od ryunin » ned 24. bře 2013 20:57:48
no tak co se týká bolesti a uvolnění, o tom asi něco vím, to praktikuju každý den cca hodinu už dvacet let
asi pět let jsem někdy mezi rokem 1995 a 2000 praktikoval pod učitelem, který odmítal, aby se člověk během zazenu by´t jen pohnul, museli jsme rpocházet bolestmi, nedalo se jinak, nesměli jsme se zvednout, nebo si sednout do seiza, pamatuju si, že jsem se na sesshinech často modlil, abych omdlel, bylo by to bývalo lepší než procházet tím peklem...
taky jsem si někdy říkal, jestli už jsem si nezničil kolena, když byla bolest taková, že jsem viděl hvězdičky a chtěl omdlít...
možná se tyhle zkušenosti hodí, když pak jste v nemocnici s ledvinovým kamenem, nikomu tu bolest nepřeju, když máte ledvinový kámen a říká se, že to je nejhorší bolest na světě, ale se zazenem na sesshinu, když se nesmíte pohnout, protože to je filozofie toho učitele, se to nedá srovnat - obojí je fakt hnusný, to uznávám, ale u toho zazenu je to někdy už na hraně
pak jsem naštěstí poznal učitele, kde jsme sice taky museli dlouhé hodiny na sesshinu sedět, ale člověk si aspoň mohl nějak tu pozici upravit, aby se to dalo vydržet
až před sedmi lety jsem poznal Mikea, který neuznává to, aby člověk při zazenu trpěl - naše sesshiny jsou kratší a zazeny jsou tam celkově o něco kratší, není jich od rána do večera tolik
přesto třetí den večer už začínýám bolest cítít, jinak už léta bolest při zazenu doma vůbec necítím
to jsem zkusil až dnes po čase ten plný lotus, ale po pár minutách to odešlo a bylo to fajn
takže asi začnu cvičit plný lotus pravidelně, je to lepší i pro zdraví, protože se nezatěžuje jen jedna část, ale je to rovnoměrný
Co se týká spánku, tak na dlouhých sesshinech sjem se v minulosti naučil při ranním zazenu spát - je to ostuda, ale přiznávám to - museli jsme ačít někdy v pět ráno a to je na mě kapku brzo - naučil jsem se přimhouřžit oči tak, abych si schoval zorničky do tmy, čili v podstatě jsem byl nerušen a v tom vyváženým sedu jsem se naučil zůstat a nekácet se při usnutí dozadu ani dopředu, takže nikdo netušil, že chrním
ale s Mikem máme první zazen až v sedm ráno, takže ráno jsem už fit, a normálně už na sesshinech při zazenu neusínám
jo a taky jsem měl asi před třema měsíci problémy s koleny, při delší chůzi mě pekelně bolely a byl jsem s tím u doktora experta přes revma a podobně, a řekl jsem mu o zazenu a on mi kolena samozřejmě prohlížel a řekl, že jsou uplně v pořádku, takže ta léta šílených bolestí 9 1995 až 2000) kupodivu na kolenech nezanechala žádnou stopu - slyšel jsem ale o lidech, co jim tam něco prasklo, takže přátelé, opatrně, nic násilím - bolest trochu cítit můžete, ale měla by přicházet postupně, ne najednou, to by mohl být malér
Jinak ale je fakt, že kvůli Dharmě si někdo uřízl paži, v zenu je celkem dost případů, myslím v historii, když adepti byli ochotni procházet hodně fyzickým utrpením, nebo jim bylo fyzicky ubližováno ze strany mistra, pro to, aby pochopili dharmu.
Takže zase bych to s tím zacházením v rukavičkách nepřeháněl, jsme chlapi , ne bábovky, a to se týká i žen, jenže ty, na rozdíl od chlapů, jsou drsnější už od narození, takže my chlapi, se musíme víc pochlapit, protože ženy jsou prostě statečnější a vydrží víc, to je potvrzeno.
no tak co se týká bolesti a uvolnění, o tom asi něco vím, to praktikuju každý den cca hodinu už dvacet let
asi pět let jsem někdy mezi rokem 1995 a 2000 praktikoval pod učitelem, který odmítal, aby se člověk během zazenu by´t jen pohnul, museli jsme rpocházet bolestmi, nedalo se jinak, nesměli jsme se zvednout, nebo si sednout do seiza, pamatuju si, že jsem se na sesshinech často modlil, abych omdlel, bylo by to bývalo lepší než procházet tím peklem...
taky jsem si někdy říkal, jestli už jsem si nezničil kolena, když byla bolest taková, že jsem viděl hvězdičky a chtěl omdlít...
možná se tyhle zkušenosti hodí, když pak jste v nemocnici s ledvinovým kamenem, nikomu tu bolest nepřeju, když máte ledvinový kámen a říká se, že to je nejhorší bolest na světě, ale se zazenem na sesshinu, když se nesmíte pohnout, protože to je filozofie toho učitele, se to nedá srovnat - obojí je fakt hnusný, to uznávám, ale u toho zazenu je to někdy už na hraně
pak jsem naštěstí poznal učitele, kde jsme sice taky museli dlouhé hodiny na sesshinu sedět, ale člověk si aspoň mohl nějak tu pozici upravit, aby se to dalo vydržet
až před sedmi lety jsem poznal Mikea, který neuznává to, aby člověk při zazenu trpěl - naše sesshiny jsou kratší a zazeny jsou tam celkově o něco kratší, není jich od rána do večera tolik
přesto třetí den večer už začínýám bolest cítít, jinak už léta bolest při zazenu doma vůbec necítím
to jsem zkusil až dnes po čase ten plný lotus, ale po pár minutách to odešlo a bylo to fajn
takže asi začnu cvičit plný lotus pravidelně, je to lepší i pro zdraví, protože se nezatěžuje jen jedna část, ale je to rovnoměrný
Co se týká spánku, tak na dlouhých sesshinech sjem se v minulosti naučil při ranním zazenu spát - je to ostuda, ale přiznávám to - museli jsme ačít někdy v pět ráno a to je na mě kapku brzo - naučil jsem se přimhouřžit oči tak, abych si schoval zorničky do tmy, čili v podstatě jsem byl nerušen a v tom vyváženým sedu jsem se naučil zůstat a nekácet se při usnutí dozadu ani dopředu, takže nikdo netušil, že chrním
ale s Mikem máme první zazen až v sedm ráno, takže ráno jsem už fit, a normálně už na sesshinech při zazenu neusínám
jo a taky jsem měl asi před třema měsíci problémy s koleny, při delší chůzi mě pekelně bolely a byl jsem s tím u doktora experta přes revma a podobně, a řekl jsem mu o zazenu a on mi kolena samozřejmě prohlížel a řekl, že jsou uplně v pořádku, takže ta léta šílených bolestí 9 1995 až 2000) kupodivu na kolenech nezanechala žádnou stopu - slyšel jsem ale o lidech, co jim tam něco prasklo, takže přátelé, opatrně, nic násilím - bolest trochu cítit můžete, ale měla by přicházet postupně, ne najednou, to by mohl být malér
Jinak ale je fakt, že kvůli Dharmě si někdo uřízl paži, v zenu je celkem dost případů, myslím v historii, když adepti byli ochotni procházet hodně fyzickým utrpením, nebo jim bylo fyzicky ubližováno ze strany mistra, pro to, aby pochopili dharmu.
Takže zase bych to s tím zacházením v rukavičkách nepřeháněl, jsme chlapi , ne bábovky, a to se týká i žen, jenže ty, na rozdíl od chlapů, jsou drsnější už od narození, takže my chlapi, se musíme víc pochlapit, protože ženy jsou prostě statečnější a vydrží víc, to je potvrzeno.