K citaci D. R. Hawkinse

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: K citaci D. R. Hawkinse

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Návštěvník » sob 19. led 2019 20:33:12

Tara píše:Znam cim dal tim vice zen, ktere ziji samy, bez partnera. Jestli jsou tak vice stastny, kdo vi.


Je to jednodušší, protože si zodpovídají za svůj pocit spokojenosti nebo nespokojenosti jen samy sobě. Ovšem pokud z toho neviní své bejválky. :D

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Tara » sob 19. led 2019 20:18:50

Znam cim dal tim vice zen, ktere ziji samy, bez partnera. Jestli jsou tak vice stastny, kdo vi.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Návštěvník » sob 19. led 2019 19:46:26

Tara píše:
Žena potřebuje vědět, že ji má někdo rád, že tady není zbytečná, možná to muži mají jinak, nevím...



Muži jsou obvykle milováni. Podívej se na Miroslava, není milován jen svou ženou, ale i tebou. Proto mají ve stáru problém spíš osamělí muži než ženy. Ženy si s tím obvykle poradí.
Spousta žen je používána - k tomu je muži potřebují. Takže pocit zbytečnosti nemají, jsou potřebovány - ale štästné je to nedělá, protože o lásku v tom obvykle nejde. V podstatě má žena skoro v celém světě funkci objektu - v Pakistánu to prý bylo dokonce odhlasováno v parlamentu. I když se samozřejmě najdou mužské výjimky. Ovšem záleží to i na ženě - co připustí a co ne.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od .petra » sob 19. led 2019 19:15:57

Jana píše:
Petra píše:
Jana píše:

Jak známo Nisargadatta Maharadž se uměl pěkně vztekat a nijak to na jeho osvícenosti neubíralo.



Podle Nisargadatty nejsou žádná pravidla, podle kterých se porobuzený chová. To je pro někoho, pro koho jsou pravidla a zákonitosti to nejpodstatnější, těžké přijmout.
:)


Jedno pravidlo tady přeci jenom je: Při probuzení zmizí konatel.


Právě naopak: Tím, že zmizí pocit konatelství (konatel jako takový nikdy nebyl, tak ani nemůže zmizet :D ), přestane existovat potřeba nějakých pravidel.
:)

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Tara » sob 19. led 2019 12:32:47

A do třetice, jak je mi vlastní. Kdysi mi doporučoval Jáčko krija jógu, když mě trochu poznal a já guglila a vyguglila jsem nějakého Jirku Mazánka..., i jsme se osobně několikrát setkali a telefonujeme si občas, ale toto zrovna není můj šálek kávy, je spíše tantrik a to ještě na můj vkus hodně závislý na fyzickém těle a tělesných pocitech...

Vlastně nevím, co je to ta krija jóga....

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Tara » sob 19. led 2019 12:28:11

Žiaden skutočný guru si nedovolí niekoho „liečiť“ bez jeho súhlasu a žiadosti o to. Tá môže byť vyjadrená nie iba slovne ale aj nesmiernou oddanosťou guruovi a nezmernou túžbou po vyslobodení.

Ano, nesmírnou oddaností, láskou, to si dovedu představit, to je cesta hlavně žen, ale i mužů, viz. Milarepa, Ramakrišna....

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Tara » sob 19. led 2019 12:22:45

armin píše:
Tara píše:
Ne nějaká chemie, lék, dokonce násilím mi cpaný do krku

:D

To je fakt velká sranda :-)
Podívej se na Doda, jak pěkně odpověděl, až tak, že se ohladily hrany, že takto je to špatně...., ty na to zareaguješ jenom tím smíchem, no ci o tom tak můžu myslet, že se zase vysmíváš. Kdyby to byl aspoň usměváček tento :) , ale to ne, ty takto :D

Tomu říkáš soucit? Tomu říkáš, že s někým ležíš v bahně (že jsi s ním)? Styď se!!!!

:-)

No ale fakt jak jsem popsala ten sen - tak to cítím, že by to mělo být, že když cítím lásku, skutečně cítím, že je někdo, kterému na mě záleží, který mě má rád, který je se mnou, ne vedle mě, bytostně to cítím, pak mám proč tu ještě být, resp. duše a je to pro ni stimul ve smyslu, že sama vyvine energii pro uzdravení, tak to bylo i v tom snu, jasně a zřetelně jsem to tak prožila, jen díky lásce brášky jsem zabrala a šla...
Já vím, že se může namítnout, že takto jsi jako žebrák, závislý na něčí lásce, ale alespoň u mě to tak je, potřebuji cítit, že má přítomnost tady ještě má nějaký smysl....

Teď se to tu na mě vrhne a bude doporučováno, jak ho mám najít sama a v sobě a bla bla bla, chjo....

Víš, jak jsem ti psala a bylo to celkem nedávno, že jsem už ležela v posteli, bylo něco kolem desáté večer a chystala se spát a jak jsem najednou pocítila stav absolutního naplnění, štěstí, takový stav jsem zažila poprvé a od té doby už ne...., nedá se slovy vypovědět, absolutní smíření.... Trval pár minut a pak jsem usla...
Druhý den ráno jsem si všimla, že jsi pro Taru přesně v tuto dobu dal na Poradnu videa od Elánů... aniž bych o tom věděla, ten stav jsem zažila v tu dobu a myslím, že díky těm videím, tomu, že jsi na Taru myslel a hlavně s láskou, která je jiná, než chtíč, však ji znáš, stejně jako já...

Žena potřebuje vědět, že ji má někdo rád, že tady není zbytečná, možná to muži mají jinak, nevím...

A opovaž se tu dát zase ten řehtající šmajlík!!!!! Vrrrr............. :-)

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Jana » sob 19. led 2019 8:57:58

Tara píše:
Pak jsou lékaři další kategorie, kteří předepíšou lék a požádají pacienta, aby ho užíval. Váhá-li pacient uposlechnout jejich pokyny, přesvědčují ho a zdůvodní to. To jsou průměrní lékaři.
Existují taktéž průměrní učitelé. Dají studentovi poučení a dále se pokouší ho různými způsoby přesvědčit, aby pokyny dodržoval.

Nakonec existují lékaři nejvyšší kategorie. Pokud pacient nereaguje na jejich jemné přesvědčování, použijí na něho dokonce i sílu. Pokud je to nutné, přitisknou koleno na jeho hrudník a vtlačí lék do jeho krku.
Jsou rovněž učitelé nejvyšší kategorie, kteří dokonce použijí sílu, aby usměrnili mysl žáka k Bohu.

Pandit: Pane, existují-li tito prvotřídní učitelé, jak jste je popsal, tak proč jste říkal, že člověk nezíská poznání Boha, dokud nenastane správný čas?

Mistr: Máte pravdu. Ale, co lékař udělá, když lék nedostane do úst a do žaludku pacienta? V takovém případě nic nedokáže ani nejlepší lékař.

Takéto počínanie silou, je možné výlučne iba u duchovných majstrov. Nie je dovolené nikomu, kto nedosiahol najvyššie osvietenie.

Tak já teda nevím, ale tohle se mi nezdá, dostat lék do žaludku pacienta je nedůležitější, aby se pacient (ufff, už ta kategorizace!!!) vyléčil. A dostat ho tam silou!!!!???? Přitisknout koleno na jeho hrudník a vtlačit lék do krku????

Skutečně???? A tohle se Miroslavovi líbí, že to sdílí na inspiruj, bože, pořád nechápu, proč a že mě tento člověk nějakým způsobem oslovuje.... léčit silou, kleknout na prsa a vtlačit mu lék do krku, je mi z toho smutno, hodně...

Vnímá proces změny úplně jinak...., ta změna musí přijít ze vnitř, ne chemií !!!!!! = lékem!!!!!, ale ze vnitř, z vlastních sil, duše, ta mění a určuje, určuje a mění...., i kdyby byly léky obrazně ze zlata, pokud stav duše bude o něčem jiném, ani léky ze zlata nezpůsobí uzdravení, změnu....

Kdysi, kdysi se mi zdál sen, vnímala sem, že "už nemohu", zaostávala jsem v "běhu s životem".... asi podobný stav (duše), jako nyní.... nestačila jsem už životu..., manžel stále utíkal, utíkal.... přede mnou a já neměla sil, zaostávala jsem, nestačila.... od něj, manžela, jsem sílu (abych stačila, zabrala...) nedostávala, on jako by měl klapky na očích a jel a jel a jel bez ohledu na mě, na okolnosti...
Ale objevil se další "jezdec"...., Milan, to je ten kamarád, bráška, kvůli kterému jsem se trápila více než 20 let....., najednou se v tom snu objevil a jeho láska (znatelně pociťovaná) mi dodala energii jít dál, bylo to tak jednoznačné, vnímatelné, byl se mnou, byl se mnou, vedle mě a já zabrala, resp. duše....

Ne nějaká chemie, lék, dokonce násilím mi cpaný do krku, "obyčejné" lidské spolu-náležení.... spolunáležení, láska....


Hmmm, trochu mi to připomíná Luckova slova: "Kdo nemůže být veden, musí být tažen."

Nebo také Mmulerovo:

Když jsem byl roli temnoty, najednou jsem silně vnímal jak z neduality (skutečnosti za světlem i temnotou, za jakoukoli polaritou) se dívám na svět skrze temnotu. Byl jsem laskavým a milujícím nástrojem božím. Zároveň také velmi jasným,hutným a hmotným. Světlo naproti mně bylo kolegou v mé práci. Společně jsme pracovali na projektu, který bych nazval "prozírání duší". A byl jsem rád, když nějaká duše prohlédla klam iluze a zároveň si uvědomila její roli. Ale ty, kteří vězeli stále v pasti (typ 1 a 2), jsem byl ochoten v rámci možnosti pražit v kotlích pekelných, dokud si neuvědomí mou pravou podstatu.


Hodně objasňující je i Honzamova poslední zkušenost:
V posledních dnech jsem narazil na zajímavou věc, kterou bych chtěl sdílet. Hodně jsem se soustředil na zkoumání toho neutrálního středu mezi štěstím a utrpením a jeho udržení. Z téhle koncentrace začala opět povstávat mateřskost, ale jinak než dřív. Nemá charakter nějaké univerzální Matky a entity ani se nedá lokalizovat mezi rohy. Je to, jako když se svět rozplyne a je jenom ta mateřskost. Jako kdyby od tvarů světa, štěstí i utrpení byla ta mateřskost vždycky úplně oddělená a nikdy se ho nedotkla. Nejsem v ní ani já ani nikdo jiný ani nic ze světa, ani žádné myšlenky, ani žádné děti, jen ta mateřskost nikdy ničím nedotčená. Z té mateřskosti nikdy nic nevzniklo ani se do ní nevrátilo. Vznikání a zanikání patří také ke světu a je tak mimo ni. Mezi rohy teď v záři vnímám něco jako díru...Nebe, které se nevlní a ani nikdy nevlnilo. Statická mateřskost sama o sobě..


Všichni moc dobře známe, že někdy potřebujeme od života dostat i nějakou tvrdou lekci, aby se nám rozsvítilo a vyjasnilo.

Ve skutečnosti jsme se nikdy z milujícího vlivu Boží lásky neoddělili, jen jsme třeba zrovna nechápali, k čemu je tohle zrovna dobré.

A jakmile se nám vyjasní, tak je tady jen vděčnost za všechny ty lekce, kterými jsme prošli, ať se jevily něžné, laskavé, láskyplné, nebo tvrdé a necitlivé.

Je tady vděčnost za to, že se díky nim objevilo poznání naší celistvosti, nezranitelnosti, nedotknutelnosti.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Jana » sob 19. led 2019 8:44:34

Petra píše:
Jana píše:

Jak známo Nisargadatta Maharadž se uměl pěkně vztekat a nijak to na jeho osvícenosti neubíralo.



Podle Nisargadatty nejsou žádná pravidla, podle kterých se porobuzený chová. To je pro někoho, pro koho jsou pravidla a zákonitosti to nejpodstatnější, těžké přijmout.
:)


Jedno pravidlo tady přeci jenom je: Při probuzení zmizí konatel. Tudíž tady není žádná zásluha a ani vina. Není tady ani šance dělat něco správně nebo špatně. Není tady šance být tím, kdo se hněvá, rozčiluje, mluví, myslí, někoho učí...

Projev tady samozřejmě může být jakýkoliv, ale není tady připoutanost k ničemu.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od dodo » pát 18. led 2019 22:36:12

Tara píše:Tak já teda nevím, ale tohle se mi nezdá, dostat lék do žaludku pacienta je nedůležitější, aby se pacient (ufff, už ta kategorizace!!!) vyléčil. A dostat ho tam silou!!!!???? Přitisknout koleno na jeho hrudník a vtlačit lék do krku???? ...



Nerozumej tomu prosím doslovne. Samozrejme, že k zmene dochádza vždy vnútri a nie chémiou.

Ide tu predsa iba o obrazné vyjadrenie toho, že guruovia sa z pohľadu bežných ľudí, môžu občas správať aj inak, ako by to hľadajúci od nich očakávali.

Dosť príkladov toho je v zenových príbehoch, iste si už nejaké čítala, kde guruovia s hľadajúcimi nejednajú vždy len v rukavičkách.

Má to svoj účel, to nie je preto, že by guruovia mali nedajbože násilnícke sklony. To by bolo úplné nepochopenie.

Žiaden skutočný guru si nedovolí niekoho „liečiť“ bez jeho súhlasu a žiadosti o to. Tá môže byť vyjadrená nie iba slovne ale aj nesmiernou oddanosťou guruovi a nezmernou túžbou po vyslobodení.

A ešte inak, tiež obrazne. Ak zatiaľ neviem čo to je bolesť zubov, iste nepochopím načo je dobré trhanie zubov a taktiež len ťažko znesiem pohľad na to, ako trhajú zub niekomu inému.

Pre toho, koho zub bolí už neznesiteľne a nepomáhajú mu už žiadne upokojujúce lieky, je ale jeho vytrhnutie veľkou úľavou.

:)

A znovu dokladám, čo je dôležité a čo bolo uvedené na konci príspevku.

Takéto počínanie "silou", nie je dovolené nikomu, kto nedosiahol najvyššie osvietenie.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od armin » pát 18. led 2019 21:54:41

Tara píše:
Ne nějaká chemie, lék, dokonce násilím mi cpaný do krku

:D

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Tara » pát 18. led 2019 20:01:20

Pak jsou lékaři další kategorie, kteří předepíšou lék a požádají pacienta, aby ho užíval. Váhá-li pacient uposlechnout jejich pokyny, přesvědčují ho a zdůvodní to. To jsou průměrní lékaři.
Existují taktéž průměrní učitelé. Dají studentovi poučení a dále se pokouší ho různými způsoby přesvědčit, aby pokyny dodržoval.

Nakonec existují lékaři nejvyšší kategorie. Pokud pacient nereaguje na jejich jemné přesvědčování, použijí na něho dokonce i sílu. Pokud je to nutné, přitisknou koleno na jeho hrudník a vtlačí lék do jeho krku.
Jsou rovněž učitelé nejvyšší kategorie, kteří dokonce použijí sílu, aby usměrnili mysl žáka k Bohu.

Pandit: Pane, existují-li tito prvotřídní učitelé, jak jste je popsal, tak proč jste říkal, že člověk nezíská poznání Boha, dokud nenastane správný čas?

Mistr: Máte pravdu. Ale, co lékař udělá, když lék nedostane do úst a do žaludku pacienta? V takovém případě nic nedokáže ani nejlepší lékař.

Takéto počínanie silou, je možné výlučne iba u duchovných majstrov. Nie je dovolené nikomu, kto nedosiahol najvyššie osvietenie.

Tak já teda nevím, ale tohle se mi nezdá, dostat lék do žaludku pacienta je nedůležitější, aby se pacient (ufff, už ta kategorizace!!!) vyléčil. A dostat ho tam silou!!!!???? Přitisknout koleno na jeho hrudník a vtlačit lék do krku????

Skutečně???? A tohle se Miroslavovi líbí, že to sdílí na inspiruj, bože, pořád nechápu, proč a že mě tento člověk nějakým způsobem oslovuje.... léčit silou, kleknout na prsa a vtlačit mu lék do krku, je mi z toho smutno, hodně...

Vnímá proces změny úplně jinak...., ta změna musí přijít ze vnitř, ne chemií !!!!!! = lékem!!!!!, ale ze vnitř, z vlastních sil, duše, ta mění a určuje, určuje a mění...., i kdyby byly léky obrazně ze zlata, pokud stav duše bude o něčem jiném, ani léky ze zlata nezpůsobí uzdravení, změnu....

Kdysi, kdysi se mi zdál sen, vnímala sem, že "už nemohu", zaostávala jsem v "běhu s životem".... asi podobný stav (duše), jako nyní.... nestačila jsem už životu..., manžel stále utíkal, utíkal.... přede mnou a já neměla sil, zaostávala jsem, nestačila.... od něj, manžela, jsem sílu (abych stačila, zabrala...) nedostávala, on jako by měl klapky na očích a jel a jel a jel bez ohledu na mě, na okolnosti...
Ale objevil se další "jezdec"...., Milan, to je ten kamarád, bráška, kvůli kterému jsem se trápila více než 20 let....., najednou se v tom snu objevil a jeho láska (znatelně pociťovaná) mi dodala energii jít dál, bylo to tak jednoznačné, vnímatelné, byl se mnou, byl se mnou, vedle mě a já zabrala, resp. duše....

Ne nějaká chemie, lék, dokonce násilím mi cpaný do krku, "obyčejné" lidské spolu-náležení.... spolunáležení, láska....

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Petra » pát 18. led 2019 10:28:53

armin píše:
Linda píše:
Přitom existuje možnost pochopit, že neustálé ztotožnování s emocemi vede leckdy k důsledkům, kterých pak dodatečně litujeme. A především - že i když vyvstání hněvu nastane naprosto automaticky, pokud se na něm neulpí, nedojde k dalšímu ztotožňování s ním.



Platí to stejně jak pro negativní tak i pozitivní emoce. S těmi máme tendenci se ztotožňovat více, než s těmi negativními.
Nebo je to jinak?


Takže ta správná otázka by byla : Je to skutečně "tvoje" zlost? A netvrdit, že zlost je neoprávněná. Kdo považuje zlost za neoprávněnou? 8)

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Petra » pát 18. led 2019 10:12:25

Jana píše:

Jak známo Nisargadatta Maharadž se uměl pěkně vztekat a nijak to na jeho osvícenosti neubíralo.



Podle Nisargadatty nejsou žádná pravidla, podle kterých se porobuzený chová. To je pro někoho, pro koho jsou pravidla a zákonitosti to nejpodstatnější, těžké přijmout.
:)

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Petra » pát 18. led 2019 10:05:37

Linda píše:Znovu a znovu tím udivoval své návštěvníky Mistr Nisargadatta Maharadž. Když odpovídal některému návštěvníkovi, který stále znovu nedokázal něco pochopit, stávalo se, že ve své další odpovědi tomu nechápavci se Maharadž na něj rozkřikl. Když se ale někdo Maharadže zeptal „Proč jste se rozhněval?“, bez sebemenšího hněvu pokojně odpověděl: "Kdo se rozhněval?"



Probuzení nechávají emoce volně proudit. Nezabývají se tím, jestli jsou oprávněné nebo ne. Vždyt není konatele.
Všechno, co je, má oprávněnost být. Jinak by to přece nebylo.
:)

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od dodo » pát 18. led 2019 8:39:52

Niečo o pôsobení guruov „hnevom,“ ako ho vysvetľuje Marpa v knihe Milarepa, kde guru Marpa privádzal Milarepu svojho najlepšieho žiaka a neskôr tiež gurua a pokračovateľa, do zúfalstva. Marpa tu hovorí:

„I když se můj vztek rychle utišil jako vlna na vodě, nebyl to obyčejný světský vztek. Náboženský hněv je něco jiného. Ať se objeví v jakékoli formě, má stejný cíl: probudit lítost a tím podporovat něčí duchovní vývoj.
Kdyby kdokoli z vás zde nerozuměl náboženským motivům a pohoršoval se nad tím, napomínám ho, aby svou důvěrou a vírou nedal otřást..."

Inde zas, Ramakršna hovorí o rôznom pôsobení guruov toto:

Jsou tři kategorie lékařů. Lékař jedné kategorie ohmatá pacientův puls a odejde, pouze předepíše lék. Jak odejdou z místnosti, jednoduše požádají pacienta, aby vzal lék. To je nejnižší kategorie lékařů.
Existují rovněž učitelé, kteří pouze dají poučení, ale nezůstanou, aby viděli, zda jejich učení vyvolalo dobrý nebo špatný účinek.

Pak jsou lékaři další kategorie, kteří předepíšou lék a požádají pacienta, aby ho užíval. Váhá-li pacient uposlechnout jejich pokyny, přesvědčují ho a zdůvodní to. To jsou průměrní lékaři.
Existují taktéž průměrní učitelé. Dají studentovi poučení a dále se pokouší ho různými způsoby přesvědčit, aby pokyny dodržoval.

Nakonec existují lékaři nejvyšší kategorie. Pokud pacient nereaguje na jejich jemné přesvědčování, použijí na něho dokonce i sílu. Pokud je to nutné, přitisknou koleno na jeho hrudník a vtlačí lék do jeho krku.
Jsou rovněž učitelé nejvyšší kategorie, kteří dokonce použijí sílu, aby usměrnili mysl žáka k Bohu.

Pandit: Pane, existují-li tito prvotřídní učitelé, jak jste je popsal, tak proč jste říkal, že člověk nezíská poznání Boha, dokud nenastane správný čas?

Mistr: Máte pravdu. Ale, co lékař udělá, když lék nedostane do úst a do žaludku pacienta? V takovém případě nic nedokáže ani nejlepší lékař.

Takéto počínanie "silou", je možné výlučne iba u duchovných majstrov. Nie je dovolené nikomu, kto nedosiahol najvyššie osvietenie.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Jana » pát 18. led 2019 6:22:51

Platí to stejně jak pro negativní tak i pozitivní emoce. S těmi máme tendenci se ztotožňovat více, než s těmi negativními.
Nebo je to jinak?


Možná se shodneme na tom, že emoce je určitý vzruch mysli. Možná by se kladné emoce daly definovat jako pocit: "Má osoba je na tom dobře, je tady to, co chci" a negativní emoce: "Zájmy mé osoby jsou ohroženy."

E. Tomáš říká:

Kdo je to Džívanmukta?

Džívanmukta je dobrodiním lidstva, ať tomu chce nebo nechce.

Jeho vibrace jdou celým vesmírem. Tato energie je nepopsatelná. Pokud však je vůbec možno něco o ní říct, pak že její frekvence je téměř nekonečná a její amplituda téměř nulová. Je však zřejmě mocnější než jakákoliv energie jakéhokoliv stroje nebo živé bytosti v jakémkoliv projevu - v pohybu, řeči nebo myšlení.


viewtopic.php?f=165&t=8555#p145928


Tedy jinými slovy řečeno, charakteristickým rysem Probuzeného je klid mysli, bez vzruchů mysli, tedy bez emocí.

Jak známo Nisargadatta Maharadž se uměl pěkně vztekat a nijak to na jeho osvícenosti neubíralo.

Projev tady byl, ale to, kým Nisargadatta Maharadž je, bylo a je v klidu.

Tenhle klid je možné nalézat v meditaci, v tichu srdce.

Láska je dobrodiním tehdy, když je tady meditace, tehdy není láska emocí, ale čistým stavem Bytí.

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Jana » pát 18. led 2019 5:59:51

Linda píše:Naštěstí se člověk může po nějaké době začít tiše divit a v duchu se sám sebe ptát, proč na jeho tak láskyplné chování lidi reagují agresivně, když přece...


Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od Linda » čtv 17. led 2019 22:22:30

armin píše:
Linda píše:
Přitom existuje možnost pochopit, že neustálé ztotožnování s emocemi vede leckdy k důsledkům, kterých pak dodatečně litujeme. A především - že i když vyvstání hněvu nastane naprosto automaticky, pokud se na něm neulpí, nedojde k dalšímu ztotožňování s ním.



Platí to stejně jak pro negativní tak i pozitivní emoce.

Zřejmě ano. Že s těmi pozitivními máme tendenci se ztotožňovat víc než s těmi negativními je dost pochopitelné - je to lákavé, protože ztotožňování se s těmi pozitivními může kromě základního uspokojení a pocitu bezpečí navozovat i další neuvědomované pocity na nejrůznějších úrovních, včetně sebeujišťování "jsem lepší než ti ostatní ..."

Naštěstí se člověk může po nějaké době začít tiše divit a v duchu se sám sebe ptát, proč na jeho tak láskyplné chování lidi reagují agresivně, když přece...

Velkou pomocí můžou být v dnešní době i informace hlubinných psychologů, veřejně dostupné nejen knižně, ale i na internetu. Tam se můžeme dozvědět o všech možných příčinách (skrytých motivacích) našich reakcí, které by nás jinak vůbec nenapadly, a je možné si ověřit, nakolik, v čem a hlavně proč reagujeme na některé podněty způsobem, který jsme si doteď vůbec neuvědomovali.

Jo, žádná nuda :D

Re: K citaci D. R. Hawkinse

Příspěvek od armin » čtv 17. led 2019 21:42:13

Linda píše:
Přitom existuje možnost pochopit, že neustálé ztotožnování s emocemi vede leckdy k důsledkům, kterých pak dodatečně litujeme. A především - že i když vyvstání hněvu nastane naprosto automaticky, pokud se na něm neulpí, nedojde k dalšímu ztotožňování s ním.



Platí to stejně jak pro negativní tak i pozitivní emoce. S těmi máme tendenci se ztotožňovat více, než s těmi negativními.
Nebo je to jinak?

Nahoru