od roman » čtv 25. pro 2014 18:38:44
Z mého pohledu je ego jen sen, iluze, něco, co fakticky neexistuje
Existuje i neexistuje, tady s logickou myslí vcelku pohoříš. Je pravdou že ego je iluze, že ve skutečnosi neexistuje, že skutečnost je nedvojná a když je nedvojná tak ego tedy prvek oddělující ve skutečnosti neexistuje, je to jen sen jak píšeš. Ale zároven tady ta iluze, že jsem oddělenou entitou žijící svůj život prostě vzniká a to ve stejném okamžiku, kdy tu i zároven není:-) a v kompetenci teto iluze je samo snaha se té iluze zbavit a pak uměrně tomu následuje chování a jednání- být vědomějším, vyrovnanějším, směřovat k pravdě jako jednotlivec, jako entita, která pak bude držitelem té pravdy, a že probuzení je probuzením osoby, která toho pílí a odříkáním dosáhne a podobný bullshitárny. Prohlédnutí ega neznamená dezinterpretaci nakých mistrových slov, že již ted jsem probuzen a tudíž není co dělat. Je to pravda i není. Paradoxně. Je to pravda v tom smyslu, že nelze nic udělat proto, aby se iluze ega rozplynula a zároven ale platí, že ikdyž nic dělat nebudu a nemůžu a řeknu si, že již ted je hotovo, že tímto mentálním pochopením je iluze opravdu prokouknuta, tedy lépe řečeno žita! Zmizení egoismu není závislé na tom co si myslím ani na tom co si nemyslím. Neznamená to, když udržuju pozornost v srdci a myšlenkám nepřikládám žádnou váhu, že je rozpuštěno příčinné tělo a že je ztotožnění s tělem zničeno. V podstatě většina duchovních výroků lze napasovat na stav ega a pak lehce vznikají dezinterpretace stavů v závislosti na vnitřním pokřivení. Např.:
již ted jsi Já
stav Já je stav bez myšlení
Tady a ted jsi realizovaná
Nelze ničeho dosáhnout, protože dosahování je vypadávání z Toho, apd.,apod.
Vše je určitě pravda již ted, ale zároven tato pravda nemá vliv na to jestli se vnímám odděleně(je tu ego), nebo je tu nedvojné vnímání. Když tato rozlišovací schopnost chybí, at z jakéhokoliv důvodu, pak člověk žije v iluzi, ikdyž si myslí, že žije v pravdě. A z jeho vnitřního bytí je to pak manifestováno jako úporná snaha, křečovitost, sebeobhajoba(iluzeobhajoba). apod., apod...
Ale stejně je to fuk, iluze, neiluze, bud jses na jedný, nebo na druhý straně stejný mince. Vo nic nejde, vo nic nejde.....
[quote]Z mého pohledu je ego jen sen, iluze, něco, co fakticky neexistuje[/quote][list][/list]Existuje i neexistuje, tady s logickou myslí vcelku pohoříš. Je pravdou že ego je iluze, že ve skutečnosi neexistuje, že skutečnost je nedvojná a když je nedvojná tak ego tedy prvek oddělující ve skutečnosti neexistuje, je to jen sen jak píšeš. Ale zároven tady ta iluze, že jsem oddělenou entitou žijící svůj život prostě vzniká a to ve stejném okamžiku, kdy tu i zároven není:-) a v kompetenci teto iluze je samo snaha se té iluze zbavit a pak uměrně tomu následuje chování a jednání- být vědomějším, vyrovnanějším, směřovat k pravdě jako jednotlivec, jako entita, která pak bude držitelem té pravdy, a že probuzení je probuzením osoby, která toho pílí a odříkáním dosáhne a podobný bullshitárny. Prohlédnutí ega neznamená dezinterpretaci nakých mistrových slov, že již ted jsem probuzen a tudíž není co dělat. Je to pravda i není. Paradoxně. Je to pravda v tom smyslu, že nelze nic udělat proto, aby se iluze ega rozplynula a zároven ale platí, že ikdyž nic dělat nebudu a nemůžu a řeknu si, že již ted je hotovo, že tímto mentálním pochopením je iluze opravdu prokouknuta, tedy lépe řečeno žita! Zmizení egoismu není závislé na tom co si myslím ani na tom co si nemyslím. Neznamená to, když udržuju pozornost v srdci a myšlenkám nepřikládám žádnou váhu, že je rozpuštěno příčinné tělo a že je ztotožnění s tělem zničeno. V podstatě většina duchovních výroků lze napasovat na stav ega a pak lehce vznikají dezinterpretace stavů v závislosti na vnitřním pokřivení. Např.:
již ted jsi Já
stav Já je stav bez myšlení
Tady a ted jsi realizovaná
Nelze ničeho dosáhnout, protože dosahování je vypadávání z Toho, apd.,apod.[list][/list]Vše je určitě pravda již ted, ale zároven tato pravda nemá vliv na to jestli se vnímám odděleně(je tu ego), nebo je tu nedvojné vnímání. Když tato rozlišovací schopnost chybí, at z jakéhokoliv důvodu, pak člověk žije v iluzi, ikdyž si myslí, že žije v pravdě. A z jeho vnitřního bytí je to pak manifestováno jako úporná snaha, křečovitost, sebeobhajoba(iluzeobhajoba). apod., apod...
Ale stejně je to fuk, iluze, neiluze, bud jses na jedný, nebo na druhý straně stejný mince. Vo nic nejde, vo nic nejde.....[list][/list]