od nop » pon 05. led 2015 11:48:16
I když si myslím, že někdy na podrobnostech nezáleží, nedá mi to nedoplnit.
..Archimeda zasáhl „aha okamžik“ při koupeli ve vaně tak mocně, až vykřikl „Heureka!“ („Mám to!“). Konečně (a „z ničeho nic“) si uvědomil, že těleso ponořené do kapaliny (v jeho případě zlatá koruna) vždy vytlačí množství vody odpovídající jeho objemu. Tím položil základ svého objevu, jelikož si uvědomil, že když vydělí váhu tělesa objemem vytlačené vody, získá údaj o hustotě tělesa.
Jinde jsem četl, že pozoroval, jak stoupá hladina vody když je ponořený. Napadlo ho, že tělem vytlačuje objem vody tak velký jako objem svého těla,
Vyběhl potom z lázně a bez meškání ještě nahý běžel přes město domů. Po cestě křičel "našel jsem to". Byl totiž požádaný aby pomohl králi ověřit cenu koruny.
Zlatou korunu ponořil před králem až potom. Stříbro je lehčí než zlato, ale dá se pozlatit. Cena stříbra je nižší a tedy koruna ze stříbra by zlatníka přišla laciněji, ale prodána králi jako zlatá by byla se ziskem, ale s podvodem.
Nevím, jak to tehdy dopadlo, ale zjistit bez řezání dovnitř z jakého kovu je, to bylo možné změřením objemu a zvážením.
Objem se mohl změřit změřením kolik vody vytlačila koruna při ponoření do vody v nádobě zaplněné po samý okraj vodou. Tedy změřením vody přetečené přes okraj. Koruna ze zlata i ze stříbra vytlačí stejný objem, ale je-li zlatá (a ne ze stříbra s tenkým pozlaceným povrchem), bude těžší a o to šlo.
Opakování ze školy (a z Wiki).
Hustota zlata je 19,3, tedy 1 cm kubický váží 19,3 gramů, ale u stříbra je 10,5.
Rozdíl je to značný, téměř 2 : 1. Stříbrná koruna by tedy byla o cca polovinu lehčí. Spolu s nižší cenou stříbra by to byl hustý job.
=
uznávám, že to je pouze podrobnost, šlo o náhlé poznání v okamžiku, který přichází nečekaně.
I když si myslím, že někdy na podrobnostech nezáleží, nedá mi to nedoplnit.
[quote]..Archimeda zasáhl „aha okamžik“ při koupeli ve vaně tak mocně, až vykřikl „Heureka!“ („Mám to!“). Konečně (a „z ničeho nic“) si uvědomil, že těleso ponořené do kapaliny (v jeho případě zlatá koruna) vždy vytlačí množství vody odpovídající jeho objemu. Tím položil základ svého objevu, jelikož si uvědomil, že když vydělí váhu tělesa objemem vytlačené vody, získá údaj o hustotě tělesa. [/quote]
Jinde jsem četl, že pozoroval, jak stoupá hladina vody když je ponořený. Napadlo ho, že tělem vytlačuje objem vody tak velký jako objem svého těla,
Vyběhl potom z lázně a bez meškání ještě nahý běžel přes město domů. Po cestě křičel "našel jsem to". Byl totiž požádaný aby pomohl králi ověřit cenu koruny.
Zlatou korunu ponořil před králem až potom. Stříbro je lehčí než zlato, ale dá se pozlatit. Cena stříbra je nižší a tedy koruna ze stříbra by zlatníka přišla laciněji, ale prodána králi jako zlatá by byla se ziskem, ale s podvodem.
Nevím, jak to tehdy dopadlo, ale zjistit bez řezání dovnitř z jakého kovu je, to bylo možné změřením objemu a zvážením.
Objem se mohl změřit změřením kolik vody vytlačila koruna při ponoření do vody v nádobě zaplněné po samý okraj vodou. Tedy změřením vody přetečené přes okraj. Koruna ze zlata i ze stříbra vytlačí stejný objem, ale je-li zlatá (a ne ze stříbra s tenkým pozlaceným povrchem), bude těžší a o to šlo.
Opakování ze školy (a z Wiki).
Hustota zlata je 19,3, tedy 1 cm kubický váží 19,3 gramů, ale u stříbra je 10,5.
Rozdíl je to značný, téměř 2 : 1. Stříbrná koruna by tedy byla o cca polovinu lehčí. Spolu s nižší cenou stříbra by to byl hustý job.
=
uznávám, že to je pouze podrobnost, šlo o náhlé poznání v okamžiku, který přichází nečekaně.