Petra s Jardou radí dobře
Šrí Brahmám "učí" přímo silou Přítomnosti, sám lidem říká, aby nevěnovali pozornost jeho slovům, ale zaměřili pozornost přímo na Zdroj ze kterého slova vyvstávají
většině lidem, ale nestačí být mlčky v jeho Přítomnosti, tak jeho slova nahrávají a následně přepisují do sešítků a pak přemýšlejí o tom co kdy řekl
on mluví často rozporuplně, tedy přesnějí, jeví se tak z pohledu mysli, která se jeho slova snaží nějak uchopit a vyhodnotit
jednou větou řekne například musíte zabít svoje ego, v následující se začne smát - no vemte na něj nejlépe samopal a pak řekně, že ego nemůže nikdy zabít samo sebe a že žádné úsilí nás k jeho smrti nedovede (že se tak může stát jedině díky Milosti působící ze síly Já). jeho rozporuplná mluva působí na mysl podobně jako koány
a podle mne takto poukazuje na fakt, že za pomocí mysli to TO nelze realizovat
když jsem v jeho Přítomnosti, tak jsou to vzácné chvíle naprosté podpory pro utišení, nejen mysli, ale celkového ztišení, ustání pohybu vůbec a teprve pak v plné síle zazáří TO (jenže kdo pak může říct, že by to realizoval, když realizující zmizel ...)
když jsem s ním na satsangu, tak nevím kolikrát ani co říkal, zato jsem si všimla, že krátce po pobytu s ním začíná ve mně vše utichat a můj organismus se okamžitě ladí na něho a to až do fyzické úrovně - například tělo dýchá v jeho rytmu a cítím, že každá buňka těla se vpíjí do něj, prostě v něm mizím včetně mé osobnosti
všechno a cokoliv probíhá je neuvěřitelně léčivé samo o sobě ... a z počátku když jsem k němu chodila na satsangy, tak přicházely různé psychické i fyzciké odezvy a některé měly i velmi bouřlivý průběh
v tom vidím (teda jako já osobně) přínos být se Šrí Brahmámem, ne ve slovech a jejich interpretaci
ale k tomu co jsi se ptala irulan mám toto:
hovoří se o tom, že je nutné přestat myslet a mnozí se toho chytají a mají za to, že musí přestat myslet a to nejlépe na furt, že to je to ono (Šrí Brahmám toto komentuje, jako mysl bez obsahu, ale pořád oblast zajetí mysli), to se může dařit v meditaci, ale jak bez funkční mysli budeme fungovat v naší společnosti ? potřebuješ používat intelekt pokud máš prakticky fungovat, nota bene mne před tendencí zavrhnout mysl, jako cosi nežádoucího odvrátila přesvědčení, že kdyby Bůh nechtěl, abychom mysleli, tak nebudeme mít levou mozkovou hemisféru
takže jde spíše o tom, aby náš život nebyl v područí mysli, tak jak jsme v dnešní značně přetechnizované společnosti od mládí učeni, ale abychom mysl používali k tomu co je určena, tedy pro praktické fungování a dopřáli jí chvíle odpočinku tj. vypnutí - co to nejčastějí jde i kdyby to bylo jenom na pár minut několikrát během dne a naučili se i vnímat za pomoci pravé hemisféry, rozvíjeli jí tak, abychom byli schopni vnímat komplexně v jejich vzájemné propojenosti
pak mysl nebude naším pánem, ale výborným sluhou
dále se říká, musíte se naučit udržovat neosobní pozici svědka, což je velmi potřebné pro člověka, který je silně ztotožněn s prožívající osobností. být svědkem života je značný posun ve vnímání. Šrí Brahmám k tomu říká - stabilizujte se v pozici svědka. ale ani toto není konec ...
zůstane svědek a Já a to tak dlouho, dokud sila Já nespálí i toho kdo si je všeho vědom :-) když odpadne naprosto všechno tak zbyde jen Já
člověk to ale nemůže sám za sebe udělat, ani zabít ego ani zabít svědka
ale může zaměřit pozornost hluboce do sebe samého až ke zdroji svého bytí a s důvěrou se tomu odevzdat a nechat to probíhat přirozeně
a satsangy se Šrí Bráhmamem jsou skutečně nesmírnou podporou pro toto zaměření