Namítámí místo zmizení

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Namítámí místo zmizení

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Jana » ned 24. kvě 2020 8:23:05

Návštěvník píše:Tak to dopadá, když si někdo dělá mylné představy o své neustálé láskyplnosti.


Je dobré si uvědomit, co je a co není láska.

Láska není podmiňována vůbec žádným projevem.

Sama o sobě je jen pravdivým a žitým poznáním, kým jsi, kým jsme, čím tohle všechno je.

Je poznáním, že Tvá i má existence je stejnou sat-čit-ánandou, která nic víc ke své dokonalosti nepotřebuje.

Je tím Božím královstvím, ke kterému je vše přidáno.

Je k tomu přidán i tenhle projev, který se může z úhlu osobního pohledu jevit jako láskyplný, nebo se tak nemusí jevit, stejně jako celý Tvůj život.

Záleží na tom, z jaké úrovně vědomí na to nahlížíme.

Všechny ty úrovně vědomí ve skutečnosti jsou jen úrovněmi zatemnění jediného Vědomí, které je pořád stejné. Jsou jen hloubkou nevědomosti, mentálního snu, připoutanosti k iluzi.

V té nejčistší úrovni je jasné, že neexistuje nic jiného skutečného, než Láska, blaho, mír a klid.

Věčné nekonečné Bytí.

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 10:13:13

Díky moc, taky přeji krásný víkend, ať se daří.

ObrázekObrázekObrázek

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 9:53:48

Tak to dopadá, když si někdo dělá mylné představy o své neustálé láskyplnosti. Za láskyplnost pak považuje i obviňování druhých a přisuzování jim kdečeho podle vlastních představ.

Pak skutečně nemá smysl s někým takovým komunikovat.

Takže bye bye

a přeju Ti pěkný víkend

Obrázek Obrázek Obrázek

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 9:39:40

No, někdo to nelaskavé chování umí fikaně skrývat, poňoukat citovým vydíráním druhé, ať banují, a pak se anonymně postaví jako mravokárce banujících.

:)

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 9:36:21

Takže podle Tebe normální lidi nepoznají, že se k nim někdo chová nelaskavě a přitom pořád znovu slovně propaguje lásku?

Zajímavá představa

:D

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 9:29:41

Možná by sis měla nejdřív, než začneš posuzovat druhé, uvědomit sama, co vlastně chceš. Na jedné straně posíláš kvanta mailů, ve kterých nemilosrdně požaduješ, aby byli na Poradně a na Inspiruj zabanováni Vostálpetr, Intago, Smilan... a na druhé straně píšeš:

Požádat = v podstatě laskavě poprosit

Banovat = vyhodit, vykopnout

Tenhle zásadní rozdíl ovšem vnímá jen takový člověk, který láskou skutečně žije - ne ten, kdo ji jen propaguje.


Tím dáváš najevo, že sama láskou podle Tvých měřítek nežiješ. Jak se můžeš tedy pasovat na odborníka, který umí posoudit, jak je na tom s láskou někdo druhý?

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 9:16:27

Místo věcné odpovědi na fakta, o kterých se může každý tady přesvědčit, se zase objeví jen

Jana píše:Opakovaně jsi byla žádána, abys...


Představa o všeobjímající lásce coby nemilosrdném požadování...

Je to stále stejné a zřejmě zatím není šance, že by se něco na tom změnilo.

Takže

Obrázek

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 9:04:48

Návštěvník píše:
Jana píše:Jeden vážný dotaz. Ty sama si právě teď lásku uvědomuješ? Nebo bys byla jen ráda, aby ostatní otročili Tvým rozporuplným představám o lásce?

Zkus se zeptat sebe sama.

Pak si možná uvědomíš, jak právě Tobě chybí láska, když druhým mažeš i takové příspěvky, jako byl např. tenhle včerejší něčí příspěvek (který jsem si stačila včas zkopírovat po zjištění, že mažeš to, co Ti od ostatních účastníků diskuse nevyhovuje):

Návštěvník píše:Píšeš o svých představách, v nichž chceš o druhých rozhodovat, jak to mají. Tyto tvoje představy s tebou ale skoro nikdo zde nesdílí - kromě doda. Většina těch, co zde píší, sdílí to, jak to popisují Probuzení. a souzní s nimi.
Právě podle toho souznění s Probuzenými poznávají, že to, co píšeš, jsou jen tvoje představy - pro někoho bláboly. Ty jsi ale přesvědčená, že to nejsou představy, a proto se bráníš tím, že druhé posuzuješ a odsuzuješ. Ale tím jim jen potvrzuješ, že to poznávají správně.

:)
Začala jsem tam psát svou reakci na to, ale než jsem ji stačila dopsat, i tenhle příspěvek z diskuse na Poradně zmizel.

Vypovídá to o té domnělé "všeobjímající lásce" víc, než sama tušíš...


Opakovaně jsi byla žádána, abys do rozhovorů druhých, nevkládala své psychologické rozbory diskutujících. Aby sis klidně založila vlákno někde jinde a nebo si to psala na Inspiruj a nezaplevelovala jsi diskuze, které tím ztrácejí přehlednost.

Přesunuto ze Souznění namísto souzení

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 8:56:04

Jana píše:Jeden vážný dotaz. Ty sama si právě teď lásku uvědomuješ? Nebo bys byla jen ráda, aby ostatní otročili Tvým rozporuplným představám o lásce?

Zkus se zeptat sebe sama.

Pak si možná uvědomíš, jak právě Tobě chybí láska, když druhým mažeš i takové příspěvky, jako byl např. tenhle včerejší něčí příspěvek (který jsem si stačila včas zkopírovat po zjištění, že mažeš to, co Ti od ostatních účastníků diskuse nevyhovuje):

Návštěvník píše:Píšeš o svých představách, v nichž chceš o druhých rozhodovat, jak to mají. Tyto tvoje představy s tebou ale skoro nikdo zde nesdílí - kromě doda. Většina těch, co zde píší, sdílí to, jak to popisují Probuzení. a souzní s nimi.
Právě podle toho souznění s Probuzenými poznávají, že to, co píšeš, jsou jen tvoje představy - pro někoho bláboly. Ty jsi ale přesvědčená, že to nejsou představy, a proto se bráníš tím, že druhé posuzuješ a odsuzuješ. Ale tím jim jen potvrzuješ, že to poznávají správně.

:)
Začala jsem tam psát svou reakci na to, ale než jsem ji stačila dopsat, i tenhle příspěvek z diskuse na Poradně zmizel.

Vypovídá to o té domnělé "všeobjímající lásce" víc, než sama tušíš...

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 8:45:16

Jeden vážný dotaz. Ty sama si právě teď lásku uvědomuješ? Nebo bys byla jen ráda, aby ostatní otročili Tvým rozporuplným představám o lásce?

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 8:43:20

Jana píše:
Mohli jste vidět, jak se Maharadž v jedné minutě na někoho divoce rozčílil
a doslova v příští minutě někdo něco řekl a Maharadž se zaradoval.
https://viziebosorky.files.wordpress.co ... _mluvi.pdf


:)

Návštěvník píše:
Jana píše:
"Maharadž poté požádal jednoho návštěvníka, aby opustil místnost a neposlouchal další rozhovory..."

Takže i Maharadž ty, kteří se zabývali hledáním podstaty druhých, dříve než v sobě nalezli svou vlastní božskou podstatu - Lásku, která je vším, "banoval".



Požádat = v podstatě laskavě poprosit

Banovat = vyhodit, vykopnout

Tenhle zásadní rozdíl ovšem vnímá jen takový člověk, který láskou skutečně žije - ne ten, kdo ji jen propaguje.


Takže jak? Tvá...

Nejlepší obrana? Neodpovědět a rovnou znovu zaútočit...

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Jana » sob 23. kvě 2020 8:37:49

Mohli jste vidět, jak se Maharadž v jedné minutě na někoho divoce rozčílil
a doslova v příští minutě někdo něco řekl a Maharadž se zaradoval.
https://viziebosorky.files.wordpress.co ... _mluvi.pdf


:)

Návštěvník píše:
Jana píše:
"Maharadž poté požádal jednoho návštěvníka, aby opustil místnost a neposlouchal další rozhovory..."

Takže i Maharadž ty, kteří se zabývali hledáním podstaty druhých, dříve než v sobě nalezli svou vlastní božskou podstatu - Lásku, která je vším, "banoval".



Požádat = v podstatě laskavě poprosit

Banovat = vyhodit, vykopnout

Tenhle zásadní rozdíl ovšem vnímá jen takový člověk, který láskou skutečně žije - ne ten, kdo ji jen propaguje.


Takže jak? Tvá citová vydírání, jak Tě Vostálpetrův projev ničí, jak Ty a spousta dalších nebudete moci na Poradnu chodit, pokud sem bude chodit on, jak kvůli němu je Poradna plná negativní energie, kterou Ty, jakožto citlivá, vnímáš, mělo vést jen k laskavé prosbě, aby sem kvůli Tobě nechodil?

Nebo jsi jen čekala, až Tvým opakovaným žádostem o jeho zabanování, vykopnutí, vyhození vyhovíme, abys mohla anonymně psát o propagaci lásky, kterou někdo nežije?

Re: Souznění namísto souzení

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. kvě 2020 8:25:46

Jana píše:
"Maharadž poté požádal jednoho návštěvníka, aby opustil místnost a neposlouchal další rozhovory..."

Takže i Maharadž ty, kteří se zabývali hledáním podstaty druhých, dříve než v sobě nalezli svou vlastní božskou podstatu - Lásku, která je vším, "banoval".



Požádat = v podstatě laskavě poprosit

Banovat = vyhodit, vykopnout

Tenhle zásadní rozdíl ovšem vnímá jen takový člověk, který láskou skutečně žije - ne ten, kdo ji jen propaguje.

Pozorování...

Příspěvek od ... » ned 10. kvě 2020 7:44:28

Je mi blízké, jak to popisuje Nisargadatta: Myšlenky a obavy vyvstanou a jen se pozorují. Nezanechávají po sobě žádný zbytek.

Když se Nisargadatty Maharadže ptali „Máte myšlenky?“ řekl: „Nejen myšlenky, objevují se i přání a emoce. Ale při doručení se nepřevezmou. Myšlenky a touhy mohou vyvstat, ale jen se pozorují.“ Organismus pokračuje v činnosti i po osvícení a může fungovat pouze podle svých vrozených vlastností. Jednou z Maharadžových vlastností byla netrpělivost a toto byl příznak netrpělivosti.

Nicméně byl podmíněný tak, že vás pravidelně očekával patnáct minut před začátkem.

Byli tam čekající návštěvníci. A tak se projevila netrpělivost, jak to odpovídalo jeho povaze. Myšlenky a obavy v džňánim vyvstanou a jen se pozorují. Nezanechávají po sobě žádný zbytek. Mohli jste vidět, jak se Maharadž v jedné minutě na někoho divoce rozčílil a doslova v příští minutě někdo něco řekl a Maharadž se zaradoval. Žádná reakce v něm nic nezanechala. Reakce byla spontánní a byla přijata. Ale kdyby poznání nebylo úplné a pravdivé, pak by si jeho organismus mohl myslet: „Považují mě za džňániho, čeká se ode mě, že se nerozhněvám. Musím si dávat pozor, abych se nerozhněval.“ Maharadž se o to ani v nejmenším nestaral. Hněv vyvstal a bylo to.

Re: Pochopení místo domněnek

Příspěvek od lklknml » ned 10. kvě 2020 7:18:32

... píše:rozpouštění osobního já v Tom při meditaci.

No tak se já nabobtnalo, přemístilo do To. To je sice lepší, ale žádná výhra.

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Jana » ned 10. kvě 2020 6:22:08

Díky,

a teď?

Re: Pochopení místo domněnek

Příspěvek od ... » sob 09. kvě 2020 17:35:59

PS. k
od rána do večera jsme se tam učili rozpoznávat svoje neuvědomované motivace, které obvykle člověka ovládají až z 95% a on o tom nemá sebemenší tušení.

Kromě toho každý den ráno a večer byla společná meditace, ve které se osobní já s Láskou odevzdávalo všetvořícímu Bytí a v Něm se rozpouštělo.

Řadu těch, kteří za Tomášovými do Jílového přijeli, ale zajímala jen meditace, protože v nich ještě nedošlo k pochopení, proč je nezbytné celý den okamžik za okamžikem, při všech činnostech prohlubovat bdělost k mysli a k jejím neuvědomovaným motivacím. No těm Míla rychle dala kopačky...

Tohle sledovat bylo poučné i pro nás, dalo se z toho lip pochopit, že bez prohlubování bdělosti k mysli se blokuje otevřenost Tomu, co je ´nad myslí´... všetvořícímu Bytí, a rozpouštění osobního já v Tom při meditaci.

Pochopení místo domněnek

Příspěvek od ... » sob 09. kvě 2020 16:44:05

Po přečtení Jungových knih mi bylo jasné, že vůbec nejde o vylepšování psychiky, ale o způsob, kterým je možné rozpouštět osobní já i s jeho reakcemi. Když jsem to tehdy pochopila, začala jsem hledat nějakého duchovního Učitele, který by mi pomohl rozpoznávat ty skryté spouštěče reakcí ega z mého podvědomí, a proto jsem začala chodit na přednášky Eduarda a Míly Tomášových v Lucerně.

Něco z toho, o čem tam mluvili a hlavně z jejich odpovědí na dotazy návštěvníků bylo zřejmé, že to souvisí i s tím, co jsem pochopila díky Jungovi, a tak jsem je po jedné jejich přednášce oslovila. Míla mi položila pár otázek a pak mě pozvala do jejich chaty v Jílovém. Tam jsem pak jezdila po mnoho let, cvičila se tam bdělost k obsahům mysli a k příčinám, proč nás to či ono právě teď napadlo: od rána do večera jsme se tam učili rozpoznávat svoje neuvědomované motivace, které obvykle člověka ovládají až z 95% a on o tom nemá sebemenší tušení.

Než k ochotě rozpoznávat tyhle neuvědomované příčiny svých reakcí dojde, může nás ovládat potřeba stále znovu obhajovat svoje přesvědčení pomocí jakékoliv argumentace. Je to důsledek návyků i ze všech předchozích inkarnací a může být proto tím, co o nás bez nás v nejrůznějších situacích rozhodne, jak zareagujeme. Díky jejich postupnému rozpoznávání a upouštění od ztotožnění vědomí s nimi se ale jejich síla postupně zmenšuje.

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od Jana » sob 09. kvě 2020 16:19:32

Rozumím. Ono všechno souvisí se vším. Pokud je tady potřeba léčit tělo, uzdravovat psychiku, tak je tady i ta možnost a jsou na to příslušní odborníci.

Když to dozraje do stádia, kdy je možné všechno pustit, a může to být zrovna ve stádiu nejmizernějšího psychického nebo zdravotního stavu, tak by tady působily dvě síly v protisměru. Jedna síla by pracovala na vylepšení psychiky osoby a druhá síla by usilovala o osvobození se připoutanosti k představě osoby. Obojí se tím ztíží a pak nebude k ničemu ani jedno.

A netvrdím, že práce na kvalitě osobnosti nemá žádný smysl a že to časem nepřeroste v duchovní prozření.

Ale je dobré, když je jasné, o co jde a nelítá se v protisměru od jednoho k druhému.

Re: Namítámí místo zmizení

Příspěvek od ... » sob 09. kvě 2020 15:58:28

Jana píše: psychologie osobnosti má s poznáním neexistence osoby, asi tolik společného, jako dělání si doktorátu skládáním uhlí do sklepa.


Nedovolila bych si takhle posuzovat něco, o čem vůbec nic nevím, ale každý máme jiné priority.

Podle mé dlouholeté zkušenosti je psychologie jednou ze západních cest ke sjednocení s neosobním Bytím, které C.G.Jung nazývá Bytostné Já. Ve svých knihách popisuje tuto zkušenost sjednocení stejně jako východní Mistři a velká část toho co Jung píše je věnována cestě k Probuzení, tj. definování nejrůznějších spouštěčů, kterými se v nás stále znovu bezděčně aktivují reakce našeho osobního já a blokují tak jeho rozpouštění.

Bytostné Já (něm. das Selbst, angl. Self, lat. Ipse) označuje v analytické psychologii archetyp psychické celosti a středu, nadřazený organizující princip psychického jáství. V náboženských systémech nachází analytická psychologie různé psychologické manifestace archetypu v symbolech celosti a integrace.

Specifická koncepce bytostného Já v analytické psychologii

Analytická psychologie rozlišuje pojem vědomí od psychického jáství – ego-komplexu. Vědomé já je zakotvené ve světě vědomí, zatímco určité komponenty duševna leží mimo zorné pole vědomí, v nevědomí. Obě části dostávají vyjádření ve fenoménu psychické celosti – bytostném Já. Na něj je také vázán smysl (teleologie) individuality, je jejím nejčistším a nejdokonalejším ztělesněním a náleží mu atributy jedinečnosti a neopakovatelnosti. Vědomé já je subjektem vědomí, bytostné Já je subjektem celé, tedy i nevědomé psýché. Individuální já se může různě zařazovat do kontextu s archetypem celosti. Tento proces se nazývá individuací a může být přirozený nebo podněcovaný pomocí psychoterapie.

Vztah vědomí k nevědomí není statický, ale dynamický stav psychické rovnováhy. V jeho základě vždy stojí ústřední archetyp celosti. Rozsah vědomí a význam já se zvětšuje integrací a asimilací nevědomých obsahů, které jsou projikovány do vnějšího světa. To má terapeutickou hodnotu v případě, že já je pod silným vlivem nějakého nevědomého archetypu. Z opačné strany hrozí riziko inflace (nadutosti) já. Musí dojít ke kritickému rozlišení mezi já a postavami nevědomí, jimž je však potřeba přiznat autonomní realitu psychické povahy. Nelze je pouze prohlásit za neskutečné, čímž by mohlo dojít naopak k asimilování bytostného Já ve vědomém já jejich psychologizací. Realita musí být chráněna proti věčnému, všudypřítomnému snovému stavu. Plynoucí obtíže z inflace nevědomých obsahů se řeší posílením ctností, trpělivosti, svědomitosti, pozornosti. Naopak domýšlivost já může být zviklána morálními porážkami.

Fenomén bytostného Já jako transcendentního pojmu zahrnujícího vědomé i nevědomé obsahy lze popsat jenom v podobě nějaké antinomie, která musí být doplněna protikladnými atributy (jedinečnost × všeobecnost, neopakovatelnost × věčnost). Pojem celosti zní abstraktně, avšak referují na něj empirické fenomény vyjadřované v symbolech mandal a kvaternit, jež jí dávají empirickou existenci v produktech snů nebo v umění národů. Individuální mandaly jsou symboly řádu, které zažehnávají rušivé síly temnoty. Chaos se mění v kosmos přetvářením přítomných archetypů. Carl Gustav Jung si této aktivity všiml u dezorientovaných pacientů. Symboly bytostného Já nejsou jen arbitrárně přiznanou hodnotou, ale kolektivní hodnotou, jež existuje a rozvíjí se sama o sobě, ať si je toho subjekt vědom nebo ne. Jako metoda k vyjádření celostního symbolu se používá výklad snů, asociací nebo aktivní imaginace.

Ačkoliv idea bytostného Já slouží v psychologii jako pracovní hypotéza, chybějící charakter historické události zjevení nachází v náboženských symbolech. Každý psychický proces se pojí s citovým zabarvením. To udává míru afektu, jímž je subjekt dotčen a zatažen do procesu, jímž pocítí celou váhu skutečnosti. Symbol je proto vybaven určitou numinozitou a jsou přítomné jeho mytologické aspekty. Východní átman, tao nebo západní symbol Krista, jsou produktem poznání, založeného na zkušenosti nevědomí, které produkuje archetypický symbol. Bytostné Já se díky svým empirickým vlastnostem jeví jako idea všech nejvyšších představ celosti a jednoty, které jsou vlastní monoteistickým systémům. Symbol jednoty a celosti stojí na nejvyšším stupni.

Převod německého das Selbst do češtiny
V české odborné literatuře se setkáme s určitou škálou překladů německého das Selbst. Bytostné Já převažuje ve vydávání souborného Jungova díla v překladech vedených PhDr. Karlem Plockem. Rudolf Starý převádí das Selbst jako Svébytnost, Hugo Široký často používá latinské Ipse s komentářem „vnitřní probuzené já“. Někteří překladatelé dávají přednost anglické obdobě slova – Self. V žádném z uvedených jazyků se však nelze vyhnout kontextuálnímu čtení tohoto pojmu.

Symbolika bytostného Já

Symbol Krista
Pravý obraz Boží představuje celost božského nebo nebeského druhu. Carl Gustav Jung nachází oporu v rané křesťanské teologii (evangelia, Órigenés - „Duše je podobná Kristu jako obrazu neviditelného Boha“, svatý Augustin - „Máme něco, v čem je obraz Boží, ducha a rozum“, aj.) Ale i výzvy k proměnění volají po obnovení do původního stavu (apokatastasis), spojení s původním obrazem Božím. Kristus jako historický člověk je jedinečný, jako Bůh je všeobecný a věčný.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bytostn%C3%A9_J%C3%A1

Nahoru

cron