„Temná noc duše je formou utrpení. Utrpení je důležitý pojem. Existuje utrpení, které se odehrává na individuální úrovni, protože jakožto jedinec jste v průběhu svého života vystavováni zkouškám. S velkými životními výzvami se s největší pravděpodobností setkáte několikrát. Přicházejí čas od času – ať už se týkají vaší životní situace, vašich financí nebo vašeho zdraví. A pokud nejste skutečně vědomí, budete trpět, kdykoliv se ve vašem životě něco zásadně pokazí. Takové věci se zkrátka dějí.“
Eckhart Tolle v tomto krátkém, ale úderném zamyšlení otevírá téma, kterému se většina z nás snaží vyhnout: utrpení. Termín „Temná noc duše“ (původně od svatého Jana od Kříže) dnes vnímáme jako období hluboké vnitřní krize, kdy se naše dosavadní jistoty hroutí.
Tolle zdůrazňuje, že tyto výzvy nejsou v lidském životě anomálií, ale zákonitostí. Mohou mít podobu ztráty majetku, rozpadu vztahu nebo vážné nemoci. Proč je však nazývá „formou utrpení“ a proč je pro něj toto slovo tak důležité?
Tolle vysvětluje, že utrpení vzniká především tehdy, když nejsme „skutečně vědomí“. Naše ego má tendenci lpět na vnějších formách (peníze, postavení, zdravé tělo). Když se tyto formy začnou rozpadat, ego se brání, bojuje s přítomným okamžikem a výsledkem je hluboká bolest. Temná noc duše je v duchovním smyslu příležitostí. Je to moment, kdy je naše „falešné já“ donuceno kapitulovat. Pokud v těchto těžkých chvílích dokážeme zůstat přítomní a přijmout to, co se děje, aniž bychom se v tom citově utápěli, utrpení začne transformovat naše vědomí. „Takové věci se zkrátka dějí.“ Touto prostou větou nás Tolle vrací k pokoře před proudem života. Utrpení není trest, je to součást lidské zkušenosti na této úrovni bytí.
Když příště pocítíte, že se vaše životní situace začíná vymykat kontrole, zkuste se na chvíli zastavit. Uvědomte si, že trpí vaše představa o tom, jak by věci „měly být“. Právě v trhlinách našeho rozpadajícího se světa se otevírá prostor pro skutečné Světlo – pro vědomí, které není závislé na vnějších okolnostech.
Temná noc duše není koncem cesty, ale branou k hlubšímu pochopení toho, kým skutečně jsme.
