Vědomí

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Vědomí

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » úte 26. kvě 2020 6:44:05

Linda píše:"Jedinou skutečnou odpovědí na většinu problémů je odstranění příčiny většiny problémů – odstranění ´já´, přemítající mysli. To se může stát jedině tehdy, je-li mysl volná, prázdná, když jen pozoruje svou vlastní činnost. Taková mysl je plně pozorná ke všemu, co se v daném okamžiku děje, aniž by se zabývala spekulováním, jak problémy vyřešit. A když se v takto bdělé mysli problém objeví, dojde k jeho vyřešení bez zatěžování nějakým ´já´ a ´moje´. V tichosti mlčící neobsazené mysli existuje bezprostřední chápání."


:yes:

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 22:12:39

Když během hlubokém spánku nevznikají žádné mentální představy, nepadá v úvahu jakákoliv rozdílnost či odlišnost: není tu mentálně představovaný vnímaný objekt, ani představující si vnímající subjekt – jediné, co tu je, je prapůvodní celistvá mysl bez dualismu rozštěpené mysli.

V bdělém stavu je možné ponechávat mysl plně otevřenou, volnou, a jen pozorovat, bez porovnávání a bez posuzování, aniž bychom se jakýmkoliv způsobem zaplétali do toho, co v mysli vyvstane. Dovolí se mysli, aby se utišila: když přijdou myšlenky, nechává je, aby se objevovaly a zase mizely.

Ramesh Balsekar: Peace and Harmony in Daily Living
https://www.amazon.com/Peace-Harmony-Li ... B00B6ZB3RW

Re: Vědomí

Příspěvek od Jana » pon 25. kvě 2020 20:11:55

A co se prázdnoty mysli týče, to je právě to blaho, kterým je sat-čit-ánanda, že vědomí jednoty všeho není nikterak rozdělováno myslí.

Bez přímého poznání se to jeví jako něco neslučitelného se životem. A přitom paradoxně právě tohle je ten pravý požehnaný život, ke kterému je všechno přidáno.

Re: Vědomí

Příspěvek od Jana » pon 25. kvě 2020 20:04:12

Návštěvník píše:
Co je projevení? Je to pouze náhlý, spontánní jev, způsobený Vědomím, jev, který vyvstane ve Vědomí, uvnitř Vědomí. V tomto projevení je lidská bytost jen jedním z objektů. Pokud jde o projevení jako takové, mezi lidskou bytostí a neživým předmětem není v podstatě žádný rozdíl; lidská bytost je prostě objekt, právě tak, jako jím je kus skály. Kde tedy vůbec vzniká problém individuality? Pramení z toho, že u neživých věcí neexistuje vědomí v podobě schopnosti vnímat.

Lidská bytost je podobně jako zvíře obdařena vnímáním. Vnímání umožňuje smyslovou činnost. Lidská bytost je v podstatě neživý předmět plus schopnost vnímat, stejně jako kterýkoliv jiný živočich nebo hmyz, který si uvědomuje, že existuje, který má pocit přítomnosti. To je schopnost vnímat.

Ke schopnosti vnímat, kterou má hmyz nebo zvíře, je lidská bytost navíc vybavena intelektem. Intelekt je to, co lidské bytosti umožňuje rozpoznávat rozdíly a poznávané mentálně interpretovat, což zvířata dělat nemusejí. To, co jedinci dává pocit individuality a co působí, že se v oblasti projevení považuje za něco zvláštního, je právě intelektuální schopnost rozlišovat a poznávané interpretovat.

Projevené je tedy pouze jistým druhem zrcadlení prvotního základu, zvaného Vědomí v klidu, Bůh a tak podobně. To, co se nazývá osvícení, je ve skutečnosti vnímání jednoty, nejen jednoty všeho projeveného, ale i jednoty projeveného a neprojeveného.

Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje. Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.

Vědomí je tedy to jediné, co existuje. V onom prapůvodním stavu, ať už ho nazýváme Skutečností, Absolutnem nebo Prázdnotou, neexistuje žádný důvod k uvědomování si čehokoliv. A tak Vědomí v klidu si samo sebe neuvědomuje. Jen když zčistajasna vystane pocit „Já jsem“, začne si samo sebe uvědomovat. „Já jsem“ je neosobní pocit uvědomění. Právě tehdy se Vědomí v klidu stává Vědomím v pohybu – když se potenciální energie stává energií kinetickou. Nejsou dvě. Z potenciální energie nevyvstává nic odděleného.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf




Návštěvníku, díky, moc pěkné.

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 17:43:28

´Prázdná mysl´ nebo ´utišená mysl´ je mysl ve stavu, kdy je prázdná od stálého přemítání. To nastane, teprve když se mysl přestane ztotožňovat s myšlenkovým tokem, když ho jen pozoruje, aniž by dělila témata na dobrá a špatná, důležitá a bezvýznamná, hodnotná a bezcenná.

Jen když se mysli dovolí, aby fungovala svým přirozeným způsobem, což je celistvá spontánní činnost nerozdělené mysli, je možné pozorovat tuto její činnost, z níž pramení zvláštní a mimořádná účinnost a síla. V žádném případě to není stav stupidní bezmyšlenkovitosti! Je to její protiklad, přesný opak: taková mysl je nejpozornější, je to mysl nenarušovaná žádným zpředmětňováním, žádným přemítáním, které by se rozvíjelo.

Ramesh Balsekar: Peace and Harmony in Daily Living
https://www.amazon.com/Peace-Harmony-Li ... B00B6ZB3RW


pokračování:

Mysl se utiší a mír zavládne pouze tehdy, když plná, pozorná, ale pasivní všímavost bez pocitu ´já jednám´ se soustředí na žádost, ambici nebo něco takového.

Neosobní pozorování či pasivní všímavost dovoluje kreativním či intuitivním schopnostem utišené mysli, aby volně plynuly jako pasivní vnímání.

Ramesh Balsekar: Peace and Harmony in Daily Living
https://www.amazon.com/Peace-Harmony-Li ... B00B6ZB3RW

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 13:56:33

´Prázdná mysl´ nebo ´utišená mysl´ je mysl ve stavu, kdy je prázdná od stálého přemítání. To nastane, teprve když se mysl přestane ztotožňovat s myšlenkovým tokem, když ho jen pozoruje, aniž by dělila témata na dobrá a špatná, důležitá a bezvýznamná, hodnotná a bezcenná.

Jen když se mysli dovolí, aby fungovala svým přirozeným způsobem, což je celistvá spontánní činnost nerozdělené mysli, je možné pozorovat tuto její činnost, z níž pramení zvláštní a mimořádná účinnost a síla. V žádném případě to není stav stupidní bezmyšlenkovitosti! Je to její protiklad, přesný opak: taková mysl je nejpozornější, je to mysl nenarušovaná žádným zpředmětňováním, žádným přemítáním, které by se rozvíjelo.

Ramesh Balsekar: Peace and Harmony in Daily Living
https://www.amazon.com/Peace-Harmony-Li ... B00B6ZB3RW

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 13:00:44

Obrázek

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 12:59:14

Vědomí je tedy to jediné, co existuje.

Re: Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 12:40:24

To, co se nazývá osvícení, je ve skutečnosti vnímání jednoty, nejen jednoty všeho projeveného, ale i jednoty projeveného a neprojeveného.

:yes:

Vědomí

Příspěvek od Návštěvník » pon 25. kvě 2020 12:03:58

Co je projevení? Je to pouze náhlý, spontánní jev, způsobený Vědomím, jev, který vyvstane ve Vědomí, uvnitř Vědomí. V tomto projevení je lidská bytost jen jedním z objektů. Pokud jde o projevení jako takové, mezi lidskou bytostí a neživým předmětem není v podstatě žádný rozdíl; lidská bytost je prostě objekt, právě tak, jako jím je kus skály. Kde tedy vůbec vzniká problém individuality? Pramení z toho, že u neživých věcí neexistuje vědomí v podobě schopnosti vnímat.

Lidská bytost je podobně jako zvíře obdařena vnímáním. Vnímání umožňuje smyslovou činnost. Lidská bytost je v podstatě neživý předmět plus schopnost vnímat, stejně jako kterýkoliv jiný živočich nebo hmyz, který si uvědomuje, že existuje, který má pocit přítomnosti. To je schopnost vnímat.

Ke schopnosti vnímat, kterou má hmyz nebo zvíře, je lidská bytost navíc vybavena intelektem. Intelekt je to, co lidské bytosti umožňuje rozpoznávat rozdíly a poznávané mentálně interpretovat, což zvířata dělat nemusejí. To, co jedinci dává pocit individuality a co působí, že se v oblasti projevení považuje za něco zvláštního, je právě intelektuální schopnost rozlišovat a poznávané interpretovat.

Projevené je tedy pouze jistým druhem zrcadlení prvotního základu, zvaného Vědomí v klidu, Bůh a tak podobně. To, co se nazývá osvícení, je ve skutečnosti vnímání jednoty, nejen jednoty všeho projeveného, ale i jednoty projeveného a neprojeveného.

Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje. Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.

Vědomí je tedy to jediné, co existuje. V onom prapůvodním stavu, ať už ho nazýváme Skutečností, Absolutnem nebo Prázdnotou, neexistuje žádný důvod k uvědomování si čehokoliv. A tak Vědomí v klidu si samo sebe neuvědomuje. Jen když zčistajasna vystane pocit „Já jsem“, začne si samo sebe uvědomovat. „Já jsem“ je neosobní pocit uvědomění. Právě tehdy se Vědomí v klidu stává Vědomím v pohybu – když se potenciální energie stává energií kinetickou. Nejsou dvě. Z potenciální energie nevyvstává nic odděleného.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf


Nahoru