od ryunin.v » úte 08. říj 2013 23:13:12
Musím se přiznat, že před zazenem, když ráno vstanu, cítím se většinou asi takto:
Jsem naštvanej a nevím proč.
Nic mě nebaví.
Nevidím žádné východisko z krize.
Do ničeho se mi nechce.
Mám pocit, že ve všem je bordel a zmatek.
Jsem mírně podrážděnej.
Nemám ponětí, co bych tak mohl říct o buddhismu. A ani moc nevím, co to je.
Nemám důvod někomu pomáhat, mám dost starostí sám se sebou.
Po zazenu:
Cítím radost ze života.
Mám spoustu nápadů, jak strávit skvělej den a plno věcí, na který se těším.
Nezajímám se o sebe a mám hroznou chuť vytáhnout ze šlamastiky lidi, který považuju za úžasně krásný, zajímavý a potřebný pro tento svět.
Mám hrozně velkou energii a chuť dělat práci pořádně.
Vesmír mi připadá čistý, jasný a klidný, v podstatě není co řešit, vše jen září.
Jsem v pohodě.
Když se mě někdo zeptá na filozofii buddhismu, okamžitě mě napadají pozitivní myšlenky a možnost, jak vysvětlit problém a jak ho vyřešit.
Mám chu´t hodně lidem říct, že je miluju. Ne každýmu, ale hodně lidem jo. Dokonce se mi to stalo i s vostálpetrem, a to už je co říct, na to že ho vůbec neznám.
Takže to je rozdíl u mě, už asi 20 let, před a po zazenu, nevymyslel jsem si to, ale skoro dycky to tak funguje. Vysvětlení věda má, už jsem tu zmiňoval, co se stane během meditace v mozku člověka.
Někdo by mohl namítnout, že to je podvod, jako si vzít nějakou drogu - změní to vědomí, ale to není objektivní stav věcí. Překročit problém subjektu a subjektu opravdu není objektivní stav věcí, kdyby to byl objektivní stav věcí, nebylo by to překročení objektu a subjektu.
Musím se přiznat, že před zazenem, když ráno vstanu, cítím se většinou asi takto:
Jsem naštvanej a nevím proč.
Nic mě nebaví.
Nevidím žádné východisko z krize.
Do ničeho se mi nechce.
Mám pocit, že ve všem je bordel a zmatek.
Jsem mírně podrážděnej.
Nemám ponětí, co bych tak mohl říct o buddhismu. A ani moc nevím, co to je.
Nemám důvod někomu pomáhat, mám dost starostí sám se sebou.
Po zazenu:
Cítím radost ze života.
Mám spoustu nápadů, jak strávit skvělej den a plno věcí, na který se těším.
Nezajímám se o sebe a mám hroznou chuť vytáhnout ze šlamastiky lidi, který považuju za úžasně krásný, zajímavý a potřebný pro tento svět.
Mám hrozně velkou energii a chuť dělat práci pořádně.
Vesmír mi připadá čistý, jasný a klidný, v podstatě není co řešit, vše jen září.
Jsem v pohodě.
Když se mě někdo zeptá na filozofii buddhismu, okamžitě mě napadají pozitivní myšlenky a možnost, jak vysvětlit problém a jak ho vyřešit.
Mám chu´t hodně lidem říct, že je miluju. Ne každýmu, ale hodně lidem jo. Dokonce se mi to stalo i s vostálpetrem, a to už je co říct, na to že ho vůbec neznám.
Takže to je rozdíl u mě, už asi 20 let, před a po zazenu, nevymyslel jsem si to, ale skoro dycky to tak funguje. Vysvětlení věda má, už jsem tu zmiňoval, co se stane během meditace v mozku člověka.
Někdo by mohl namítnout, že to je podvod, jako si vzít nějakou drogu - změní to vědomí, ale to není objektivní stav věcí. Překročit problém subjektu a subjektu opravdu není objektivní stav věcí, kdyby to byl objektivní stav věcí, nebylo by to překročení objektu a subjektu.