od ryunin » ned 19. úno 2012 20:37:48
teonik píše:co je na cvičení zazenu nejdůležitější?
místo,klid na cvičení,poloha těla,poloha mysli,uvnitřnění,koncentrace,bdělost,objevení skutečného pohledu nebo objevení toho,kdo máte skutečný pohled na sebe sama?
p@
................
místo musí být klidné, ne moc hluku z vedlejší místnosti nebo otevřeným oknem do ulice, kde jezdí tramvaje, ale totální ticho není třeba ¨
zazen se necvičí potmě, ale není třeba ani jasné světlo, večer stačí lampička nebo slabší žárovka
měl by člověk vyponout mobil, PC, pračku, atd. co by mohlo najednou vyrušit
poloha těla je zásadní - rovná, nikoliv strnulá, ale ani zcela uvolněná - jako tanečnice nebo Buddha, ne jako voják, ani jako zhulený punkáč
uvnitřnění nedoporučuju, je to rovnováha subjektu a objektu, uvnitř a vně, je to bdělost v tomto okamžiku
v zazenu není třeba nic objevit, když necháme tělo a mysl v rovnováze, kam se dostanou přirozeně v této skvělé pozici lotosu nebo polovičního lotosu, pravda se objeví sama, bez naší snahy - naše snaha tedy musí směřovat k udržení pozice - ani napjatě, ani uvolněně, dýcháme volně, přirozeně
díváme se šikmo dolů před sebe, sedíme před zdí nebo nějakou plochou, důležité je mít pod zadkem pevný, relativně trvrdý polštář, zafu, které se pod naší váhou nezploští - obyčejnuý polštář nefunguje, přinejhorším lze použít pevno tlustou knihzu a na ní položit obyčejný polštářek
páteř musí být vertikálně rovná - nemyslím nepřirozeně rovná, ale narovnat záda, krk, jako baletka, tí mse uvolní břicho a dýchá se zcela volně, to zase uklidní mysl a výsledkem je přirozená rovnováha subjektu a objektu, mysli a těla
ta rovnováha je samotným probuzením Buddhy - proto se říká, že zazen je cíl, ne prostředek
[quote="teonik"]co je na cvičení zazenu nejdůležitější?
místo,klid na cvičení,poloha těla,poloha mysli,uvnitřnění,koncentrace,bdělost,objevení skutečného pohledu nebo objevení toho,kdo máte skutečný pohled na sebe sama?
p@
................[/quote]
místo musí být klidné, ne moc hluku z vedlejší místnosti nebo otevřeným oknem do ulice, kde jezdí tramvaje, ale totální ticho není třeba ¨
zazen se necvičí potmě, ale není třeba ani jasné světlo, večer stačí lampička nebo slabší žárovka
měl by člověk vyponout mobil, PC, pračku, atd. co by mohlo najednou vyrušit
poloha těla je zásadní - rovná, nikoliv strnulá, ale ani zcela uvolněná - jako tanečnice nebo Buddha, ne jako voják, ani jako zhulený punkáč
uvnitřnění nedoporučuju, je to rovnováha subjektu a objektu, uvnitř a vně, je to bdělost v tomto okamžiku
v zazenu není třeba nic objevit, když necháme tělo a mysl v rovnováze, kam se dostanou přirozeně v této skvělé pozici lotosu nebo polovičního lotosu, pravda se objeví sama, bez naší snahy - naše snaha tedy musí směřovat k udržení pozice - ani napjatě, ani uvolněně, dýcháme volně, přirozeně
díváme se šikmo dolů před sebe, sedíme před zdí nebo nějakou plochou, důležité je mít pod zadkem pevný, relativně trvrdý polštář, zafu, které se pod naší váhou nezploští - obyčejnuý polštář nefunguje, přinejhorším lze použít pevno tlustou knihzu a na ní položit obyčejný polštářek
páteř musí být vertikálně rovná - nemyslím nepřirozeně rovná, ale narovnat záda, krk, jako baletka, tí mse uvolní břicho a dýchá se zcela volně, to zase uklidní mysl a výsledkem je přirozená rovnováha subjektu a objektu, mysli a těla
ta rovnováha je samotným probuzením Buddhy - proto se říká, že zazen je cíl, ne prostředek