Ano rozumim. kdysi jsem videl dokument o manipulaci. dvema navrharum zadali vytvoreni loga pro novou spolecnost. ti dva si mysleli ze je to opravdu zakazka firmy. manipulator pred tim zalepil do obalky popis toho co vytvori. chlapici meli v urcity den prijet do firmy a zacit tam na logu pracovat. manipulator po jejich ceste do firmy rozmistil ruzne graficke obrazce (medved, slovo láska, andel ...) do vylohy, na bilboard ... navrhari prijeli do firmy a vytvorili navrh z toho co podvedome i vedome cestou do prace zahledli, coz bylo stejne jako to v obalce. takze ano ... rozdovani je na zaklade minulych zkusenosti a to vsech. inspirace je jen jinak nazvane rozhodovani.
ne "ja" tam nevidim.
jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.
ja ... neni ...
Výborně. Jsi si tím naprosto jistý? Pokud ano, tady jsou poslední otázky:
je to jakobych otevrel zavreny suplik o kterem jsem si cely zivot myslel, ze jsou v nem ponozky. ted koukam na prazdny otevreny suplik. jsem z toho poradne paf a citim smutek ale zaroven zvlastni klid.
koukam na to prazdno v tom supliku a uklidnuje mne to. ani nemuzu rict ze uklidnuje ... je tu klid. jsem nekde kde je klid.
ano jsem si jisty ze suplik je prazdny.
Existuje tedy já, kdekoli a v jakékoli podobě? Existovalo někdy?
uz neni kde hledat. suplik je jedine misto kde jsem myslel ze ponozky jsou. to vim jiste.
na jednu stranu je to frustrujici. takovou dlouhou dobu jsem hledal neco co neni. trapil se tim. touzil po tom. spousta casu a spousta energie. spusta penez. spousta slz.
na druhou stranu je to uleva. uz nemusim hledat. proto ten klid. usili hledani skoncilo. napada me ze je to spis tak ze usili a hledani je tu dal. jen ten kdo usiloval, hledal, plakal, byl z toho unaveny najednou neni.
suplik byl vzdy prazdny. zadne ponozky v nem nikdy nebyly. to vim jiste.
ja je, jako kdyz namalujes obraz bananu. je to jen obraz bananu. neni opravdovy, nejde ho ochutnat. ale muzu po nem touzit. predstavovat si jak ho jim, predstavovat si jeho chut. pak ale prijde dest a obraz bananu je pryc. opravdovy banan na obrazu nikdy nebyl.
Detailně popiš, co iluze já je a jak vzniká a funguje.
iluze ja je soubor myslenek o fyzickem tele. je to spousta malych ztotozneni se s myslenkami tech co jsou kolem o fyzickem tele. je to jako by se banan dival na namalovany obraz bananu pred sebou a myslel si ze je to on. ztotozneni je tak hluboke a velke ze na obraze muze byt klidne i soustruh a banan si bude myslet ze je to on a ze jeho ucelem je vydavat skripavy zvuk a obrabet kusy zeleza.
iluze ja zacina narozenim. tehdy se poprve nekdo nakloni nad mimco a rekne. "ten je krasny". a uz to jede. pak uz se objevuji na tom malem telicku dalsi a dalsi nalepky. spousta z nich se tam lepi opakovane. mozek to vsechno tridi a vytváří obraz. treba soustruhu.
ucelem iluze ja je byt obrazem. zobrazovat. byt objektem. ovsem ke sve existenci potrebuje subjekt ... nekoho kdo kouka. subjekt a koukani vlastne vytvari obraz. ve chvili kdy zmizi subjekt ... koukatel. zmizi i objekt ... obraz.
ve chvili kdy dojde k uvideni ze subjekt a objekt jsou totozni, zmizi primarni dualita.
ted mne napada ze obraz vlastne nikdy nezmizi. porad bude nekdo kdo si bude o me neco myslet. to co se ztrati je ztotozneni se s obrazem. ci spise neni tady nikdo kdo by se ztotoznoval.
Jaký je pocit to vidět?
je to pocit "aha". tak takhle to je. jako kdyz vyresim nejaky matematicky problem.
pocit že něco skončilo. klid. jako kdyz otevru dvere projdu jimi, stojim v nich a koukam do nekonecneho prostoru. pripomina mi to zive ticho. nekonecne zive a nekonecne tiche.
zaroven se kdykoliv muzu otocit a vejit zpet do domu, ale dvere uz nejsou. misto nich je dira ve zdi a ta tam bude navzdy protoze vim ze tam je a vim co je za ni.
trochu smutek, ale ten se pomalu vytraci.
uleva. jako kdyz dlouho nekomu hlidam dite a ono se ted vrati domu. trochu smutek a hodne uleva.
zaroven je mi to cely jedno.
Jak bys to popsal někomu, kdo o tom nikdy neslyšel?
Kdo jsi? Popiš se.
dal. povidej dal kdo jsi.
no jeste dal. vic. kdo jsi?
jeste a jeste. kdo jsi?
kdo ti rekl ze to jsi ty?
kdo ti rekl ze se jmenujes prave takhle?
jmenuj je vsechny.
proc na tom seznamu nejsi ty?
takze nekdo namaloval tvuj obraz a rekl ti ze jsi to ty.
co se stane kdyz obraz shori?
co zbude?
Co byl přelomový moment?
kdyz jsem se obratil do sebe abych hledal sve ja. nejdriv tam byla tma. nic. ale ja zaroven premyslel o "ja" tak se v tom prazdnym prostoru objevil prostor ve kterem neco chybelo. dira. a to byl ten moment. ten pocit si pamatuju hodne jasne. jakoby se zastavil cas. a ja na to ziral. s otevrenou pusou. ty ponozky v tom supliku nejsou. zbyla jen vzpominka. to je ten prazdny prostor co po "ja" zbyl.
nejistota ... je to opravdu ono? tohle? to neni mozne!!
o hodinu pozdeji ... uprostred ulice ... tak tohle je ono? tohle? prave tohle? a sakra! a zase jsem ziral.
zklamani ... tohle jsem necekal. jsem porad stejny. stejnej previt. stejne nemoci. stejne zlozvyky. nic se nezmenilo. vlastne jakoby se ani nic nestalo.
obycejnost ... je to uplne obycejny. nic zvlastniho. zadna extaze. zadne ohnostroje a gejziry.
jistota ... jistota je. hodne pomalu se prohlubuje.
Co bude dal Goro?
Ber to tak, že je tu vědomí, je tu pozornost, nicméně ty nejsi ani jedno z toho.
proc me Goro porad napada otazka kdo teda jsem, kdyz nejsem ani vedomi ani pozornost?
proc je tady porad touha po ucelnosti?
proc je tu porad nekdo kdo touzi po ucelnosti?
proc mam porad pochybnosti a zaroven jistotu?
jsou to jen tendence?
nebo moje iluze ja, ten nejvetsi iluzionista ze vsech, pripravil tohle cele divadlo, aby zabranil prohlednuti ze neni?
jak mam poznat jak to je?
[quote]"Rozhodování" se děje. Otázka je, kdo rozhoduje. Může to být také tak, že rozhodování je jen vyhodnocení předchozích zkušeností? Viz http://krutapravda.wordpress.com/2011/08/10/odkud-prameni-vase-rozhodnuti/[/quote]
Ano rozumim. kdysi jsem videl dokument o manipulaci. dvema navrharum zadali vytvoreni loga pro novou spolecnost. ti dva si mysleli ze je to opravdu zakazka firmy. manipulator pred tim zalepil do obalky popis toho co vytvori. chlapici meli v urcity den prijet do firmy a zacit tam na logu pracovat. manipulator po jejich ceste do firmy rozmistil ruzne graficke obrazce (medved, slovo láska, andel ...) do vylohy, na bilboard ... navrhari prijeli do firmy a vytvorili navrh z toho co podvedome i vedome cestou do prace zahledli, coz bylo stejne jako to v obalce. takze ano ... rozdovani je na zaklade minulych zkusenosti a to vsech. inspirace je jen jinak nazvane rozhodovani.
[quote]ne "ja" tam nevidim.
jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.
ja ... neni ... :D[/quote]
[quote]Výborně. Jsi si tím naprosto jistý? Pokud ano, tady jsou poslední otázky:[/quote]
je to jakobych otevrel zavreny suplik o kterem jsem si cely zivot myslel, ze jsou v nem ponozky. ted koukam na prazdny otevreny suplik. jsem z toho poradne paf a citim smutek ale zaroven zvlastni klid.
koukam na to prazdno v tom supliku a uklidnuje mne to. ani nemuzu rict ze uklidnuje ... je tu klid. jsem nekde kde je klid.
ano jsem si jisty ze suplik je prazdny.
[quote]Existuje tedy já, kdekoli a v jakékoli podobě? Existovalo někdy?[/quote]
uz neni kde hledat. suplik je jedine misto kde jsem myslel ze ponozky jsou. to vim jiste.
na jednu stranu je to frustrujici. takovou dlouhou dobu jsem hledal neco co neni. trapil se tim. touzil po tom. spousta casu a spousta energie. spusta penez. spousta slz.
na druhou stranu je to uleva. uz nemusim hledat. proto ten klid. usili hledani skoncilo. napada me ze je to spis tak ze usili a hledani je tu dal. jen ten kdo usiloval, hledal, plakal, byl z toho unaveny najednou neni.
suplik byl vzdy prazdny. zadne ponozky v nem nikdy nebyly. to vim jiste.
ja je, jako kdyz namalujes obraz bananu. je to jen obraz bananu. neni opravdovy, nejde ho ochutnat. ale muzu po nem touzit. predstavovat si jak ho jim, predstavovat si jeho chut. pak ale prijde dest a obraz bananu je pryc. opravdovy banan na obrazu nikdy nebyl.
[quote]Detailně popiš, co iluze já je a jak vzniká a funguje.[/quote]
iluze ja je soubor myslenek o fyzickem tele. je to spousta malych ztotozneni se s myslenkami tech co jsou kolem o fyzickem tele. je to jako by se banan dival na namalovany obraz bananu pred sebou a myslel si ze je to on. ztotozneni je tak hluboke a velke ze na obraze muze byt klidne i soustruh a banan si bude myslet ze je to on a ze jeho ucelem je vydavat skripavy zvuk a obrabet kusy zeleza.
iluze ja zacina narozenim. tehdy se poprve nekdo nakloni nad mimco a rekne. "ten je krasny". a uz to jede. pak uz se objevuji na tom malem telicku dalsi a dalsi nalepky. spousta z nich se tam lepi opakovane. mozek to vsechno tridi a vytváří obraz. treba soustruhu.
ucelem iluze ja je byt obrazem. zobrazovat. byt objektem. ovsem ke sve existenci potrebuje subjekt ... nekoho kdo kouka. subjekt a koukani vlastne vytvari obraz. ve chvili kdy zmizi subjekt ... koukatel. zmizi i objekt ... obraz.
ve chvili kdy dojde k uvideni ze subjekt a objekt jsou totozni, zmizi primarni dualita.
ted mne napada ze obraz vlastne nikdy nezmizi. porad bude nekdo kdo si bude o me neco myslet. to co se ztrati je ztotozneni se s obrazem. ci spise neni tady nikdo kdo by se ztotoznoval.
[quote]Jaký je pocit to vidět?[/quote]
je to pocit "aha". tak takhle to je. jako kdyz vyresim nejaky matematicky problem.
pocit že něco skončilo. klid. jako kdyz otevru dvere projdu jimi, stojim v nich a koukam do nekonecneho prostoru. pripomina mi to zive ticho. nekonecne zive a nekonecne tiche.
zaroven se kdykoliv muzu otocit a vejit zpet do domu, ale dvere uz nejsou. misto nich je dira ve zdi a ta tam bude navzdy protoze vim ze tam je a vim co je za ni.
trochu smutek, ale ten se pomalu vytraci.
uleva. jako kdyz dlouho nekomu hlidam dite a ono se ted vrati domu. trochu smutek a hodne uleva.
zaroven je mi to cely jedno.
[quote]Jak bys to popsal někomu, kdo o tom nikdy neslyšel?[/quote]
Kdo jsi? Popiš se.
dal. povidej dal kdo jsi.
no jeste dal. vic. kdo jsi?
jeste a jeste. kdo jsi?
kdo ti rekl ze to jsi ty?
kdo ti rekl ze se jmenujes prave takhle?
jmenuj je vsechny.
proc na tom seznamu nejsi ty?
takze nekdo namaloval tvuj obraz a rekl ti ze jsi to ty.
co se stane kdyz obraz shori?
co zbude?
[quote]Co byl přelomový moment?[/quote]
kdyz jsem se obratil do sebe abych hledal sve ja. nejdriv tam byla tma. nic. ale ja zaroven premyslel o "ja" tak se v tom prazdnym prostoru objevil prostor ve kterem neco chybelo. dira. a to byl ten moment. ten pocit si pamatuju hodne jasne. jakoby se zastavil cas. a ja na to ziral. s otevrenou pusou. ty ponozky v tom supliku nejsou. zbyla jen vzpominka. to je ten prazdny prostor co po "ja" zbyl.
nejistota ... je to opravdu ono? tohle? to neni mozne!!
o hodinu pozdeji ... uprostred ulice ... tak tohle je ono? tohle? prave tohle? a sakra! a zase jsem ziral.
zklamani ... tohle jsem necekal. jsem porad stejny. stejnej previt. stejne nemoci. stejne zlozvyky. nic se nezmenilo. vlastne jakoby se ani nic nestalo.
obycejnost ... je to uplne obycejny. nic zvlastniho. zadna extaze. zadne ohnostroje a gejziry.
jistota ... jistota je. hodne pomalu se prohlubuje.
Co bude dal Goro?
[quote]Ber to tak, že je tu vědomí, je tu pozornost, nicméně ty nejsi ani jedno z toho.[/quote]
proc me Goro porad napada otazka kdo teda jsem, kdyz nejsem ani vedomi ani pozornost?
proc je tady porad touha po ucelnosti?
proc je tu porad nekdo kdo touzi po ucelnosti?
proc mam porad pochybnosti a zaroven jistotu?
jsou to jen tendence?
nebo moje iluze ja, ten nejvetsi iluzionista ze vsech, pripravil tohle cele divadlo, aby zabranil prohlednuti ze neni?
jak mam poznat jak to je?