Hitler a požehnaný život

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Hitler a požehnaný život

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od nop » čtv 03. črc 2014 21:39:36

.Petra píše:
Jana píše:Takže vidíš příčinu a důsledek a tou příčinou je zasloužení si důsledku ?
...
Jana píše:Tedy všichni ti, kterým Hitler způsobil utrpení, si to zasloužili ?
To je nesmyslná otázka.

Zamotám vám hlavu. Posuďte sami.
V roce 1939 na podzim už z Československé republiky zbylo omezené území bez Sudet a bez Slovenska, zvané Protektorát Čechy a Morava, neboli území Č + M pod protekcí (ochranou) Německa. Každoroční oslava 28. října, Den ustavení republiky, bylo zakázáno slavit.
Když tomu lidé nechtěli věřit a mysleli si, že přece mohou vyjít na oslavu do ulic jako dosud každý rok od 1920, také vyšla do ulic německá policie a účastníky oslav pozatýkala.
Nebudu psát otázky. Přemýšlejte samostatně. I o Buddhovi a náhodě a o rušení životní cesty.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od .Petra » čtv 03. črc 2014 17:42:48

Jana píše:
Takže vidíš příčinu a důsledek a tou příčinou je zasloužení si důsledku ?


Vidím příčinu a důsledek.
Když si z pohodlnosti nezavážu tkaničky a pak zakopnu a spadnu, tak je to to, co jsem si zasloužila, vysloužila. Příčina a důsledek...

Jana píše:Všechno utrpení, které kdo prožívá, lze nahlížet jako důsledek toho, že dělal něco, za co si to utrpení zasloužil ?


Utrpení je podle mne bolest, pro kterou mysl nemá vysvětlení. Typické otázky jsou potom : "Proč zrovna já? Proč se to děje zrovna mně? "Člověk vidí sám sebe jako oběť.
Když má mysl náhled do příčin a důsledků, tak vnímá bolest bez pocitu utrpení. To je podstatné ulehčení.

Jana píše:Tedy všichni ti, kterým Hitler způsobil utrpení, si to zasloužili ?


To je nesmyslná otázka.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » čtv 03. črc 2014 10:15:47

Jana píše:
Návštěvník píše:
proto taky Petra psala, že " Koncept "vina" - už dávno nepoužívá a že co vidí, je příčina a důsledek. :)


Takže když Petra píše o zasloužení si něčeho, je možné si tedy ne vlastní vinou zasloužit utrpení ?


zásluha a vina jsou dvě strany jedné mince :)

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » čtv 03. črc 2014 9:54:42

Jana píše:
Návštěvník píše:
Jana píše:Takže vidíš příčinu a důsledek a tou příčinou je zasloužení si důsledku ?


je to prostě "přírodní zákon" a otázka zasloužení či nezasloužení ? stejně jako kdyby jsi se ptala jak zasloužený je zákon gravitace na naší planetě ...

rozpoznávat že určitá akce přináší určitou reakci je pro člověka praktický a pomáhá mu to orientovat se ve světě ve kterém žije

No právě, taky mi to osobní "zasloužení si" v tom nějak neštymuje.


proto taky Petra psala, že " Koncept "vina" - už dávno nepoužívá a že co vidí, je příčina a důsledek. :)

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » čtv 03. črc 2014 9:35:33

Jana píše:Takže vidíš příčinu a důsledek a tou příčinou je zasloužení si důsledku ?


je to prostě "přírodní zákon" a otázka zasloužení či nezasloužení ? stejně jako kdyby jsi se ptala jak zasloužený je zákon gravitace na naší planetě ...

rozpoznávat že určitá akce přináší určitou reakci je pro člověka praktický a pomáhá mu to orientovat se ve světě ve kterém žije

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Petra » čtv 03. črc 2014 8:12:34

vostalpetr píše:Je v tobě něco, co by přálo aby všichni byli štastni ?


Jenom šťastné bytosti mohou tvořit šťastný svět. (E. Tomáš)

:)

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od .Petra » stř 02. črc 2014 7:14:32

vostalpetr píše:
Bůh či osud zkoušejí člověka, jak si poradí, když dostane moc. Dlouho mu dávají úspěch a pozorují, co to dělá s jeho pýchou. Začne se nad druhé povyšovat...jako arijec nebo více vědomý? Začne svou moc zneužívat k potlačování těch, které vidí jako kritiky a odpůrce?
Většinou to nikdo nezvládne a Boží mlýny ho nakonec semelou. Jeho "úspěch" může trvat dlouho, protože melou pomalu...



No nevím, jestli to většinou nikdo nezvládne,



Vidím to neustále u lidí ve svém okolí - úspěch, cesta nahoru...a pád.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od nop » stř 02. črc 2014 6:34:09

Pavla:
No ale měli by lidé nějakou "svoji" vůli, kdyby to nebyla Boží vůle, aby ji měli?... Kdyby Bůh něco nechtěl, tak by měl moc, to nedopustit, nebo ano? Co je to Boží vůle?
.
Nahlížíme mu do dílny? Lidem dal vůli, zvířatům nutnost, andělům poslušnost.
Rozhodnutí svob. vůle má cenu. I láska podle vůle. Kdyby při lásce nebylo rozhodnutí, ale nutnost, nebyl bych milující, ale jako mrouskající se kocour.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Tara » úte 01. črc 2014 21:51:56

To jsou dost naléhavé otázky...

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Pavla » úte 01. črc 2014 17:34:44

nop píše:
Pavla píše:...
Pavla píše:nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... .
...
... filmy .. Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje...... :)

Nepřipadáte si na Poradně jako poradci režiséra Boha?
Bůh umožňuje lidem to, co si lidé sami umožňují a neptají se Ho.
Hannibal neměl tanky a převedl slony z Afriky přes francouzské Alpy až k Římu.
Šíp se dá vystřelit jen jednou, kulomet metá střely hned za sebou. Použití tanků, letadel a kulometů lidem umožňuje Bůh?
Nebo se pleteme Bohu do rukou a působíme na tvory?
Potom se divme, že Bůh "dopustí" válku.
Anebo že dopusti vykradení státních a soukromých financí. Ti zloději jsou vlastně plniči vůle, jenže své, asi ne té Boží.




No ale měli by lidé nějakou "svoji" vůli, kdyby to nebyla Boží vůle, aby ji měli?... Kdyby Bůh něco nechtěl, tak by měl moc, to nedopustit, nebo ano? Co je to Boží vůle?

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od nop » úte 01. črc 2014 17:10:48

Pavla píše:...
Pavla píše:nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... .
...
... filmy .. Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje...... :)

Nepřipadáte si na Poradně jako poradci režiséra Boha?
Bůh umožňuje lidem to, co si lidé sami umožňují a neptají se Ho.
Hannibal neměl tanky a převedl slony z Afriky přes francouzské Alpy až k Římu.
Šíp se dá vystřelit jen jednou, kulomet metá střely hned za sebou. Použití tanků, letadel a kulometů lidem umožňuje Bůh?
Nebo se pleteme Bohu do rukou a působíme na tvory?
Potom se divme, že Bůh "dopustí" válku.
Anebo že dopusti vykradení státních a soukromých financí. Ti zloději jsou vlastně plniči vůle, jenže své, asi ne té Boží.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Pavla » úte 01. črc 2014 16:47:33

Jana píše:
Pavla píše:nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... v ramci jednoty ale nasili existuje.....a ty se ho bojis i jen ve film, kdyz se rozleti tvoje predstavivost... tam by sla harmonie vyladit, tam u sebe bych hledala neco, co je spatne, jestli se ti bude chtit.......

Ne strach ve mně žádný není, jenom se na takové filmy dívat nemusím, raději se dívám na něco jiného. Ty se ráda díváš na válečné filmy, kde se vraždí ?


když já se na filmy moc nedívám všeobecně a učím se nezapomínat, že jsou to jen pohyblivé obrázky, které se zrodili z představ autora ... Jinak právě filmy, kde se vraždí, a zvlášť ty válečné, podle skutečných událostí, považuju za nejduchovnější filmy vůbec... Je to zpracování reality, toho, co Bůh umožňuje... v tom hledám odpovědi na svoje otázky o Jednotě

Jana píše:
Pavla píše:Pro me jsi tak trochu energeticky nasilnik v tomto zivote.... z toho,co muzu tady pozorovat z pisemne formy ......,.

Můžeš se o tom víc rozepsat ?



třeba teď to tvoje blbnutí s banováním, když se ti něco psaného nelíbí nebo nehodí... využívání vlastní moci nad druhými a radost z toho... Jinak ze života tě nijak neznám, ale jen z toho, co sem prosakuje... :)

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » úte 01. črc 2014 16:37:06

Právě, že Vědomí je samo sebe si vědomé, když tady není ztotožnění s osobou.


Za konatele mě zrovna teď považuješ Ty. Moje psychosomatická jednotka tady má nějakou karmu, stejně, jako Tvoje a to co jsem doopravdy žádnou karmu mít nemůže, je to u mě stejné jako u Tebe.


Karma je vázána na osobu, na psychosomatickou jednotku, je-li v činnosti karma, je v činnosti i osoba, resp. ztotožnění s představou oddělené, konající jednotky.

To, že máme společnou podstatu, resp. náš prazáklad je společný v Bytí, je také pravda.

Slovo není Bůh, ale Bůh je i slovo.....

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » úte 01. črc 2014 16:33:18

Jana píše:
Návštěvník píše:
Jana píše: uvědomila jsem si, že je mnohem větším sebeobětováním "páchat zlo" a nést pak následky zlé karmy, než "páchat dobro" a slízávat med.
Myšlenky na bytost, která prochází negativní karmou, ve mně vyvolávají pocit dluhu.

(Kdoví jestli kvůli tomu dluhu se nemám naučit banovat :D )


až Pánbůh dopustí, tak tě přejde ta horečka z osobního konatelství a kdo se pak bude sebeobětovat pácháním zla a nesením následků zlé karmy a pácháním dobra se slízáváním medu a kdo by komu dlužil co, aby to musel vyrovnávat banováním ??? :D :D :D

"Dokud se někdo považuje za konatele, sklízí ovoce svých skutků. Jakmile si však prostřednictvím dotazování typu 'Kdo je konatel?'uvědomí Já, jeho pocit konatelství zmizí a trojí karma (sanita, agami a prarabdha) je ukončena."

RM

Za konatele mě zrovna teď považuješ Ty. Moje psychosomatická jednotka tady má nějakou karmu, stejně, jako Tvoje a to co jsem doopravdy žádnou karmu mít nemůže, je to u mě stejné jako u Tebe.

Myšlenky jsou myšlenky.

:)


pokud se tu někdo považuje za konatele, pak jeden z důsledků je to, že vnímá, že mnohem větším sebeobětováním je páchání zla a nesením následků zlé karmy, než páchání dobra a slízáváním medu :D :D :D pak může u něho vyvstávat i pocit, že tomu kdo se sebeobětuje něco dluží a on aby mu to splatil, tak by to mohl například vyrovnat banováním :D :D :D

jistěže je to představa vycházející z pocitu oddělenosti já - Já :what: je to podstata božské hry :)

následkem probuzení otázka konatelství stejně jako reinkarnace, stejně jako pocity osobního dluhu nevyvstávají a pohádky o dušičkách které odcházejí se obětovat pro druhou dušičku sedící pánubohu na klíně jsou pomocným konceptem, který může napomoci uvolnit od hodnotící mysli ma zlé a dobré činy, které pak dušička prožívá jako to co musí nést - jedna zlé karmické důsledky, jedna slízávání medu :D :D :D

otázkou je Kdo je ten co nese následky zlé karmy a Kdo je ten co slízává med a Kdo je ten co se jako dušička reinkarnuje, aby se mohla obětovat pro blahu další dušičky ???

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » úte 01. črc 2014 16:05:29

Jana píše: uvědomila jsem si, že je mnohem větším sebeobětováním "páchat zlo" a nést pak následky zlé karmy, než "páchat dobro" a slízávat med.
Myšlenky na bytost, která prochází negativní karmou, ve mně vyvolávají pocit dluhu.

(Kdoví jestli kvůli tomu dluhu se nemám naučit banovat :D )


až Pánbůh dopustí, tak tě přejde ta horečka z osobního konatelství a kdo se pak bude sebeobětovat pácháním zla a nesením následků zlé karmy a pácháním dobra se slízáváním medu a kdo by komu dlužil co, aby to musel vyrovnávat banováním ??? :D :D :D

"Dokud se někdo považuje za konatele, sklízí ovoce svých skutků. Jakmile si však prostřednictvím dotazování typu 'Kdo je konatel?'uvědomí Já, jeho pocit konatelství zmizí a trojí karma (sanita, agami a prarabdha) je ukončena."

RM

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Pavla » úte 01. črc 2014 15:56:56

nasili by nebylo, kdyby ho Buh neumoznoval..... v ramci jednoty ale nasili existuje.....a ty se ho bojis i jen ve film, kdyz se rozleti tvoje predstavivost... tam by sla harmonie vyladit, tam u sebe bych hledala neco, co je spatne, jestli se ti bude chtit....... Pro me jsi tak trochu energeticky nasilnik v tomto zivote.... z toho,co muzu tady pozorovat z pisemne formy ......,.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od nop » úte 01. črc 2014 15:46:01

Pavla píše:
Jana píše:Tenhle příběh o malé dušičce koresponduje s mým vhledem do inkarnací.
Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem, který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.
Tedy z tohohle pohledu nemohu Hitlera nijak soudit i když je ve mně tak enormní citlivost, že se nedokážu dívat na válečné filmy, i když je mi jasné, že to je jenom film.
nemas pocit, ze je neco v neporadku, kdyz je neco, co nesneses? Pamatujes si inkarnace, kdy jsi vrahem byla ty?

To nejenom ona, na př. já nesnesu Petrovy vulgárnosti.
Psycholog by z toho usuzoval, že jsem byl v minulém životě pokakaný anebo dostal zhoršenou známku z chování ve škole a teď následně tím karmicky trpím.

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Pavla » úte 01. črc 2014 15:38:48

Jana píše:Tenhle příběh o malé dušičce koresponduje s mým vhledem do inkarnací.

Vrah mého těla, vrah mých blízkých, byl ve skutečnosti po všechny ty inkarnace drahým přítelem, který mi pomáhal osvobozovat se od připoutanosti k tělu.

Tedy z tohohle pohledu nemohu Hitlera nijak soudit i když je ve mně tak enormní citlivost, že se nedokážu dívat na válečné filmy, i když je mi jasné, že to je jenom film.

nemas pocit, ze je neco v neporadku, kdyz je neco, co nesneses? Pamatujes si inkarnace, kdy jsi vrahem byla ty?

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Návštěvník » úte 01. črc 2014 15:07:02

Pokud jsi jí to poznání, uvědomění zprostředkovala, klobouk dolů.

Uvědomila si v tichu srdce to spojení, to blaho z toho spojení.
Uvědomila si, že pro nikoho nemůže udělat víc, než když si dovolí uvědomovat si to blaho, štěstí tohohle věčného spojení a zářit.


Nedokážu posoudit, zda-li to tak bylo a je, chtělo by to osobní setkání...

PS: "Dělala jsem jí sbírku"...., tohle takto zní hodně osobně, určitě tam tolik osobnosti není, jen se to zkrátka takto načasovalo a objevilo...

Re: Hitler a požehnaný život

Příspěvek od Tara » úte 01. črc 2014 14:17:59

Jana píše:
Návštěvník píše:To je pravdou z nejvyššího hlediska.

Málo kdo je připravený tváří v tvář bolesti ze ztráty slyšet tato slova.

Zatím jsem nepotkala tváří v tvář nikoho, komu někdo drahý právě zemřel a uvědomění si tohohle nejvyššího hlediska mu nepřineslo úlevu.

To vědomí věčného spojení, které milující dokáže nalézt v srdci, je vždycky úlevou, klidem, mírem a dokonce i štěstím, ale někdy k jeho nalezení je zapotřebí bolest.

Nedokážu se zatím zbavit pocitu, že ty těmto lidem, kteří sotva někoho ztratili, nebo jsou upoutáni na lůžko spěcháš říct, že přeci nejsou tělem, ani myslí, ale jsou láskou a že je to tolik vedle! Že je to takové vytržení a nepochopení, které snad nemá obdoby... v necitlivosti...

Když mi zemřela máma, otce jsem už dva roky neměla, krom dětí jsem to dávala i vědět nejbližšímu člověku, příteli...
Odpověděl vzápětí: "Ať je tím, čím si vždy přála být...."

Možná někdo pocítí ten rozdíl mezi těmi dvěma přístupy..., je diametrální...

Nahoru