od Návštěvník » pon 06. říj 2014 19:32:33
85 Vývojová stádia osvícení podruhéJste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Otázka
Ze všeho nejdříve bych vám rád poděkoval za vaše lekce. Vidím je jako velmi prospěšné, stejně jako se zdá být dobrý i celý program který prezentujete, neboť pokrývá kompletní problematiku. Následuji vedení jiného učitele jógy a jsem s ním spokojen, nicméně jsem zapomněl jeho kundalini meditaci, kterou bych měl dělat jednou týdně, a tak mi Vaše nedocenitelné učení skutečně výborně posloužilo k zaplnění této mezery v mém duchovním programu. (Pracoval jsem na srdeční a korunní oblasti způsobem, který sice stimuluje kundalini, ale přímo jsem se na ni nezaměřoval.) K Vašim technikám přistupuji velice opatrně. Vzal jsem si jen prvních pár cvičení a jen jednou denně, neboť jsem před pár lety zažil jistou havárii s kundalini, která mě málem stála život. Velmi se mi tehdy zhoršila srdeční arytmie a respirační problémy. Při každém záchvatu jsem téměř ztrácel vědomí a také jsem upadal do částečné paralýzy, během stále silnějších a silnějších záchvatů, trvajících bezmála hodinu. Bylo to, jako bych se topil v rozbouřené řece, která protékala přímo skrze moje tělo, vzhůru od páteře, ale překvapivě i venku, vně mého těla. Pomohl mi jeden duchovní mistr. Zachránil mi tehdy život tím, že během jednotlivých záchvatů i v době mezi nimi, nějakým způsobem odčerpával tu energii z mého těla. (Myslím, že možná nějak transformoval energii kundalini do jiné formy energie.) Nakonec se pokusil nějakou technikou kompletně odčerpat veškerou mou energii, což byla poslední naděje, a to naštěstí záchvaty okamžitě zastavilo. Měl jsem tehdy opravdu na kahánku. Myslím, že kdyby nepřišla rychlá pomoc od toho mistra, byl bych teď mrtev. Je tedy asi jasné, že jsem dnes daleko opatrnější než jsem býval. Má otázka se týká mého dnešního snu. Mám teď trochu starost, jestli to nebylo varování, abych zvolnil s praktikováním. Mám to jednoduše přejít? (Napadlo mě, jestli ten sen nemohla vyvolat kundalini.) Zdálo se mi, že mám výboje kundalini přímo vzhůru po páteři, ale kundalini směřovala do vnitřní a vrchní části mojí korunky (jakoby vršku hlavy zevnitř) a s každým výbojem udeřila do toho místa. V tom snu to tam pak kvůli tomu začalo být trochu rozbolavělé. Myslíte, že bych si měl dát radši pozor a trochu zpomalit?
Odpověď
Děkuji vám za upřímnost, se kterou jste se podělil o svůj příběh. Ano, vzhledem k tomu co máte za sebou souhlasím, že byste měl přistupovat k praktikám velice umírněně a rozvážně. Pocit jakékoliv předtuchy byste měl brát vážně. Nemusíte samozřejmě „v hrůze prchat“ před svým procesem osvícení, což ale zjevně není váš případ. Pro každého z nás je to otázka znalosti sebe sama, svých hranic, možností, které nalézáme pro dosažení vyrovnaného pokroku a způsobu, jak odhadujeme ten nejvhodnější postup. Obecné pravidlo je, že náš postup vychází z osobních zkušeností. Nástrojů budeme mít přehršel a vše bude záležet jen na tom, jak je použijeme. Každý musí postupovat svým vlastním tempem a v rámci svých možností. Je v tom velká zodpovědnost.
Cílem těchto lekcí je nabídnout každému člověku možnost, aby si samostatně řídil svoji duchovní cestu. Kdo jiný by to měl dělat? Je to netradiční přístup k předávání duchovního vědění, který postupuje v duchu rychlého vzestupu praktických využití vědeckého poznání, jehož svědky jsme byli během několika posledních století. Enormní přínos praktických aplikací vědeckého poznání vidíme všude kolem sebe. Je to pro každého dokonale bezpečné? Ne, není. Je-li zpřístupněno hluboké a mocné poznání, vždy bude existovat skupina lidí, pro něž to bude znamenat ohrožení. Znamená to tedy, že bychom neměli mít auta, letadla, elektřinu, nebo internet? Jsou tedy příležitostná rizika, spojená se znalostí pokročilých jógových technik důvodem, proč by tyto neměly být přístupné všem? Doufám, že ne. Jak jinak se má lidstvo jako celek naučit na cestě sebepoznání dospívat k čistému, blaženému vědomí a božské extázi, nežli tím, že tuto cestu bude praktikovat? Je to výzva. Astronauti nakonec dospějí k Marsu a ještě dále. My všichni se ve svém nitru nakonec sjednotíme s nekonečnem a tímto poznáním naplníme naše každodenní životy. Taková je cesta lidského ducha k výšinám. Stále dál, stále výše… Intuitivně víme, že naší podstatou je nekonečno. Můžeme zažít cokoliv - naše možnosti neznají hranic.
V poslední době jsme se zabývali prožitky spojenými s kundalini, přičemž některé z nich byly poměrně extrémní. Jak to tedy s nimi je? Jsou nezbytným předpokladem k dosažení osvícení? Je možné se tam dostat, aniž bychom se museli vyrovnávat s takovýmito extrémy? Pokusme se teď na chvíli poodstoupit a vytvořit si určitou perspektivu na prožitky spojené s kundalini, to, proč se objevují, a jaké je jejich místo v celkovém procesu cesty k osvícení. Za tímto účelem se nyní pojďme vrátit a připomenout si lekci Meditace - Vývojová stádia osvícení.
V této lekci jsme hovořili o třech stupních osvícení, o tom, že každý z nich má své konkrétní charakteristiky a že se někdy vzájemně překrývají.
Prvním stupněm je vzestup ticha v nervové soustavě. Hluboké ticho je prvotní podstatou čistého, blaženého vědomí. Je absolutně stabilní, nic ho neovlivní. Je jako pevné, skalnaté podloží, na němž stojí všechno co děláme, všechno, čím jsme. Je podstatou nás samých. Vychází především z meditace a je zdrojem vnitřního míru a neochvějné jistoty, které zažíváme s postupujícím duchovním rozvojem. Je to naše přirozená nesmrtelnost, jejíž vzestup v naší nervové soustavě slouží jako základ pro veškerý další duchovní rozvoj.
Druhým stupněm je vzestup extáze. Znamená to, že prána v nervové soustavě začíná fungovat v rozsáhle rozšířeném módu. To je kundalini, čili sexuální energie postupující vzhůru. Je to také rozpohybované čisté, blažené vědomí - hluboké ticho. Je to expanze našeho senzorického vnímání do extatických oblastí. Tato změna je podporována pránajámou a dalšími technikami, zaměřenými na stimulaci prány k přechodu do stavu probuzené kundalini. Obvykle je to příjemné. Někdy se ale mohou objevit extrémní zážitky, jinými slovy, problémy s kundalini. Proč? Hned se k tomu dostaneme.
Třetím stupněm je vzestup prožívání jednoty, kdy začínáme vše vidět jako výraz Jediného, jímž se stáváme my sami. Znamená to sjednocení našeho individuálního já, čistého, blaženého vědomí, božské extáze a všeho ostatního, co spočívá v pomíjivé existenci. Dochází k tomu po tom, co systematicky rozšíříme náš střed v čistém, blaženém vědomí ven, za hranice našeho těla. To je osvícení, realizace, plody jógy. Takto skutečně dospějeme do stavu, kdy „milujeme svého bližního, jako sebe sama.“ Jednoduše prožijeme skutečnost, že naši bližní jsme mi sami. To má samozřejmě pozitivní a dalekosáhle prospěšný dopad na naše chování.
S každým z těchto tří stupňů jsou spojené určité pokročilé jógové techniky a v jejich přirozeném rozvoji je logická posloupnost. Tedy minimálně v těchto lekcích to tak je. Je to jasné - první stupeň, druhý stupeň, třetí stupeň.
Všechno je to o pročišťování. Kdyby naše nervová soustava byla úplně čistá a nějakým způsobem zbavená všech „zárodků karmy,“ nahromaděných během nesčetných minulých životů, narodili bychom se osvícení. Byli bychom jako Krišnamurti - nemuseli bychom se namáhat a jen bychom říkali „Nic na tom není. Prostě buďte bdělí.“ Bez meditace, bez hrozivé kundalini, a vůbec bez jakékoliv cesty. Jenom samá blaženost, blaženost a blaženost!
Pravda je taková, že většina z nás má ještě hodně práce před sebou. A není to brigádka na jeden den. Není to jako pozvat si domů úklidovou firmu na pár hodin a mít hotovo. I s těmi nejlepšími duchovními technikami to bude trvat mnoho let a možná i několik životů. Ale jak už jsme si jednou říkali, nic z našeho úsilí, vynaloženého na pročišťování, nebude ztraceno. Je to to jediné, co si bereme s sebou, když opouštíme tuto zemi.
Vidíme tedy, že je to právě proces pročišťování, který určuje naši duchovní cestu a to, jak ji prožíváme. Způsob, jakým k pročišťování přistoupíme, má tedy výsostnou důležitost. Zdá se, že některé přístupy začínají s procesem osvícení od prostředka a rovnou od začátku nasazují metody pro přímou stimulaci kundalini. A jaký je výsledek? Někdy se kundalini rozpohybuje, jindy ne. Pokud k tomu dojde, může se tak stát v nervové soustavě, která ještě není dostatečně připravená a pročištěná. V takovém případě pak mluvíme o předčasném probuzení. Právě to se potom stává příčinou většiny extrémních projevů kundalini. Je to trochu zapeklitá věc, protože někteří lidé mohou být k probuzení kundalini náchylní, aniž by přitom v tomto životě použili jakékoliv stimulační prostředky. Jejich nervová soustava se k tomu zdá být jaksi připravená. Možná, že se stimulačními praktikami zabývali v předchozím životě a nyní je jejich úkolem dosáhnout stability. Kdo ví? Každopádně není pochyb o tom, že někteří lidé mají k předčasnému probuzení kundalini sklon. Přijít na to, ke které skupině patříme, netrvá dlouho a pokud jste náchylní, budete muset být opatrní. Najdou se i tací, u kterých vše proběhne zcela hladce a bez škobrtnutí. Kéž bychom byli všichni takto požehnaní. Většina lidí ale prochází postupným rozvojem a tomu jsou přizpůsobené i pokročilé jógové techniky. Nechceme dosahovat zázraků přes noc. To co chceme, je vyvážený a spolehlivý postup.
Naší metodou je ze všeho nejdříve udělat jemné a „obecné“ pročištění. To znamená meditací rozvinout ticho, čili čisté, blažené vědomí. Chceme, aby toto ticho prostoupilo celou nervovou soustavu. Je to velice efektivní a obvykle též velmi šetrný způsob, jak nervovou soustavu celkově pročistit. Tímto způsobem zapracujeme na prvním stupni osvícení. Přesto je možné, že pokud je někdo náchylný k problémům s kundalini, i jemná meditace věci trochu rozvíří. V takovém případě je potřeba zkrátit dobu meditování a přidat tělesné aktivity a uzemňující metody. Pro některé z nás bohatě postačí jen samotná meditace. Nejlepším vodítkem bude opět vlastní zkušenost .
Pokud jde meditace dobře a přináší nám ticho a vnitřní klid, můžeme přidat páteřní dýchání. To nasměruje proces pročišťování více do páteřního nervu (sušumny) a my tak začneme lehce nabírat kurz směrem k aktivaci extatické vodivosti. Je to velmi jemný způsob stimulace kundalini, který ji udržuje v té správné energetické dráze a průběžně ji též udržuje v kontaktu s jejím protikladem, tedy s maskulinní energií, klesající shora při každém výdechu.
Pokud nám meditace i páteřní dýchání fungují hladce, můžeme přidávat dál. Toto přidávání může zabrat mnoho měsíců, let, nebo desetiletí, v závislosti na konkrétní osobě. Rozhodujícím faktorem bude vlastní prožitek, nikoliv nějaký arbitrární rozvrh. V každém případě bychom se neměli řídit nějakou střemhlavou ambicí nalezení superrychlé zkratky k osvícení. Bylo by to stejné, jako sednout si úplně poprvé za volant a vyrazit na silnici stopadesátikilometrovou rychlostí. Je velmi dobře známo, jaké výsledky takový přístup přináší.
Ať už je minulost naší duchovní praxe jakákoliv, musíme s tím žít a pokusit se z toho vytěžit co nejlepší výsledky. Dnes můžeme začít opět nanovo a dát si záležet na dobrém startu, dříve než se budeme hrnout do cíle. Pokud uvnitř budeme kultivovat tiché, čisté, blažené vědomí, až dokud v nás bude stabilně usazené, budeme mít ty nejlepší předpoklady k hladké aktivaci kundalini, což znamená k jejímu extatickému a nikoliv hororovému probuzení. Aktivace kundalini je krokem, který přichází zhruba někde uprostřed cesty. Její vzestup se ale nerovná celé cestě - je to jen její střední část. Pouze dosažení ticha, v čistém, blaženém vědomí, je celou cestou - jejím začátkem, středem, i koncem. Vše ostatní se od toho odvíjí. Právě to je důvodem, proč bylo již na začátku těchto lekcí zmíněno, že pokud někdo chce praktikovat pouze meditaci, bude to stačit. Meditace by vždy měla zůstat středem naší praxe. Ti, kdo jsou ambiciózní a mají v úmyslu dokončit svůj úkol již během tohoto života, mohou využít i ostatních prostředků. V žádném případě se ale nikdy nedoporučuje přeskakovat meditaci. Naše cesta se může velmi zkomplikovat, budeme-li se pokoušet dělat ostatní praktiky, aniž bychom předem měli pevnou základnu v hlubokém tichu - v čistém, blaženém vědomí.
A jak dlouho bychom měli meditovat a čistit náš systém před tím, než můžeme začít stimulovat kundalini přímo? Je to individuální. Pokud máme dobré vnitřní ticho a jsme stabilní, možná to nebude trvat dlouho. Pro někoho zas bude nejlepší cestou jen lehká meditace, a může to tak zůstat celé roky, nebo i desetiletí. To, co určí váš postup, bude kombinace vaší kapacity a touhy (bhakti). Někteří budou konzervativnější, jiní budou velmi progresivní. Jen mějme na paměti, že ani Řím nebyl postaven za jediný den. Najděte si své tempo, buďte si vědomi své kapacity a postupujte den za dnem. Cesta je dlouhá a není třeba schvátit koně hned první den. Není to třeba ani po sto dnech.
Guru je v tobě.
http://ayp.cz/lekce/85
[b]85 Vývojová stádia osvícení podruhé[/b]
Jste zde poprvé? Pak je dobré začít číst od začátku, protože lekce na sebe navazují.
Otázka
Ze všeho nejdříve bych vám rád poděkoval za vaše lekce. Vidím je jako velmi prospěšné, stejně jako se zdá být dobrý i celý program který prezentujete, neboť pokrývá kompletní problematiku. Následuji vedení jiného učitele jógy a jsem s ním spokojen, nicméně jsem zapomněl jeho kundalini meditaci, kterou bych měl dělat jednou týdně, a tak mi Vaše nedocenitelné učení skutečně výborně posloužilo k zaplnění této mezery v mém duchovním programu. (Pracoval jsem na srdeční a korunní oblasti způsobem, který sice stimuluje kundalini, ale přímo jsem se na ni nezaměřoval.) K Vašim technikám přistupuji velice opatrně. Vzal jsem si jen prvních pár cvičení a jen jednou denně, neboť jsem před pár lety zažil jistou havárii s kundalini, která mě málem stála život. Velmi se mi tehdy zhoršila srdeční arytmie a respirační problémy. Při každém záchvatu jsem téměř ztrácel vědomí a také jsem upadal do částečné paralýzy, během stále silnějších a silnějších záchvatů, trvajících bezmála hodinu. Bylo to, jako bych se topil v rozbouřené řece, která protékala přímo skrze moje tělo, vzhůru od páteře, ale překvapivě i venku, vně mého těla. Pomohl mi jeden duchovní mistr. Zachránil mi tehdy život tím, že během jednotlivých záchvatů i v době mezi nimi, nějakým způsobem odčerpával tu energii z mého těla. (Myslím, že možná nějak transformoval energii kundalini do jiné formy energie.) Nakonec se pokusil nějakou technikou kompletně odčerpat veškerou mou energii, což byla poslední naděje, a to naštěstí záchvaty okamžitě zastavilo. Měl jsem tehdy opravdu na kahánku. Myslím, že kdyby nepřišla rychlá pomoc od toho mistra, byl bych teď mrtev. Je tedy asi jasné, že jsem dnes daleko opatrnější než jsem býval. Má otázka se týká mého dnešního snu. Mám teď trochu starost, jestli to nebylo varování, abych zvolnil s praktikováním. Mám to jednoduše přejít? (Napadlo mě, jestli ten sen nemohla vyvolat kundalini.) Zdálo se mi, že mám výboje kundalini přímo vzhůru po páteři, ale kundalini směřovala do vnitřní a vrchní části mojí korunky (jakoby vršku hlavy zevnitř) a s každým výbojem udeřila do toho místa. V tom snu to tam pak kvůli tomu začalo být trochu rozbolavělé. Myslíte, že bych si měl dát radši pozor a trochu zpomalit?
Odpověď
Děkuji vám za upřímnost, se kterou jste se podělil o svůj příběh. Ano, vzhledem k tomu co máte za sebou souhlasím, že byste měl přistupovat k praktikám velice umírněně a rozvážně. Pocit jakékoliv předtuchy byste měl brát vážně. Nemusíte samozřejmě „v hrůze prchat“ před svým procesem osvícení, což ale zjevně není váš případ. Pro každého z nás je to otázka znalosti sebe sama, svých hranic, možností, které nalézáme pro dosažení vyrovnaného pokroku a způsobu, jak odhadujeme ten nejvhodnější postup. Obecné pravidlo je, že náš postup vychází z osobních zkušeností. Nástrojů budeme mít přehršel a vše bude záležet jen na tom, jak je použijeme. Každý musí postupovat svým vlastním tempem a v rámci svých možností. Je v tom velká zodpovědnost.
Cílem těchto lekcí je nabídnout každému člověku možnost, aby si samostatně řídil svoji duchovní cestu. Kdo jiný by to měl dělat? Je to netradiční přístup k předávání duchovního vědění, který postupuje v duchu rychlého vzestupu praktických využití vědeckého poznání, jehož svědky jsme byli během několika posledních století. Enormní přínos praktických aplikací vědeckého poznání vidíme všude kolem sebe. Je to pro každého dokonale bezpečné? Ne, není. Je-li zpřístupněno hluboké a mocné poznání, vždy bude existovat skupina lidí, pro něž to bude znamenat ohrožení. Znamená to tedy, že bychom neměli mít auta, letadla, elektřinu, nebo internet? Jsou tedy příležitostná rizika, spojená se znalostí pokročilých jógových technik důvodem, proč by tyto neměly být přístupné všem? Doufám, že ne. Jak jinak se má lidstvo jako celek naučit na cestě sebepoznání dospívat k čistému, blaženému vědomí a božské extázi, nežli tím, že tuto cestu bude praktikovat? Je to výzva. Astronauti nakonec dospějí k Marsu a ještě dále. My všichni se ve svém nitru nakonec sjednotíme s nekonečnem a tímto poznáním naplníme naše každodenní životy. Taková je cesta lidského ducha k výšinám. Stále dál, stále výše… Intuitivně víme, že naší podstatou je nekonečno. Můžeme zažít cokoliv - naše možnosti neznají hranic.
V poslední době jsme se zabývali prožitky spojenými s kundalini, přičemž některé z nich byly poměrně extrémní. Jak to tedy s nimi je? Jsou nezbytným předpokladem k dosažení osvícení? Je možné se tam dostat, aniž bychom se museli vyrovnávat s takovýmito extrémy? Pokusme se teď na chvíli poodstoupit a vytvořit si určitou perspektivu na prožitky spojené s kundalini, to, proč se objevují, a jaké je jejich místo v celkovém procesu cesty k osvícení. Za tímto účelem se nyní pojďme vrátit a připomenout si lekci Meditace - Vývojová stádia osvícení.
V této lekci jsme hovořili o třech stupních osvícení, o tom, že každý z nich má své konkrétní charakteristiky a že se někdy vzájemně překrývají.
Prvním stupněm je vzestup ticha v nervové soustavě. Hluboké ticho je prvotní podstatou čistého, blaženého vědomí. Je absolutně stabilní, nic ho neovlivní. Je jako pevné, skalnaté podloží, na němž stojí všechno co děláme, všechno, čím jsme. Je podstatou nás samých. Vychází především z meditace a je zdrojem vnitřního míru a neochvějné jistoty, které zažíváme s postupujícím duchovním rozvojem. Je to naše přirozená nesmrtelnost, jejíž vzestup v naší nervové soustavě slouží jako základ pro veškerý další duchovní rozvoj.
Druhým stupněm je vzestup extáze. Znamená to, že prána v nervové soustavě začíná fungovat v rozsáhle rozšířeném módu. To je kundalini, čili sexuální energie postupující vzhůru. Je to také rozpohybované čisté, blažené vědomí - hluboké ticho. Je to expanze našeho senzorického vnímání do extatických oblastí. Tato změna je podporována pránajámou a dalšími technikami, zaměřenými na stimulaci prány k přechodu do stavu probuzené kundalini. Obvykle je to příjemné. Někdy se ale mohou objevit extrémní zážitky, jinými slovy, problémy s kundalini. Proč? Hned se k tomu dostaneme.
Třetím stupněm je vzestup prožívání jednoty, kdy začínáme vše vidět jako výraz Jediného, jímž se stáváme my sami. Znamená to sjednocení našeho individuálního já, čistého, blaženého vědomí, božské extáze a všeho ostatního, co spočívá v pomíjivé existenci. Dochází k tomu po tom, co systematicky rozšíříme náš střed v čistém, blaženém vědomí ven, za hranice našeho těla. To je osvícení, realizace, plody jógy. Takto skutečně dospějeme do stavu, kdy „milujeme svého bližního, jako sebe sama.“ Jednoduše prožijeme skutečnost, že naši bližní jsme mi sami. To má samozřejmě pozitivní a dalekosáhle prospěšný dopad na naše chování.
S každým z těchto tří stupňů jsou spojené určité pokročilé jógové techniky a v jejich přirozeném rozvoji je logická posloupnost. Tedy minimálně v těchto lekcích to tak je. Je to jasné - první stupeň, druhý stupeň, třetí stupeň.
Všechno je to o pročišťování. Kdyby naše nervová soustava byla úplně čistá a nějakým způsobem zbavená všech „zárodků karmy,“ nahromaděných během nesčetných minulých životů, narodili bychom se osvícení. Byli bychom jako Krišnamurti - nemuseli bychom se namáhat a jen bychom říkali „Nic na tom není. Prostě buďte bdělí.“ Bez meditace, bez hrozivé kundalini, a vůbec bez jakékoliv cesty. Jenom samá blaženost, blaženost a blaženost!
Pravda je taková, že většina z nás má ještě hodně práce před sebou. A není to brigádka na jeden den. Není to jako pozvat si domů úklidovou firmu na pár hodin a mít hotovo. I s těmi nejlepšími duchovními technikami to bude trvat mnoho let a možná i několik životů. Ale jak už jsme si jednou říkali, nic z našeho úsilí, vynaloženého na pročišťování, nebude ztraceno. Je to to jediné, co si bereme s sebou, když opouštíme tuto zemi.
Vidíme tedy, že je to právě proces pročišťování, který určuje naši duchovní cestu a to, jak ji prožíváme. Způsob, jakým k pročišťování přistoupíme, má tedy výsostnou důležitost. Zdá se, že některé přístupy začínají s procesem osvícení od prostředka a rovnou od začátku nasazují metody pro přímou stimulaci kundalini. A jaký je výsledek? Někdy se kundalini rozpohybuje, jindy ne. Pokud k tomu dojde, může se tak stát v nervové soustavě, která ještě není dostatečně připravená a pročištěná. V takovém případě pak mluvíme o předčasném probuzení. Právě to se potom stává příčinou většiny extrémních projevů kundalini. Je to trochu zapeklitá věc, protože někteří lidé mohou být k probuzení kundalini náchylní, aniž by přitom v tomto životě použili jakékoliv stimulační prostředky. Jejich nervová soustava se k tomu zdá být jaksi připravená. Možná, že se stimulačními praktikami zabývali v předchozím životě a nyní je jejich úkolem dosáhnout stability. Kdo ví? Každopádně není pochyb o tom, že někteří lidé mají k předčasnému probuzení kundalini sklon. Přijít na to, ke které skupině patříme, netrvá dlouho a pokud jste náchylní, budete muset být opatrní. Najdou se i tací, u kterých vše proběhne zcela hladce a bez škobrtnutí. Kéž bychom byli všichni takto požehnaní. Většina lidí ale prochází postupným rozvojem a tomu jsou přizpůsobené i pokročilé jógové techniky. Nechceme dosahovat zázraků přes noc. To co chceme, je vyvážený a spolehlivý postup.
Naší metodou je ze všeho nejdříve udělat jemné a „obecné“ pročištění. To znamená meditací rozvinout ticho, čili čisté, blažené vědomí. Chceme, aby toto ticho prostoupilo celou nervovou soustavu. Je to velice efektivní a obvykle též velmi šetrný způsob, jak nervovou soustavu celkově pročistit. Tímto způsobem zapracujeme na prvním stupni osvícení. Přesto je možné, že pokud je někdo náchylný k problémům s kundalini, i jemná meditace věci trochu rozvíří. V takovém případě je potřeba zkrátit dobu meditování a přidat tělesné aktivity a uzemňující metody. Pro některé z nás bohatě postačí jen samotná meditace. Nejlepším vodítkem bude opět vlastní zkušenost .
Pokud jde meditace dobře a přináší nám ticho a vnitřní klid, můžeme přidat páteřní dýchání. To nasměruje proces pročišťování více do páteřního nervu (sušumny) a my tak začneme lehce nabírat kurz směrem k aktivaci extatické vodivosti. Je to velmi jemný způsob stimulace kundalini, který ji udržuje v té správné energetické dráze a průběžně ji též udržuje v kontaktu s jejím protikladem, tedy s maskulinní energií, klesající shora při každém výdechu.
Pokud nám meditace i páteřní dýchání fungují hladce, můžeme přidávat dál. Toto přidávání může zabrat mnoho měsíců, let, nebo desetiletí, v závislosti na konkrétní osobě. Rozhodujícím faktorem bude vlastní prožitek, nikoliv nějaký arbitrární rozvrh. V každém případě bychom se neměli řídit nějakou střemhlavou ambicí nalezení superrychlé zkratky k osvícení. Bylo by to stejné, jako sednout si úplně poprvé za volant a vyrazit na silnici stopadesátikilometrovou rychlostí. Je velmi dobře známo, jaké výsledky takový přístup přináší.
Ať už je minulost naší duchovní praxe jakákoliv, musíme s tím žít a pokusit se z toho vytěžit co nejlepší výsledky. Dnes můžeme začít opět nanovo a dát si záležet na dobrém startu, dříve než se budeme hrnout do cíle. Pokud uvnitř budeme kultivovat tiché, čisté, blažené vědomí, až dokud v nás bude stabilně usazené, budeme mít ty nejlepší předpoklady k hladké aktivaci kundalini, což znamená k jejímu extatickému a nikoliv hororovému probuzení. Aktivace kundalini je krokem, který přichází zhruba někde uprostřed cesty. Její vzestup se ale nerovná celé cestě - je to jen její střední část. Pouze dosažení ticha, v čistém, blaženém vědomí, je celou cestou - jejím začátkem, středem, i koncem. Vše ostatní se od toho odvíjí. Právě to je důvodem, proč bylo již na začátku těchto lekcí zmíněno, že pokud někdo chce praktikovat pouze meditaci, bude to stačit. Meditace by vždy měla zůstat středem naší praxe. Ti, kdo jsou ambiciózní a mají v úmyslu dokončit svůj úkol již během tohoto života, mohou využít i ostatních prostředků. V žádném případě se ale nikdy nedoporučuje přeskakovat meditaci. Naše cesta se může velmi zkomplikovat, budeme-li se pokoušet dělat ostatní praktiky, aniž bychom předem měli pevnou základnu v hlubokém tichu - v čistém, blaženém vědomí.
A jak dlouho bychom měli meditovat a čistit náš systém před tím, než můžeme začít stimulovat kundalini přímo? Je to individuální. Pokud máme dobré vnitřní ticho a jsme stabilní, možná to nebude trvat dlouho. Pro někoho zas bude nejlepší cestou jen lehká meditace, a může to tak zůstat celé roky, nebo i desetiletí. To, co určí váš postup, bude kombinace vaší kapacity a touhy (bhakti). Někteří budou konzervativnější, jiní budou velmi progresivní. Jen mějme na paměti, že ani Řím nebyl postaven za jediný den. Najděte si své tempo, buďte si vědomi své kapacity a postupujte den za dnem. Cesta je dlouhá a není třeba schvátit koně hned první den. Není to třeba ani po sto dnech.
Guru je v tobě.
http://ayp.cz/lekce/85