od ryunin » pon 17. pro 2012 13:36:31
Někde jsem tu psal, že mysl začátečníka je v buddhismu to, co nám otvírá dveře k pravdě. A teonik myslím napsal, že když třeba s buddhismem začneme ve třiceti, padesáti, že už jsme se mezitím toho tolik naučili, ať už v životě vůbec nebo v knihách, že nemůžeme být začátečníci. Jenže v tom je kámen úrazu, nakonec nám nezbýváí než se začátečníkem stát, naučit se to.
A tak kdokoliv chce začít vážně studovat a cvičit buddhismus, jeho první zájem by měl být - netrvám na ničem, co jsem si dosud myslel, jsem ochoten se otevřít něčemu novému, dosud nepoznanému. A nakonec to je cílem i toho nejstaršího, nejostřílenějšího mistra - aby se pořád vracel k tomu bodu, kdy nic neví, kdy je otevřený, intelektuálně nezatížený, jako malé dítě. A nakonec sami uvidíte, že je krásné být otevřený a neznalý, jako dítě. Hloupost je v našich končinách něco nežádoucího, a tak se od začátku snažíme naše malé děti učit, učit, učit, aby co nejdříve věděli pokud možno vše. Ale nenapande nás, že bychom se mohli od nich učit být moudře neznalí, neintelektuální a šťastní v tomto prostém okamžiku.
Někde jsem tu psal, že mysl začátečníka je v buddhismu to, co nám otvírá dveře k pravdě. A teonik myslím napsal, že když třeba s buddhismem začneme ve třiceti, padesáti, že už jsme se mezitím toho tolik naučili, ať už v životě vůbec nebo v knihách, že nemůžeme být začátečníci. Jenže v tom je kámen úrazu, nakonec nám nezbýváí než se začátečníkem stát, naučit se to.
A tak kdokoliv chce začít vážně studovat a cvičit buddhismus, jeho první zájem by měl být - netrvám na ničem, co jsem si dosud myslel, jsem ochoten se otevřít něčemu novému, dosud nepoznanému. A nakonec to je cílem i toho nejstaršího, nejostřílenějšího mistra - aby se pořád vracel k tomu bodu, kdy nic neví, kdy je otevřený, intelektuálně nezatížený, jako malé dítě. A nakonec sami uvidíte, že je krásné být otevřený a neznalý, jako dítě. Hloupost je v našich končinách něco nežádoucího, a tak se od začátku snažíme naše malé děti učit, učit, učit, aby co nejdříve věděli pokud možno vše. Ale nenapande nás, že bychom se mohli od nich učit být moudře neznalí, neintelektuální a šťastní v tomto prostém okamžiku.