Světlo a blaženost

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Světlo a blaženost

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » ned 23. úno 2020 14:00:49

Návštěvník píše:http://www.advaita.cz/24926-co-je-advaita


Díky

cituji ze Tvého odkazu:

Utrpení
Jakmile ego ve své roli pseudo-subjektu začne přemýšlet na základě porovnávání vzájemně závislých protikladů, vzniká proces konceptualizace (tvoření pojmů). Ego nepřijímá dualitu vzájemně závislých protikladů, neboť nechápe jejich neoddělitelnost. Přeje si dobro, radost, krásu, ctnost a odmítá zlo, bolest, ošklivost a hřích. Tím vzniká utrpení ega.


No vidíš to, vlivem ega vzniká utrpení a ne štěstí.

Štěstí je naše přirozenost, která ego k životu nepotřebuje.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Návštěvník » ned 23. úno 2020 13:52:46

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » ned 23. úno 2020 13:11:20

Linda píše:
Návštěvník píše:přidávám se, taky tomu co Jana píše nerozumím, ale přiznávám že nerozumím i jiným věcem
je tady někdo kdo jí rozumí?

Pokouším se o to, celou řadu let. A zdravím - ahoj Taro, Pedrito i všichni ostatní :)

Jani, ... tolik let se furt někdo snaží tě z těch kolejí sundat a nic a nic a nic :-)

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.

No, možná mi – konečně – začalo docházet, proč jsou všechny tyhle naše pokusy marné.

Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.


Obrázek


Lído, je to moc pěkný elaborát, pěkná myšlenka, na kterou opakovaně poukazuješ, ale věc se má drobátko jinak.

Poznání, že je naše podstata ve skutečnosti šťastná, že veškeré problémy i utrpení pramení jen z nepoznávání toho, kým ve skutečnosti jsme, se objevilo ještě před tím, než se objevila práce s dětmi.

Je krásné poznávat bytosti, které se ze svých snů o trápení, nesvobodě, probouzejí a poznávají to, co říkají o naší podstatě Probuzení.
Je krásné, když jsou naši milovaní šťastní.

A když jsi opravdu šťastná, nepřipoutaná k žádným představám, kde by se vzala potřeba dělit existenci na dobrou a zlou?

:)

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » úte 15. říj 2019 14:29:56

Zdeněk píše:Ale to bylo myšleno jen jako takové všeobecné na nikoho nemířící připodotkutí :).


Tak z toho mám radost. A při důkladném zkoumání skutečnosti se přijde na to, že tady ani není nikdo skutečný, na koho by mohlo být mířeno (leda tak na Boha, který je vším, a to by byla do nebe volající hloupost, jestli je jasné, že Bůh je milovaná milující Láska, na tu by mohl mířit leda idiot).

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » úte 15. říj 2019 12:22:01

Jenom bych chtěl nesměle špitnoul, že je rozdíl mezi věděním a realizací (jako je rozdíl číst o ukřižování a být ukřižován).

A tak jako blázen držený v cvokhauzu si o sobě myslí, že je Kryštof Kolumbus, tak zrovnatak to může dopadnout s poutníkem k Absolutnu.
Ale to bylo myšleno jen jako takové všeobecné na nikoho nemířící připodotkutí :).

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » úte 15. říj 2019 11:19:28

Zdeněk píše:
Jana píše:Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.

Kdyby tomu bylo tak, bylo by to nekonečné vězení.


Ó ano. Ale jen v případě, že tady bude ten někdo, kdo by v tom vězení mohl být. Jen v případě, že tady chybí poznávaná moudrost:

"NEJSEM ABSOLUTNĚ NIC"

Je to, na co se nadá ukázat, co se nedá pojmenovat, co se myslí (či něčím) nedá uchopit, neboli NIC. Neexistuje, čím by to bylo lze vyjevit, tato slova nevyjímaje. V tom je svoboda.

Přesně tak.

A zároveň nechybí poznání, že Láska - Bůh je vším.

Proto Ježíš zemřel na kříži, aby nám to ukázal, ukázal cestu ke svobodě.


:)

Obrázek

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » úte 15. říj 2019 8:03:20

Jana píše:Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.

Kdyby tomu bylo tak, bylo by to nekonečné vězení.

Je to, na co se nadá ukázat, co se nedá pojmenovat, co se myslí (či něčím) nedá uchopit, neboli NIC. Neexistuje, čím by to bylo lze vyjevit, tato slova nevyjímaje. V tom je svoboda.
Proto Ježíš zemřel na kříži, aby nám to ukázal, ukázal cestu ke svobodě.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » úte 15. říj 2019 6:02:27

Zdeněk píše:Když tedy odmyslíš smyslové vnímání ...


Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.


Proto psáno jest - "kdo pláčou, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí" (1 Kor 7). Čili kdo čte texty, jako je četl bez významu, neboť prst není měsíc (když už tedy tu a tam třeba i na něj ukazuje)......

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » pon 14. říj 2019 21:22:00

Jana píše:Proto ani smyslovým vnímáním nemůže být Boží přítomnost zachycena.

Když tedy odmyslíš smyslové vnímání (které podkládá slova jeskyně, srdce, tvář...), co zbude z těch tvých citací? "Strhané struny zvuk, zborcené harfy tón" (K.H.Mácha). Tedy nic, co by ego chtělo slyšet a čím se mohlo ukájet.
Proto psáno jest - "kdo pláčou, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí" (1 Kor 7). Čili kdo čte texty, jako je četl bez významu, neboť prst není měsíc (když už tedy tu a tam třeba i na něj ukazuje).

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » pon 14. říj 2019 17:15:30

Zdeněk píše:
Jana píše:Tady a Teď je Boží přítomnost

Co je to Tady? Co Teď vidíme, mohli bychom říci. Ale to je od nás vždycky nějak vzdáleno, čili je to tam. A protože let fotonů vždycky nějakou dobu trvá, než se nám dostane do oka, tak informace, kterou nese, už nemůže být aktuální.
Tak jaké Tady a Teď?


O těch fotonech (formě, hmotě, projevu..) a oku (smyslovém vnímání, mysli) to Probuzení vysvětlují všemi možnými a většinou moc pěknými způsoby, vlastně obvykle nevysvětlují nic jiného.

Všechno, co je jakkoliv vzdáleno, není Tady a Teď.

Proto ani smyslovým vnímáním nemůže být Boží přítomnost zachycena.

To pravé Tady a Teď je v centru Tebe, Boží přítomnost je přítomna v centru Tvé přítomnosti:

Kdo je ten, kdo je neznám a skryt v jeskyni vašeho srdce? Je to vaše skutečná tvář, váš nejintimnější přítel a je věčný. Nikdo se na něj nedívá.

Hledal jste je od místa k místu a nenacházel, protože sídlí ve vás. Ve všech srdcích. Zde jste nehledal.

Když pohlédnete do svého srdce, je po hledání. Tady cesta končí. Koloběh, karma a osud, ať je to cokoli, jsou pryč.


Ale přístup do téhle dimenze máš jen tehdy, když Tvé srdce patří Boží lásce.

Proto Papádži říká:

Když nabídnete Bohu své srdce, je vám Boží království otevřeno, ať chcete nebo ne.

V egu je srdce prodáno někomu jinému. Co se tedy má odevzdat? Co dát? Čím máte milovat, když je srdce prodáno někomu jinému?

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » pon 14. říj 2019 13:52:43

Jana píše:Tady a Teď je Boží přítomnost

Co je to Tady? Co Teď vidíme, mohli bychom říci. Ale to je od nás vždycky nějak vzdáleno, čili je to tam. A protože let fotonů vždycky nějakou dobu trvá, než se nám dostane do oka, tak informace, kterou nese, už nemůže být aktuální.
Tak jaké Tady a Teď?

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » pon 14. říj 2019 5:13:56

Zdeněk píše:
Jana píše:Boží království je Teď Tady.

Proč to není takto v bibli vyjádřeno? Neznali tenkrát pojem tady či teď?


Tady a Teď je Boží přítomnost (to dá rozum, ne?), tedy přítomnost toho, co přesahuje všechno osobní,
a neexistuje jiné Boží království, než to, které je v Boží přítomnosti.

Celá Bible, stejně tak jako Dlouhá cesta - ušlechtilá osmidílná Buddhova stezka, jsou jen přípravou na to hlavní. Proto se v obojím rozebírají a zušlechťují kvality osoby. Obojí pomáhá postupně rozpouštět egoismus ega.

Dokud se žije z ega, je třeba se držet návodů, pokynů, desatera, jakmile bytost dozrává k Probuzení, celé desatero je nahrazeno Největším přikázáním, není víc třeba.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » ned 13. říj 2019 19:25:51

Jana píše:Boží království je Teď Tady.

Proč to není takto v bibli vyjádřeno? Neznali tenkrát pojem tady či teď?

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » ned 13. říj 2019 14:35:05

Zdeněk píše:
Jana píše:20 Když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království,+ odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že to všichni zpozorují, 21 ani lidé nebudou říkat: ‚Podívejte se, tady je!‘ nebo ‚Tam je!‘ Vždyť Boží království je ve vašem středu.“*+
Lukáš

Škovyvoči nic proti Svědkům, nicméně (vzhledem k volatilitě názorů jejich vedení) nebývají považováni za spolehlivý biblický zdroj (ale vždyť i oni připouštějí na těch svých stránkách překlad "mezi vámi" místo "ve vašem středu" :)).

Jde o to, že Boží království není ani subjektivní (uvnitř, ve středu individua), ani objektivní ("Hle, je tu nebo je tam"). Výklad o něm tudíž nutně nemůže být jasný (a kdo ho neustále a objasňuje a vysvětluje je blázen), protože běžná slova nemohou sdílet jeho zkušenost.


Boží království je Teď Tady. Všechno, co je někde jinde a někdy jindy, než Tady - Teď, jsou představy mysli, protože jen mysl dokáže vytvořit časoprostorovou představu. A Boží království je mimo projekci mysli.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » ned 13. říj 2019 12:29:22

Jana píše:20 Když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království,+ odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že to všichni zpozorují, 21 ani lidé nebudou říkat: ‚Podívejte se, tady je!‘ nebo ‚Tam je!‘ Vždyť Boží království je ve vašem středu.“*+
Lukáš

Škovyvoči nic proti Svědkům, nicméně (vzhledem k volatilitě názorů jejich vedení) nebývají považováni za spolehlivý biblický zdroj (ale vždyť i oni připouštějí na těch svých stránkách překlad "mezi vámi" místo "ve vašem středu" :)).

Jde o to, že Boží království není ani subjektivní (uvnitř, ve středu individua), ani objektivní ("Hle, je tu nebo je tam"). Výklad o něm tudíž nutně nemůže být jasný (a kdo ho neustále a objasňuje a vysvětluje je blázen), protože běžná slova nemohou sdílet jeho zkušenost.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » ned 13. říj 2019 6:37:15

Zdeněk píše:
Jak praví bible: "Království nebeské je ve vás."

To bible nepraví. Praví, že království Boží je mezi vámi.
Ne nadarmo se praví, že ďábel je skryt v detailu. :)


20 Když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království,+ odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že to všichni zpozorují, 21 ani lidé nebudou říkat: ‚Podívejte se, tady je!‘ nebo ‚Tam je!‘ Vždyť Boží království je ve vašem středu.“*+
Lukáš

Ve vašem středu, tedy tady a teď - ve Tvém středu - v srdci, tedy lépe řečeno v duchovním Srdci Jediného, který netrpí iluzí oddělenosti a díky tomu je jasno, že tady není co spojovat, rozdělovat, vytvářet nějaké "mezi", jelikož:

Jaká spojení, když není mezi čím. Nejde oddělit světlo a osvícení.

:D

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Zdeněk » sob 12. říj 2019 18:52:45

Jak praví bible: "Království nebeské je ve vás."

To bible nepraví. Praví, že království Boží je mezi vámi.
Ne nadarmo se praví, že ďábel je skryt v detailu. :)

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » sob 12. říj 2019 17:49:48

Mou zkušeností je, že dvojnost polarit vytváří jen mysl. Je to něco jako kresba skrz smyslové vnímání ve Vědomí, kde Bytí samo o sobě nemá vůbec žádnou polaritu, je vším.

Ne-existence není jeho polaritou, protože není ničím.

Dalo by se najít spousta citací Probuzených, kteří tohle vysvětlují.

Ale není zřejmě možné s pohledem pátrajícím někde mimo sebe "venku", poznávat Pravdu, nejen o sobě, ale ani o těch druhých. Pravdu o sobě, o mně i o tom všem, můžeš najít jen v milujícím srdci:

Peklem je mysl obrácená ven, která říká: ,Já jsem tělo." To je peklo tady a teď. Jak můžete mít mír, když se mysl rozhodne, že hřištěm je jen tělo? Nikdo takový nemůže mít opravdový mír. Každé tělo umírá.

A co je nebe? Je to mysl stočená dovnitř. Jak praví bible: "Království nebeské je ve vás."

Jak toto nebeské království získat? Podrobením se vědomí.

Vědomí, Bytí, Nekonečnost je pravé nebe, to je svoboda, osvícení.

To je osvobození se od cesty, kterou člověk prošel za miliony let. Mysl obrácená dovnitř poprvé uvidí svou vlastní krásu, svůj zdroj a neobrátí se zpět k tomu, co ji ruší. Vždy zůstáváte s tím, co nejvíc milujete. Odtud neexistuje návrat.

Je to vaše rozhodnutí. "Rozhodl jsem se teď dosáhnout svobody, rozhodl jsem se mít lásku, mít vědomí samotného Bytí. Nejprve chci svatost." Toto rozhodnutí je na prvním místě.


Papadží

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Návštěvník » sob 12. říj 2019 15:44:05

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.

No, možná mi – konečně – začalo docházet, proč jsou všechny tyhle naše pokusy marné.

Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.

Re: Světlo a blaženost

Příspěvek od Jana » sob 12. říj 2019 13:56:27

Tara píše:
Na to se dá taky dívat z různých úrovní a různých úhlů pohledu. Dokonce se může objevit někdo soucitný, kdo ho z kolejiště před přijíždějícím vlakem strhne.

Jani, jako tebe, tolik let se furt někdo snaží tě z těch kolejí sundat a nic a nic a nic :-)


Evi, když ono se s tím opravdu nedá nic dělat.

Ono Vědomí o kterém mluví Mudrcové, není nic jiného, než Sat-čit-ánanda. Tedy není ničím jiným, než Bytím.

Samo sebou, že ta expanze, ve které není žádné ztotožnění a tudíž ani žádné přivlastnění, je nepopsatelná,

chybí v ní slova

:D

Nicméně krása a blaho nalézající se ve spánku spravedlivých není od zbytku existence, tedy od samotného Bytí, nijak odděleno.

To, co se jeví jako existence bez lásky, bez blaha, je zase jen samotná existence zastřená snem.

Je ve mně vděk za tyhle stránky.

Zajímavá věc je tohle:

Neobtěžujte žádné bytosti a nenechte se obtěžovat.

Není třeba milovanou bytost dostávat do nebe, ona tím nebem už ve skutečnosti je.

Je tím, co hledá.

To, co se narodilo, musí zemřít, ale to, co je věčné, je projevem nedotknutelné.

Nahoru