od ryunin » ned 24. črc 2016 0:33:11
Zdeněk píše:ryunin píše:já moc nechápu, co tím chceš říct, já jsem takhle o sobě nikdy nepřemýšlel, poznat učitele v sobě samém
Liší se schopnost poznat učitele zenu od schopnosti poznat, zda mohu učit zen já sám? Pokud odmyslíme konkrétní osoby, jde v obou případech o stejnou schopnost.
Jak to, že jsi v druhém případě s mistrem v rozporu? Protože se znáš méně, než tě zná tvůj mistr, a protože jeho názor akceptuješ, znamená to, že mistra poznáváš více, než sebe sama. To tě ale bohužel jako učitele buddhizmu diskvalifikuje, protože vnitřní věci nemohou být (ve stavu bdělosti) vzdálenější než věci vnější.
Hm, takhle to prostě nechodí, když poznáváme učitele, tak používáme intuici.
Když jsem četl svou první knihu o zenu, kde se psalo o satori, intuice mi říkala, že to satori, pro mě něco naprosto mystického, je hodně blízko, intuice mi řekla, to je ono, to chci. Tam je pravda. Ale nevěděl jsem, v čem ta pravda spočívá.
Když jsem poznal svého učitele, tak mi intuice řekla, to je pravý učitel, to je on, za tím půjdu. Ale nevěděl jsem, v čem jeho pravost spočívá, tudíž jsem nemohl ani donedávna vědět, v čem spočívá autenticita učitele. To začínám poznávat až v poslední době. Nejjednodušší je chápat, že učitel vysvětluje jasně filozofii buddhismu. Pak přijde pochopení, že učitel aktualizuje tu filozofii ve vlastním životě. A nakonec - přijde i pochopení, jak to do sebe všecko pěkně zapadá. Takže já můžu lidem vysvětlovat filozofii buddhismu, třeba i správně, ale to není nejdůležitější, důležitější je to, že vůbec přijdu, odemknu, upravím dojo, a a cvičím s ostatními zazen. To je důležitější. A nakonec co je můžu naučit, co je nejzazší úkol učitele? Učíš filozofii, učíš svými činy, co je to nejzazší? V čem spočívá tvoje hodnota? Ne v tom, že jsi vysvětlil rozdíl mezi samsárou a nirvánou, ne v tom, že jsi odemknul a otevřel dveře. V čem tedy, Zdeňku, pověz mi to.
[quote="Zdeněk"][quote="ryunin"]já moc nechápu, co tím chceš říct, já jsem takhle o sobě nikdy nepřemýšlel, poznat učitele v sobě samém[/quote]
Liší se schopnost poznat učitele zenu od schopnosti poznat, zda mohu učit zen já sám? Pokud odmyslíme konkrétní osoby, jde v obou případech o stejnou schopnost.
Jak to, že jsi v druhém případě s mistrem v rozporu? Protože se znáš méně, než tě zná tvůj mistr, a protože jeho názor akceptuješ, znamená to, že mistra poznáváš více, než sebe sama. To tě ale bohužel jako učitele buddhizmu diskvalifikuje, protože vnitřní věci nemohou být (ve stavu bdělosti) vzdálenější než věci vnější.[/quote]
Hm, takhle to prostě nechodí, když poznáváme učitele, tak používáme intuici.
Když jsem četl svou první knihu o zenu, kde se psalo o satori, intuice mi říkala, že to satori, pro mě něco naprosto mystického, je hodně blízko, intuice mi řekla, to je ono, to chci. Tam je pravda. Ale nevěděl jsem, v čem ta pravda spočívá.
Když jsem poznal svého učitele, tak mi intuice řekla, to je pravý učitel, to je on, za tím půjdu. Ale nevěděl jsem, v čem jeho pravost spočívá, tudíž jsem nemohl ani donedávna vědět, v čem spočívá autenticita učitele. To začínám poznávat až v poslední době. Nejjednodušší je chápat, že učitel vysvětluje jasně filozofii buddhismu. Pak přijde pochopení, že učitel aktualizuje tu filozofii ve vlastním životě. A nakonec - přijde i pochopení, jak to do sebe všecko pěkně zapadá. Takže já můžu lidem vysvětlovat filozofii buddhismu, třeba i správně, ale to není nejdůležitější, důležitější je to, že vůbec přijdu, odemknu, upravím dojo, a a cvičím s ostatními zazen. To je důležitější. A nakonec co je můžu naučit, co je nejzazší úkol učitele? Učíš filozofii, učíš svými činy, co je to nejzazší? V čem spočívá tvoje hodnota? Ne v tom, že jsi vysvětlil rozdíl mezi samsárou a nirvánou, ne v tom, že jsi odemknul a otevřel dveře. V čem tedy, Zdeňku, pověz mi to.