od Návštěvník » pát 21. pro 2012 17:39:19
Dobro
Dobro (nebo také rezofonická kytara) je nástroj, který se do bluegrassové sestavy dostal až na konci padesátých let minulého století, a to díky Joshu Gravesovi a kapele Flatta a Scruggse The Foggy Mountain Boys. Zajímavé na něm z našeho pohledu je fakt, že první dobro zkonstruovali bratři Dopyerové (Ján, Rudolf, Emil), synové československého emigranta Jozefa Dopyery, v roce 1928 v Los Angeles. Také název tento nástroj nese podle jejich příjmení - DOpyera BROthers. Zásadní konstrukční změnou bylo umístění kovového rezonátoru do dřevěného korpusu pro zvýšení hlasitosti nástroje.
Na dobro se hraje třemi náprstky (podobně jako na bendžo) a železem, což je podlouhlý kovový předmět s jednou zaoblenou stranou. Tou se dotýká strun podobně jako kytarový bottle neck, s tím rozdílem, že struny na dobru jsou mnohem výše, takže se vůbec hmatníku při hře nedotýkají a pražce tak slouží pouze k orientaci. Na rozdíl od kytary se také na tento nástroj nehraje ve svislé poloze, ale v poloze "naplacato" se strunami nahoru. Dobro je laděno do akordu G Dur (G-H-d-g-h-d1), výjimečně do jiných akordů. Pro transpozici do méně obvyklých či špatně hratelných tónin se stejně jako u kytary a banja používá kapodastr. Obdobně jako na banjo se zde používají specifické roly (Josh Graves tuto techniku vyvinul při spolupráci se Scruggsem) a stejně jako u houslí se využívá efektu glissand a dlouhých tónů (zde sustainu).
Dobristů, které je možno považovat za zásadní, není mnoho, zato jejich přínos stylu a technice hry je obrovský. Jsou jimi již zmíněný "Uncle" Josh Graves, Mike Auldridge (první moderní dobrista, kapela Seldome Scene), Jerry Douglas (snad nejvýznamnější dobrista současnosti, nejvíce rozvinul techniku hry, hraje nejen bluegrass) a Rob Ickes (osobitý progresivní rukopis, rovněž multižánrový hudebník).
Dobro
[img]http://leccos.com/pics/pic/dobro.jpg[/img]
Dobro (nebo také rezofonická kytara) je nástroj, který se do bluegrassové sestavy dostal až na konci padesátých let minulého století, a to díky Joshu Gravesovi a kapele Flatta a Scruggse The Foggy Mountain Boys. Zajímavé na něm z našeho pohledu je fakt, že první dobro zkonstruovali bratři Dopyerové (Ján, Rudolf, Emil), synové československého emigranta Jozefa Dopyery, v roce 1928 v Los Angeles. Také název tento nástroj nese podle jejich příjmení - DOpyera BROthers. Zásadní konstrukční změnou bylo umístění kovového rezonátoru do dřevěného korpusu pro zvýšení hlasitosti nástroje.
Na dobro se hraje třemi náprstky (podobně jako na bendžo) a železem, což je podlouhlý kovový předmět s jednou zaoblenou stranou. Tou se dotýká strun podobně jako kytarový bottle neck, s tím rozdílem, že struny na dobru jsou mnohem výše, takže se vůbec hmatníku při hře nedotýkají a pražce tak slouží pouze k orientaci. Na rozdíl od kytary se také na tento nástroj nehraje ve svislé poloze, ale v poloze "naplacato" se strunami nahoru. Dobro je laděno do akordu G Dur (G-H-d-g-h-d1), výjimečně do jiných akordů. Pro transpozici do méně obvyklých či špatně hratelných tónin se stejně jako u kytary a banja používá kapodastr. Obdobně jako na banjo se zde používají specifické roly (Josh Graves tuto techniku vyvinul při spolupráci se Scruggsem) a stejně jako u houslí se využívá efektu glissand a dlouhých tónů (zde sustainu).
Dobristů, které je možno považovat za zásadní, není mnoho, zato jejich přínos stylu a technice hry je obrovský. Jsou jimi již zmíněný "Uncle" Josh Graves, Mike Auldridge (první moderní dobrista, kapela Seldome Scene), Jerry Douglas (snad nejvýznamnější dobrista současnosti, nejvíce rozvinul techniku hry, hraje nejen bluegrass) a Rob Ickes (osobitý progresivní rukopis, rovněž multižánrový hudebník).