papadev píše:a
jen v případě Království--podle tvých předchozích slov bych asi řek,že tvým stanoviskem je,že už v Království si,ne?
............................
No ano jsem, ale jen (!) jako ten, který tam byl vždy. To je teze: jsem vědomí (nikdy nevzniklé a nikdy nezanikající)
Ano i jako osoba a vše v okolí a všechny osoby jsme nikdy nevypadly z Boží náruči.
Přesto v té individuální osobě se to nějak spojuje a individuálně uvědomuje - a asi i v různých úrovních. Pro mě však ten skok z 0,00000000000000000000001 na 1 (ikdyž dočasně) je tak úžasný, že nic míň než 1 mě vlastně nezajímá. (to je snaha o upřímnost, nebrat to jako aroganci)
...
Taky vnímám posun "ke středu" v celém projevu tady na Zemi.
...
To, co píšeš dál o Honzovi...je tu rozdíl mezi pouhým intelektuálním pochopením a oním pochopení "až do morku kostí", jak jsem psala jinde.
A od 1. nakouknutí, od 1. zažití (to taky nemluvím o intelektuálním pochopení) k plnému pochopení vede cesta proces. V tomto pojetí jsem na cestě. Já vždy jen psala, že nehledám, protože (a v tom se asi lišíme) v tomto momentě další cesta už není v mých rukou jako osoby. Ani se ve mě neobjevují touhy po nějakých zvláštních schopnostech, na druhou stranu je ve mě touha po pomoci lidem, proto jsem taky (jinde) psala "okolí prospěšnější tj. silnější" jako jakousi vizi o sobě jako osobě. Ale jde to nějak automaticky.
musí teprve své království získat a jako král se uvědomit,tj vzít do ruky žezlo a jabko a ujmout se vlády,takové,že vše a všichni ihned na slovo poslechnou jeho povely
No jo, ale (a to už jsem taky psala jinde) uvědomit se jako král, znamená uvědomit si, že jsem král od vždy.
Ona je tu taky otázka, jestli ten nebeský král kraluje takovým způsobem jako lidský král... rozhoduje se, pozvedá žezlo, koná ...
Kam až jsem já nahlédla, tak je to jinak ... těžko se to popisuje ... ale tak nějak to běží samo.