od Návštěvník » sob 08. říj 2011 21:59:22
Já zemřela jsem pro krásu, avšak
Stěží pochována,
Již kdosi zemřel pro pravdu, ležíc
Ve vedlejším hrobě.
On zeptal se mne tiše, "proč zesnula jsem?"
"Pro krásu", odpovídám.
"A já pro pravdu", odvětil, dva jedním jsme
Jako sourozenci.
A tak jako by příbuzní potkali se v noci,
Hovořili jsme spolu mezi hroby,
Dokud mech nedosáhnul našich rtů,
A nepřekryl naše jména.
Já zemřela jsem pro krásu, avšak
Stěží pochována,
Již kdosi zemřel pro pravdu, ležíc
Ve vedlejším hrobě.
On zeptal se mne tiše, "proč zesnula jsem?"
"Pro krásu", odpovídám.
"A já pro pravdu", odvětil, dva jedním jsme
Jako sourozenci.
A tak jako by příbuzní potkali se v noci,
Hovořili jsme spolu mezi hroby,
Dokud mech nedosáhnul našich rtů,
A nepřekryl naše jména.