od Návštěvník » ned 21. čer 2015 13:54:53
Návštěvník píše:Při projekci se přenášené obsahy jeví, jako by patřily k druhé osobě. Přitom se nás osobně dotýkají, protože jsme to my, kdo je vnímá. Proto je to, co se nás dotýká, jistým vodítkem k poznání prvotní nerozlišené iluze.
Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi, protože se domníváme, že to, co na druhém pozorujeme a vidíme, není náš subjektivní vjem ani obsah, ale je to něco, co objektivně existuje vně nás samotných. Zkrátka a dobře, cosi tu chybí k tomu, aby si člověk uvědomil, že hledí do subjektivního zrcadla.Pokud nalézáte podobnost mezi hlubinnou psychologií a buddhismem, nejste vůbec mimo. Je to totéž. I Buddha používal podobný princip k rozlišení iluze a pravdy.
Projekce je automatický, spontánní fakt. Jde o nevědomý mechanismus, a proto s uvědoměním končí. Když je v průběhu sebepoznání projekce zrušena, zjistíme, že to, co jsme dříve vnímali na druhých, patří naší osobní psychice. Zdrojem projekcí v tomto případě je pořád část nevědomé psychiky, kterou není možné si uvědomit přímým vhledem. Vzdoruje odhalení, a proto je stále uvězněna v nevědomí a zůstává zdrojem projekce - zdrojem iluzí.Jestliže je zdroj tvořící projekce odmítán, je mu vědomě odmítána platnost, má volné pole působnosti a může uskutečňovat své cíle a záměry bez naší vědomé kontroly. Výsledkem je pak izolace od okolního světa. Člověk je v zajetí iluzorních vztahů. Skutečný vztah k okolnímu světu zůstává skryt pod nánosem sebeklamu.Člověk o sobě samotném sice vůbec nic neví, ale všechno ostatní ví nejlíp. http://psychologie.cz/charakter-stinu/
Karel Gustav Jung:
Projekce je bezděčný duševní proces, jehož výsledkem je to, že obsahy našeho vlastního nevědomí nacházíme u druhých.
Máme sklon domnívat se, že svět je takový, jak ho vidíme, a stejně tak naivně předpokládáme, že lidé jsou takoví, jaké si je představujeme ... Všechny obsahy našeho vědomí jsou konstantně projikovány do našeho okolí, a teprve když prohlédneme určité vlastnosti našeho objektu jako projekce, jako imaga, podaří se nám je rozlišit od jeho skutečných vlastností ...
Cum grano salis vidí člověk vlastní chyby, které u sebe neuznává, vždy u protivníka. Vynikající příklady najdete ve všech osobních polemikách. Člověk jež nemá neobvyklou míru sebeuvědomění, se nad své projekce nepovznese, ale většinou se jim poddá, neboť existence těchto projekcí je předpokladem přirozeného duchovního stavu. Projekce nevědomých obsahů je něco přirozeného a daného.
Subjekt se zbavuje nepřijatelných, bolestivých obsahů tím, že je projikuje.
Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi.
[quote="Návštěvník"][quote][b][color=#000080]Při projekci se přenášené obsahy jeví, jako by patřily k druhé osobě.[/color][/b] Přitom se nás osobně dotýkají, protože jsme to my, kdo je vnímá. Proto je to, co se nás dotýká, jistým vodítkem k poznání prvotní nerozlišené iluze.
[b][color=#000080]Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi, protože se domníváme, že to, co na druhém pozorujeme a vidíme, není náš subjektivní vjem ani obsah, ale je to něco, co objektivně existuje vně nás samotných. Zkrátka a dobře, cosi tu chybí k tomu, aby si člověk uvědomil, že hledí do subjektivního zrcadla.[/color][/b]
[b][color=#BF0000]Pokud nalézáte podobnost mezi hlubinnou psychologií a buddhismem, nejste vůbec mimo. Je to totéž. I Buddha používal podobný princip k rozlišení iluze a pravdy.[/color]
[/b]
[b][color=#BF0000]Projekce je automatický, spontánní fakt. Jde o nevědomý mechanismus, a proto s uvědoměním končí.[/color][/b]
[b][color=#000080]Když je v průběhu sebepoznání projekce zrušena, zjistíme, že to, co jsme dříve vnímali na druhých, patří naší osobní psychice. [/color][/b]
[b][color=#BF0000]Zdrojem projekcí v tomto případě je pořád část nevědomé psychiky, kterou není možné si uvědomit přímým vhledem. Vzdoruje odhalení, a proto je stále uvězněna v nevědomí a zůstává zdrojem projekce - zdrojem iluzí.[/color][/b]
[b][color=#BF0000]Jestliže je zdroj tvořící projekce odmítán, je mu vědomě odmítána platnost, má volné pole působnosti a může uskutečňovat své cíle a záměry bez naší vědomé kontroly. Výsledkem je pak izolace od okolního světa. Člověk je v zajetí iluzorních vztahů. Skutečný vztah k okolnímu světu zůstává skryt pod nánosem sebeklamu.[/color][/b]
[b][color=#BF0000][size=150]Člověk o sobě samotném sice vůbec nic neví, ale všechno ostatní ví nejlíp. [/size][/color][/b]
http://psychologie.cz/charakter-stinu/
[/quote][/quote]
Karel Gustav Jung:
Projekce je bezděčný duševní proces, jehož výsledkem je to, že obsahy našeho vlastního nevědomí nacházíme u druhých.
Máme sklon domnívat se, že svět je takový, jak ho vidíme, a stejně tak naivně předpokládáme, že lidé jsou takoví, jaké si je představujeme ... Všechny obsahy našeho vědomí jsou konstantně projikovány do našeho okolí, a teprve když prohlédneme určité vlastnosti našeho objektu jako projekce, jako imaga, podaří se nám je rozlišit od jeho skutečných vlastností ...
Cum grano salis vidí člověk vlastní chyby, které u sebe neuznává, vždy u protivníka. Vynikající příklady najdete ve všech osobních polemikách. Člověk jež nemá neobvyklou míru sebeuvědomění, se nad své projekce nepovznese, ale většinou se jim poddá, neboť existence těchto projekcí je předpokladem přirozeného duchovního stavu. Projekce nevědomých obsahů je něco přirozeného a daného.
Subjekt se zbavuje nepřijatelných, bolestivých obsahů tím, že je projikuje.
Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi.