od konec zvonec » stř 19. čer 2013 17:05:02
OT:
Hodně jste hovořil o schopnosti prožívat utrpení a sklíčenost, a přesto se od nich odpoutat. Snažím se to pochopit, ale cítím velký rozpor v tom, že člověk může být šťastný a současně sklíčený, protože jsem se vždycky učil, že sklíčenost je nepřítomnost spokojenosti i štěstí. Mohl byste to trochu vysvětlit?
ODP:
To je dobrá otázka. Cožpak sklíčenost a štěstí nejsou dva protichůdné stavy? Myslím, že se ptáte právě na toto, že? Ano i ne. Pokud štěstí pro vás znamená vzrušení, zábavu a rozkoš, pak ano, tyto stavy jsou rozporuplné. Ale vzrušení, zábava a rozkoš, to není štěstí. Tak co to vlastně je? Je to jenom vzrušení, zábava a rozkoš. Není to štěstí. Štěstí je stav nepřipoutanosti.
Po mnoho let mě ani nenapadlo, že něco takového existuje. Být šťastný pro mě znamenalo dobře se bavit. Být šťastný znamenalo vyhrát, získat to, co jsem chtěl. Takto lidé běžně chápou „štěstí“. Ve většině kultur chápou štěstí tak, že získáte to, co chcete. Víte, jak to je: Ano, získal jsem, co jsem chtěl, jsem šťastný. To však není štěstí. To je vzrušení. To znamená dostat to, co chcete.
Sklíčenost se často - ne vždy - dostaví, když nedostanete to, co chcete. Je protikladem vzrušení. Pokud jste závislí na vzrušení, pak vás čeká i sklíčenost. Je to prostě jen opačná poloha kyvadla. Budete se nad tím muset vážně zamyslet. Ke sklíčenosti tedy přispívá i vzrušení. Sklíčenost má samozřejmě i fyzické příčiny. Takže chápejte, že za štěstí nepovažuji vzrušení, zábavu a rozkoš. Mluvím o takovém štěstí, kdy je člověk nad věcí. Je vyrovnaný. Není závislý na tom, co přichází a odchází.
Ještě bych chtěl dodat jednu věc: čím více bojujete se sklíčeností, tím horší to bude. Nebraňte se zlu. Když vás někdo udeří do tváře, nastavte druhou. Když odstraníte jedno zlo, objeví se sedm dalších. Jak se tedy má člověk s těmito věcmi vypořádat, když s nimi nebojuje? Čím více s nimi bojujete, tím víc je posilujete.
OT:
Hodně jste hovořil o schopnosti prožívat utrpení a sklíčenost, a přesto se od nich odpoutat. Snažím se to pochopit, ale cítím velký rozpor v tom, že člověk může být šťastný a současně sklíčený, protože jsem se vždycky učil, že sklíčenost je nepřítomnost spokojenosti i štěstí. Mohl byste to trochu vysvětlit?
ODP:
To je dobrá otázka. Cožpak sklíčenost a štěstí nejsou dva protichůdné stavy? Myslím, že se ptáte právě na toto, že? Ano i ne. Pokud štěstí pro vás znamená vzrušení, zábavu a rozkoš, pak ano, tyto stavy jsou rozporuplné. Ale vzrušení, zábava a rozkoš, to není štěstí. Tak co to vlastně je? Je to jenom vzrušení, zábava a rozkoš. Není to štěstí. Štěstí je stav nepřipoutanosti.
Po mnoho let mě ani nenapadlo, že něco takového existuje. Být šťastný pro mě znamenalo dobře se bavit. Být šťastný znamenalo vyhrát, získat to, co jsem chtěl. Takto lidé běžně chápou „štěstí“. Ve většině kultur chápou štěstí tak, že získáte to, co chcete. Víte, jak to je: Ano, získal jsem, co jsem chtěl, jsem šťastný. To však není štěstí. To je vzrušení. To znamená dostat to, co chcete.
Sklíčenost se často - ne vždy - dostaví, když nedostanete to, co chcete. Je protikladem vzrušení. Pokud jste závislí na vzrušení, pak vás čeká i sklíčenost. Je to prostě jen opačná poloha kyvadla. Budete se nad tím muset vážně zamyslet. Ke sklíčenosti tedy přispívá i vzrušení. Sklíčenost má samozřejmě i fyzické příčiny. Takže chápejte, že za štěstí nepovažuji vzrušení, zábavu a rozkoš. Mluvím o takovém štěstí, kdy je člověk nad věcí. Je vyrovnaný. Není závislý na tom, co přichází a odchází.
Ještě bych chtěl dodat jednu věc: čím více bojujete se sklíčeností, tím horší to bude. Nebraňte se zlu. Když vás někdo udeří do tváře, nastavte druhou. Když odstraníte jedno zlo, objeví se sedm dalších. Jak se tedy má člověk s těmito věcmi vypořádat, když s nimi nebojuje? Čím více s nimi bojujete, tím víc je posilujete.