od Kavi » čtv 02. lis 2023 18:42:37
Petra_ píše:Anker Larsen v knížečce Dveře dokořán o tom pěkně píše jak pozoroval dvě děti ve vlaku - jedno uchopující, musí se stále něčím zabývat, neklidné, všechno musí uchopovat do ruky atd. atd. v jiném vlaku opak - "dítě, které všechno pozoruje, pohyby klidné, všechno ho okouzlovalo, přišel právě do nejlepšího světa ze všech, jeho oči se podobaly dvěma okénkům v byly rozsvícené vánoční stromečky ,.."
Takže Hospodin, Bůh zástupů je - ve tvém pojetí - v podstatě nestabilní osobnost s labilitou názorů na to, co je a co není vhod. Myslím, že máš pravdu. Celý svět a jeho aktuální stav je toho důkazem.
Myslím, že mi stačilo toho rozruchu a pěny z tříště názorů - vrátím se z krátkého tripu do západních směrů vycházejících z Bible do poklidu mnohem klidnějších nauk drávidských textů a meditací, i kdyži ty jsou dnes vytrhávány z kontextu a hovoří se o násilí a otroctví v rámci jedince, bez ohledu na kontext, vycházející ze smyslu znovuzrozování a tím i objasňující ono násilí i otroctví (a roztaženo na celý Vesmír je toto staré účení schopno interpretovat aktuální děje mnohem smysluplněji, než kdy bude ryze materiální pohled schopen).
K tomu stačí jediný vyzrálý okamžik, podobný zralosti švestky pustící se větve. Co proto musela udělat? Země, pecka, výhonek, růst, strom, větve, listy, květy, zrající plody.. a pád.. ke kořenům... Kdo to udělal? Nějaká nauka? O kterých si švestky (zpodobněny tu s lidmi) mezi větvemi, větrně, slunně, soumračně, po nocích, v deštích, álejích.. ze svých proporcí a pozic kolem kmenu.. horlivě vyprávěly?
Život, nauka, smrt.. a nový život... Jeden pramen.
[quote="Petra_"][quote]
Anker Larsen v knížečce Dveře dokořán o tom pěkně píše jak pozoroval dvě děti ve vlaku - jedno uchopující, musí se stále něčím zabývat, neklidné, všechno musí uchopovat do ruky atd. atd. v jiném vlaku opak - "dítě, které všechno pozoruje, pohyby klidné, všechno ho okouzlovalo, přišel právě do nejlepšího světa ze všech, jeho oči se podobaly dvěma okénkům v byly rozsvícené vánoční stromečky ,.."
[/quote]
Takže Hospodin, Bůh zástupů je - ve tvém pojetí - v podstatě nestabilní osobnost s labilitou názorů na to, co je a co není vhod. Myslím, že máš pravdu. Celý svět a jeho aktuální stav je toho důkazem.
Myslím, že mi stačilo toho rozruchu a pěny z tříště názorů - vrátím se z krátkého tripu do západních směrů vycházejících z Bible do poklidu mnohem klidnějších nauk drávidských textů a meditací, i kdyži ty jsou dnes vytrhávány z kontextu a hovoří se o násilí a otroctví v rámci jedince, bez ohledu na kontext, vycházející ze smyslu znovuzrozování a tím i objasňující ono násilí i otroctví (a roztaženo na celý Vesmír je toto staré účení schopno interpretovat aktuální děje mnohem smysluplněji, než kdy bude ryze materiální pohled schopen).[/quote]
K tomu stačí jediný vyzrálý okamžik, podobný zralosti švestky pustící se větve. Co proto musela udělat? Země, pecka, výhonek, růst, strom, větve, listy, květy, zrající plody.. a pád.. ke kořenům... Kdo to udělal? Nějaká nauka? O kterých si švestky (zpodobněny tu s lidmi) mezi větvemi, větrně, slunně, soumračně, po nocích, v deštích, álejích.. ze svých proporcí a pozic kolem kmenu.. horlivě vyprávěly?
Život, nauka, smrt.. a nový život... Jeden pramen.