Poradna zdarma

Návštěvník píše:Tak co je pod tím kobercem Maxi?

Návštěvník píše:Tak co je pod tím kobercem Maxi?

rosada píše:

Max píše:... spatříme odpověď (která nemá důvod být odpovědí)...

Max píše:... spatříme odpověď (která nemá důvod být odpovědí)...

teonik píše:ahoj Maxi
stav který jsi popsal,se mi líbí....
možná ráno,na procházce s pejskem,se k němu přiblížíme

přesto pod pojmem sebepoznání si přece jen představuji něco jiného,i když to třeba může začít tím bezčasým a mimoprostorovým splynutím
.........................

asi jako když bača pohlédne se zalíbením na stádo svých ovec...

a najednou uvidí,jaxou geneticky propojeny,jak jejich genomy řídí jejich metabolismus...atd...

a najednou -ještě hlouběji--uvidí energetické matrice zvířat a jejich propojení...kódy,které určují stav a život každé z ovcí....

a bum---zase hlouběji---až do samého Základu života,kde bačové a ovce jsou jedním...

atd...

a dál...

sebepoznání nemá konce

a i ten samotný Základ z toho profituje...neb nic jiného,než ON ani není...

Návštěvník píše:Proč se to tedy vše děje, hele Maxi, proč cosi dokonalého něco dál vytváří, když dle Tebe k tomu nemá důvod?

Vědomí existuje, ale neví, že existuje. Vědomí bez pohybu, bez uvědomování, je potenciální energií. Takže tento stav je pouhou představou.
„Někdo“ se objeví, když Vědomí, Subjektivita, začne samo sebe objektivizovat tím, že samo sebe promítne do určitého zpředmětnění.

Max píše: netuším čeho vlastně kdo a proč chce dosáhnout, jestliže start je zároveň cíl... Tenhle pohled mi nedává smysl a zatím to dokážu chápat pouze tak, že prvotní duch se proměnil v energii ta se proměnila ve vědomí a to se proměnilo v pestrobarevný svět (díky vnímání těl živých tvorů, která jsou součástí tohoto evolucí se proměňujícího světa)... Takže pokud nějaký universální cíl, tak už je naplněn tím že ticho se proměnilo v báseň.

Dříve než Vědomí tu je Vědomí v klidu, které je naší pravou přirozeností.

Proč si neuvědomuje samo sebe?

Protože tu není nic „jiného“, co by si mohlo uvědomit.

Takže dříve než Vědomí je tu Vědomí bez pohybu? Ale není to ani jeho absence. Není to prostě čisté Vědomí, že ne?

Je to čisté Vědomí.

Nejde o žádné popření Vědomí. Je to negace neustálých změn – přítomnosti a absence Vědomí – které existují pouze v oblasti projevení, a tak je to popření fenomenality, samotného projevení.

Kdo tu fenomenalitu popírá?

Je to mysl. A tak poslední Skutečnost tu může být jen tehdy, popře-li se samotný popírající. Je-li popřena samotná mysl, nezbývá tu žádný „někdo“, který by měl být popřen. Není tu žádný „někdo“, který by si vytvářel představu reality. Je to stav, ve kterém není možná žádná představa.

Je to čisté Vědomí?

Ano, můžete to označit jako čisté Vědomí, Vědomí bez pohybu.

Je tu dříve než Vědomí, které se s něčím ztotožňuje?

Pokud tomu rozumíte, není třeba to vyjadřovat slovně.

Říkáte, že to všechno je „vysněný svět, iluze“, a že všechno projevené vytváříme sami. A zároveň říkáte, že tu musí tu být tělo, aby se mohly projevit mysl a Vědomí. Co se objeví dřív, tělo nebo Vědomí?

Vědomí je to jediné, co existuje. V onom prapůvodním stavu, ať už ho nazýváme Skutečností, Absolutnem nebo Prázdnotou, neexistuje žádný důvod k uvědomování si čehokoliv. A tak Vědomí v klidu si samo sebe neuvědomuje. Jen když zčistajasna vystane pocit „Já jsem“, začne si samo sebe uvědomovat. „Já jsem“ je neosobní pocit uvědomění. Právě tehdy se Vědomí v klidu stává Vědomím v pohybu – když se potenciální energie stává energií kinetickou. Nejsou dvě. Z potenciální energie nevyvstává nic odděleného.

Pohybující se Vědomí není odděleno od Vědomí v klidu. Vědomí v klidu se stalo Vědomím v pohybu a tento okamžik, který věda nazývá velkým třeskem, mystikové označují jako náhlé vyvstání uvědomění.