Re: Jak pečujete o své zdraví

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Re: Jak pečujete o své zdraví

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » čtv 21. úno 2019 14:46:14

Negativní myšlenky skutečně poškozují imunitní systém


Není tomu dávno, kdy byli celostní lékaři pranýřováni zastánci „tvrdé“ vědy, že pro svá tvrzení o vlivu negativního myšlení na fyzické zdraví, nemají důkazy. Celostní medicína přitom dlouhodobě upozorňuje na to, že fyzické tělo a mentální zdraví jdou ruku v ruce. A styl myšlení může zásadně ovlivnit zdraví. Vědci z Oxfordu a Exeteru pro tato tvrzení mají „tvrdé“ důkazy. Negativní myšlenky skutečně oslabují imunitní systém a zvyšují počet zánětů v těle.

Obrázek

Vědci z univerzit v Oxfordu a Exeteru rozdělili 135 zdravých dospělých do pěti skupin. Pouštěli jim různé audio instrukce. Před a po nich byli opakovaně zdravotně vyšetřováni a také byli dotazováni na to, jak se cítí, jak se vnímají, jestli by k sobě třeba byli milí, nebo se na sebe zlobí atd.

Dvě z pěti skupin, které dostávaly pozitivní instrukce nabádající k tomu, aby o sobě smýšlely pozitivně, byly k sobě milé a měly se rády, nejenže na tom byly po skončení experimentu psychicky lépe, ale prospívaly také fyzicky ve všech sledovaných vlastnostech. Naopak negativně zaměřené a kritické myšlení vedlo k zhoršení jak psychiky, tak fyziologických hodnot.

„Předchozí výzkumy dokázaly, že soucit se sebou a láska k sobě vedou k vyšší míře pocitů pohody a lepšímu mentálnímu zdraví. Ale nevěděli jsme, proč tomu tak je. Naše studie nám pomáhá chápat mechanismus toho, jak může vlídné smýšlení o sobě a chování k sobě odrážet negativní účinky stresu a nepříjemných událostí. Když dokážeme totiž vypnout tento režim ohrožení a strachu, posílíme tím imunitní systém a máme nejlepší šanci se uzdravit,“ tvrdí doktorka Anke Karl z University of Exeter.

Lepší než sport?

Tak jako negativní myšlenky imunitní systém poškozují, tak je prokázáno, že myšlení pozitivní má na naše tělo jasně kladný vliv. Nicméně. Není možné se stravovat nezdravě, prosedět celý den a být zdravý, i když je člověk ve svém myšlení pozitivní. Jde to spíš ruku v ruce. Pozitivní myšlení podporuje člověka ve zdravém chování.

„Naše studie spadá do řady rostoucích důkazů, které naznačují, že nastavení mysli, v tomto případě víra v to, jak moc cvičíme, může hrát výraznější roli pro zdraví, než to, kolik opravdu cvičíme,“ tvrdí profesorka Alia Crum ze Stanfordské univerzity.

Její výzkum vychází z teorie účinku placeba. Víra, že mi pomůže lék či léčebná metoda, je často mnohem účinnější než léčivá látka sama. Dokazují to výzkumy, během nichž pacienti dostávají místo léku tabletu bez účinné látky. Mnozí se uzdraví i tak, protože prostě tabletě věří a jsou pozitivně naladěni. To stejné platí o cvičení. Není důležité jen to, jestli se pohybujeme a kolik, ale jestli pohybu také věříme.

„Je na čase, abychom začali roli nastavení mysli při udržování dobrého zdraví a kondice brát velmi vážně. Ve snaze zůstat zdraví do vysokého věku a žít dlouho je důležité, abychom přijali za své zdravé styly chování a také zdravý styl myšlení o sobě a svém chování,“ dodává doktorka Crum.
https://www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-st ... -internetu

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » pon 29. led 2018 10:02:55

Děkuji.

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » pon 29. led 2018 9:46:16

Jan Hnízdil: Porozumět signálům těla je důležité

Co je opravdovou příčinou našich nemocí? Nad touto otázkou se zamýšlí známý celostní a rehabilitační lékař MUDr. Jan Hnízdil. „Všechny nemoci jsou psychosomatické, protože každý člověk je psychosomatický, každý má tělo i duši,“ říká.

Co je to psychosomatika?

Psychosomatika není žádný revoluční objev. Je to návrat ke zkušenosti a moudrosti rodinných doktorů. Takový doktor znal rodinu, děti, jejich vztahy, povahy, způsoby chování. Když k němu přišel pacient, dokázal nemoc zasadit do souvislostí jeho života. Porozuměl mu a vnímal ho komplexně, psychosomaticky. V současné době má navíc k dispozici moderní diagnostiku a léky.

Jak poznám, že mám psychosomatický problém?

Poznáte to tak, že je vám špatně. Dělení nemocí na psychosomatické a jiné neuznávám. Všechny nemoci jsou psychosomatické, protože každý člověk je psychosomatický, každý má tělo i duši. Stres oslabuje imunitu, to vytváří podmínky pro vznik infekcí nebo nádorů. Ty pak zpětně ovlivňují psychiku. U každé nemoci je nutné posuzovat nejen objektivní nálezy, ale i stavy duše, životní souvislosti. O zdraví rozhoduje nejen rovnováha mezi tělem a duší, vztah k sobě, ale i vztahy k bližním a k životnímu prostředí.

Jaké psychosomatické problémy jsou v dnešní době nejčastější?

Za naprostou většinou nemocí je stres. Od ekzému přes úzkosti a deprese až po rakovinu.

Klíčovým slovem psychosomatické medicíny je somatizace. Znamená ztělesňování složité neřešené životní situace. Člověk má nějaké životní starosti, je ve stresu, neví si rady. To, co není schopen změnit ve svém životě vědomě, začne postupem času dělat tělo na nevědomé úrovni za něj. Začne za něj stonat. Typickým způsobem: bolestí hlavy – má toho plnou hlavu, vysokým tlakem – je pod tlakem, bolestí zad – naložil si víc, než unese, pálením žáhy – leze mu to krkem. To, co nedokáže vysvětlit nejmodernější medicína, skvěle vystihují stará lidová přísloví.

Jak psychosomatika funguje a jak nás dokáže léčit?

Kouzlo psychosomatiky je v její jednoduchosti. Vysvětlení nemocí je skutečně velmi jednoduché. To, co je složité, je změna chování a způsobu života pacienta. Žádné zázraky nedělám ani neslibuji. Jen pacientovi vysvětlím, jakou informaci mu tělo nemocí sděluje, kde dělá chybu, poradím, co má změnit, aby se uzdravil. Pak už je to na něm. Když ale zjistím, že by nemoc vlastními silami nezvládl, doporučím mu léky. Snažím se je ordinovat jen krátkodobě, aby mu pomohly odrazit se ode dna. Využít jejich účinku k životní změně, po které tělo volá.

Co je častou příčinou psychosomatického onemocnění?

Nemoc je nastavené zrcadlo. Říká nám: Takový jsi, takovým způsobem a v takových podmínkách žiješ. Zastav se, zamysli se nad sebou, tímto způsobem už dál žít nemůžeš. Není nic pravdivějšího než nemoc. Záleží jen na pacientovi, jestli má odvahu se do zrcadla podívat, nebo jestli začne pravdu potlačovat léky. Léčit se, až do úplného vyléčení. Tím ale nijak nezpochybňuji úžasné možnosti současné medicíny. Vyzkoušel jsem je sám na sobě. Když jsem si poranil meniskus kolene, pomohla mi artroskopie. Když jsem důsledkem pracovního stresu vyčerpal svoje síly a dostal zánět dutin, zachránila mě antibiotika.

Může si za každou nemoc člověk sám?

Ano. Za většinu nemocí si může člověk sám. Nemoc je vlastně porucha chování. Člověk je nemocný, protože se nezdravě chová. Velkou roli v tom hraje síla myšlenky a autorita lékaře. Jestliže do ordinace přijde člověk s bolestí kyčle, bývá bez dlouhého vyptávání odeslán na rentgen. Tentýž objektivní nález pak může lékař interpretovat dvojím způsobem – psychotraumaticky, nebo psychoterapeuticky. Ten první vypadá asi takhle: Člověče, máte tam artrózu jako hrom. S tím už toho moc nenadělám, dám vám obstřik, předepíšu prášky, na čas vám to uleví, ale do dvou let to vidím na endoprotézu. Pacienta tímto sdělením zdeptá, demotivuje, odstartuje v jeho chování vědomé i nevědomé procesy směřující k tomu, že si do dvou let pro endoprotézu poslušně přijde. Nález na rentgenu, pokud není skutečně dramatický, ale můžete pacientovi sdělit i takhle: Artrózu tam sice máte, ale není to úplná katastrofa. Pokud se o kyčel začnete starat, jezdit na kole, plavat, rozcvičovat, zajedete si do lázní nebo k moři, shodíte pár kilo, může vám ještě spoustu let dobře sloužit. A třeba se endoprotéze úplně vyhnete. Tímto způsobem pacienta uklidníte, poradíte mu a mobilizujete ten neúčinnější lék, který existuje – samouzdravné schopnosti.

Může si tedy člověk nemoc sám vyléčit?

Jen do jisté míry a do jisté doby. Každá nemoc začíná funkčními obtížemi. Jestliže jsme třeba ve stresu, tělo na to reaguje přechodným zvýšením tlaku. Když stres poleví, tlak zase klesne. Pokud ale žijeme ve stresu delší dobu, tlak zůstane zvýšený a cévy a srdce na to reagují trvalými změnami. Ty mohou vést k infarktu nebo mozkové mrtvici. Organické změny už jsou nevratné, bez léků se pak člověk neobejde. Důležité proto je porozumět signálům těla včas, ve fázi poruchy funkce. Ta se ještě dá napravit.

Myslíte si, že má každá nemoc i nějaký svůj pozitivní důvod či přínos pro člověka? Záleží na tom, jak ji zpracuje. Knížku Příběhy obyčejného uzdravení jsem poskládal z příběhů pacientů, kteří to dokázali. Přišli za mnou s nemocí, brali léky a já jim vysvětlil, kde dělají v životě chybu. Oni ji odstranili, uzdravili se a léky už neberou. Krásným způsobem popsal svůj příběh mladý pacient s rakovinou krve. Zakončil ho slovy: Čeká mě ještě dlouhá cesta. Cítím ale, že už jdu konečně správným směrem. Věřím, že jednou budu mít možnost bez nadsázky prohlásit: Rakovina mi zachránila život.

Co je tedy hlavním posláním této knihy?

Přiblížit lidem, jak obyčejná a jednoduchá je medicína, které se věnuji. Příběhy jsou proložené rozhovory s neobyčejnými lidmi, kteří mi nějak vstoupili do života, nebo jsem do života vstoupil já jim. Mimo jiné se spisovatelem Michalem Vieweghem, psychiatrem Radkinem Honzákem, etnologem Mnislavem Zeleným Atapanou, filozofem Stanislavem Komárkem, životním poradcem Janem Konfrštem a dalšími. Příběhy i rozhovory mají pacienty inspirovat, dát jim návod a naději, že zvládnout se dá i těžká nemoc.

Ptáte se svých pacientů i na psychologické otázky? Co u nich zjišťujete?

Mám opačný problém než většina lékařů. Lidé jsou přesvědčení, že jsem zvědavý na všechny podrobnosti jejich osobního života, křivdy, závisti, trápení, že mi to musí všechno vypovědět. Na to nemám kapacity, nemohu připustit, aby mě pacient zahltil. Když se chystá rozpovídat, okamžitě ho zastavím a řeknu mu: Abych se zorientoval ve vašem stonání, domluvíme se. Položím vám jednoduchou otázku, prosím jednoduchou odpověď. Potřebuji jen základní informace. Když ale zjistím, že je potřeba jít do hloubky, nabídnu pacientovi péči našeho psychologa.

Mohou být u některých nemocí příčiny zakořeněné už z dětství a výchovy?

Až léty praxe jsem zjistil, jak důležité je pro pochopení nemocí mých pacientů znát povahové vlastnosti rodičů, vztahy původní rodiny. Od té doby pokládám všem pacientům otázky typu: Jakou povahu mají váš otec a vaše matka? Jaký s nimi máte vztah? Jak spolu vycházejí vaši rodiče? Jakým způsobem vás rodiče vychovávali? Jestliže mezi rodiči vládne napětí, matka je úzkostná a otec cholerický, pak dítě neustále stresují. Přísnou výchovou ho zase stavějí do pozoru. Napětí si děti přenášejí do dospělosti. Nikdo už jim ale nezavelí: Pohov! A vědomě se samy uvolnit neumějí. Napětí se postupem času začne projevovat řadou zdravotních a sociálních problémů: neklidem, poruchami chování, oslabenou imunitou, bolestmi hlavy, problémy ve škole a podobně. Pochopit je pak lze pouze v souvislostech vztahů původní rodiny.

Jaké myšlenky a jaké věty rodičů vůči dětem mohou být obzvláště nebezpečné?

Rodiče by měli dávat dětem dostatek lásky a pozornosti. Zase ale ne moc. Současně by je měli vést k samostatnosti a nezávislosti. Každý extrém škodí. Mám spoustu dětských pacientů, kteří jsou obětí hyperprotektivní úzkostné matky. Rodiče by si ale měli také dávat pozor na to, jak se před dítětem chovají, jak spolu mluví. Nevěřila byste, jak to děti vnímají a prožívají. Šestiletá holčička s oslabenou imunitou mi pověděla, že jí dělá starost, aby rodiče vyšli s penězi. Vzali si hypotéku, jsou z toho ve stresu a před dcerou to neustále řeší. Jí to trápí a je z toho nemocná. To zase zvyšuje stres rodičů. A tak pořád dokola.

http://www.biorevue.cz/zdravi/jan-hnizd ... m7djK7iaov

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » ned 28. led 2018 21:45:10

MUDr. Jan Hnízdil

Dvacet let strávil jako internista a rehabilitační doktor v bílém plášti a předepisoval pilulky. Pak zjistil, že přes veškerou snahu klasické medicíny se u mnohých pacientů léčebný efekt ne a ne dostavit. Nemocnici opustil a vydal se cestou komplexní psychosomatické medicíny, která neléčí symptomy, ale hledá příčinu onemocnění v životě nemocného a snaží se s ní aktivně pracovat. Jana Hnízdila vyhledávají především pacienti, kteří už nevědí, kudy kam. Mají za sebou kolečko nejrůznějších vyšetření, trápí je chronické problémy, léky berou po hrstech, a přesto se jejich stav nelepší. Jan Hnízdil tvrdí, že zdraví má každý ve vlastních rukách a vyléčení závisí také na ochotě něco udělat se sebou a se svým životem. Založil Hnízdo zdraví, v němž nabízí komplexní pohled na nemoci a uzdravení. Mezi vědci získal nálepku kontroverzního léčitele, spolek Sisyfos mu v roce 2015 dokonce udělil anticenu Bludný balvan, vrásky si z toho ale nedělá. Naopak, od té doby je hrdým nositelem titulu MUDr. Jan Hnízdil, Bl.b.

Z rozhovoru s MUDr. Janem Hnízdilem:

Píší vám lidé dotazy ke svému zdraví? Chtějí, abyste je diagnostikoval na dálku?
Jistě, ale radit na dálku je nesmysl. Medicína musí být založená na osobním vztahu, na tom, že se s pacientem potkám, vyslechnu ho, zjistím, jakou má povahu, chování...“

Když se dneska objednám, kdy se na mě dostane?
Čekací doby jsou osm měsíců. Denně mám šest nových pacientů, na každého hodinu a to je hučák. Mám toho plnou hlavu, protože lidé jsou často zoufalí, pacienti s depresí, onkologickými nebo různými autoimunitními onemocněními.

Komplexní medicína je založená na vztahu, to znamená, že s nimi vztah musím navázat, vlastně se na ně napojit. A představte si, že se za den napojíte na čtyři, pět lidí s depresemi a úzkostmi. To je obrovský výdej energie.

Jak se to dá zvládnout?
Jakmile skončím, okamžitě se musím zase odpojit. Neexistuje, abych si práci nesl domů, takže se to snažím z hlavy okamžitě vymazat. Když si mě večer zeptáte, kdo u mě byl přes den v ordinaci, tak vám to neřeknu. Pacienty mám v počítači, ale nemám je v hlavě. Kdybych to nosil v hlavě, tak jsem dávno v Bohnicích.

Máte nějakou metodu, jak práci ventilovat z hlavy?
Naštěstí mám špičkového „psíchologa“ (ukazuje na svého psa Skipa, který během rozhovoru pobíhá kolem nás v parku na Břevnově). To je úžasná posila. Je strašně hodný, laskavý, citlivý. A po každém pacientovi se na mě podívá a jdeme se vyvenčit. V poledne mám hodinovou pauzu, to se vždycky jdeme projít.

Kolik let jste strávil v bílém plášti jako internista a rehabilitační lékař?
Dvacet let, prakticky do revoluce. Na klinice, v bílém plášti. Pak jsem zjistil, že je mi těsná jak medicína, tak ten plášť. A tak jsem to vzal z jiného konce, pacientům nabízím lidovou medicínu v rodinném prostředí. Žádné oficiality, bavíme se o životních starostech, a zdravotních potížích a jak to spolu souvisí.

Když jste byl klasický lékař, hlodalo vám v hlavě, že by se dalo léčit jinak?
Trápilo mě, že jsem nemocem svých pacientů nerozuměl. Chodili ke mně, měli různé choroby, posílal jsem je na vyšetření, psal neschopenky, indikoval operace, léčil, předepisoval prášky, ale oni se mi neuzdravovali a pořád se vraceli. Potom jsem potkal kolegu Jiřího Šavlíka, psychosomatika, který mi vysvětlil úplně jednoduchou věc, že nemoc je informace. Informace o tom, jaký člověk je, jakou má povahu, jakým způsobem a v jakých podmínkách – rodinných, partnerských, společenských – žije. Informace o tom, že v životě dělá nějakou chybu. Mně se to hrozně zalíbilo, začali jsme s Jirkou Šavlíkem spolupracovat.

Začal jsem se zajímat nejen o objektivní nálezy, které jsou důležité, ale také o pacienta jako člověka, o jeho životní situaci...Postupně jsem se naučil tu chybu v životě pacienta najít

Dá se ta chyba najít během hodinového povídání s pacientem?
To se dá zvládnout za dvacet minut. Je to skutečně tak jednoduché.

Jedna věc je chybu najít. Vy jim třeba řeknete, že žijí ve stresu, manželství se jim hroutí, nemají na sebe čas, dusí se v práci, tak ať s tím něco udělají. Jenže to nejsou jednoduché životní změny, to nejde ze dne na den.
To je jasné. Ale je potřeba, aby pacient porozuměl tomu, co mu jeho tělo nemocí říká. To je první krok. Základem psychosomatiky je slovo somatizace, což znamená ztělesňování složité neřešené životní situace. Člověk má nějaké životní starosti, je ve stresu, bezradný, a to, co není schopen ve svém životě změnit vědomě, tak postupem času začne tělo na nevědomé úrovni dělat za něj. Dostane třeba bolesti hlavy, závratě, točí se mu hlava, pálí ho žáha, má vysoký tlak, úzkosti, deprese… Všechno jsou to jasně čitelné signály. Já lidem jen vysvětluji, kde dělají chybu a potom společně hledáme možnosti, co je v jejich silách, aby změnili a uzdravili se. Když ale zjistím, že je člověk úplně na dně, že vlastními silami to zvládnout nemůže, tak mu samozřejmě doporučím léky: antibiotika, antidepresiva, kortikoidy… Snažím se je ale ordinovat jen dočasně. Tak, aby mu pomohly se odrazit ode dna, aby využil jejich efektu k životní změně. To už je zase otázka vůle a možností pacienta.

Kdo ve spektru vašich pacientů převládá?
Beru děti od šesti let, kdy už se s nimi dá rozumně komunikovat, do nekonečna. Od pupínku na nose po onkologické pacienty, poruchy autoimunity, deprese, zkrátka všechno. Nerozlišuji pohlaví, věk, víru ani diagnózu. Vysvětlení nemoci se vždycky najde v životním příběhu. Poslední léta ke mně chodí lidé už poučení, kteří jsou ochotní a schopní za sebe převzít zodpovědnost a jdou se poradit, jak na to. Když jsem byl ještě na klinice, tak za mnou chodili, že mají bolesti, závratě a divili se, když jsem jim nedal prášky. Teď je zakázka opačná. Pacienti mi říkají, že berou spousty prášků, stále mají zdravotní potíže, tak co mají udělat, aby se uzdravili, kde dělají chybu. Teď mám tisíc sedm set čekatelů, nával je obrovský. Čím dál tím víc lidí chce svým nemocem rozumět a pracovat na uzdravení.

V nejnovější knížce Příběhy obyčejného uzdravení https://www.google.cz/search?source=hp& ... 2A64Eh41CA líčíte případy svých pacientů, kterým se to povedlo, udělali aktivní krok, změnili život. Přemýšlela jsem o tom, kolik lidí na to má sílu a kolik zůstane zabředlých ve své realitě, která jim škodí.
Celou knížku jsem poskládal z příběhů pacientů, kteří ke mně přišli s nemocí, brali léky, já jim vysvětlil, kde dělají chybu, oni ji odstranili, uzdravili se, léky neberou. Někteří z nich svůj příběh v rámci terapie sepsali sami. Jako návod a naději pro ostatní pacienty. Prostřednictvím knihy chci lidi inspirovat, že mohou zvládnout i zdánlivě nezvladatelnou situaci, rakovinu, roztroušenou sklerózu, depresi. Další výhodou je, že když se najdou v některém z příběhů a pochopí svoji nemoc, tak už za mnou nemusejí chodit. Takže se vlastně uzdraví na dálku.

Onkologickým pacientům snad nezakazujete léky?
Samozřejmě že ne. I když to někteří chtějí. Nedávno u mne byl asi čtyřicetiletý muž s nádorem lopaty kosti kyčelní. Onkology doporučenou operaci a radioterapii odmítl. Přišel za mnou, že se nechce nechat řezat a ozařovat, ale léčit alternativně. Během hodinové konzultace jsem mu vysvětlil, že jeho onemocnění je tak závažné, že by ho vlastními silami nezvládl. Přesvědčil ho, ať neztrácí ani den a využije možností moderní onkologie. Od alternativního lékaře s titulem Bl.b. to vzal.

Chodí za vámi hodně pacientů, kteří vás vnímají jako poslední instanci?
Když ke mně přijde pacient a začne mi říkat, jak jsem úžasný, jak přečetl všechny moje články a že jsem jeho poslední naděje, tak se mi okamžitě rozsvítí červená kontrolka. Je mi jasné, že na mě ten člověk hodlá naložit něco, co nemohu unést, že jeho očekávání je naprosto nereálné. Řeknu mu, že se musí obrátit k nejvyššímu, že je tady špatně.

Já nejsem spasitel. Nic neslibuji, zázraky nedělám, jen obracím pacienty k sobě samým, aby chybu i nápravu hledali v sobě, nespoléhali se jen na západní medicínu, ale ani na čínskou medicínu a další alternativní směry. Zkrátka aby byli nezávislí a používali selský rozum. Závislost může být jak na lécích, tak na léčitelích. To je pak ode zdi ke zdi.

Stává se, že pacienti sami vědí, co mají změnit, jen to potřebují slyšet od vás, potřebují potvrzení od lékařské autority?
Lidé si obecně rádi vyslechnou diagnózu od nějaké autority, nejlépe ověnčené tituly. Ve chvíli, kdy dám člověku diagnózu, tak z něj udělám pacienta a on se mi odevzdá. Chce ode mne, abych ho uzdravil. Předá zodpovědnost na moji stranu. Proto diagnózy záměrně nedávám, ze mě je nedostanou. Najdu a popíšu jejich životní problém a ten začneme společně řešit. Třeba dneska jsem tady měl dvě maminky s chronicky nemocnými dětmi. V obou případech byli problémem rodiče. Jedné jsem řekl, že přeci nebudeme léčit osmiletého kluka s migrénami. Je nesmírně citlivý, starostlivý. Nikdo na něm nic nenašel, neurologie, ORL, oční… Nechal jsem si ho v ordinaci samotného a zeptal se ho, co mu dělá starosti. Okamžitě se rozbrečel a spustil: rodiče se rozvádí, oba je má rád. Ani nemohl mluvit, tak mu to stahovalo hrdlo. Doma byly hádky, maminka zažádala o rozvod a klukovi se to somatizovalo v migrénách.

A místo toho, aby ho rodiče uklidnili, tak ho posílali na neurologická vyšetření?
Přesně tak. Tady se pořád hledá a vylučuje objektivní příčina, přitom stačí se pacienta zeptat, co ho trápí, jaké má starosti, čeho má plnou hlavu. To ale neznamená, že jsou veškerá vyšetření zbytečná. Jestliže mám u pacienta sebemenší pochybnost, na cétéčko nebo rezonanci ho také pošlu.

Jsou rodiče vůbec schopni přijmout, že je problém na jejich straně?
Já jim jen povím, co mi v jejich nepřítomnosti dítě řeklo, co ho trápí. Protože to rodičům nedokáže říct přímo, tělo to dělá za něj, nemocí. Já to rodičům přetlumočím. Pak už je to na nich. Dokud se rodinné klima nezmění, tak jim nepomůže žádný doktor. Při práci s pacienty vlastně supluji rodinného doktora. Podle mě základem medicíny není špičková klinika s nejmodernějším vybavením, ale praktický doktor, který zná rodinu, děti, rodiče, babičky, dědečky, ví, jak to v rodině chodí. Oni k němu mají důvěru, a když k němu přijdou s nějakým problémem, dokáže ho velice rychle zasadit do souvislostí života rodiny. Snažím se to dělat podobně. Zjišťuji, jaký ten člověk je, jakou má povahu, co v práci, co děti, co manželka.

Komplexní medicína není nic revolučního, nic objevného. Je to návrat k tradici, zkušenosti a moudrosti rodinných doktorů, dnes navíc vybavených špičkovou technikou a léky.

Kdyby tohle fungovalo, tak odpadne obrovská spousta úplně zbytečných vyšetření, léků a operací. Jenže představte si, že by lidi najednou začali rozumět svým nemocem, měnili své chování a byli zdraví. To nemůžeme dopustit, co by najednou dělaly pojišťovny, ministerstvo, farmaceutické firmy?

... ... ...

https://patalie.cz/jan-hnizdil-vystoupi ... ho-proudu/

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » pát 12. led 2018 16:24:03

Klíčem ke zdraví je pocit štěstí, odhaluje unikátní studie

Chcete se dožít požehnaného věku a úspěšně se vyhýbat nemocem? Představte si, že můžete. Stačí jen pěstovat mezilidské vztahy, být se svými blízkými „zadobře“ a vést spokojený život. Takhle jednoduché to je! Tedy alespoň podle vědců…

Obrázek

Český básník Adolf Heyduk kdysi v jedné ze svých básní uvedl, že „štěstí je muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá“. Kdyby tento mistr psaného slova tehdy věděl, že štěstí má přímo léčivou moc, možná by znění oné básně ještě o něco upravil. Podle tvrzení odborníků je totiž pocit blaženosti nedílnou součástí nezlomného zdraví. Znamená to tedy, že kdo je v životě spokojený, ten nepotřebuje doktora? Prý ano!

Všechno je to v hlavě

Výzkumníci působící na americké Harvardově univerzitě učinili nebývalý objev. Na základě jejich studie, která je považována za jedinou svého druhu, jelikož doba trvání se „protáhla“ na necelých 80 let, naznačují, že jedinci, kteří denně zažívají pocity štěstí, jsou mnohem zdravější, čímž se také dožívají delšího věku. Pochopitelně v porovnání s těmi, kteří jsou nespokojení, ustavičně si na něco stěžují a patří do kategorie zapřisáhlých pesimistů. Přijde vám to jako hloupost? Ještě zadržte, ono to celé má vlastně logiku. Však uvidíte sami…

Sonda do hlubin štěstí, která nemá obdoby

Odborníci k tomuto fascinujícímu závěru došli po mnohaletém monitorování třech stovek dobrovolníků, přičemž sledovali všechny faktory v jejich životě – konzumací alkoholu počínaje, finanční stabilitou a mezilidskými vztahy konče. Tento unikátní náhled do soukromí, bankovního účtu i běžných návyků respondentů přinesl zajímavé závěry.

Peníze? Na těch zase tolik nesejde

„Při analýze získaných dat jsme byli nejvíce překvapení z toho, že naše vztahy a hlavně štěstí, které v nich prožíváme, je pro naše zdraví naprosto zásadní. Ti lidé, kteří během našeho výzkumu uváděli silné mezilidské vztahy, byli ti, kteří byli nejzdravější a nejšťastnější. Naopak účastníci studie, jež neměli silné sociální vazby a trpěli jistou izolací, vykazovali pokles fyzického a duševního zdraví. A to i v případě, že měli dostatek finančních prostředků a vysoké postavení,“ přibližuje spoluautor studie a zároveň profesor psychiatrie na Harvardské lékařské fakultě Robert Waldinger. Odborník tak nepřímo naznačuje, že na bohatství zase tolik nezáleží. Ten největší poklad, který přispívá k dlouhověkosti a předchází nemocem, jsou vlastně vaši blízcí, kteří vás dělají šťastné.

Autor: Shutterstock

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od nop » pát 14. úno 2014 2:22:38

Na návštěvu divadla si beru kravatu, na hory rozhalenku když moc nefouká.
Přílohy
Lucenec,2014,02,02 -a.jpg
jezírko v parku s vodním ptactvem
DSC09703 -2.JPG
koňská cesta na svážení dřeva
DSC09702 - 2.JPG
Slovenské Rudohorie 3.února 2014

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od quarnum » pát 14. úno 2014 0:21:23

irulan píše:Můj názor je zlata střední cesta. Nic se nemá přehánět. Ani ta péče ani ta nepéče. A jako zdravotnik mam taky dostatek "materialu" k odpozorovani, ze kdyz je ta péče přehnaná, člověk si ani ten život a risk neuzije, akorát se porad pozoruje a řeší kdeco. Kdyz se na to zase úplne kašle, nedají se čekat zázraky zvnějšku. Telo je naši součástí, kdyz ho popirame nebo se jim moc zabyvame, asi nám bude představovat nejaky problem.

Smírné řešení je také řešení

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » čtv 13. úno 2014 18:18:00

nop píše: A já jsem jim zpupně odpověděl: "duchovní člověk nemá problémy." Potom jsem nakonec přenesl stoličku od vedle.

:)

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od jaosiva1 » čtv 13. úno 2014 18:16:14

Lidske telo-nase pomucka k experimentovani-bylo koncipovano-aby bylo zdrave nebo se pociytalo s nemocema?
Zivit,napajet,dbat,aby bylo v teple,dychat,spat,primerena aktivita a material k premysleni,socialni potreby a kdo vi,co jeste...
A k tomu jeste pecovat o zdravi-aby neonemocnelo a nezranilo se--proc tolik potreb?
Vzdyt clovek 95% sveho bio-zivota venuje na jejich zabezpecovani---kde je ostatni--potreba stesti a duchovni cesty?

A presto cim dal vic lidi do toho de a zkouma sama sebe---portreba POZNAT MOUDROST zacina nabyvat vrchu--poznej nejprv Kralovstvi nebeske a ostatni potreby budou uspokojeny--mozna,budes-li je jeste vubec chtit uspokojit

Poznavat a moudret--tomu ja rikam ZDRAVY zivotwni styl,a klidne pri tom clovek muze byt I nemocny...
...

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od nop » čtv 13. úno 2014 18:08:18

nop píše: Vidím, že jsi si vzpomenula na setkání čtenářů v prosinci v Praze, kdy jsem odmítal nosit šál, vymlouval se na to, že u bundy nejde zapnout zip, .... Kašel tam byl už předtím a naopak čerstvý vzduch ničí virusy..

Pokud vím, tak kašel byl i potom a navíc i viróza.
To, jestli se otužuješ, nebo jen nerozumně hazarduješ se svým zdravím poznáš podle toho, jestli se Tvé zdraví utužuje a nebo jestli je pak tělo víc nemocné.

Abych to dokončil: v těch dnech setkání okolo 7. prosince jsem přecházel chřipku, aniž bych To tušil. Pochopil jsem to až dva dny po skončení virozy. Ale byl jsem nesoustředěný a s nikým jsem nemluvil (alespoň jsem na nikoho nedýchal).
A byl jsem i drsný. V čajovně při příchodě mne Michal a Jana laskavě upozornili, že od vedle si mohu přinést židli, kdybych při sezení na zemi nebo těch malých polštářích měl problémy. A já jsem jim zpupně odpověděl: "duchovní člověk nemá problémy." Potom jsem nakonec přenesl stoličku od vedle.
Později se Jana prý vyjádřila, že Nop je obtížně rozlousknutelný ořech.

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od irulan » čtv 13. úno 2014 16:49:03

Můj názor je zlata střední cesta. Nic se nemá přehánět. Ani ta péče ani ta nepéče. A jako zdravotnik mam taky dostatek "materialu" k odpozorovani, ze kdyz je ta péče přehnaná, člověk si ani ten život a risk neuzije, akorát se porad pozoruje a řeší kdeco. Kdyz se na to zase úplne kašle, nedají se čekat zázraky zvnějšku. Telo je naši součástí, kdyz ho popirame nebo se jim moc zabyvame, asi nám bude představovat nejaky problem.

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od nop » čtv 13. úno 2014 16:14:46

nop píše:
jaosiva1 píše:Na vice vlaknech tady zazniva,ze trochu vic mohu s vecma( tedy napr I se zdravim) pohnout,kdyz trochu vic poznam sam sebe...
Clovek vicemene ma k dispozici svou mysl-sve telo-okolni svet-a kontakt na sve vyssi ridici urovne.....
Je trochu smutne,ze se psychosomatika nazvala CELOSTNI medicinou..a bez uzardeni......

Byl bych rád za to, že se pohnula medicína a udělala druhý krok. Na poznání dalších úrovní si počkáme, až se druhý krok úplně vžije (uznání duševní stránky bytí).

Řekla bych, že naprosto neúčinné je, chodit v mrazech s rozepatým kabátem, odhaleným krkem, svalovat vinu za choroby horních cest dýchacích na něco jiného a žádat pokrok od medicíny.

Vidím, že jsi si vzpomenula na setkání čtenářů v prosinci v Praze, kdy jsem odmítal nosit šál, vymlouval se na to, že u bundy nejde zapnout zip, a nechal si to zapnout od Rošády. Kašel tam byl už předtím a naopak čerstvý vzduch ničí virusy.
Jeden lesník mi kdysi řekl, že otužilost se cvičí včas, je dobré už od září chodit s rozhalenkou a vydrží to až do listopadu. U mne to šlo i v prosinci.

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od nop » čtv 13. úno 2014 12:11:09

jaosiva1 píše:Na vice vlaknech tady zazniva,ze trochu vic mohu s vecma( tedy napr I se zdravim) pohnout,kdyz trochu vic poznam sam sebe...
Clovek vicemene ma k dispozici svou mysl-sve telo-okolni svet-a kontakt na sve vyssi ridici urovne.....
Je trochu smutne,ze se psychosomatika nazvala CELOSTNI medicinou..a bez uzardeni......

Byl bych rád za to, že se pohnula medicína a udělala druhý krok. Na poznání dalších úrovní si počkáme, až se druhý krok úplně vžije (uznání duševní stránky bytí).

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » čtv 13. úno 2014 12:10:39

jaosiva1 píše:Je trochu smutne,ze se psychosomatika nazvala CELOSTNI medicinou..a bez uzardeni...

Celostní medicínou je spojení tradiční medicíny s psychosomatickou, tak to taky Hnízdil říká. Psychosomatická medicína se zajímá o příčiny, ta tradiční o léčení důsledků = zdravotních poruch a nemocí, které vznikají v těle z nerozpoznaných příčin. V praxi bohužel to spojení obou odvětví mediciny ještě hodně pokulhává, většina doktorů jen předpisuje prášky a postupy k odstranění důsledků toho, co tělo pacienta ničí, a o příčiny se nezajímají. Proto je tradiční léčení v mnoha případech neúčinné a lidi se čím dál víc uchylují k alternativním léčebným postupům.

Hnízdil: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba
http://www.vitalia.cz/clanky/bud-se-chc ... -uzdravit/

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od jaosiva1 » čtv 13. úno 2014 11:47:00

Na vice vlaknech tady zazniva,ze trochu vic mohu s vecma( tedy napr I se zdravim) pohnout,kdyz trochu vic poznam sam sebe...

Clovek vicemene ma k dispozici svou mysl-sve telo-okolni svet-a kontakt na sve vyssi ridici urovne
( tohle nepisu-jak to je,to bych si nedovolil,pouze uvadim,jak to je v modelu,kery pouzivam,mohlo by to byt I slozitejsi,ale pro 90% akci to je postacujici)

A ano,v tom souhlasim s psychosomatikou,ze mysl je smerodatna pro telo a dokonce I trochu pro svet
O cem ale psychosomatika mlci-sou vyssi urovne,kere maji naprosto rozhodujici vliv na udalosti jejich prubeh I vysledky

Nevemu-li je v potaz a uvazuji bez nich,mohu odhadnout prubeh udalosti a procesu jen nahodne

Pozorovanim udalosti v 3D svete se sda'ze se bez znalosti vyssich urovni obejdeme,vzdyt kamen vzdy spadne k zemi,pes vzdy zastekama nezapiska a nachlazeni se vyleci bylinkovym cajem...

Nic proti,kdo nechce,nemusi si toho,co pisu vsimat

Ale lidova moudrost rika: kdyz pambu dopusti-i pes zapiska-i kamen vzletne-a I motyka spusti...

Clovek ma k dispozici cin: uvarit si caj...to je ok,nezrikam se piti caje
Ale clovek ma k dispozici I magickou imaginaci-vdechnout si do caje zdravi,silu,radost...
A clovek ma k dispozici moznost-obratit se na Mistra a poprosit,aby DOPUSTIL--me uzdraveni
A u Vedomi toho,kym je,a jak tot uvedomeni roste,ma clovek cim dal tim vic moznosti a Sily,tyto moznosti realizovat

Je trochu smutne,ze se psychosomatika nazvala CELOSTNI medicinou..a bez uzardeni...

Pripada mi to,jako prijit na louku a uvidet tam pampelisku,a prijit tam druhy den-a uvidet tam jeste sedmikrasku a zvolat-Ano,uz znam CELOU louku-Dilo je zavrseno!
...

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od nop » čtv 13. úno 2014 11:41:54

Možná, že také já mám potíže v přechodu a proto mne zaujal článek a odkazuji na to:

Přírodní prostředky, jež pomáhají mírnit problémy klimakteria

Stále větší počet žen chce řešit potíže klimakteria pomocí přírodních prostředků. Obsahují hlavně fytoestrogeny, látky rostlinného původu podobné hormonům. Pomáhají ženám mírnit problémy provázející náročné životní období.
Celý článek: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/32699 ... teria.html
*

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » čtv 13. úno 2014 8:45:43

Lidé už se nechtějí cpát léky, říká k zájmu o psychosomatiku Hnízdil

Psychosomatika: Celostní nebo také psychosomatická medicína zkoumá vztahy mezi fyzickou a psychickou stránkou člověka. Vysvětluje především vliv psychických funkcí na chod organismu. Zkoumá tak tělo z komplexního pohledu a odhaluje příčiny bolestí a zdravotních problémů způsobených psychickými problémy jedince.

Jan Hnízdil | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Rozhovor 13. února 2013 7:00 | Lidovky.cz


"Před časem ke mně přišla maminka s desetiletou Janou," vypráví lékař Jan Hnízdil. Jana byla velmi nemocná, ležela i v nemocnici a doktoři si nevěděli rady. Nakonec pomohla až psychosomatická péče, která je nyní uznávaná jako oficiální lékařský obor. Zjistilo se, že Jana trpěla rozchodem rodičů a na těle se to projevilo nemocí.

Jana trpěla pět let opakovanými infekcemi. Za poslední rok brala sedmkrát antibiotika. Žádné vyšetření příčinu, oslabení imunity, neodhalilo. Nakonec se zjistilo, dítě bylo zoufalé z rozvodu rodičů.

"Její stonání nebylo voláním po antibiotikách. Když jsem se jí zeptal, co potřebuje k uzdravení, řekla mi: 'Maminku mám moc ráda. Přála bych si, aby se mnou byla častěji, o víkendech jezdila na výlety, držela mne za ruku, povídala si se mnou…'. Maminka to nejprve oplakala, ale pak pochopila a přijala. Cestu k uzdravení jsem tedy neporadil já, ale vlastní dcera. Protože to mamince nedokázala říci přímo, dělalo to její tělo za ni, nemocí," popisuje Hnízdil.

Lidovky.cz: Podle nové vyhlášky je celostní medicína zařazena mezi standardní lékařskou specializaci. Co se tím mění?

Nejde o nic převratného. Komplexní psychosomatická medicína už byla uznána dávno – pacienty. Hovoří za ni výsledky. Zařazení mezi standardní lékařské specializace je reakcí ministerstva na dlouhodobě neudržitelný stav. Nejde o přijetí neověřených šarlatánských metod, nýbrž o uznání psychosomatického přístupu, nutnosti hledání souvislostí zdravotních potíží se životem pacienta.

Lidovky.cz: Čím se psychosomatická péče tak liší?

Moderní biologická medicína vychází z předpokladu, že každá zdravotní porucha má nějakou objektivní příčinu, kterou dokáže pomocí odběrů, céteček, magnetických rezonancí, odhalit a zásahem zvenčí, léky, operacemi nebo fyzikálním působením, vyléčit. V roce 2001 zveřejnil časopis British Medical Journal studii, ze které vyplynulo, že u téměř 40 % pacientů, s typickými tělesnými obtížemi objektivní nález chybí. Pro biologicky vzdělaného lékaře je to neřešitelný problém. Pacienta považuje za simulanta, hypochondra nebo duševně chorého. On ale není ani jedním z nich. Jeho obtíže jsou somatizací neboli ztělesňováním složité, neřešené životní situace. Pacient je bezradný, žije ve stresu. To, co není schopen zvládnout na vědomé rovině, začne postupem času tělo "řešit" za něj – nemocí.

Lidovky.cz: Jak se to projevuje?

Typickým způsobem: bolestí hlavy - má toho plnou hlavu, závratěmi - hlava se mu z toho zatočila, pálením žáhy - leze mu to krkem, bolestí zad - naložil si víc, než unese. To co neumí odhalit nejmodernější technika, skvěle popisuji stará lidová přísloví.

Lidovky.cz: Začne se teď celostní medicíně věnovat více lékařů? Bude péči proplácet pojišťovna?

Mám atestaci z interního a rehabilitačního lékařství. Biologické, vědecké medicíny si nesmírně vážím. Považuji ji za základ vzdělanosti a způsobilosti lékaře. Ve svojí praxi využívám moderní diagnostiku i léky. Na prvním místě ale je pochopit, jakou informaci nemoc pacientovi přináší. Poradit mu, jak má změnit svoje chování a podmínky života pro to, aby se uzdravil. Podpořit samoúzdravné schopnosti. Teprve když na zvládnutí nemoci pacient vlastními silami nestačí, ordinuji mu léky. Pokud možno jen přechodně, aby mu pomohly odrazit se ode dna, k potřebné životní změně.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz/lide-uz-se-nech ... -zdravi_mc

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Návštěvník » čtv 13. úno 2014 8:40:16

Co je psychosomatika

“O čem není možno mluvit, tím se musí onemocnět!" (G.Danzer)

Podstatou psychosomatické péče je celostní (holistický) pohled na zdraví a nemoc člověka. Neptá se po psycho- či somatogenezi choroby, ale zabývá se celistvostí člověka - jeho těla, duše a ducha a neopomíjí ani vztahování se člověka ke svému okolí a světu.

Psychosomatický přístup je v některých zemích Evropy (např. v Německu a Rakousku) součástí zdravotní péče a samostatným lékařským oborem, který integruje vědecké poznatky západní medicíny (včetně neurobiologických výzkumů mozku) s principy moderních psychoterapeutických směrů inspirujících se i u východních nauk a filosofických směrů.

V užším slova smyslu je psychosomatika stále chápána jako problematika omezeného druhu chorob, při kterých jsou tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem.

Jsou to například:
- chronické bolesti (hlavy, břicha, zad, kloubů…)
- chronická únava
- snížená a často selhávající imunita
- gynekologické obtíže
- kožní problémy
- kardiovaskulární onemocnění
- nechutenství nebo nadměrná chuť k jídlu
- trávicí obtíže
- jiné zdravotní problémy, které přetrvávají nebo se stále vracejí

V určitém smyslu jsou ale všechna onemocnění psychosomatická - není nemoci bez psychických příčin a stejně tak tělesné zdraví i nemoc má vliv na psychické funkce. Na nemoc je potřeba nahlížet nejen jako na poruchu struktury či funkce orgánu, ale také hledat souvislosti s psychickými, sociálními a duchovními aspekty života konkrétního člověka.

“V podstatě je psychosomatika způsob uvažování o zdraví a nemoci, který nepomíjí člověka v jeho životní situaci, pohlíží na zdravotní obtíže v kontextu individuální historie a osobního jedinečného příběhu. Proto je schopna často pomoci tam, kde běžná léčba, zaměřená pouze na odstranění příznaků, selhává.”(Mudr.Martin Konečný, http://www.psychosomatika.net )

http://www.pexis.cz/psychosomatika/co-j ... osomatika/

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Petra » čtv 13. úno 2014 8:25:36

Možná je dobré zkoumat, čím to je, že každého ty viry nenapadnou.


Možná je dobré zkoumat, proč realizovaní např. Ramana a Nisargadatta nepoužívali tvoji a Duškovu metodu, jak pečovat o své zdraví.
:)

Re: Jak pečujete o své zdraví

Příspěvek od Petra » čtv 13. úno 2014 8:04:26

Petra píše:
Bývalý hypochondr?
:)

Co se zdraví těla týče, celej já. :D


Dva bývalí hypochondři?

Asi před dvanácti lety bylo moje tělo hodně a pořád nemocné, šlo z operace do operace. Tehdy mi pomáhala jedna lékařka celostní medicíny vidět ty souvislosti psychosomatiky, ty tendence těla ukázat člověku pravdu v tom, co si nedovoluje jinak poznat. Je to neuvěřitelně zajímavé poznávat tu lidovou moudrost, která různé tělesné projevy a neduhy spojuje s pohybem mysli:
"Můžu se na to vykašlat...leží mi v žaludku...hnul mi žlučí...mám ho po krk...mám toho plnou hlavu..."
Pak, když se tohle začalo vyjasňovat, tělo se začalo těšit plnému zdraví.
Není to tak dávno, co se objevila malá boulička na lícní kosti,


Dřívější silné návyky se někdy vracejí.

Jana píše:
nop píše:Pěkné, ale když Tě napadnou virusy v přesile, přemohou Tě, to Tě do toho pomyslného "alibi" dostanou samy jako pes kočku do kouta.

Možná je dobré zkoumat, čím to je, že každého ty viry nenapadnou.


Zřejmě se lépe starají o své zdraví.
:)

Nahoru

cron