kdy jsem až do svých 40 let hrála (nevědomě) stále roli dítěte, druhá regrese, kdy jsem na piedestal svého života dala místo sebe muže, kterého jsem milovala a nemohla s ním být.
Obě tyto regrese mi umožnily prožít, o čem to je, co zrovna žiju a také i to, proč. A obě mi pomohly tyto vztahy narovnat...., odžitím, pochopením se POUTA sama rozevřela a zmizela, zůstal vztah bez pout..., svobodný a nadále milující....

Duchovní cesta vyžaduje sjednocenou, nerozdělenou bytost, bezproblémový životní pocit. Prosím tě, pak už nejsi na žádné cestě. Duchovní cesta je cestou hledání a nalézání, nebo nenalézání (pokus - omyl), učení se chápání základních pravd v praxi, atd.

Překvapuješ mě, teda...

Re: Psychosomatika

Příspěvek od miroslav » stř 23. kvě 2018 7:07:09

Pelvan píše:Jenže ta terapeutka pro sebe něco dělá a to něco jí pomáhá, nebo má alespoň ten dojem, že jí to pomáhá.
Co by asi tak měla dělat, pokud by uvěřila podle Tebe tomu, že to tak není?


Regrese je jedním z nevědomých obranných mechanizmů. Je to únik před realitou života. Proto pomáhá, podobně jako třeba potlačení, vytěsnění atd. Tyto obranné mechanizmy psychiky sice pomáhají - jinak by se k nim lidé neuchylovali, ale za cenu nezdravého, neúplného, náhražkového vývoje osobnosti.

Duchovní cesta například vyžaduje sjednocenou - nerozdělenou bytost, kdy dětství, puberta, dospělost a potenciálně i stáří a smrt jsou integrovány do základního klidného bezproblémového životního pocitu. Pokud je člověk vnitřně rozdělen, dokonce si třeba personifikuje jednotlivé složky psychiky (někdo si personifikuje třeba i strach !) a vede s nimi dialogy, mohou účinnější duchovní praktiky dovést takového člověka až do blázince.

Ne všechno, co krátkodobě pomůže, je proto dobré - příkladem je alkohol, drogy, neupřímnost, lež, půjčky atd.

Re: Psychosomatika

Příspěvek od nop » úte 22. kvě 2018 22:17:43

="Tara"píše:quote="Návštěvník"]
Návštěvník píše:Vnitřní dítě je příběhem, který se týká každého z nás. Jde o část naší osobnosti, která je hravá, kreativní a zvídavá. Má tendence objevovat nové věci a nadchnout se pro ně. Původcem myšlenky vnitřního dítěte je jeden z nejznámějších psychologů C. G. Jung, který rozpracoval archetyp dítěte.

Ačkoliv jsme dospěli, naše vnitřní dítě s námi pořád žije v našem podvědomí. Nepříjemné situace a zranění, která jsme jako děti zažily, můžou být zdrojem toho, co nás trápí v dospělosti (i když si toho nejsme vědomí).

http://www.spiritualplanet.cz/jak-se-ot ... jak-na-to/


Je to prima, podle toho článku je moje vnitřní dítě, o kterém nemám ani tušení, zcela v pořádku.[/quote]
Tak to lze jen blahopřát :-)
Klid, mír a pohoda :-)[/quote]

Je vhod když dokážeme žít bez nápovědy,
Jednou jsem naopak četl příspěvek, který začínal přibližně takto:
"vnitřní dítě je ta část v nás, která v dětství trpěla..."

No při takovém začátku jsou kladné vzpomínky zasunuté. Nemáme celistvý pohled.

Nahoru

cron