Teprve v posledních dvou měsících se začínám otevírat lásce. Vidět svět přátelsky, lidi, dokonce i věci, už nevidím jako mrtvé objekty. Nemám už problém dát lásku ze sebe druhému. Oboustranně se vytváří vztah mezi mnou a universem/božstvím.
Zatím jsem ale nenašel způsob jak se otevřít přijmutí lásky druhého člověka.
Za ty léta v prostředí kde jsem žil, prostě tohle bylo typické jako tučnáci na Sahaře.
Jsem v tomhle hodně otupělý. Vím že vztah aby byl funkční musí být obousměrný. Tj. - dávat ale také přijímat.
A prostě pravdou je, že dnes nevěřím že bych pro někoho mohl něco znamenat.
Jsem si vědom, že tohle je mé současné nastavení... které lze změnit. A nebude to trvat dlouho... Amen.
Pokud by jste věděli nějakou lidskou radu, jak se otevřít přijímání, byl bych moc rád.
Před týdnem jsem poslouchal jednu nahrávku, která mne inspirovala dnes nakreslit toto:
Symbolizuje to můj dnešní stav.
Kdyby mi někdo řekl, že má o mě upřímný zájem, že mu na mě záleží, že mě podporuje, že mě přijímá takového jaký jsem, že rád tráví se mnou čas, že mě miluje...
Nebyl bych to schopen příjmout. Vyvstane myšlenka: Cože? Já jsem nemilovatelný. Já nemám netuším o čem to mluvíš.
Dnes jsem schopen dávat podporu, přijmou člověka, atd. atd... ale ne přijmout.
Kdyby mi to někdo tvrdil, neměl bych "koncept"/"cestu" jak to zpracovat. A jednoduše bych to bral jako zcela neutrální informaci bez
významu.
Teprve v posledních dvou měsících se začínám otevírat lásce. Vidět svět přátelsky, lidi, dokonce i věci, už nevidím jako mrtvé objekty. Nemám už problém dát lásku ze sebe druhému. Oboustranně se vytváří vztah mezi mnou a universem/božstvím.
Zatím jsem ale nenašel způsob jak se otevřít přijmutí lásky druhého člověka.
Za ty léta v prostředí kde jsem žil, prostě tohle bylo typické jako tučnáci na Sahaře.
Jsem v tomhle hodně otupělý. Vím že vztah aby byl funkční musí být obousměrný. Tj. - dávat ale také přijímat.
A prostě pravdou je, že dnes nevěřím že bych pro někoho mohl něco znamenat.
Jsem si vědom, že tohle je mé současné nastavení... které lze změnit. A nebude to trvat dlouho... Amen.
Pokud by jste věděli nějakou lidskou radu, jak se otevřít přijímání, byl bych moc rád.
Před týdnem jsem poslouchal jednu nahrávku, která mne inspirovala dnes nakreslit toto:
[img]http://fc04.deviantart.net/fs71/f/2012/084/6/8/87_by_creativeland-d4tyib6.jpg[/img]
Symbolizuje to můj dnešní stav.
Kdyby mi někdo řekl, že má o mě upřímný zájem, že mu na mě záleží, že mě podporuje, že mě přijímá takového jaký jsem, že rád tráví se mnou čas, že mě miluje...
Nebyl bych to schopen příjmout. Vyvstane myšlenka: Cože? Já jsem nemilovatelný. Já nemám netuším o čem to mluvíš.
Dnes jsem schopen dávat podporu, přijmou člověka, atd. atd... ale ne přijmout.
Kdyby mi to někdo tvrdil, neměl bych "koncept"/"cestu" jak to zpracovat. A jednoduše bych to bral jako zcela neutrální informaci bez [b]významu[/b].