od ... » sob 07. bře 2020 13:38:22
Jana píše:... píše:
Proč je tato všímavost k mysli - k jejím projevům tak důležitá? V samadhi totiž zmizí osobní já jen dočasně - jak na to upozorňují Probuzení - a pak se projevuje dál
Prosím, najdi, kde něco takového Probuzení tvrdí, že
se v samadhi objevuje osobní já.
Tohle je docela užitečná ukázka, co se může stát, když člověk nemá zájem pozorně si přečíst, na co reaguje. Pak může z jeho podvědomí vyhrknout tak silný odpor, že se zaktivuje jeho potřeba za každou cenu oponovat něčemu, co si jen mylně představuje.
.....
V samadhi zmizí osobní já jen dočasně - jak na to upozorňují Probuzení. Po stavu samadhi se pokaždé znovu objeví uvědomování si sebe a okolí coby objektů. Plus osobní reakce na to, co se děje.
Opakovaně nás na to upozorňovali Eduard a Míla Tomášovi.
Eduard říkal, že prožíval stavy samadhi - plného sjednocení s univerzálním Já - už v mládí:
Bylo to neobyčejně prosté. Sedávali jsme s babičkou a někdy i s maminkou na pavlači kovárny v Brzicích a drželi černou hodinku. Tiše jsme seděli na vysloužilých školních lavicích, až se setmělo. Nemluvili jsme, nebylo proč. Ticho bylo krásné a my vnímali, že všechno je, jak má být. Nořili jsme se do toho božského ticha, aniž bychom ho hledali, a já byl svobodný, bez podoby, nekonečný ... Nevěděl jsem tehdy, že právě žiju v univerzálním JÁ, ale bylo to tak. Bylo zde, ve všem, nepohnuté a zcela oddělené od myšlenek. O józe a mystice jsme nevěděli zhola nic, ale žili jsme je. Byly to hluboké kontemplace, bez myšlení a zároveň s plným vědomím. Rozumem jsem to pochopil daleko později, ale byly to nejkouzelnější chvíle z celého mého mládí ...
https://www.jedinak.cz/do_roku_2010/str ... tomas.html
Během dalších let svého života Eduard vnímal jako každý běžný člověk dualitu, ve které se dál aktivovaly nerozpoznané obsahy z jeho podvědomí, takže přesto, že ráno i večer při naší společné meditaci nastalo u něj samadhi = sjednocení s nekonečným Bytím nad protiklady, i v pokročilejším věku zareagoval občas pak během každodenních činností naprosto nevědomě - takže ho Míla i před námi okřikla. Dodatečně se pak nám i jí omluvil... I díky těmto zkušenostem napsal knihu Joga pozornosti. Z vlastní zkušenosti věděl, že je třeba prohlubovat všímavost k obsahům mysli a k jejich neuvědomovaným spouštěčům.
Že po prožití samadhi nastane opět návrat do duality osobního vědomí konstatuje celá řada dalších Probuzených, např. ve vzpomínkách sádhua na Ramanu Maharišiho se píše:
[quote="Jana"][quote="..."]
Proč je tato všímavost k mysli - k jejím projevům tak důležitá? [b][color=#FF0000]V samadhi totiž zmizí osobní já jen dočasně [/color][/b]- jak na to upozorňují Probuzení - a pak se projevuje dál[/quote]
Prosím, najdi, kde něco takového Probuzení tvrdí, že [b][color=#FF0000]se v samadhi objevuje osobní já[/color][/b].[/quote]
Tohle je docela užitečná ukázka, co se může stát, když člověk nemá zájem pozorně si přečíst, na co reaguje. Pak může z jeho podvědomí vyhrknout tak silný odpor, že se zaktivuje jeho potřeba za každou cenu oponovat něčemu, co si jen mylně představuje.
.....
[b] V samadhi zmizí osobní já jen dočasně [/b]- jak na to upozorňují Probuzení. Po stavu samadhi se pokaždé znovu objeví uvědomování si sebe a okolí coby objektů. Plus osobní reakce na to, co se děje. [b]Opakovaně nás na to upozorňovali Eduard a Míla Tomášovi[/b].
Eduard říkal, že prožíval stavy samadhi - plného sjednocení s univerzálním Já - už v mládí:
[quote]Bylo to neobyčejně prosté. Sedávali jsme s babičkou a někdy i s maminkou na pavlači kovárny v Brzicích a drželi černou hodinku. Tiše jsme seděli na vysloužilých školních lavicích, až se setmělo. Nemluvili jsme, nebylo proč. Ticho bylo krásné a my vnímali, že všechno je, jak má být. Nořili jsme se do toho božského ticha, aniž bychom ho hledali, a já byl svobodný, bez podoby, nekonečný ... Nevěděl jsem tehdy, že právě žiju v univerzálním JÁ, ale bylo to tak. Bylo zde, ve všem, nepohnuté a zcela oddělené od myšlenek. O józe a mystice jsme nevěděli zhola nic, ale žili jsme je. Byly to hluboké kontemplace, bez myšlení a zároveň s plným vědomím. Rozumem jsem to pochopil daleko později, ale byly to nejkouzelnější chvíle z celého mého mládí ...
https://www.jedinak.cz/do_roku_2010/stranky/txttomas.html
[/quote]
Během dalších let svého života Eduard vnímal jako každý běžný člověk dualitu, ve které se dál aktivovaly nerozpoznané obsahy z jeho podvědomí, takže přesto, že ráno i večer při naší společné meditaci nastalo u něj samadhi = sjednocení s nekonečným Bytím nad protiklady, i v pokročilejším věku zareagoval občas pak během každodenních činností naprosto nevědomě - takže ho Míla i před námi okřikla. Dodatečně se pak nám i jí omluvil... I díky těmto zkušenostem napsal knihu Joga pozornosti. Z vlastní zkušenosti věděl, že je třeba prohlubovat všímavost k obsahům mysli a k jejich neuvědomovaným spouštěčům.
Že po prožití samadhi nastane opět návrat do duality osobního vědomí konstatuje celá řada dalších Probuzených, např. ve vzpomínkách sádhua na Ramanu Maharišiho se píše:
[quote]Návštěvníci ášramu jej vídají každý den sedávat v samádhi.... Takže když se po svém zážitku vrátil do osobního vědomí...
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_preklady/Download/vzpominky_sadhua.pdf
[/quote]