Poradna zdarma

Pedro píše:

Pedro píše:

Jana píše:Můžeš ji přijít vyhnat, ale spíš aby to nebylo nakažlivý, abys to nakonec nechytl.

A máš whisky in the jar?

To víš, my inkarnovaní pistolníci, bez whisky nedáme ani ránu.
Ale jakmile přejdeme hranice do mexika, už toužíme jen po tequile
a po té, o které zpívá největší z českých kovbojů...

Pedro píše:A máš whisky in the jar?

Pedro píše:

Jana píše:Můžeš ji přijít vyhnat, ale spíš aby to nebylo nakažlivý, abys to nakonec nechytl.

A máš whisky in the jar?

Jana píše:Můžeš ji přijít vyhnat, ale spíš aby to nebylo nakažlivý, abys to nakonec nechytl.

Ty máš ve svém světě vizualizaci neštěstí druhého

Jana píše::)

Jana píše:Ale rád jsi, ne?

Vostálník píše:

Tak to mám štěstí, že nejsi na mně závislej.

Nemáš,

vizualizace štěstí není štěstí,

to je spíše neštěstí...

Tak to mám štěstí, že nejsi na mně závislej.

Jana píše:

Pedro píše:Zřejmě víš víc než já, tak povídej.
Slyšel jsem něco o Mariči, ale vůbec mi nepřišlo, to zkoumat, nikoho jsem se na to nikdy neptal...
Jen vím že se to řešilo. Taky se řešila nevraživost Vackovců a Tomášovců.. má to souvislost?
Řekneš mi o tom něco?

Žádný osobní pohled na osobu nemá nic společného s osvobozující Pravdou, na to ani nepotřebuješ být Mudrc a je Ti jasné, že osobní je subjektivní, subjektivní je zkreslené. Tudíž, jestli se postavíme jako hlasatelé pravdy kterou nabeton osobně víme o nějaké osobě, tak je docela pošetilé něčemu takovému bezmezně věřit. Spíš to, co vykládáme o druhých, vypovídá o našem momentálním stavu mysli, který může být za okamžik zase úplně jiný.

A v té nejčistší podobě, která se mi zrovna na Tobě líbí, je Tvá mysl průzračná, nevinná a čistá, s úžasem a obdivem malého dítěte. Pak píšeš nádherné básničky.

Takže jsem ráda, že tu jsi a že si je můžu občas přečíst. Díky.
No to jsem se toho dozvěděl.. že děkuju
A je fajn, že tu jsi i jen tak, že sem napíšeš nějaký svůj náhled a posuneš mé poznání dál, a je fajn, že každý má svobodu mít svůj originální svět se svým osobním pohledem.

Vostálník píše:To víš karma je karma,

u tebe je štěstí na prvním místě,

ale ty u mě nejsi na prvním místě,

nejsem na tobě nijak závislej jako ty na tom štěstí...

Jana píše:

Pedro píše:Zřejmě víš víc než já, tak povídej.
Slyšel jsem něco o Mariči, ale vůbec mi nepřišlo, to zkoumat, nikoho jsem se na to nikdy neptal...
Jen vím že se to řešilo. Taky se řešila nevraživost Vackovců a Tomášovců.. má to souvislost?
Řekneš mi o tom něco?

Žádný osobní pohled na osobu nemá nic společného s osvobozující Pravdou, na to ani nepotřebuješ být Mudrc a je Ti jasné, že osobní je subjektivní, subjektivní je zkreslené. Tudíž, jestli se postavíme jako hlasatelé pravdy kterou nabeton osobně víme o nějaké osobě, tak je docela pošetilé něčemu takovému bezmezně věřit. Spíš to, co vykládáme o druhých, vypovídá o našem momentálním stavu mysli, který může být za okamžik zase úplně jiný.

A v té nejčistší podobě, která se mi zrovna na Tobě líbí, je Tvá mysl průzračná, nevinná a čistá, s úžasem a obdivem malého dítěte. Pak píšeš nádherné básničky.

Takže jsem ráda, že tu jsi a že si je můžu občas přečíst. Díky.
No to jsem se toho dozvěděl, že děkuju
A je fajn, že tu jsi i jen tak, že sem napíšeš nějaký svůj náhled a posuneš mé poznání dál, a je fajn, že každý má svobodu mít svůj originální svět se svým osobním pohledem.

Asi máš holt v tom svým světě, co sis zasloužil. To víš, karma je karma.

Ty máš blbku, já zase štěstí.

Vostálník píše:

na to ani nepotřebuješ být Mudrc a je Ti jasné, že osobní je subjektivní, subjektivní je zkreslené.

Mudrc být potřebuješ, aby ti to bylo jasné především u sebe,

což tobě ale vůbec není jasné,

páč svoje jeblý ego schováváš za lásku a ze štěstí děláš nirvánu...


A já rozhodně nepotřebuji být mudc abych viděl že jsi blbka...