POZOR: Tyto stránky rozvrací tradiční hodnoty lidského neštěstí. Hrozí rozpuštění připoutanosti a trvalé ticho mysli. Slabší povahy, které si raději hýčkají své mindráky, by měly okamžitě kliknout na křížek vpravo nahoře.
Toto video s názvem „Vedená meditácia s Moojim — Odpútajte sa, pustite to a plne buďte“ [00:19] je hlubokým vedeným spočinutím, které tě směřuje do stavu čisté, bezúsilné přítomnosti. Mooji tě v něm vede k okamžitému rozpoznání tvé pravé podstaty.
Zde jsou hlavní body a podstata celého sdělení:
Okamžité odpojení a odstup: Mooji vyzývá, abys právě teď, bez odkládání, odložil všechny záměry, vzpomínky, povinnosti, plány i představy o tom, co je cenné [00:28]. Nejde o to věci fyzicky zničit, ale získat od nich vnitřní odstup [01:13].
Vstup do vědomé prázdnoty: Máš vstoupit do stavu naprosté prázdnoty, podobně jako v hlubokém spánku, ale s tím rozdílem, že zůstáváš plně bdělý a vědomý si sám sebe [02:01].
Role nezatíženého svědka: Pokud se objeví myšlenky, obrazy nebo pocit, že „tohle nedokážeš pustit“, máš pustit i tento pocit a zůstat pouhým odpoutaným svědkem, který nemá žádný tvar a nenasleduje žádné mentální hnutí [03:17]. Myšlenky se sice mohou dál objevovat, ale ty je nijak neupravuješ, pouze je necháváš odejít [05:03].
Rebelie mysli: Mysl bude přirozeně rebelovat, zpochybňovat smysl tohoto spočinutí a tvrdit, že jde o ztrátu času nebo že nic neděláš [04:16]. Mooji zdůrazňuje, že mysl má v tomto smyslu pravdu [06:09], protože toto spočinutí ve skutečnosti přesahuje čas [16:55] a nepotřebuje žádný další mentální pohyb.
Být není sloveso: Mooji vysvětluje, že „pouze být“ neznamená činnost. Nemusíš dělat nic, abys byl, protože tvé bytí je zde přítomné zcela bez úsilí [10:21]. Nepotřebuješ k tomu techniky, strategii, obrazy ani víru [09:10].
Jednota s Pravdou a Tvým Já: Když takto spočineš v čisté přítomnosti, nemusíš číst žádné duchovní knihy, protože pravda se v tobě ukáže sama [16:01]. Ty a tvé pravé Já (Pravda) jste jedno a totéž [16:29].
Závěrečné odevzdání: Na konci Mooji s lehkostí vyzývá, abys zkusil zahodit i samotnou prázdnotu [17:43]. Tím poukazuje na to, že tvá podstata je tím nepomenovatelným a neomezeným prostorem, ve kterém vše na chvíli tančí, objevuje se a zase mizí [18:11].
